Výzkumníci z INSU-CNRS Laboratoire PaléoEnvironnements et PaléobioSphère z Université Claude Bernard Lyon a Australian National University z Canberry objevili důkaz postupného ochlazování oceánu v období ordoviku o zhruba 15 stupňů Celsia v průběhu 40 miliónů let. Až dosud bylo toto geologické období (před 490 až 440 milióny let) spojováno pouze se „super skleníkovým efektem“ na naší planetě.
Výzkumníci zjistili, že mořská voda na počátku ordoviku (před 480 milióny let) měla teplotu okolo 45 stupňů Celsia, tedy byla zřejmě příliš teplá pro rozvoj složitých organismů. Údaje o teplotě vody ordovického moře byly získány analýzou zkamenělin konodontů (miniaturních tvorů podobných tvarem těla dnešním rejnokům), jejichž geologické stáří bylo vědcům známo již dříve. Výzkumníci analyzovali minerální skladbu pozůstatků konodontích těl, kde se zaměřili na změny v poměru dvou kyslíkových izotopů, které jsou závislé na teplotě vody, ve které tato zvířata žila. Raný ordovik byl obdobím, kdy atmosféra naší planety byla stále velmi bohatá na oxid uhličitý, způsobující silný skleníkový efekt, a proto byl i oceán velmi teplý.
Postupné ochlazování oceánu se kryje s velkým nárůstem objemu mořské biomasy a její rozmanitost (počet rodů a druhů vzrostl tři- až čtyřikrát). K této události došlo během svrchního ordoviku, tedy zhruba před 460 milióny let, když se teplota oceánu dostala na úroveň srovnatelnou s tou, kterou nalézáme v současnosti v oblastech poblíž rovníku. Nejenom, že se mořská fauna v tomto období výrazně rozrostla, ale její velká část se přestěhovala i na mořské dno a objevily se první korálové útesy.
Ochlazování oceánů šlo ruku v ruce s ochlazováním atmosféry, které bylo vyvoláno globální změnou klimatu. To mohlo hrát hlavní úlohu v tomto bezprecedentním nárůstu biodiverzity v období ordoviku, který otevřel evoluci cestu k moderní rozmanitosti a komplexnosti života.
Zdroj: CNRS, via AlphaGalileo
Diskuze:
To Vl. Němec
Petr Kr,2008-07-30 09:24:25
Máte jistě určitou pravdu. Jestli něco eliminuje ve své koncentraci jinou látku či energii o 40%, pak při dvojnásobné koncentraci to bude 40% + 40% ze zbytku, tj. 40+24=64 (40% ze 100 je 40 a 40% ze 60 je 24). Při trojnásobné skoro 80% atd. To je ale jen detajl.
Důležité je znát kolik to vlastně dělá!!! Vy říkáte, že to již dnes dělá 50%. Ale neříkáte, kolik těch 50% znamená v teplotě. Jestli to je v teplotě 40°C, pak lze čekat limitní hodnotu ohřátí oproti nulové koncentraci až o 80°C, tedy další teoreticky možné ohřívání až o 40°C. (Výsledek je trochu konzervativní, neboť se pochopitelně zase mírně utlumuje efekt ohřátí rostoucím sáláním a dalšími vlivy.) Při vaší výchozí hodnotě 50% by potom dvojnásobná koncentrace znamenala 75% "vychytaných fotonů" a to při mé úvaze o vlivu až 80°C dělá z původního efektu ohřátí 40°C výsledný efekt 60°C, tj. o 20°C více!!!
Máte tedy pravdu, efekt má svou saturaci. Otázka je zda se nám ta saturace vlastně bude líbit při své hodnotě neblízké 0.
To je právě ten fígl alarmistů.
Karel První,2008-07-30 11:43:35
Až po větu "Ale neříkáte, kolik těch 50% znamená v teplotě" máte pravdu. Pak už je to jen typicky alarmisticky přehnané nadhazování nerealistických čísel. Skutečně je důležité vědět, "kolik to vlastně dělá °C". Jenže na globální teplotu má vliv tolik faktorů a procesů, že to dodnes nikdo neumí přesně kvantifikovat. Toho je bohužel zneužíváno zastánci CO2 teorie, kteří neúplnost současných poznatků tvrdě zneužívají ke svému zviditelnění. Celkově zatím z dostupných neúplných informací vyplývá, že z celkového zvýšení teploty na Zemi o 33°C má CO2 podíl cca 10-15% (ale vůbec to není jisté, možná jen 5%), takže ať děláme co děláme, víc jak o další 1-2 stupínky CO2 teplotu nezvedne, ať ho je, kolik chce. Nevím, kdo dal alarmistům jistotu, že právě dnešní teploty jsou ty nejideálnější a jedině správné, ale z pohledu do historie Země je jasné, že zvýšení globální teploty opár stupínků bude prospěšné. Koneckonců to vyplývá i z článku p.Marcinkové.
přímo fígl fíglů
Vladimír Němec,2008-07-30 13:39:30
Ono totiž to "přesné vyčíslení" nikde není, ale lze nalézt srovnání procentuelní. CO2 má asi 5% efekt vyhledem ke všem skleníkovým plynům (dnes). Když ovšem započítáme vodní páru, která - kdoví proč - mezi skleníkové plyny nepatří (ovšem její vliv je bezkonkurenční), dostane se CO2 pod jedno procento. A pokud bychom započítali skleníkový vliv vody v kapalném stavu (mraky), dostane se CO2 někam na promile. Kolik je promile z 33 stupňů? (Je to matoucí, já vím, měli bychom počítat promile z tepla, ne teploty).
Nevím, jaké složení plynů a poměr vodní páry byl v daleké minulosti, ale v tomto případě absolutní číslo tepla zadrženého CO2 je limitováno množstvím energie vyzářené na dané frekvenci povrchem Země.
Ok
Petr Kr,2008-07-30 14:19:05
Tak se mi pánové líbíte. Konečně zvás lezou čísla a ne teorie (navíc trošku s chybou, to snad uznáte). Ale s tím H2O jako skleníkový plyn si myslím musím souhlasit. Díky za doplnění.
PS
Petr Kr,2008-07-30 14:21:36
Jinak Karle První, mám pravdu i za touto větou, protože tam je: "Jestli..., pak...."
No, Petře,
Karel První,2008-07-30 15:08:14
máte pravdu, nechtě jsem z Vás udělal alarmistu, omlouvám se. Ale dovolím si poznámečku k p. Němcovi - myslím není správná věta, že se pára mezi vodní plyny nepočítá. I alarmisti ji tam počítají, proto je ten vliv CO2 celkově tak malý. Bez započítání páry jim vychází vliv CO2 na 60% z účinku toho zbytku skleníkových plynů. Ale alarmisti demagogicky tvrdí takové nespočitatelné a nezměřitelné hlouposti, jako že skleníkovost páry a ochlazování díky mrakům se vzájemně nuluje, takže používají hlavně ten 60% vliv a varovně zvedají prstíky, aby dostali nasypáno do korýtka na další důležité výzkumy hloupostí. Bohudík si Země jede dál podle svého, stejně jako miliony let v minulosti teplota prostě bude stoupat a pak zas přijde doba ledová a pořád dokola. Jen je škoda, že alarmistům tolik lidí naletí. Pokud se zamyslíte nad článkem p.Marcinkové, musí Vám být jasné, že dnes máme vlastně pořád chladno a že planeta je zvyklá na větší teploty. A marné donkichotovské pokusy poručit větru dešti by měly jít i s alarmisty k ledu.
Slunce moc nekolísá
Pekny Kousek,2008-07-29 19:25:08
Změny záření Slunce jsou kolem 3% a souvisí hlavně s tzv. Milankovičovými cykly, kde jsou cykly i kolem 100 000 let a hodně to souvisí s dobami ledovými. Možství CO2 a teplota spolu mají velkou korelaci na všech grafech od asi 700 000 let nazpět. Účinek je kumulativní- více CO2--větší teplota--více CO2 atd.
Ach ten oxid uhličtý!!!!
Vladimír Němec,2008-07-29 12:01:35
Existuje Arrheniův zákon, který říká asi to, že skleníkový efekt plynu klesá s jeho koncentrací. Pro představu - při určité koncentraci zachytí 40% fotonů (těch vlnových délek, které může zachytit), při dvojásobné koncentraci 80%, při trojnásobné 90%, při čtyřnásobné 95%.... Přičemž ty koncentrace nejsou nikterak závratné. V současnosti je tuším tou nepatrnou koncentrací CO2 zachyceno přes polovinu fotonů.
Tím chci říct, že i kdyby byla koncentrace 100 x větší, tak o mnoho míc fotonů než dnes, chudák oxid nedokáže zachytit, i kdyby se rozkrájel, a zcela jistě se kvůli němu ten oceán neohřál!
Nevydávalo v té době víc energie Slunce samo o sobě?
A co kyslík?
Stygi Moloch,2008-07-29 13:45:46
chci se zeptat někoho, kdo se v tom vyzná. Jaká je jistota, že ty poměry kyslíkových izotopů se řídily tehdy stejným pravidlem jako teď tzn. že v tomhle ohledu nedošlo za ty údajné milióny let k nějakým změnám samotného postupu podle něhož se určitý poměr vytváří?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
