Arterioskleróza (kornatění tepen) je zánětlivé onemocnění, při kterém se stěna krevních cév ztlušťuje a stává méně pružnou. Spolu se vznikem krevních sraženin to vede k některým kardiovaskulárním chorobám. Není sice přesně známo, co přesně arteriosklerózu způsobuje, ale všechno nasvědčuje tomu, že imunitní systém při vzniku arteriosklerózy hraje důležitou roli. Výzkumníci mají za to, že různé oxidované formy známého „zlého“ cholesterolu - LDL (low-density lipoprotein), přispívají k vývoji této choroby. To není zas až tak moc nové.

Ale tým výzkumníků z Karolinska Institutet, ve spolupráci s Lund University, nyní přišli na to, že existují určité typy přirozeně se vyskytujících protilátek, které působí proti lipidové části molekuly LDL a hrají důležitou roli při vývoji kardiovaskulárních chorob. Výsledky ukazují, že jedinci, kteří mají nízkou hladinu těchto protilátek, jsou více ohroženi kardiovaskulárními problémy. Riziko je vysoké zejména u mužů, kde se nebezpečí vzniku mrtvice zvyšuje téměř čtyřnásobně.

Tento nově objevený rizikový faktor, tedy nízké hladiny těchto specifických protilátek nazývaných anti-PC, je zajímavý tím, že je nezávislý na dříve nejčastěji zmiňovaných rizikových faktorech, jakými jsou například vysoký krevní tlak, vysoký obsah tuků v krvi, cukrovka a kouření.

Zvětšit obrázek

Profesor Johan Frostegård: „Naše výsledky naznačují, že anti-PC může být zařazeno k současným „tradičním“ rizikovým faktorům, což by mělo vést ke zdokonalení diagnostiky a léčby. Kromě toho v současnosti vyvíjíme anti-PC, jako vakcínu na arteriosklerózu a kardiovaskulární choroby.“

K čemu to bude dobré? Například ktomu, že není složité tento nový rizikový faktor testovat a přidat jej k těm tradičně používaným testům,  Zjistí se tím rizikové osoby, které by „normálním“ sítem testů prošly bez povšimnutí. O významu včasné prevence zde není třeba sáhodlouze diskutovat. 

Kromě toho výzkumníci pracují i na možnosti vývoje vakcíny, která by měla pomoci zvýšit hladinu potřebných protilátek, a tak snížit nebo dokonce odvrátit hrozbu kardiovaskulárních potíží.

Má taková vakcína šanci uspět?
Odpověď vyžaduje podívat se podrobnějí jak to v těle chodí.  Mezi viníky aterosklerózy se počítá také modifikace LDL. Ať už je tato jeho proměna způsobena oxidací a nebo působením fosfolipázou A2. Modifikovaný (oxidovaný) LDL se imunitnímu systému nezamlouvá. Odborně se tomu říká, že je imunogenní.  Imunitní systém proti němu vystartuje. Obranný systém bojuje se svým nepřítelem na několika frontách. Má ktomu několik typů bojovníků - buněk. Mezi ty hlavní patří T buňky a B buňky. Ty první si vyřizují účty jen při přímém kontaktu, druhé to dokáží i na dálku – umí totiž dělat protilátky. Zparchantělý zlý cholesterol – LDL, aktivuje oba typy zmíněných buněk.  U pokusných zvířat se ukázalo, že pokud se v těle navodí imunitní reakce proti oxidovanému  LDL, dokáže to tlumit aterosklerózu.
Imunostimulační efekt je připisován zánět vyvolávajícím látkám, jejichž součástí je fosforylcholin (anglicky phosphorylcholin – tedy PC). Pacientům s vysokým krevním tlakem se ateroskleróza vyvíjí mnohem příznivějším způsobem , ale jen pokud mají dostatek protilátek zvaných anti-PC. A tak tyto protilátky (vyskytují se ve třídě IgM) jsou charakteristickým znakem, že se tělo škodlivině účinně brání. Nedostatek (nízká hladina v krvi) je naopak špatným vysvědčením pro svého nositele. Proto lze soudit, že podpoření tvorby těchto přirozených ochranných protilátek by mělo být schůdnou a účinnou metodou, která by jednak měla být schůdná a že by jí šlo podpořit imunizací (očkováním) a také, že by měla být účinná a mohla nám pomáhat. 

Studie je založená na údajích získaných od 349 osob, které někdy v průběhu dvanáctiletého období postihl srdeční infarkt nebo mrtvice, a 639 jedinců bez příznaků kardiovaskulárního onemocnění. Výzkum se uskutečnil v rámci programu podporovaného Evropskou unií nazvaného CVDIMMUNE, který vede Johan Frostegård z Karolinska Institutet.

Zdroj: Karolinska Institutet