Rostlinní vetřelci v Evropě na vzestupu  
Poprvé za dlouhou řádku let se objevila tak rozsáhlá, podrobná a vyčerpávající studie, jejímž výsledkem je detailní přehled invazních druhů rostlin na evropském kontinentě.


 

 

Na akát dnes už nepohlížíme jako na něco naší přírodě škodlivého. Navíc je v době květu včelami velmi vyhledávanou medonosnou plodinou.

Počet nepůvodních rostlinných druhů se za posledních 25 let více než ztrojnásobil. To je závěrem studie evropských vědců, kteří zpracovávali a vyhodnocovali data o výskytu nepůvodních druhů rostlin ve volné přírodě, a to celkem ze 48 evropských zemí a regionů. Za „cizí rostliny“ bylo označeno celkem 5789 druhů. Z toho mělo 2843 druhů mimoevropský původ.

 

V porovnání s výsledky podobné studie roku 1980, kdy bylo na evropském území registrováno pouze 1568 cizích druhů, z toho jich 580 pocházelo z mimoevropských území, se jedná o poměrně značný nárůst. Proto je velmi důležité, aby byla tato inventura všech informací o těchto nepůvodních druzích přesně zpracována, aby na jejím základě mohla být zpracována celoevropská strategie řízení a vytvořeny účinné nástroje k odhadu rizika při ochraně nejen rostlinné, ale i živočišné biodiverzity. Nové druhy rostlin a živočichů přinášející do původních ekosystémů dlouhodobé změny, například zvýšenou konkurenci s původními druhy, jsou považovány za jedny z největších hrozeb pro biodiverzitu ve volné přírodě.

 

Zvětšit obrázek
Topinambur (Helianthus tuberosus)v naší přírodě není takovým problémem…


 

Největší počet nepůvodních rostlinných druhů byl hlášen z Belgie, Velké Británie a České republiky. Přičemž Velká Británie, Německo a Belgie mají největší počet „naturalizovaných cizinců“, tedy rostlinných druhů, které byly schopny v nové zemi vytvořit stabilní populace. Mezi nejrozšířenější druhy takových rostlinných druhů patří třeba turanka kanadská (Conyza canadensis), topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus) a trnovník akát (Robinia pseudoacacia), které pocházejí ze Severní Ameriky. Je pravdou, že třeba takový akát už po letech jeho rozšíření v naší přírodě ani nevnímáme jako nepůvodní. Akát dokonce sehrál i kladnou úlohu při „kolonizaci“ krajiny, například při zpevňování skalnatých strání vltavských břehů na Schwarzenberském panství, kde byl hojně sázen. Nicméně, na rozdíl od akátu, který byl na mnoha místech záměrně vysazován, byla veliká většina „invazních“ rostlin – uvádí se, že více než tři čtvrtiny všech nových rostlinných druhů – do Evropy zavlečena neúmyslně.

 

Zvětšit obrázek
…Jako křídlatka, která je u nás zastoupena dvěma druhy - křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis), které se mezi sebou kříží. Kříženec je označován jako křídlatka česká (Reynoutria x bohemica) a všechno nasvědčuje, že se v naší přírodě rozšiřuje ještě agresivněji než oba výchozí druhy...


 

Nové rostlinné druhy mohou nejenom ohrozit přirozenou flóru, ale mohou se také zapojit do navyšování ekonomických nákladů, jako příklad je možné uvést ambrózii pelyňkolistou (Ambrosia artemisifolia), o které jsme se na Oslu krátce zmiňovali v článku „Když kvete motýlí keř“ v souvislosti s počátkem vyčíslování nákladů na lékařskou péči o alergické osoby. Ambrózie také pochází ze Severní Ameriky a již se rozšířila do velké části Evropy. Její pyl je jedním z nejagresivnějších známých rostlinných alergenů. Počáteční odhady pro Německo vyčíslují roční náklady spojené právě s těmi nejrozšířenějšími ze 470 neofytů na cca 70 miliónů eur.
 

Jako součást projektu Evropské unie DAISIE (Delivering Alien Invasive Species Inventories for Europe) byly poprvé zdokumentovány všechny známé nepůvodní druhy v Evropě. Informace o ekologii a rozšíření cizích rostlinných a zvířecích druhů byly shromážděny a zpřístupněny prostřednictvím online databáze každému, kdo se o tuto problematiku zajímá (http://www.europe-aliens.org/). Do tohoto projektu byly zapojeny výzkumné instituty a organizace patnácti zemí.

 

V září se konala v Lipsku dosud největší konference evropských ekologů. Na EURECO-GFOE 2008 se zaregistrovalo přes tisíc účastníků z více než třiceti zemí. Konference je společným setkáním European Ecological Federation (zastřešující organizace národních ekologických asociací v Evropě) a Gesellschaft für Ökologie (společnost sdružující přes 8000 odborníků zabývajících se ekologií z Německa, Rakouska a Švýcarska.) Vlastní organizací byl pověřen Helmholtz Centre for Environmental Research (UFZ), Universta z Halle-Wittenbergu and Lipska.

 

Zdroj: Helmholtz Centre for Environmental Research

Autor: Ota Beran
Datum: 20.09.2008 22:46
Tisk článku

Biologie - kolektív autorov
 
 
cena původní: 85 Kč
cena: 79 Kč
Biologie
kolektív autorov
Související články:

Starčeky genetickými šmelináři     Autor: Stanislav Mihulka (15.01.2009)
Rostlinní vetřelci manipulují s půdou     Autor: Jaroslav Petr (23.02.2004)
Vymírá polovina rostlin?     Autor: Josef Pazdera (10.11.2002)



Diskuze:

DAISIE

Martin Smatana,2008-09-21 10:07:09

Tak niektoré druhy zo zoznamu DAISIE nám teda naozaj nehrozia, napríklad také Hedychium gardnerianum alebo Opuntia ficus-indica. Acacia dealbata je tiež subtropická záležitosť.
A iné sa šíria predovšetkým na narušených stanovištiach, ovplyvnených človekom. Napríklad zlatobyľ. Tá sa šíri na zdevastovaných plochách, okolo železníc, ale tam, kde nastúpi prorodzená sukcesia drevín, rýchlo ustupuje, stromy ju "prevalcujú". To isté platí aj pre topinambur, ten pod stromami nemá šancu.

Odpovědět


Máte pravdu některé druhy nám nehrozí,

Ota Beran,2008-09-21 14:00:49

alespoň zatím. Ale nikdy neříkejte nikdy. Možná byste se divil, co taková opuncie dovede přežít. Zimy posledních let pro ni rozhodně nejsou žádnou překážkou, překážkou v jejím invazivním rozšíření je spíše nedostatek vhodných lokalit k růstu, než naše zima.

Nesmíte zapomínat, že DAISIE je evropský projekt, proto počítá i s druhy které jsou pro nás exotické a teplomilné. Dříve jsme si mysleli o mnohých druzích, že se u nás nemohou rozšířit, až nás vyvedly z omylu. Uvidíme, které další je budou následovat...

Odpovědět


Opuncia

Martin Smatana,2008-09-21 14:28:37

Viem, že DAISIE sa táýka celej Európy, na stránke sa dá vyhľadávať podľa regiónov.
Opuntia rhodantha mi rastie na záhradke, skúšal som aj Cylindropuntiu, ale tá počas silných mrazov "odišla". Ale na tú O. ficus-indica by som teda bol zvedavý, aká je podľa vašich údajov najnižšia teplota, akú dokázala prežiť? A ako dlho? Dá sa to niekde zistiť? Neohrozila by ju hniloba počas našich vlhkých zím?
Acacia dealbata by sa možno dala pestovať aj u nás, za cenu toho, že každú jar bude musieť regenerovať z adventívnych pukov na báze kmeňa a na koreňoch.

Odpovědět


Není opuncie jako opuncie

Ota Beran,2008-09-21 18:08:40

Opuncie ficus-indica snese krátkodobě teploty klesající k bodu mrazu. Literatura většinou uvádí, že dlouhodobá teplota +5°C ji dokáže zahubit. Moje skromné zkušenosti s mrazuvzdorností některých opuncií jsou většinou takové, že velmi záleží na konkrétním stanovišti. Spíš vadí nevhodné podmínky zejména přílišná vlhkost a nedostatečně drenážovaná půda, která způsobí hnilobu, než aby rostliny zmrzly. S mrazuvzdorností této konkrétní opuncie mnoho zkušeností nemám, ale na zahrádce mi již několik zim spokojeně přežívá Opuntia phaeacantha.

Problém, který bych viděl u opuncií, je jejich sklon k hybridizaci. Například již zmiňovaná Opuntia phaeacantha se docela ochotně kříží s opuncií ficus-indica, ale i s jinými druhy. Pokud se potkají plodné opuncie odolnějších druhů které by se v přírodě neměly příliš šancí potkat, tak mohou dát základ hybridům dostatečně odolným i v našich podmínkách...

Možná to zní jako fantazie, ale musíme si uvědomit, že některé opuncie dokážou přežít i mnohem nižší teploty, než se v zimě běžně vyskytují u nás. Například opuntia fragilis se vystupuje v kanadských horách až do nadmořské výšky okolo 3000 m, kde jsou v zimě mrazy -40°C.

Odpovědět


opuncie

Martin Smatana,2008-09-21 21:51:44

Vďaka za info. Už len zostáva pozháňať kvitnúce rastliny rôznych druhov opuncií a môžeme sa postarať botanikom o zábavu s určovaním všemožných hybridov :)
Ešte keby sa podarilo získať napríklad cereusy alebo saguáro schopné prežiť našu zimu, to by bolo pekné oživenie našich záhrad a parkov.

Odpovědět


:-) :-) :-)

Dagmar Gregorova,2008-09-21 23:29:40

Ak si uvedomim, ze niektore dreviny a byliny (netykavky, zlatobyl, topinambur, agat, ... ?) sa rozplienili z okrasnych, ci uzitkovych zahrad, tak sa mi Vasa diskusia, pani, javi ako dokaz, ze botanici sa budu v buducnosti zabavat vyskumami a katastrofickymi spravami o hrozbe nepovodnych druhov. To nie je samozrejme kritika, to sa len pousmievam nad zakonitymi javmi. Zahrady boli, su a budu a s nimi aj tuzba pestovat nieco ine, exoticke. Aj botanici a ekologovia budu nadalej poukazovat na nebezpecenstva 'novych' rastlinnych druhov, lebo to maju v naplni prace ... a karavana vyvoja si bude lahostajne kracat dalej. Koho dnes uz napadne, ze netykavka malokveta, zliazkata, borovica cierna, agat a ine rozsirene druhy vobec nie su nase povodne? Inak zabudli sme este na invazivny bolsevnik. A to je na chranenych horskych uzemiach niekedy vazny problem.

Odpovědět


Martine

Ota Beran,2008-09-21 23:55:50

až se vám hybridizací povede něco tak velkého jako opuntia ficus-indica a mrazuvzdorného jako opuncia fragilis, tak dejte vědět. Vždy jsem měl zájem mít něco podobného na zahrádce. A jestli to navíc bude mít chutné plody, tím lépe. :o)

Odpovědět


Máte pravdu Dagmar,

Ota Beran,2008-09-22 00:03:48

vývoj nelze zastavit. Nezapomněli jsme nejen na bolševník, ale i na mnoho jiných druhů rostlin; například na mahonii, škumpu, lesnicky využívanou douglasku a spoustu dalších. A to jsme ještě nezačali s hmyzem, houbami, mechy, pavoukovci, korýši, rybami, savci...

Odpovědět


rozdiel

Dagmar Gregorova,2008-09-22 00:17:33

Obavam sa, ze uz zmetame do jedneho kosa introdukovane a invazivne rastliny... nie som botanickou, nepoznam hranicu, ani presnu definiciu. Duglasku by som za invazivnu nepovazovala. Ale priznavam, ze neviem, je to len moj pohlad na mieru jej rozsirenia. Nemyslim, ze sa sama velmi rozsiruje, vysadzaju ju lesaci. A neviem, preco by sme mali mat z toho traumu. O 100 rokov rastlinne spolocenstvo bude mozno ine. Da sa tomu zabranit?

Odpovědět


miocén, pliocén a tak...

Martin Smatana,2008-09-22 16:26:23

Uviedol som to aj v inej diskusii na Oslovi - už pekných pár rokov som zástancom názoru, že vďaka činnosti človeka sa flóra Európy znova začína podobať na tú z obdobia pred preistocénnym zaľadnením, aspoň na úrovni rodov. Zasa tu máme duglasty, tuje, tsugy, magnólie, sumachy, zelkovy, platany, pajaseň, agáty, tisovec, 5-ihlicové borovice, niekde aj Liquidambar (žuvačkovník), Parrotiu, Ostryu atď., čiže skoro všetko to, čo sa našlo v treťohorných vrstvách, aj na našom území. Pre vavrín to u nás ešte nebude, ten znáša najviac tých -10 - 12°C, potom zmrzne až po zem a zdĺhavo regeneruje.

O. Beranovi - spoľahlivo mrazuvzdorná stromovitá opuncia znie lákavo, ale ja ako vlhkomilný tvor by som dal prednosť mrazuvzdorným stromovitým papradiam, taká Dicksonia alebo Caythea znášajúca bez poškodenia -30°C - to je sen... Ale je to reálne asi len ako GMO :)

Pani Dagmar, skúšali ste proti boľševníku nasadiť boľševníkožrúta boľševníkožravého? Neviem síce čo to je, nevie to ani nikto iný na tomto svete, ale zabrať by to mohlo :)
A v prípade záujmu Vám odporúčam pozrieť sa do Užhorodu, okolo Uhu rastú krásne boľševníkové lesy.

Odpovědět

pre zahranicnych navstevnikov zo Slovenska

Dagmar Gregorova,2008-09-21 00:58:42

Pretože sme si na oboch stranách hraníc vymysleli vlastné názvoslovie aj pre invazívne rastliny, pre slovenských návštevníkov Osla, ktorých článok zaujal, pripájam slovenské názvy v článku použitých názvov (okrem známeho agátu):
Conyza canadensis – turanec kanadský – http://www.foto-net.sk/?idi=5622&abc=T&stype=1
Helianthus tuberosus – slnečnica hľuznatá (topinambur) – http://www.foto-net.sk/?idi=4577&abc=S&stype=1
Ambrosia artemisiifolia – ambrózia palinolistá – http://www.foto-net.sk/?idi=5857&abc=A&stype=1

V našich končinách medzi najrozšírenejšie invazívne rastliny budú (asi) patriť zlatobyľ kanadská (Solidago canadensis), zlatobyľ obrovská (Solidago gigantea) a netýkavka malokvetá (Impatiens parviflora). Z drevín okrem agátu pajaseň žliazkatý (Ailanthus altissima), javorovec jaseňolistý (Negundo aceroides), topoľ kanadský (Populus x canadensis).
V nížinných oblastiach sa nám utešene kade-tade, ale najmä pri Dunaji, rozrastá Budleja dávidova (letný orgován - Buddleia Davidii) –viď stránku Buddleia Davidii http://www.dreviny.sk/index.php?page=rastlina&cislo=142&lang=
Nekupujte, skočte si pre ňu do prírody.

Odpovědět


topoľ kanadský

Martin Smatana,2008-09-21 10:01:13

Pokiaľ viem, tak do lužných lesov pri Dunaji lesníci topoľ kanadský úmyselne vysádzajú, pekne do radov. Vysádzajú ho všade, aj tam, kde by malo byť chránené územie, spadajúce pod Správu CHKO Dunajské luhy. A vyzerá to hnusne.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace