DNA - Tajemství života  
James D. Watson a Andrew Berry. Watson není jen vědec, ale je i úspěšný spisovatel. Kniha „Dvojitá šroubovice“ se stala bestsellerem. Jeho poslední kniha se zabývá historií a současností výzkumu DNA.
Letos na jaře jsme si připomněli padesáté výročí Watsonova a Crickova rozluštění prostorové struktury DNA. Jejich epochální objev stojí na začátku dlouhé řady významných úspěchů biologických věd, jakými je například odhalení genetického kódu, sekvenování celých genomů či analýza transkripce pomocí mikročipů. Uplynulé půlstoletí proto můžeme právem nazvat obdobím věd studujících život, aniž bychom je umělě dělili do škatulek jednotlivých disciplín jako biochemie, molekulární biologie, genetika, bakteriologie či chemická biologie.

 

James D. Watson (1962)

 Jen málokdy se vědec dočká padesátého výročí svého objevu a rozmachu oboru, u jehož zrodu stál. V centru reflektorů je především mladší James Watson (narozen 1928), neboť druhého objevitele struktury DNA Cricka trápí stáří. Watson není jen prototypem vědce 20. století, ale je i plodným a úspěšným spisovatelem. Jeho kniha „Dvojitá šroubovice“, která popisuje objev struktury DNA, se stala bestsellerem a Watson napsal několik dalších popularizačních knih i učebnic.


James D. Watson

 Jeho poslední kniha je příznačně nazvaná „DNA - Tajemství života“ a zabývá se historií a současností výzkumu DNA. První kapitola je nazvaná „Počátky genetiky – od Mendela k Hitlerovi“ a Watson píše nejen o Mendelových objevech, které musí být každému českému vědci dobře známy, ale i o dopadu Mendelových zákonů na eugeniku a její pozdější zneužití v nacistickém Německu. Druhá a třetí kapitola popisuje historii objevu dvojšroubovice a do značné míry se překrývá s jinými Watsonovými knihami. Čtvrtá kapitola se zabývá umělými DNA molekulami a pozdvižením, které tyto – z dnešního hlediska neškodné – rekombinantní molekuly DNA způsobily. Watson popisuje atmosféru Asilomarské konference a neochotu města Cambridge (Massachusetts, USA) povolit výzkum rekombinantní DNA.

Pátá kapitola se věnuje biotechnologiím a je příznačně nazvaná „DNA, dolary a léky“. Zrod Genentechu je fascinujícím příběhem vytrvalosti a úspěchu; firma zvládla výrobu prvního rekombinantního proteinu - insulinu. V závěru kapitoly Watson polemizuje s pseudoargumenty zájmových skupin, které nesouhlasí s používáním rekombinantního hovězího růstového hormonu a inteligentní čtenář nemůže s Watsonovou logikou nesouhlasit.

V šesté kapitole diskutuje geneticky modifikované potraviny, sedmá a osmá kapitola se zabývá nedávnou historií sekvenování lidského genomu. Sám Watson byl prvním ředitelem Projektu lidského genomu, takže může nabídnout informace z první ruky.

Devátá kapitola je věnována evoluci lidského druhu a tomu, jak sekvence DNA doplňuje archeologické poznatky. Desátá kapitola se zaměřuje na DNA jako důkaz, jsme přeci v USA a  co je u soudu, o tom se mluví; o čem se mluví, v tom jsou peníze. Watson popisuje identifikaci ostatků ruské carské rodiny pomocí profilování DNA a příběh Anny Andersonové, která byla považována za carovu dceru Anastázii. Sexuální život amerických politiků se těší nesmírnému zájmu veřejnosti od dob skandálu Billa Clintona s Monikou Lewinskou; kritickému pohledu současnosti neunikl ani třetí prezident USA Thomas Jefferson, který je pomalu dvě stě let po smrti. Watson o něm píše, že nebyl jen Otec zakladatel (Jefferson byl hlavním autorem amerického Prohlášení nezávislosti z roku 1776), ale nejspíš i otcem nemanželského dítěte, které měl se svojí otrokyní.

Jedenáctá kapitola popisuje hon na geny vážných chorob, jako Huntingtonova nemoc či cystická fibróza a následující kapitola se zabývá možnostmi léčby těchto chorob genovou terapií. V závěru knihy se Watson zabývá budoucností nás i naší DNA.

 V knize je pár drobných faktografických chyb, ale nechám na čtenáři, ať je najde sám. Knihu jsem přečetl téměř jedním dechem a musím ji vřele doporučit i laikovi, neboť Watson ví, jak jednoduše vysvětlit biologický výzkum. Watsonův typický styl je do značné míry uhlazen profesionálním spisovatelem Andrewem Berry, ale přesto je jasně rozpoznatelný. Některé Watsonovy názory jsou kontroverzní, ale nemusíme s autorem ve všem souhlasit; alespoň nás provokuje k vlastnímu názoru. Pevně věřím, že i proto se kniha dočká rychlého překladu do češtiny a vím, že podobně jako "Dvojitá šroubovice" osloví i nebiology.

 Psáno pro Vesmír a Osla.

Datum: 27.08.2003
Tisk článku

Stručná historie času - Hawking Stephen
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 209 Kč
Stručná historie času
Hawking Stephen
Související články:

Watson kontra Venter     Autor: Jaroslav Petr (01.09.2008)
848 slov otřáslo světem     Autor: Jaroslav Petr (09.03.2003)
Neposedná DNA     Autor: Jaroslav Petr (06.03.2003)



Diskuze:

můžu potvrdit

Jarda Petr,2003-08-27 05:19:01

Vřele se ztotožňuji s kladným hodnocením Watsonovy knihy. Měl jsem šanci ji číst ještě v obtazích a recenzovat ji pro jedno české nakladatelství, kterému jsem ji vřele doporučil k vydání. Doufám, že se do toho pustí, i když měli obavy, že se kniha bude špatně prodávat, protože z genetiky už toho vyšlo dost a i "Dvojitá šroubovice", která u nás vyšla pod šíleným názvem "Tajemství DNA" (když to nevidíte napsané, můžete mít dojem, že je to kniha o potápěčích), se moc neprodávala. Čtivosti zcela jistě přispěl fakt, že kniha vznikala podle čtyřdílného televizního seriálu a pracovali na ní s Watsonem i další novináři. Je zajímavé, že odborníci upřímně želí "otupení" Watsonova osobitého stylu. Laický čtenář, podle mého názoru, na tom vydělal, protože novináři udělali z knihy skutečně čtivou záležitost, což by se samotnému Watsonovi asi tak úplně nepovedlo.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace