Chirurgická léčba kyčle s minimálními následky  
Bolest způsobená v poškozeném kyčelním kloubu v důsledku nárazů a tlaku může být zmírněna s využitím dvou chirurgických technik, představujících pro pacienta minimální invazní zásah a následně kratší dobu rekonvalescence.


 
Doktoři Juan Ramón Valentí a Pablo Díaz de Rada, ředitel a konzultant v Department Of Orthopaedic and Bone Surgery na University Hospital of Navarra, uvádí, že artroskopie je technikou upřednostňovanou v těch případech, kdy je poškození kyčelního kloubu méně závážné, zatímco femuroacetabulární osteoplastika s malým řezem je vhodná při závážnějších poškozeních.

 

Zvětšit obrázek
Juan Ramón Valentí a Pablo Díaz de Rada

 
“Obecně přijímaný názor, že patologické procesy způsobující poškození kyčelních kloubů postihují pouze osoby vyššího věku, není správný,” tvrdí doktor Díaz de Rada. “Zhruba před sedmi až deseti lety jsme objevili, že poškození kyčelního kloubu se hojně vyskytuje i mezi mladými lidmi, kteří normálně sportují.” Takové stavy v kyčelním kloubu jsou doprovázeny bolestí a často jsou mylně považovány za zánět šlach. Nicméně, bylo prokázáno, že tato bolest vzniká v důsledku problémů v utváření kloubního spojení. Patologický stav se projeví tehdy, když hlavice a/nebo krček stehenní kosti naráží na kloubní jamku nebo ji stlačuje v místě, kde se hlavice stehenní kosti připojuje.

 

Častý výskyt mezi mladými lidmi
Z nedávných studií usoudili, že takovéto neblahé působení v kyčelním kloubu postihuje až 15 procent populace, ačkoliv většina případů nemusí vést k rozvoji výraznějších symptomů. Dvě třetiny pacientů postižených tímto poškozením kyčelního kloubu jsou mezi mladými lidmi, kteří pravidelně sportují. Původ tohoto problému je dosud neznámý, ale předpokládá se, že v případě symptomů, které zůstanou neléčeny, může dojít k vývoji časné artrózy kyčelního kloubu.

Mezi symptomy, které indikují poškození kyčelního kloubu, označované jako femuroacetabulární impingement syndrom, patří bolest v hýžďové oblasti při ohýbání končetiny v kyčli při pohybech, jakými jsou mimo jiné křížení nohou, skákání přes překážky, provozování bojových sportů nebo zaujímání velmi nízké pozice při sezení (dělání dřepů).

 

Tento syndrom se vyvíjí při přebytku kostní hmoty v okolí krčku stehenní kosti, která při pokrčení končetiny “narazí” na okraj kloubní jamky, čímž dojde k působení na chrupavku. Existují také případy, kdy se v tomto místě nevyskytuje žádný kostní výčnělek, ale kloubní jamka je delší než by měla být, a tak se při ohnutí kloubu krček stehenní kosti natlačí proti výčnělkům kostí pánve okolo kloubní jamky a dojde k posunu hlavice stehenní kosti ven z kloubní jamky, což působí bolest a překážku v dalším ohybu. Ve většině případů se oba tyto jevy vyskytují současně.
Podle specialistů patří mezi hlavní příznaky tohoto syndromu nejenom bolest v hýžďové oblasti, ale také ve slabině, ve stehně nebo okolo jedné strany kyčle při ohybu nebo krouživém pohybu končetiny.

 

Chirurgické řešení

Zvětšit obrázek
Artroskopická operace značně zkracuje dobu rekonvalescence a přibližuje dobu plné výkonnosti nejen u sportovců…

Podle doktora Díaze de Rada spočívá chirurgické ošetření v odstranění nadbytečných částí hlavice stehenní kosti a kloubní jamky, aby se zajistil kulovitý tvar, který by měla mít hlavice stehenní kosti, aby se zabránilo jejímu odírání a bolestivosti při pohybu. Dosud bylo při této proceduře běžné využití artroskopie v těch případech, kdy byl nadbytek kosti nepatrný. V případech výskytu větších kostních výrůstků se prováděl chirurgický zákrok s větším řezem, což zpravidla vedlo k poranění svalu a dlouhé rekonvalescenci.

 
Současnou, účinnější alternativou pro ty případy, kdy není vhodné využití artroskopie, je osteoplastika s malým řezem, což je minimálně invazivní postup s osmicentimetrovým řezem v přední části stehna. “Přístup k postiženému kloubu je zajištěn mezi plochými svaly, a tak jsou následky operace mnohem menší. Pacient může začít chodit během čtrnácti dní po operaci a po následném období intenzivní rehabilitace může už za šest měsíců pokračovat třeba v účasti na sportovních soutěžích,” poznamenal Díaz de Rada.

 

Operace je prováděna s použitím sedativ, a to buď při epidurální nebo celkové anestézii, a celý zákrok může trvat i více než dvě hodiny. Po zákroku je pacient hospitalizován a trvá asi tři až pět dní, než může začít chodit s berlemi. Po této fázi lze zahájit proces rehabilitace a během tří týdnů může pacient začít chodit bez berlí. Za šest týdnů po operaci se již může pustit do některých sportů, jakým je třeba plavání. A po šesti měsících se může navrátit k účasti na sportovních soutěžích na vysoké úrovni.

 

Zdroj: Basque Research

Datum: 21.09.2008 12:29
Tisk článku

Loketní kloub - Hartl Roman, Janeček Miloslav, Klusáková Iva, Buček Petr
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 995 Kč
cena: 786 Kč
Loketní kloub
Hartl Roman, Janeček Miloslav, Klusáková Iva, Buček Petr

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace