Ekosystémy pod vlivem náhlého oteplení  
Jeden abnormálně teplý rok dokáže omezit pohlcování oxidu uhličitého v travnatém ekosystému i v dalším roce. Tyto výsledky výzkumu byly publikovány v zářijovém čísle renomovaného časopisu Nature..

Takhle před pěti lety pokus začínal…

Rostliny a půda normálně fungují jako houba nasávající atmosférický oxid uhličitý, ale nový výzkum prokázal, že jeden abnormálně teplý rok dokáže snížit množství oxidu uhličitého, které jsou některé travnaté ekosystémy schopny pohltit (a zabudovat uhlík do svých těl), a to i v následujícím roce. Tyto výsledky vyplynuly z čtyři roky trvajícího pokusu provedeného v uzavřených, dvanáctitunových kontejnerovaných travnatých „parcelách“ v Desert Research Institute (DRI) v Renu v Nevadě.

Zvětšit obrázek
Dr. Jay Arnone: „Tohle je první studie ke kvantitativnímu sledování příjmu oxidu uhličitého a jeho ztrát v celých ekosystémech během abnormálně teplých let. Takové opožděné reakce, které v systému přetrvávají i více než jeden rok, jsou dramatickou připomínkou křehkosti ekosystémů, jež jsou klíčovými hráči v globální uhlíkové správě.“


Rostliny a půda v ekosystémech pomáhají významně regulovat množství CO2 v atmosféře. Rostliny potřebují CO2 jako svou „potravu“, aby mohly fotosyntézou vytvářet látky potřebné pro svůj růst a do zásoby. Většinu CO2 absorbují během jarní a letní vegetační sezóny, přijatý uhlík ukládají v podobě cukrů, škrobů a celulózy ve svých listech, stoncích a kořenech... Takto uložený uhlík se vrací do půdy, když rostlina odumře a zpět do atmosféry se dostane, až bakterie rozloží mrtvou rostlinnou hmotu (nebo když dojde k jejímu spálení).


Čtyřletá studie na DRI využila původní oklahomské ekosystémy prérijních trav, které byly uzavřeny uvnitř čtyř komor o velikosti obývacího pokoje. Tucet dvanáctitunových, šest stop hlubokých „vzorků“ bylo vyjmuto z výzkumného pozemku prérijního výzkumu University of Oklahoma blízko Normanu tak, aby bylo minimalizováno narušení rostlin a půdních bakterií. Uvnitř DRI v komorách EcoCELL s řízeným slunečním svitem vědci nasimulovali průběh denních a sezónních změn teploty a dešťových srážek, přesně tak, jak probíhají ve volné přírodě.

Ve druhém roce studie byla polovina těchto „pozemků“ vystavena teplotám typickým pro „normální“ rok, zatímco ta druhá polovina “zažila“ působení vyšších teplot (+4 oC), podobných těm, co se objevují v prognózách Mezivládního panelu klimatických změn pro konec tohoto století.

Pokračování pokusu probíhalo v uzavřených sklenících s řízenou atmosférou.

Ve třetím roce studie byly teploty nad těmi teplejšími pozemky opět sníženy tak, aby se vyrovnaly teplotám na kontrolních pozemcích. Po celé čtyřleté období studie byl sledován v každé komoře tok CO2 – tedy množství oxidu uhličitého přesunujícího se mezi atmosférou a biosférou.



Zařízení EcoCELL v DRI umožnilo vědcům nebývalý stupeň kontroly v takto uzavřených ekosystémech. Díky tomu dokázali nejenom rok od roku vytvářet podmínky se stejnou teplotou vzduchu, ale mohli také nezávisle kontrolovat teplotu půdy v každé komoře – klíčovou charakteristiku, která zlepšuje ekologický význam výsledků. Každý kontejnerovaný ekosystém byl navíc zkoumán s pomocí speciálního typu váhy podobné té, která je používaná k vážení náklaďáků na dálnicích. Vědci použili tyto váhy ke sledování množství vody, která byla přijata a vydána rostlinami a půdou v normálních i abnormálních letech. A tak každý kontejnerovaný pozemek sloužil jako přesné zařízení k měření vody a živin profiltrovaných půdou.

Vědci zjistili, že ekosystémy vystavené abnormálně teplému roku vykázaly snížený čistý příjem CO2, a to minimálně ještě v následujícím roce. Tyto ekosystémy zachytily a udržely zhruba o třetinu méně uhlíku v následujícím roce, než ty pozemky, které byly po celou dobu pokusu vystavené normálním teplotám.

V teplém roce za to může větší odpařování vody. S vyšší teplotou rostliny uzavřou póry a zpomalí fotosyntézu, čímž se zmenší ukládání CO2. Proč se ale vše nevrátilo do původních hodnot v následujícím roce? To není úplně jisté, i když jedno vysvětlení se nabízí: V teplejším roce ukládaly rostliny CO2 do půdy stejně jako kdykoliv jindy, ale neprováděly tak intenzivně fotosyntézu. Mikroorganismy v půdě tak v dalším roce měly k dispozici vyšší zásobu CO2, a proto jej i více uvolnily do ovzduší.

James Coleman: „Naše výsledky potvrzují, že ekosystémy reagují na klimatickou změnu mnohem složitějším způsobem, než by se dalo očekávat na základě tradičních experimentů a pozorování. Naše výsledky poskytují nové informace pro ty, kteří tvoří takzvanou uhlíkovou politiku na základě vědeckých poznatků.“

Četné studie poukazovaly na to, že hladina zemského atmosférického CO2 stoupla zhruba o jednu třetinu od počátků „průmyslové revoluce“. Oxid uhličitý pomáhá zachycovat teplo v atmosféře a politické i ekonomické „špičky“ světa projednávají politické a ekonomické reformy k omezení těch miliard tun CO2, které každoročně přidává do atmosféry spalování fosilních paliv, aby nedocházelo k další eskalaci globálního oteplování. Jak může teplý rok přispět k dalšímu zvýšení obsahu CO2 přispívajícího k nárůstu skleníkového efektu ukázala tato nová studie z Rice University. Vše tedy nasvědčuje tomu, že vyšší teplota nemusí vždy znamenat lepší podmínky pro růst rostlin a rychlejší zabudovávání uhlíku z oxidu uhličitého do jejich těl.

I když pokus probíhal za soudobé koncentrace CO2 ve vzduchu a v budoucnu se dá očekávat její další zvýšení, takže budoucí skutečnost se může od současných zjištění lišit. Již dnes však můžeme říci, že ve většině ekosystémů dojde ke snížení schopnosti rostlin CO2 absorbovat.

Zdroj: Rice University


Autor: Ota Beran
Datum: 25.09.2008 06:20
Tisk článku

Související články:

Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Průměrné teploty ČR 1961-2023, teploty světa podle NOAA a jev El NIňo     Autor: Stanislav Florian (06.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování     Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety     Autor: Josef Pazdera (15.09.2023)



Diskuze:

Co vsichni plasi?

Aleš Metzmacher,2008-09-26 14:45:09

Co maj porad chvichni s tim CO2 ? Jestli vzniklo uhli a ropa z ulozeny organicky hmoty, tak se prece i kdyz vsechno spalime dostaneme nejhur do situace, jaka byla na zacatku, kdyz se zacalo tvorit.

Odpovědět


Máte pravdu.

Karel Malý,2008-09-27 09:40:03

Vaše vysvětlení je logické, nikoliv rozumné. Nebo vy byste snad chtěl žít v podmínkách, které panovaly "na začátku"?

Odpovědět


Aleš Metzmacher,2008-09-27 13:18:08

netvrdim ze bych chtel zit v prvohorach, ale rek bych ze v podnebi jaky bylo tehdy by nemel bejt problem uzivit lidi, takze ani z tohodle pohledu by se nic zavaznyho dit nemelo

Odpovědět

výzkum beze smyslu

Tomáš Pilař,2008-09-26 14:09:04

Četl jsem to tam a zpátky a furt mi to nedává smysl. Nesmyslnost je dokonce potvrzena i v článku cit:" Rostliny a půda v ekosystémech pomáhají významně regulovat množství CO2 v atmosféře. Rostliny potřebují CO2 jako svou „potravu“, aby mohly fotosyntézou vytvářet látky potřebné pro svůj růst a do zásoby. Většinu CO2 absorbují během jarní a letní vegetační sezóny, přijatý uhlík ukládají v podobě cukrů, škrobů a celulózy ve svých listech, stoncích a kořenech... Takto uložený uhlík se vrací do půdy, když rostlina odumře a zpět do atmosféry se dostane, až bakterie rozloží mrtvou rostlinnou hmotu (nebo když dojde k jejímu spálení)". Tedy CO2-bilance stabilních společenstev (jako je prérie) je dlouhodobě nulová (rozložit se může jenom organická hmota, která byla vytvořena na což se spotřebuje kyslík, který byl tehdy uvolněn). Hypotetický ekosystém reálně odčerpávající CO2 z atmosféry hromadí organickou hmotu , která se dál nerozkládá. Ekosystém existuje (je to rašeliniště), ale ten nebyl pro výzkum použitý. Pro bilanci CO2, nemá proto výzkum žádný smysl i když efekt přesahu poutání/produkce do dalšího veg. období je asi zajímavý

Odpovědět


Na rozdíl od vás si myslím,

Karel Malý,2008-09-27 09:53:25

že každý výzkum, který obohatí lidské poznání, smysl má. A tento výzkum přinesl poznatek o tom, že jeden teplý rok ovlivní fungování stepního ekosystému ještě minimálně další rok.

Jestli je to málo nebo hodně, je otázka, ale protože to obohatilo lidské poznání o fungování biosféry, tak to smysl mělo.

Odpovědět

Co ta skepse.

Daniel Das,2008-09-25 14:43:12

Ten clanek od pana Cilka v podstate rikal, ze k vetsimu odparu v mistech kde jiz je vzduch nasycen na 100% vlhkost nedojde a ze to proste neni prima zavislost Vyssi teplota/Vyssi odpar. Takze vysledek prace je docela v poradku i kdyz samozrejme v ruznych mistech sveta to bude pokazde trochu jine. Navic jak jsem nekde cetl, fotosynteza je pomerne zavisla na teplote, nejintenzivnejsi je kolem 20 - 25st.C pak klesa na obe strany. A nechapu proc by se nemel delat vyzkum treba i na tohle tema.

Odpovědět

Naprosto stupidní!

Al Al,2008-09-25 10:57:48

Tento výzkum a článek o něm mě natolik "nadzvedl" že jsem se kvůli tomu rozhodl i registrovat a připojit se do diskuze.
Tyto výzkumy je třeba brát s VELKOU rezervou a se značnou nedůvěrou. Ve 4 kontejnerech po (jen!) 4 sezónách ZJISTILI: když je víc vedro (a větší sucho) fotosyntéza je nižší. To je poměrně zdrcující výsledek :)

Největší stupidita (která svědčí o mnohém...) je na závěr: "Již dnes však můžeme říci, že ve většině ekosystémů dojde ke snížení schopnosti rostlin CO2 absorbovat." Že by vějička o další peníze na grant? Nebo snaha se zavděčit médiím???
Jak, proč? Co klimatická pásma? Kde autoři berou to sebevědomí k tak fantasticým závěrům??? A to už nemluvím o tom, že některé výzkumy ukazují, že s oteplením bude odpar naopak NIŽŠÍ a rostliny naopak budou mít lepší podmínky - viz článek V. Cílka ve Vesmíru...

Podle mého názoru se oficiální věda zejména v EU stále více blíží praktikám Lysenka...

Odpovědět


Souhlas !

Ládík Moravský,2008-09-25 18:28:51

Nějak mi tam chybí údaje o těch "normálních" teplotách - jestli jako základ dali letních 33, ani se nedivím, že ty chudinky při 37 moc neprosperovaly...

Odpovědět


Nesouhlas!

Duke,2008-09-25 19:27:16

Naprosto stupidní mi naopak připadá příspěvek Ala Ala.

Nejen, že nepochopil, že polovina z tuctu kontejnerů ("pozemků" či vzorků) není čtyři. Když už neumí číst (nebo počítat) mohl by se podívat na fotografii, kde je náhled do jednoho ze čtyř skleníků a jsou tam vidět tři kontejnery.

Ale nepochopil ani to, že dělat na základě krátkého popularizačního článku takové závěry jako učinil on, chce opravdu značnou dávku sebevědomí, z kterého "obviňuje" vědce. Rozdíl je v tom, že na rozdíl od vědců, kteří čtyři roky pečlivé práce shrnuli do závěrečné zprávy a publikovali v renomovaném vědeckém časopise, je tu varování někoho, kdo po přečtení zjednodušeného popularizačního článku má jasno, že čtyři roky a čtyři kontejnery je málo.

Celý příspěvek korunuje závěrem: ... oficiální věda zejména v EU stále více blíží praktikám Lysenka...

Zřejmě rozděluje vědu na nějakou oficiální a neoficiální a domnívá se, že Nevada či Oklahoma je někde poblíž Bruselu.

Odpovědět


Diskusní příspěvky

Admin,2008-09-25 22:30:08

s urážlivým obsahem odporující zásadám slušné diskuse byly odstraněny.

Odpovědět

Překvapení?

Richard Vacek,2008-09-25 09:00:04

No trochu se dá očekávat, že traviny zvyklé na určité podmínky (teplota) budou za těchto podmínek růst optimálně a pokud vpodstatě skokově zvýšíme teplotu o 4 stupně, tak se jim lépe dařit nebude. Tato zvýšená teplota asi lépe vyhovuje jiným rostlinám.

Odpovědět


Žádné překvapení!

Karel Novotný,2008-09-25 22:19:52

Myslím, že se nejednalo o nějaké skokové zvýšení teploty, ale zvýšení průměrné roční teploty, odpovídající běžnému rozmezí teplot. Jinak by pokus postrádal smysl.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz