Od dvanácti let se učíme jinak  
Často to vypadá, že dítěti řeknete stokrát: „Tohle nesmíš!“ nebo „Takhle je to špatně!“ A ono to stejně udělá znova. Anebo naopak chválíte a chválíte… a výsledky se stejně nedostavují. Vědci přišli na to, že je třeba zohlednit jejich věk. Osmileté děti mají na rozdíl od dvanáctiletých dětí anebo dospělých zásadně odlišnou strategii učení.ˇ


 

Osmileté děti se učí zejména prostřednictvím pozitivní zpětné vazby (takže pochvala má mnohem silnější účinek), zatímco negativní zpětná vazba („Takhle ne!“) jen stěží spustí jakýkoliv varovný signál vedoucí k nápravě. Naproti tomu dvanáctileté děti již dokáží negativní zpětnou vazbu zpracovat lépe a dokonce ji využít k poučení se z vlastních chyb. Stejně tak funguje i mozek dospělých, kteří negativní zpětnou vazbu zpravidla zvládají ještě účinněji.


Mozkové oblasti kognitivního řízení

Zvětšit obrázek
Mozková aktivita po pozitivní a negativní zpětné vazbě u účastníků různých věkových skupin. (Van Duijvenvoorde et al., 2008, Journal of Neuroscience).

Změna ve strategii učení byla předvedena ve studii zaměřené na chování, která ukázala, že osmileté děti reagují na negativní zpětnou vazbu neadekvátně a nepřesně. A tato změna může být pozorována i v mozku, jak odhalila vývojová psycholožka doktorka Eveline Crone a její kolegové z Leiden Brain and Cognition Lab s využitím funkční magnetické rezonance (fMRI). Rozdíl je vidět zejména v oblastech mozku, odpovídajících za kognitivní řízení. Tyto oblasti jsou umístěny v mozkové kůře.

 

Opačný případ
U dětí ve věku osmi a devíti let reagují tyto mozkové oblasti silně na pozitivní zpětnou vazbu a skoro vůbec nereagují na negativní zpětnou vazbu. Ale u dětí ve věku dvanácti a třinácti let, a stejně tak u dospělých, se setkáváme s opačným případem. Jejich „centrum řízení“ v mozku je silněji aktivováno negativní zpětnou vazbou a mnohem méně pozitivní zpětnou vazbou.


Trojí rozdělení
Výsledky tohoto výzkumu se objevily v zářijovém vydání The Journal of Neuroscience. Croneová a jeji kolegové použili fMRI k porovnání změn v mozku tři odlišné věkové skupiny: děti ve věku osmi až devíti let, děti ve věku jedenácti až dvanácti let a dospělé ve věku osmnácti až pětadvaceti let. Takové rozdělení do třech skupin zatím nikdy nebylo porovnáváno, až dosud se zkoumaly rozdíly mezi dětmi a dospělými.


Neočekávaný výsledek
Croneová byla tímto výsledkem sama překvapená: „Neočekávali jsme, že mozky osmiletých dětí budou fungovat přesně stejným způsobem, jako mozky dvanáctiletých, ale na druhé straně jsme nečekali ani tak diametrální odlišnost. Děti se učí stále, a tak tyto nové poznatky mohou mít velký význam pro lidi, kteří budou chtít děti učit: je důležité vědět, jak můžete nejlépe předat instrukce osmi- nebo dvanáctiletým dětem.“

 

Zvětšit obrázek
Děti se nepřetržitě učí a dokáží využívat zpětnou vazbu, ale ne stejně v každém věku

 

„Fajfky“ a křížky
Výzkumníci dávali účastníkům studie, tedy dětem v obou věkových skupinách i dospělým, počítačové úlohy, zatímco zkoumané osoby ležely v MRI snímači. Tyto úlohy od nich vyžadovaly, aby odhalili určitá pravidla. Jestliže to udělali správně, objevilo se na obrazovce zaškrtnutí („fajfka“), v opačném případě se objevil křížek. MRI skeny ukázaly, které části mozku zkoumaných osob byly v dané době aktivovány.
 
Tyto překvapující výsledky přinesly Croneové myšlenku: „Začnete uvažovat méně ve smyslu jednoduchého rozdělení na „dobré“ a „špatné“. Osmileté děti se mohou učit mimořádně výkonně, jen to zvládají odlišným způsobem.“


 

Doktorka Eveline Crone. V říjnu bude Bertem Bakkerem publikována kniha Eveline Croneové „Het puberende brein“, jejíž podtitul se dá přeložit: “Pro každého, kdo má dospívající děti nebo si jasně pamatuje na to, co to je být v pubertě“.

Učení se z chyb je složité
Doložené výsledky z MRI mohou potvrdit existující poznatky o vývoji dětí. V literatuře se objevuje, že malé děti reagují lépe na odměnu, než na trest. Můžete si také snadněji představit, jak k tomu dochází: „Informace, že jste neudělali něco správně, je mnohem komplikovanější než informace, že jste udělali něco správně. Učení se z chyb je mnohem složitější proces. Musíte se totiž sami sebe zeptat, co přesně bylo špatně a jak k tomu došlo.“


Je to zkušenost?
Je tento rozdíl mezi osmi- a dvanáctiletými dětmi výsledkem získané zkušenosti nebo to má co dělat se způsobem, jak se vyvíjí mozek? Až dosud nikdo neznal odpověď. „Tento způsob výzkumu mozku je možný až zhruba v posledních deseti letech,“ vysvětluje Croneová, „a je tu mnoho otázek, které musí být zodpovězeny. Ale zřejmě půjde o kombinaci obou vlivů, jak dospívání mozku, tak získávání zkušeností.“


Oblast mozku pro pozitivní zpětnou vazbu
Existuje oblast mozku, která silně reaguje na pozitivní zpětnou vazbu: bazální ganglia, která leží mimo mozkovou kůru. Aktivita této oblasti mozku se nemění. Zůstává aktivní u všech věkových skupin: u dospělých, ale i u dětí obou věkových kategorií, tedy osmi- i dvanáctiletých.


Jak je vidět, tak rozdíly v přijímání pozitivní a negativní zpětné vazby, které byly již dříve pozorované a popsané, mají svůj objektivní základ ve fungování mozku. Je důležité, aby o tom věděli nejenom rodiče, ale hlavně učitelé, kteří by využívali této znalosti k zefektivnění vzdělávacího procesu. A protože jak rodiče, tak učitelé patří do kategorie dospělých, kde je mnohem účinnější negativní zpětná vazba, je třeba jasně říci: „Takhle tedy ne, vážení rodiče a pedagogové! Je nejvyšší čas na změnu.“ˇ

 

Zdroj: Leiden University

Datum: 28.09.2008 23:08
Tisk článku

Pojednání o lidském myšlení II - Cipra Tomáš
 
 
cena původní: 260 Kč
cena: 242 Kč
Pojednání o lidském myšlení II
Cipra Tomáš
Související články:

"G", jak ho neznáme     Autor: Josef Pazdera (06.04.2018)
Zelená je v pořádku, to jen naše myšlení z ní dělá rizikovou     Autor: Josef Pazdera (28.05.2017)
Proč jsme všichni nadprůměrní piloti?     Autor: David Melechovský (11.03.2017)
Koho volí vědci?     Autor: Vítězslav Kremlík (04.01.2017)
Stárnete a hloupnete?     Autor: Martina Štěpánová (21.10.2016)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace