Proč si zvířata lížou rány?  
Mají k tomu řadu dobrých důvodů. Zvíře zbavuje jazykem ránu nečistot a dobře prokrví její okolí. Zároveň se do olízaného poranění dostává se slinami celá řada biologicky aktivních látek.


 

Histatin5 je jedním z peptidů s antimikrobiálním účinkem. Na snímku je histatin vybaven fluoreskující barvičkou, aby pod ultrafialovým světlem bylo vidět jak se váže na kvasinky (Foto: David Coleman, University of Dublin).

Některé komponenty slin hubí mikroorganismy a působí preventivně proti zánětům. K těmto látkám patří například lysozym objevený sirem Alexandrem Flemingem už v roce 1922. Sliny obsahují také látky přímo napomáhající hojení. Například ve slinách hlodavců se nachází epidermální a nervový růstový faktor.  Obě látky jsou známé svými regeneračními účinky.  Nizozemští vědci nyní odhalili v lidských slinách novou látku, která přímo podporuje hojení. Doufají, že jejich objev najde uplatnění v medicíně.

 

Zvětšit obrázek
Sliny obsahují hojivé látky.

Tým biologů vedený Mennem Oudhoffem si nejprve v laboratoři vypěstoval souvislou vrstvu slizničních buněk odebraných z úst dobrovolníků. Potom vědci tuto umělou sliznici poškrábali a testovali vliv různých látek na zacelení umělé „rány“. Lidské sliny se ukázaly jako velmi účinný hojivý prostředek, který umožnil uzavření rány během 16 hodin. Oudhoff začal pátrat po účinné látce. Předem vyloučil epidermální i nervový  růstový faktor, protože ty se v lidských slinách vyskytují ve stotisíckrát nižších koncentracích než ve slinách hlodavců. Nakonec Oudhoff odhalil lidskou hojivou látku v malé bílkovinné molekule histatinu. O té vědci věděli, že účinně hubí bakterie. Schopnost histatinu urychlovat hojení ran je do značné míry překvapením. Kromě buněk sliznice přispívá histatin i k regeneraci dalších tkání včetně kostí.

 

Stať nizozemského týmu zveřejněná ve vědeckém časopise FASEB Journal. vrhá nové světlo na celou řadu jevů, které vědci a lékaři už dávno znali, ale neměli pro ně vysvětlení. Histatin   se uplatňuje při instinktivním lízání ran zraněnými zvířaty. U primátů včetně člověka zřejmě zaskakuje za regenerační růstové faktory hlodavců. Přítomnost histatinu ve slinách také přispívá i k rychlejšímu hojení ran v ústech. Proto se rána po vytrženém zubu hojí rychleji než srovnatelně rozsáhlé zranění na jiném místě těla.

 

 

 
Neplatí to ale obecně.

Léky inspirované histatinem by se mohly uplatnit jako doplňkové složky desinfekčních prostředků určených k čistění ran nebo by mohly být přidávány do náplastí a obvazů.

 

Velmi cennou službu by mohly odvést při léčbě rozsáhlých popálenin. Úlevu snad přinesou i lidem, které sužují nehojící se rány. To se týká například vředů na končetinách diabetiků.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Datum: 29.07.2008 12:51
Tisk článku

Související články:

Sledování mrtvých těl urychluje stárnutí. Přinejmenším u octomilek     Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2023)
Sebe a své blízké léčí lékaři jinak     Autor: Josef Pazdera (26.12.2022)
Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty     Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
I šimpanzi rozeznají zlý úmysl     Autor: Dagmar Gregorová (08.03.2022)
O zlaté rybce     Autor: Dagmar Gregorová (10.01.2022)



Diskuze:

Novinka?

Pavel Homola,2008-07-29 18:04:28

Já tedy nevím, nechci nijak rýpat, ale tuhle věc jsem slyšel už na žákladní škole - proto se rány v ústech (mluvím pouze o lidech) hojí rychleji než jinde na těle (pokud se mechanicky nepošozují, třeba potravou).

Sám si na odřeniny a ranky někdy plivnu, je to poznat (kdo se řeže při holení, nechť zkusí, tak to funguje taky paráně :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz