Watson kontra Venter  
Věhlasní genetici porovnávají svoje genomy.ˇ

 


James Watson stál v roce 1953 u objevu dvojité šroubovice DNA. Craig Venter byl o půlstoletí později jedním z klíčových aktérů úplného přečtení lidského genomu. Nedávno se stali tito američtí vědci prvními lidmi s kompletně přečtenou vlastní dědičnou informaci. Oba svolili s umístěním výsledků čtení své DNA na veřejně přístupných internetových databázích. To otevřelo možnost k porovnání genomů obou věhlasných genetiků. Pustil se do něj tým Venterova soukromého výzkumného ústavu Craig Venter Institute vedený Pauline Ngovou. Členem týmu byl i sám Craig Venter. 

 

James Watson

Watson a Venter jsou typičtí běloši, přesto se jejich dědičné informace vzájemně v mnoha úsecích liší. Zvláště nápadné je to v případě genů, které určují, jakým tempem tělo rozkládá některé léky. Varianty těchto genů jsou genetici zvyklí spojovat s příslušností k různým etnikům. Ve Spojených státech byl v roce 2004 dokonce schválen první „rasový lék“. Preparát BiDil zabírá přednostně u Afroameričanů. Nemá to nic společného s barvou pleti. Afromeričané jen mnohem častěji dědí varianty genů, které si s BiDilem „rozumějí“. Barva pleti se tak stala při výběru pacientů citlivých na BiDil náhražkou za skutečnou dědičnou dispozici, o jejíž podstatě toho stále ještě mnoho nevíme.

 

O tom, že příslušnost k rase není přesné vodítko, svědčí i nová studie týmu Pauline Ngové. Watsonova dědičná informace obsahuje variantu genu pro metabolismus léků, která je u bělochů poměrně vzácná. Najdeme ji jen u tří ze sta bílých mužů. Mnohem častěji se vyskytuje mezi obyvateli Asie, hlavně pak mezi Korejci. Nositelé této varianty genu mají smůlu v tom, že jim k utišení bolesti špatně zabírá kodein. Venter zdědil verzi genu, která je mnohem běžnější v Evropě.

Zvětšit obrázek
J. Craig Venter

Oba genetici se liší i dědičnou dispozicí pro léčbu depresí některými antidepresivy. Odlišné jsou i jejich varianty genů, jež přispívají k náchylnosti k rakovině prostaty, ovlivňují účinky léků pro některé choroby srdce nebo účinky chemoterapeutik určených k léčbě nádorových onemocnění.

„Medicína, která bere v potaz rasové rozdíly, nemá ve vědě prakticky žádnou oporu,“ vyvozuje Venter z výsledků analýz zveřejněných ve vědeckém časopise Clinical Pharmacology and Therapeutics. „Můžete brát do úvahy něčí barvu kůže, ale o zbytku jeho genomu nebo o tom, jak bude reagovat na některé léky a které léky mu zaberou, se toho moc  nedozvíte.“

 

Důležité jsou dědičné dispozice konkrétního člověka. V budoucnu by mohly výsledky podobných testů předejít závažným zdravotním komplikacím při užívání určitých léků. Jen ve Spojených státech postihnou tyto problémy asi dva milióny pacientů. Sto tisíc případů končí smrtí. Příkladem je lék warfarin užívaný pacienty s nemocným srdcem. Lidé, kteří zdědili určitou variantu genu CYP2C9, rozkládají lék velmi pomalu a ten jim zůstává v těle po delší dobu ve zvýšených koncentracích. Hrozí jim zvýšené riziko vnitřního krvácení. Znalost varianty genu CYP2C9 pomáhá lékařům zvolit pro pacienta správné dávkování warfarinu. Watson i Venter zdědili varianty genu CYP2C9, které zvýšené riziko krvácení při užívání warfarinu neprovází.ˇ

Datum: 01.09.2008 08:16
Tisk článku

Albert Watson. Kaos (Collector?s Edition) - Golden Reuel
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 42900 Kč
cena: 42900 Kč
Albert Watson. Kaos (Collector?s Edition)
Golden Reuel

Diskuze:

Sto tisic pripadu?

Man My,2009-06-14 21:25:11

Cituji: Jen ve Spojených státech postihnou tyto problémy asi dva milióny pacientů. Sto tisíc případů končí smrtí.

Sto tisic pripadu za jaky dlouhy cas. Jestlize za rok (jak se standardne udava), tak je to 4% vsech umrti. Mne to prijde prilis mnoho, jak vam?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace