První čtvernožci byli podivuhodně rozmanití  
...aneb už to není jen Ichthyostega

 

 

Zvětšit obrázek
Dolní čelist se zuby je novou fosilií Ventastega, která byla nalezena v Lotyšsku.Foto: Ivars Zupins, Latvian Museum of Natural History. Dole je rekonstrukce těla Ventastega při pohledu ze strany, kterou umožnila vytvořit nová, dobře zachovaná, fosilie. Obrys těla je zrekonstruován podle zachované fosilie příbuzného tvora – Acanthostega. Přiložené měřítko: 10 cm. Obrázek vytvořil Per Ahlberg. (Credit:Uppsala University)

 

První tetrapodi, tedy (druhotně) suchozemští čtvernožci, vznikli z pokročilejších lalokoploutvých ryb v období pozdního devonu (konec starších prvohor, asi před 380-365 miliony let).


 

 
Nedávno popsaný příbuzný dobyvatel souše ze svrchního Devonu rodu Tiktaalik

 

Dlouho byla jejich evoluce interpretována na několika málo fosíliích, mezi nimiž hrály prim grónské rody Ichthyostega a Acanthostega, které se od sebe výrazně nelišily (zajímavé je, že byly vybaveny 7 a 8 prsty na končetinách, resp.).

 


Interpretace přechodu obratlovců na souš - kvalitativně nesmírně důležitého evolučního kroku – tak byla poměrně informačně chudá. Teprve nálezy od počátku 90. let poněkud zpřesnily a rozhojnily naše znalosti o prvních pionýrech souše s vnitřní kostrou.


 

Jedním z nejlepších příkladů je Ventastega curonica, objevená v Lotyšsku roku 1994. Teprve v současné době však byla rekonstruována téměř celá kostra a je tedy možné vyvozovat sofistikovanější závěry.


 

Ventastega je podle švédských paleontologů, vedoucích zmíněný výzkum, blíže příbuzná nedávno popsanému rodu Tiktaalik a zmiňované akantosteze, než rodu Ichthyostega. Ta tedy zřejmě představuje jakousi vedlejší, slepou vývojovou větev prvních tetrapodů.

 

 
Ventastega, představa umělce ( vyšší rozlišení zde: Wikipedia)

Celkový nástin vývoje nejstarších čtvernožců tak dostává nové impulzy a zdá se, že šlo o mnohem komplikovanější a spletitější proces, než se dříve předpokládalo (což je ostatně typické pro celý paleontologický výzkum).


 

Vyvstává mnoho dalších otázek, které budou muset být ještě zodpovězeny, například kolik slepých vývojových linií vedle sebe paralelně existovalo na konci devonu.

 

Prameny:
National Geographic   
Uppsala University
Blog autora



 

 

Datum: 01.07.2008 04:36
Tisk článku

Související články:

Fosilie stromu Sanfordiacaulis     Autor: Josef Pazdera (05.02.2024)
Xenusion – nejznámější a nejvzácnější fosilie z ledovcových souvků     Autor: Aleš Uhlíř (06.01.2024)
Podivuhodná Timorebestia byla gigantickou ploutvenkou kambrického oceánu     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2024)
Co odhalil genom živoucí fosilie z dob dinosaurů?     Autor: Josef Pazdera (23.09.2023)
Na vznik života stačí jen několik set milionů let     Autor: Josef Pazdera (20.04.2022)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz