Supernova SN 1006 byla pozemšťany poprvé spatřena v noci z 30. dubna na 1. května roku 1006. Popsali ji pozorovatelé z území dnešního Egypta, Iráku, Číny, Japonska, Švýcarska a snad i Severní Ameriky. Dnešní astronomové podle středověkých záznamů odhadují, že supernova dosáhla maximální jasnosti mezi -6,5 a -9. hvězdnou velikostí. Pro srovnání uveďme, že to je zhruba jasnost Měsíci v první či poslední čtvrti, ovšem koncentrovaná do jedné hvězdy!
Muselo se vskutku jednat o okázalou podívanou, což dosvědčují i záznamy soudobých pozorovatelů. Například astrolog Ali ibn Ridwan z Káhiry si 1. května 1006 poznamenal: „… byla obrovská, kulatá, 2,5 až 3x větší než kotouč Venuše… její záře osvětlovala horizont a třpytila se… její jasnost byla o něco vyšší než čtvrť Měsíce.“
Kredit - NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Svou pečlivostí byli proslulí zejména čínští pozorovatelé a tak není divu, že ani jim samozřejmě takový výjimečný úkaz neunikl. V kronice Sung Shih se uvádí, že „hvězda-host“ se objevila v souhvězdí Di a zářila takovým způsobem, že i v noci byly v jejím světle viditelné objekty na zemi. V září zmizela v záři Slunce, ale v prosinci se opět objevila na ranní obloze. Ač postupně slábla, byla na jejím místě podle čínských kronikářů viditelná hvězda až do roku 1016!
V Evropě ji pozorovali mniši z benediktinského kláštera v St. Gallen. Jeden z nich, Hepidannus, napsal: „Hvězda byla viditelná těsně nad jihem.“ Tato poznámka velmi pomohla novodobým astronomům přesněji lokalizovat polohu pozůstatku supernovy. Podle čínských a japonských astronomů došlo k explozi na pomezí dnešních souhvězdí Zajíce a Kentaura. Vzhledem k zeměpisné šířce St. Allenu (47,5º) bylo zřejmé, že nemohla být výrazně jižněji než -40º v deklinaci.
Už ve 20. století pátral podle těchto údajů po pozůstatku supernovy Walter Baade z observatoře Mt. Palomar. V blízkosti hvězdy Beta Lupi jej ovšem nenalezl. To se povedlo až v roce 1965, kdy Doug Milne a Frank Gardner za pomocí radioteleskopu Parkes prokázali, že již známý rádiový zdroj těsně vedle této hvězdy je skutečně rozpínající se plynnou obálkou nesmírné kosmické exploze.
V roce 1976 byla existence pozůstatku supernovy prokázána i v rentgenovém záření a poté konečně i nalezeno jedno vlákno ve viditelném světle. Žádný jiný optický pozůstatek ovšem nalezen nebyl.
Pozůstatek se nachází ve vzdálenosti 2200 parseků (pc) a v současnosti má průměr asi 20 pc. Předpokládá se, že se jedná o pozůstatek supernovy typu Ia. Žádná s ním související neutronová hvězda či černá díra nebyla dosud objevena.
A právě na výše zmíněné vlákno se před nedávnem zaměřil i Hubbleův kosmický dalekohled. Křehce vypadající útvar připomínající pokroucenou stuhu se i nyní, tisíc let po explozi supernovy, rozpíná rychlostí 10 miliónů km/hod. Na snímku kosmického dalekohledu září především atomární vodík. Světlejší části leží ve směru k nám, proto se zdají být jasnější. Celkově je ale pozůstatek ve viditelném světle málo jasný a spíše vyniká například v rentgenovém záření.
Zdroj:
Hubblesite.org
Wikipedia
Newscientist.com
Dešifrovali sme posolstvo supernovy z raného vesmíru
Autor: Dagmar Gregorová (30.10.2009)
Agónie bílého trpaslíka v přímém přenosu
Autor: Stanislav Mihulka (06.10.2009)
Světelné echo supernov
Autor: Miroslava Hromadová (03.06.2008)
Supernovy v laboratoři
Autor: Miroslava Hromadová (06.09.2007)
Nejjasnější supernova
Autor: Pavel Koten (08.05.2007)
Diskuze:
Opalovati se
Viktor Unknown,2008-07-22 13:13:59
Ha pokud jsou me kalkulace spravne razova vlna by sem mohla dorazit za priblizne cca 74-73 tisic let. Pokud se tedy budete v tuto dobu vystavovat slunecnimu zareni prosim pouzijte ochrane kremy s vysokym ocharnim faktorem!
pre admina
robert,2008-07-04 12:40:22
Keď si nedáte "Vypsat celou diskuzi" ale len "Zobrazit odpovědi" k niektorému komentáru, zobrazia sa Vám tieto odpovede a pod nimi je klsický formulár na zadanie komentára. Ak ale do tohoto formulýra napíšete, nezobrazí sa Vaša odpoveď pod ostatnými odpoveďami, ale vytvorí sa nový "nadpis" (nové vlákno)navrchu diskuzie, Tohoto omylu sa dopúšťa potom dosť prispievateľov - ako aj tu nižšie. Bol by veľký problém s tým niečo urobiť?
k "Pochybnosti a důkazy"
mata,2008-07-03 22:44:44
presne tak. zbyva dodat, ze teorie, ktere stoji za fyzikou, ktera se ma na LHC zkoumat, jsou podstatne (podtrhuji) lepe proverene (verifikovane s realitou) nez teorie, na jejichz zaklade funguje ten spalovaci motor. a to mluvim o soucasnem stavu veci, ne o stavu v jakem ty teorie byly kdyz takovy spalovaci motor realne vznikal. teorie na nichz stoji nase poznani mikrosveta jsou nejlepe proverene teorie, ktere ma fyzika (a lidstvo) k dispozici.
samozrejme, fyzika neni matematika a tak zde neni z principu mozno pozadovat "matematicky" dukaz, tzn. pozadovat aby se napr. pravdepodobnost nejakeho jevu rovnala nule. jinymi slovy teorie bude vzdy jenom teorii a nikdy faktem, za fakta budeme moci, v lepsim pripade, povazovat napriklad namerene udaje.
mas rad jistotu heh?
kaeda,2008-07-03 03:56:05
a koho to zajima? A proc by ti mel vlastne nekdo odpovidat? Na nicotnem tvoru Vostaaalovi nezalezi a kazdymu je uplne volny, co si mysli nebo co se mu (ne)libi. Zkus si mozecek taky namahat sam a nejdrive si neco samonastudovat, je to lip investovany cas nez obtezovat a brecet v kazde diskuzi.
kaedo
Karel Vostal,2008-07-03 08:12:35
Zalez zpátky do smrdutých černých bažin své nafoukanosti a ignorance a přestaň se zaobírat nepatrnými nickami, jako jsem já. Buď od té lásky.
baziny
kaeda,2008-07-03 15:55:44
To sis to zase poplet, ne kazdy zije kde ty..
Nicmene chces jistotu? To te musim zklamat, tvoji verzi jistoty v prirodnich vedach tezko najdes.
Všechno jde, když se chce.
Karel Vostal,2008-07-03 16:18:10
No nevím, pokud vědec uvažuje exaktně, neměl by zakládat poznání na teoriích, ale na faktech. Vím, jak to s tou jistotou myslíš a souhlasím, že stoprocentní jistotu máš ve vědě opravdu málokdy, ale přístup vědců tomu často neodpovídá. Naopak, často je to "jisté" a pochybnosti jsou nežádoucí. Taky samozřejmě záleží na tom, o jaký obor vědeckého zkoumání jde.
Prosím o vysvětlení
Karel Vostal,2008-07-02 23:01:58
"Žádná s ním související neutronová hvězda či černá díra nebyla dosud objevena." Z textů o údajné existenci černých děr, které jsem zatím četl, vyplývalo, že jejich existence je "dokázána" nepřímo. Předpokládám, že někdo objevil oblast úniku hmoty a energie a tudíž vznikla teorie o "vbuchlé" hvězdě, která pohlcuje všechno kolem, nicméně vyzařuje určité zbytkové záření atd. Takže se chci zeptat rovnou. Je existence černých děr potvrzená nebo se na základě nepřímých důkazů jen předpokládá? Možná se do mě někdo obuje s tím, že pochybuju o existenci černých děr, ale přitom se mi nelíbí spuštění LHC kvůli možnému vzniku černé díry. Mám rád jistotu, to je celé. A pokud něco není jisté, nelíbí se mi, když se to demonstruje jako fakt nebo když se tvrdí, že se to bude nějak chovat, přitom zákonitosti toho jevu nejsou dostatečně prozkoumané.
re
mata,2008-07-03 11:12:28
zdravim, na Vasi otazku odpoved neznam. pozorovat cernou diru primo samozrejme nelze. domnivam se ale, ze projevy cerne diry byly pozorovany a jejich prostrednictvim byla existence cernych der presvedcive prokazana. mozna presneji (nikoliv lepe) receno, nemoznost neexistence cernych der zatim nebyla presvedcive vyvracena.
Vasim dotazem smerujete do pomerne citlive oblasti. otazkou totiz je, zda je mozne jakekoliv mereni, pozorovani, atd a nejen v astronomii ale treba i v casticove fyzice povazovat za prime, a potazmo za primy dukaz. obavam se Popperovsky primych dukazu v teto oblasti skutecne neni mnoho. obavam se Popperovsky presne nejsme schopni dokazat ani to ze funguje (neposkozeny a spravne sestaveny) spalovaci motor, presto funguje.
otazka tedy je, co byste si predstavoval pod dukazem existence cerne diry.
Pochyby
Xavier,2008-07-03 11:21:25
Pochybovat je lidské, ale nesmí to dosáhnout patologického charakteru.
Pochybnosti a důkazy
Karel Vostal,2008-07-03 11:40:10
Moc díky za slušnou odpověď. Pokud jde o patologické pochybování o čemkoliv, týká se mě to jen do určité míry. Spekulovat a teoretizovat se dá o čemkoliv, ale pokud jde o praktickou aplikaci, měla by tu být (myslím) nějaká hmatatelnější zkušenost a nejen pozorování nebo výpočet. Spalovací motor si vyrobíte, spustíte a víte, na čem jste. Když se začalo létat do vesmíru, taky to bylo formou pokus-omyl. Atomovka byla taky risk, i když to vyšlo tak, jak to odborníci spočítali. Proto se mi nelíbil ten LHC. Dobře, beru, menší verze existují a pracují, ale nikdo neví, co to udělá ve větším měřítku, i když je to vypočítané. Jak jsem už psal, jestli panuje všeobecná jistota, že je to ok, v pořádku. Forma důkazu u černých děr? Nevím, nejsem odborník. Zajímá mě jenom, jestli samotní odborníci si jsou dostatečně jistí, že černá díra existuje a že funguje tak a tak.
LHC
Michal Kára,2008-07-03 12:06:12
Pred nedavnem byl uverejnen clanek (ted ale nevim presne kde :-( ) ktery pomerne podrobne rozebiral nebezpeci LHC a jeho vysledek byl ten, ze nebezpeci nejakeho problemu je velmi mizive, protoze ke stejne energetickym srazkam dochazi bezne a zadne jejich negativni projevy pozorovany nejsou.
vysvetleni
Karell,2008-07-03 12:09:51
Co myslite tim potvrzenim existence? Jakoze jestli jsme vyslali statecneho kosmonauta, ktery si soupnul fotak do kapsy, zaletel tam, udelal par zanrovych snimku, zmeril teplotu a zjistil, ze je fakt husta a pak se vratil a o vsem nadsene vypravel? Predpokladam, ze takovou odpoved nechcete, tu si totiz dovedete domyslet sam.
Pak ovsem nezbyva, nez z provedenych pozorovani vyvodit hypotezu a te se drzet dokud bude v souladu s pozorovanim. To jestli takove hypoteze uverite nebo ne je ciste na vas, nic vic vam nikdo dat nemuze. Nikdo nemuze s jistotou rict, ze tam je cerna dira tak jak je popisovana teorii, ale pro zjednoduseni se o tom tak mluvi.
Ale to jste si mohl domyslet taky a mrzi me, ze jste to neudelal pred psanim vaseho dotazu.
Re:
Arccos,2008-07-03 12:10:23
Pokud vím, žádný přímý důkaz existence ČD nemáme. Je to pochopitelné, jelikož samozřejmě ČD nemůže být přímo pozorována. Máme však řadu pozorování, především z center galaxií, jako jsou gravitační poměry, gamma záření atd. Tato pozorování tak výborně (a přitom nezávisle na sobě) odpovídají charakteristikám okolí ČD, že by to musela být v opačném případě velká náhoda. Pro některé z nich ani jiné vysvětlení nemáme.
To: Michal Kára
Arccos,2008-07-03 12:12:38
Ten vzpomínaný článek byl právě tady na Oslu a strhla se pod ním dost... ehm... rušná diskuze.
(BTW: že nemáš za sebou FEL? státnice 2000?)
Karell
Karel Vostal,2008-07-03 12:51:07
Tu poslední větu (neprokázané, hypotéza) mám v podobném znění i ve svém dotazu, ale díky za potvrzení.
Clanek
Michal Kára,2008-07-03 14:32:38
Jo, tak to bylo tady. Kazdopadne pokud by eventuelne nejaky problem vznil, tak myslim, ze konec bude tak rychly, ze nas to stejne bolet nebude ;-)
Arccos: Jo, to jsem ja. Kdo jses Ty? ;-)
Karel
Rozumný Občan,2008-07-03 22:27:03
Opravdu atomová bomba vybuchla tak jak spočítali? Já si to pamatuju tak že výbuch byl mnohem silnější než čekali.
Saprlote
Karel Vostal,2008-07-03 23:19:11
To jsem nevěděl. No vida. To ale zase neznamená, že by se měl zastavit pokrok. Jen být ve zkoušení potenciálně nebezpečných věcí opatrnější. O to mi jde.
Pravděpodobnost
petr,2008-07-04 09:15:51
Pane Vostal, zkoušíte sedat do auta? Tak to prosím už nedělejte. Pravděpodobnost, že se vám něco stane je hrozivá. Ročně zemře jen u nás 1000 lidí!!! To je od války asi taková Hirošima. A to je jen jedna lidská činnost, kterou lidé podstupují dobrovolně každý den.
a keby aj...
ren00r,2008-07-04 14:53:52
a keby aj vznikla dostatocne velka cierna diera aby stihla interagovat so zemou....aj tak to o seklundu nebude nikoho zaujimat, ci nebodaj trapit :)
To: Michal Kára
Arccos,2008-07-04 16:04:07
Výmola, stejný ročník, ale možná si mě už nebudeš pamatovat.
petr
Karel Vostal,2008-07-06 20:14:41
Auta jsou kapitola sama pro sebe. Proto do auta nesedám jako řidič, jelikož asi tuším, jak by to dopadlo. Opakuju, nevadí mi technický pokrok, a je logické, že cokoliv se dá zneužít nebo špatně použít. Proto bych měl být opatrný při použití věcí schopných vyvolat nenapravitelné škody v masovém měřítku.
RO: sila atomove bomby
Jan Kotek,2008-07-21 17:32:54
Vetsi nez ocekavana sila byla u prvni vodikove bomby protoze opomeli zapocitat i vliv odrazenych neutronu.
Prvni test atomove bomby se provadel nikoliv pro overeni principu, ale technologie imploze. U plutoniove naloze je potreba velmi presne exploze (casove, silou i smerem) konvencni trhaviny aby doslo ve stlacenem plutoniu k retezove reakci. A toto si potrebovali overit.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
