Rozhodování a riskování je u lidí podobné jako u včel  
Většina lidí přijímá rozhodnutí s určitou strategií. Někdo se řídí rčením: „Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“ Jiní jsou zase zastánci rčení: „Kdo neriskuje, nevyhraje.“ Podle poslední studie vědců z Tel Avivu to vypadá, že asi spíš záleží na tom, o „kolik se hraje“. A krom toho se ukazuje, že například včely mají velmi podobnou strategii.


 

V časopise Nature ukazují izraelští výzkumníci, že při rozhodování si lidé i včely pravděpodobněji sází na riskantnější možnost – spíš než na přijetí té bezpečnější varianty – pokud jsou rozdíly mezi možnými výsledky snadno rozlišitelné. U obtížně rozlišitelných rozdílů mezi jednotlivými možnostmi si obě skupiny zvolí s mnohem větší pravděpodností tu bezpečnější variantu, i když se pravděpodobnost úspěchu nezměnila.

 

Výzkumníci z Technion-Israel Institute of Technology na Tel Aviv University a Hebrew University pomáhají osvětlit příčinu toho, proč se lidé přiklánějí k výběru jistoty, když jsou rozdíly mezi možným výsledkem – jakým je například výhra peněz při hře nebo návratnost finanční investice – těžko rozeznatelné.

 

Jak na to šli u lidí…
V testu, kterého se účastnilo 50 vysokoškolských studentů, si pokusné osoby vybíraly mezi dvěma neoznačenými počítačovými tlačítky. Stisknutí jednoho z tlačítek přineslo zisk 3 kreditů se 100% jistotou, zatímco stisknutí druhého vedlo k získání 4 kreditů, ale pouze s 80% pravděpodobností. Účastníci se tyto varianty dozvěděli pouze prostřednictvím toho, jak se jim výsledky ukazovaly na obrazovce, tedy metodou pokus-omyl.

Většina lidí se rozmýšlí před tím než se rozhodnou. A včely to dělají podobně.

Testované osoby musely učinit 400 takových rozhodnutí a výsledkem bylo, že měly větší sklon k výběru „rizikovější“ strategie, když byly zisky reprezentovány takto jednoduchými čísly (tj. „3 kredity“ a „4 kredity“). Výsledky byly podobné, tj, když byla čísla 3 a 4 nahrazena snadno rozlišitelnými nepravidelnými skvrnami, které obsahovaly buď 30 nebo 60 bodů. Ale jakmile byla čísla nahrazena skvrnami složenými ze 30 a 40 bodů – kde rozlišení té „lepší“ varianty už nebylo tak snadné – zaměřily se pokusné osoby na jistější výsledek, tj. ten který se objevoval se stoprocentní jistotou.
 

A jak u včel?
V dalším pokusu byly podobným způsobem testovány včely. Tentokrát vědci využili včelího čichu a 2mikrolitrových kapek cukerného roztoku o různých koncentracích. Výzkumníci nejprve testovali včely na volbu riskantní a bezpečné alternativy při 10% a 5% koncentracích cukru. Ve druhém pokusu byl „zisk“ obtížněji rozeznatelný kvůli použití 6,7% a 5% koncentrace, ve třetím pokusu bylo v obou alternativách 6,7 %.

Zvětšit obrázek
Ido Erev: „Podobné reakce u člověka a včel demonstrují, že tento rozhodovací proces se objevil velmi brzy v průběhu evoluce. Výsledky naznačují, že to je jeden z úplně základních principů vyvinutých v přírodě a zřejmě sdílený mnoha různými zvířaty.“

Včely musely v průměru učinit 32 takových rozhodnutí., kdy jim bylo dáno na výběr mezi dvěma vůněmi, každé prezentované dvakrát jednu vteřinu ve střídavém pořadí. Výsledkem bylo zjištění, že včely mají také sklon k riskantní strategii pouze tehdy, když byl rozdíl v nabízených koncentracích snadno rozpoznatelný, podobně jako tomu bylo u jejich lidských „protějšků“. 

Podle profesora Ido Ereva z Technion Faculty of Industrial Engineering and Management, mohou být některé praktické důsledky tohoto výzkumu k vidění v analýze významu prosazování určitých pravidel na pracovišti. Výsledky tedy naznačují, že:

-  důsledné a stálé prosazování pravidel je nutné, protože pracovníci postupem času začnou pravděpodobně ignorovat rizika – zejména pokud již dříve něco v rozporu s pravidly udělali a nedostavil se postih,
-  pracovníci si musí být stále vědomi stanovených pravidel, přestože od počátku určitě počítali s tím, že budou muset dodržovat spoustu pravidel (například nosit ochranné brýle), ale pokud není rutinně vyžadováno jejich dodržování, tak to často končí jejich porušováním,
-  přísné postihy, které nejsou vždy uplatněny, nebudou pravděpodobně účinné, ale mírné, důsledně dodržované systémy odměn a trestů ano.

 

Zdroj: American Technion Society.

Datum: 19.06.2008 02:44
Tisk článku

Struktura chování - Merleau-Ponty Maurice
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 295 Kč
cena: 247 Kč
Struktura chování
Merleau-Ponty Maurice
Související články:

"G", jak ho neznáme     Autor: Josef Pazdera (06.04.2018)
Spánek nebo sex?     Autor: Josef Pazdera (02.08.2017)
Zelená je v pořádku, to jen naše myšlení z ní dělá rizikovou     Autor: Josef Pazdera (28.05.2017)
Houslista bubeníkem     Autor: Josef Pazdera (22.03.2017)
Proč jsme všichni nadprůměrní piloti?     Autor: David Melechovský (11.03.2017)



Diskuze:

člověk není jako včela

scifik,2008-06-21 10:13:15

Kdyby se člověk rozhodoval jako včela, tak by celý život usilovně,smysluplně pracoval a pak hned umřel bez důchodu. Reálná je pouze poslední možnost. Test by bylo dobré ověřit ještě na slepicích - jestli si dají raději 40 menších zrnek obilí nebo 30 velkých.
Zajímavé by bylo i srovnání výběru zboží v supermarketu u nakupující části lidstva.

Odpovědět

Nase trendy v pokutach

jk,2008-06-20 10:54:55

No jo, bod 3 - drakonicke tresty za poruseni dopravnich predpisu (a at mi nikdo nerika, ze tu padesatku s necim lepsim nez babetou vzdycky presne dodrzi) nebo 50 tisic za psa bez voditka... Jen tem zoufalcum kteri to navrhuji to nedochazi. Nekdo se holt po par letech ve funkci povazuje za poloboha.

Odpovědět


Bingo!

Dwarf,2008-06-20 12:13:10

Velmi dobrý příklad!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace