S úkolem hodným chytré horákyně si Wimmer poradil elegantním trikem. Upravil dědičnou informaci viru obrny na několika stovkách míst tak, aby viru významně ztížil život, ale přitom se zevnějšek viru prakticky nezměnil. O svém úspěchu referoval na stránkách prestižního vědeckého týdeníku Science.
Vědci využili jedné ze základních vlastností dědičného kódu všech forem pozemského života. V dědičné informaci jsou uloženy informace pro syntézu bílkovin z jednotlivých aminokyselin. Jsou tu zapsány čtyřmi různými písmeny genetického kódu – adeninem (A), guaninem (G), cytosinem (C) a thyminem (T).
O zařazení konkrétní aminokyseliny rozhoduje vždy trojice písmen genetického kódu. Například molekulu kyseliny glutamové zařadí buňka do bílkoviny na povel trojice písmen GAA. Jedna a tatáž aminokyselina se může zabudovat do bílkoviny na základě několika různých „příkazů“. Pro kyselinu glutamovou platí například i třípísmenný povel GAG.
Jednotlivé organismy mají v oblibě pro jednu a tutéž aminokyselinu různé trojice písmen. Virus obrny například využívá pro kyselinu glutamovou mnohem častěji trojic písmen GAG než GAA. Eckard Wimmer se rozhodl provést viru dlouhou šňůru genetických naschválů a prošpikoval mu dědičnou informaci jeho neoblíbenými trojicemi písmen genetického kódu.
Bílkovinný obal viru důležitý pro zdárnou infekci se tím nijak nezměnil.
Virus se však choval neuvěřitelně těžkopádně. Když jím vědci nakazili myš, nabudil u ní zcela plnohodnotnou imunitní odezvu. Nebyl však schopen vyvolat onemocnění. Vědci předpokládají, že podobné viry by se daly využít k očkování. Zdaleka by nemuselo jít jen o viry obrny. Stejný postup lze použít i u původců mnoha dalších virových onemocnění.
Experti varují, že vývoj vakcín založených na tomto principu bude ještě zdlouhavý. Klíčovou otázku představuje jejich bezpečnost. Vědci budou muset u každé nové očkovací látky přesvědčivě dokázat, že se viru v důsledku spontánních změn dědičné informace ztracené zabijácké vlastnosti nevrátí.
Pramen: Stony Brook University
Lysohlávky – nadějný zdroj léčiva na duševní nemoci?
Autor: Dagmar Gregorová (16.10.2023)
Novinka z Lundu
Autor: Josef Pazdera (15.06.2023)
Implantovatelný maršmeloun MASTER nastupuje do imunoterapie nádorů
Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2022)
Nakažlivé vakcíny by mohly rychle zajistit imunitu pro celou populaci
Autor: Stanislav Mihulka (27.03.2022)
RNA vakcíny a riziko zánětu srdečného svalu
Autor: Dagmar Gregorová (20.03.2022)
Diskuze:
Hlbšie pochopenie
Robert,2008-07-02 17:21:46
Aby to bolo viac pochopiteľné, musel by sa sem uviesť základný princíp tvorby protilátok a spôsob ako sa imunitný systém vysporiadáva s vírusmi, t.j. reakcia makrofágov, lymfocytov, interferónov s konkrétnou "chemickou štruktútou" vírusu.
Vic otazek nez odpovedi
Jirka,2008-07-02 11:06:37
"Jednotlivé organismy mají v oblibě pro jednu a tutéž aminokyselinu různé trojice písmen."
Tahle veta ve me probouzi vic otazek nez na kolik odpovida clanek. Za vsechny:
Proc maji takovou oblibu? Jde o vzajemne spatne kompatibilni ruznorodost mechanismu pri prepisovani geneticke informace do bilkovin?
Nedalo by se o tom napsat vice?
......
PetrD,2008-07-02 15:49:11
Taky koukám....Co se týče tohoto tématu, tak mám opravdu jen základy biochemie, proto bych byl víc než rád, kdyby někdo vysvětlil jakým systémem to funguje....proč záměna tripletu vir oslabuje, když kóduje shodnou AMK?? Je tam nějaký problém s tRNA?
oblibene triplety
tmoravec,2008-07-03 09:08:35
No v podstate jste si odpovedel sam - figl je v tech tRNA. Aby dokazal bezny ribozom z kousku mRNA vykresat nejaky smusluplny protein, musi se okolo potloukat spousta bezprizornych, aminokyselinami nabitych tRNA, tzv tRNA pool. Z tohodle poolu si pak ribozom vytahne tu pravou, kdyz ji nenajde, prace na proteinu se prerusi nebo i zastavi a vznikne zmetek. To je o to pravdepodobnejsi, kdyz pouzijte nejaky neobvykly triplet vicekrat za sebou. Vzajemne pomery tRNA jsou dany geneticky. Viru vsak jde spise o to, pouzivat kodony, ktere ma v oblibe jeho hostitel.
Existuje vsak jeste jeden faktor, ktery je treba u podobnych vakcin brat v uvahu, zvlaste u RNA viru. virova genova exprese je casto regulovana na urovni RNA vznikem ruznych sekundarnich struktur, tim ze zmenime kodonove usporadani, rozbijeme trebas nevedomky nejakou dulezitou regulacni strukturu a virus je pak opravdu chromy. Ve vysledku je to jedno, jenom je treba mit na pameti, ze tento postup nelze jednoduse zobecnit a pouzit na vsechny viry.
Jojo
Karel Vostal,2008-07-01 15:32:51
Barvitě vylíčeno. Ale stačilo říct, že je to výhoda v případě aktivní imunizace :) Znám způsoby vakcinace a pochopil jsem co bylo myšleno tím, že se aminokyseliny budou tvořit z jiných tripletů. Jen mi nedošla ta kruciální věc s aktivní imunizací. Na druhou stranu je otázka, jestli to opravdu bude mít lepší efekt.
Jestli to bude mit efekt?
h.,2008-07-01 21:31:53
Efekt by to melo mit ten nejlepsi mozny, protoze organismus predem seznamite s pravym nepritelem a ne pouze jeho "maketou". Jak je jiz zmineno v clanku, problem tkvi hlavne v tom, aby to seznameni bylo opravdu neskodne.
Ale to se zase bavíme o podstatě aktivní imunizace
Karel Vostal,2008-07-01 21:40:28
Já myslel zrovna tenhle případ.
Panu Karlovi
Marie Lojdová,2008-07-01 23:52:59
Tak su blbý já nebo autor popř. překladatel? Psal pan Karel. A pokračoval přesmykem aminokyselin... Protože se vše ukázalo jako totální nepochopení, tak z toho nakonec pan Karel udělal otázku, jestli to bude mít ten správný efekt. A zcela na závěr končí jeho vyjádření, že právě ten efekt měl na mysli.....prostě najednou mělna mysli něco, co v první výtce o blbosti autora vůbec nebylo. Prostě takové vyšumění do ztracena. Pane Karle, oni už si tady lidičky udělaly dojem kdo tady nakonec zvostal jak důstojník od dělostřelectva.
Pro slečnu/paní Lojdovou
Karel Vostal,2008-07-02 01:52:57
Buď jste to špatně pochopila nebo jsem se spíš špatně vyjádřil. Neuvědomil jsem si, že výhoda tkví v aktivní imunizaci. Potom, co mi to bylo objasněno, jsem napsal, že si nejsem jistý, jestli i v tom případě to bude mít dostatečně dobrý efekt. Ok?
No nevím.
Karel Vostal,2008-07-01 14:08:22
Nejsem expert na viry ani genetiku, ale něco o biologii/imunologii vím a nechápu, co si od toho slibují. Daný virus obecně upřednostňuje určitou kombinaci nukleotidů a proto budeme hostitelský organismus imunizovat viry, které upřednostňují jiné kombinace? Chápal bych to v případě, že se bude na viry působit nějakou látkou způsobující přesmyk nukleotidů v tripletech kódujících určitou aminokyselinu. Ale tak to v tom článku napsané není. Tak su blbý já nebo autor popř. překladatel? :)
přirovnání
Josef Pazdera,2008-07-01 14:57:07
Vakcinace se může dělat inaktivovaným (mrtvým) materiálem (na něco to jde) a nebo živými vakcínami. Živé vakcíny mají mnohem lepší odezvu v tvorbě protilátek a vytváří "lepší a dlouhodobější" ochranu.
Živé vakcíny jsou například z příbuzných virů, nebo virů nějak poničených, aby nebyly tak virulentní.
Zde navržený způsob úpravy viru je nový způsob,kterým možná půjde připravovat živé vakcíny i proti původcům nemocí, kde jsou stávající způsoby neúčinné. To proto, že žijící virus pobývá v těle déle a víc náš imunitní systém nadráždí. Tato úprava genomu viru, kterou článek navrhuje, zajistí to, že virus obrny je pro imunitní systém zcela totožný, jako virulentní nebezpečný virus (jeho obal tvoří zcela shodné aminokyseliny a proteiny). Po záměně tripletů, se tvoří ve finále tentýž virus, ale jen pomocí písmen, které virus normálně nepoužívá. To, jak se ukázalo, mu ztrpčuje život natolik, že z něj udělá neškodného invalidu. Představit si to můžete, jako když vojáka praváka pošlete zabíjet ale donutíte ho držet meč v levačce. Bude to tentýž bojovník v perfektní kondicí, stejnou výzbrojí, jen ho donutíte dělat něco, co on normálně nerad...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
