Zvětšit obrázek

Velký bradlový útes u břehů Austrálie. Zóna s absolutním zákazem lovu tu byla rozšířena na více než tetinu celkové plochy národního parku. v zónách se zakázaným rybolovem dochází k nebezpečnému přemnožení trnové koruny mnohem vzácněji než v oblastech, kde se i nadále rybaří.

Mořská hvězdice Acanthaster planci přezdívaná pro četné ostré ostny jako „trnová koruna“ se od roku 1960 už třikrát přemnožila a převalila se přes nejvýznamnější korálové útesy Indického a Tichého oceánu jako ničivá vlna. Hvězdice vyžírá drobné korálové polypy z jejich vápenaté vnější kostry a za sebou nechává spoušť. Na zdravém, nepoškozeném útesu je polypy obydlena asi 20%. Když přes útes přejdou žravé hvězdice, zbudou polypy nejvýše na pěti procentech jeho plochy.

Boj s trnovou korunou je obtížný. Většinou její populační vlna opadne až poté, co hvězdice v dané oblasti sežerou většinu korálů a přemnoženou populaci zdecimují hlad a choroby. To už bývá pro korály pozdě. Přesto nejsme při ochraně korálových útesů před trnovou korunou bez naděje. Nejnovější výzkum australských  biologů ukázal, že se hvězdici nedaří tam, kde člověk přestal do života na korálovém útesu zasahovat.

Na Velkém bradlovém útesu při východním pobřeží Austrálie byly v roce 1989 vyhlášeny přísně hájené oblasti, kde platí absolutní zákaz rybolovu. Tyto zóny zaujímaly 4,5%  z 345 400 kilometrů čtverečních rozlohy Národního parku Velký bradlový útes. Tým vědců vedených Hughem Sweetmanem z Australského oceánografického ústavu nyní zjistil, že v zónách se zakázaným rybolovem dochází k nebezpečnému přemnožení trnové koruny mnohem vzácněji než v oblastech, kde se i nadále rybaří.  Tuto bezpochyby dobrou zprávu přináší nejnovější číslo významného přírodovědeckého časopisu Current Biology.

Zvětšit obrázek

Mořská hvězdice Acanthaster planci přezdívaná pro četné ostré ostny jako „trnová koruna“.

Sweetman a jeho kolegové zatím netuší, na jakou překážku trnová koruna v přísně hájených zónách Národního parku Velký bariérový útes naráží. Ryby, jež obvykle padají za oběť rybolovu, nemohou hvězdici přímo ohrozit.

Dr. Bernhard Riegla

„Předpokládalo se, že se lovené druhy ryby živí larvami hvězdic,“ říká Sweetman, ale zároveň přiznává, že pro to neexistují solidní důkazy. „Ryby byly přistiženy při požírání larev hvězdic nejvýš jednou nebo dvakrát. Proto je naše zjištění zcela nečekané.“

Za mnohem pravděpodobnější vysvětlení považují australští vědci změny v celém potravním řetězci korálového útesu. Na přísně hájených útesech stoupá početnost větších druhů ryb. Mnohé z nich jsou dravé a loví menší druhy ryb. Dochází tak k redukci populací ryb, jež se živí velkými bezobratlými živočichy. Tito tvorové jsou pak na chráněném korálovém útesu mnohem hojnější a decimují populaci larev trnové koruny.

V roce 2004 došlo v organizaci  Národního parku Velký bradlový útes k rozsáhlým změnám a zóny se zákazem rybolovu se rozšířily na třetinu jeho plochy. I toto opatření už nese ovoce. Sweetman zaznamenal v nově vyhlášených  chráněných zónách návrat vzácných druhů ryb, které tu už dlouho nikdo neviděl. Vědci doufají, že rozšíření přísně chráněných zón do budoucna  výrazně sníží rizika přemnožení trnové koruny.
Pozitivní zkušenosti z národního parku Velký bradlový útes vedou australskou vládu k vyhlašování dalších přísně chráněných zón. Nejnověji byla rezervace se zákazem rybolovu zřízena v zátoce Lyme na jihozápadě Austrálie.

Zvětšit obrázek

Vieques je ostrov v Karibiku náležící k Portoriku. Na východ se nacházejí americké Panenské ostrovy a dále pak celé Malé Antily. Ze severu omývá ostrov Atlantský oceán. Na jižní leží panenské pláže Karibiku. Také zde korálům chybějící rybolov prospěl.

Námořní střelnice korálům svědčí
Bezmála šedesát let sloužily korálové útesy u portorického ostrova Vieques americké amrádě jako námořní střelnice. Za tu dobu tady explodovaly tuny bomb a granátů. Proto byli biologové v čele s Bernhardem Rieglem z floridské Nova Southeastern University při průzkumu viequeských korálových útesů připraveni na nejhorší. Obavy se však nenaplnily. Jak vyplývá z výsledků, které Riegl publikoval v Journal of Coastal Research, jsou korály na střelnici v překvapivě dobrém stavu. Trumfnou dokonce i korály v nedaleké přírodní rezervaci. Neznamená to, že by se ostrovu Vieques vyhnuly problémy, jež sužují celý Karibik. I tady si vybírají svou daň choroby šířící se mezi korály jako mor. Na mělčinách napáchaly značné škody i silné hurikány. Choroby a bouře poškozují útesy více než dělostřelba a bombardování.

Armáda sehrála v ochraně útesů na ostrově Vieques překvapivě pozitivní roli. Dokud sloužily útesy  jako střelnice, veřejnost na ně nesměla. Útesy tak zůstaly ušetřeny vpádu místních obyvatel i turistů. Když vojáci ostrov v roce 2003 opustili, byla z tamějších korálových útesů přísně chráněná rezervace.