Hluboké kořeny mnohoženství  
Do dědičné informace lidstva přispívalo po desítky tisíciletí mnohem méně mužů než žen. Tým amerických genetiků vedený Michaelem Hammerem z University of Arizona v Tusconu z toho vyvozuje, že lidé žili velmi dlouho v mnohoženství. Soužití v trvalých párech, jež dneska na světě převládá, nemá evolučně dlouhou historii a lidskou dědičnou informaci zatím nestihlo výrazněji poznamenat.

 

 

Zvětšit obrázek
Likdské X a Y chromozomy vypovídají o lidské věrnosti.

Hammer a jeho spolupracovníci studovali dávnou historii lidstva analýzou úseků dědičné informace zodpovědných za určení pohlaví. Tyto tzv. pohlavní chromozomy jsou dva – mužský Y a ženský X.  Dcery dědí od otce i od matky chromozom X a nesou v každé buňce svého těla pár chromozomů X. Synové dědí po otci mužský chromozom Y a matka jim předá jeden ze svých chromozomů X. Muži proto mají pohlavní chromozomy v konstelaci XY. Mužský chromozom Y se tak dědí výhradně „po meči“.

 

 
Pestrost variant X chromozomů u kmene namibijských lovců San…


Hammerův tým zkoumal různorodost chromozomů X a Y u šesti různých etnik. Kromě  Melanésanů z Nové Guineje, francouzských Basků a čínských Chanů analyzovali i pohlavní chromozomy tří afrických populací, senegalských Mandenků, Biaků z centrální Afriky a namibijských Sanů, kteří jsou považováni za jedno z nejstarších etnik světa.  Pokud by lidé žili vždycky ve stálých párech, bylo by spektrum genetických variant Y a X chromozomu zhruba stejně bohaté. Genetici ale zjistili, že sortiment mužských chromozomů Y je mnohem méně pestrý. Znamená to, že ze všech mužů předávala svou dědičnou informaci potomkům jen malá část.

 

 

U žen k takové redukci nedocházelo. Tomu odpovídá život v polygamní společnosti, kde jeden muž plodí potomky s větším počtem žen. Na značnou část mužů manželky nezbudou a ti představují z genetického hlediska „slepou uličku“. Jejich varianty genů včetně těch uložených na mužském chromozomu Y se na další pokolení nepřenesou. Rozdíl v genetické pestrosti mezi chromozomem X a Y byl patrný u všech zkoumaných etnik. To dokazuje, že polygamie formovala lidskou dědičnou informaci po velmi dlouhou dobu a její kořeny sahají hluboko do minulosti. Výsledky Hammerovy studie přinesl přední vědecký časopis  PLoS ONE.

Zvětšit obrázek
.. i chromozomy Basků, svědčí o našich polygamních kořenech.

 

„Nevím, jak dlouho žijí lidé monogamně,“ přiznává Hammer. „Zdá se, že je to evolučně poměrně mladý vynález.“
Podle některých genetiků nepřinesl Hammerův výzkum velké překvapení. Mnozí z našich živočišných předků žili polygamně. Svědčí o tom například velký rozdíl ve velikosti těla u samic a samců u pravěkých australopiteků, z nich se později vyvinuli první lidé. Vůdčí samec může ubránit  svůj harém před konkurenty, jen když nad nimi bude mít fyzicky navrch.

 

 

Michael Hammer: „Monogamie se zdá být evolučně mladý vynález.“

Proto jsou samci polygamně žijící primátů mnohem větší než jejich družky. Například u goril může samec vážit až 200 kilogramů, kdežto samice obvykle neváží ani polovinu.

 

Dnes je mnohoženství výjimečným jevem. Ve skryté formě však polygamie přežívá i v západním světě, který oficiálně upřednostňuje život v manželských párech. Muži tu stále plodí děti s větším počtem žen. Děti počnou buď mimo manželský svazek a nebo v různých po sobě jdoucích manželstvích. 

Pramen:
PLoS ONE

Datum: 03.10.2008 03:15
Tisk článku

Sexuální poradna Dr. Tatiany pro všechna živá stvoření - Judsonová Olivia
 
 
cena původní: 298 Kč
cena: 250 Kč
Sexuální poradna Dr. Tatiany pro všechna živá stvoření
Judsonová Olivia
Související články:

Spánek nebo sex?     Autor: Josef Pazdera (02.08.2017)
V lásce a válce je dovoleno vše     Autor: Tomáš Ditrich (07.09.2011)
Samčí paranoia     Autor: Josef Pazdera (18.08.2011)
Městské teenagerky jsou pohlavními nemocemi promořeny     Autor: Josef Pazdera (28.12.2009)
Peptid přenášený spermiemi dělá z lenošivých samiček život riskující divošky     Autor: Josef Pazdera (29.11.2009)



Diskuze:

Ale, ale

Miroslav Zapletal,2008-10-12 12:24:18

Snad vás, pane Marný, tolik nepodráždilo, že jsem sáhl Přírodě na její božská práva? Nebo proč na mě chodíte s pánem Bohem? Jestli na to, co jsem napsal, hodláte mít názor, tak prosím nejprve vyřiďte pouze to, co jsem opravdu napsal. Bez ohledu na Boha trvám na tom, že odvolávat se na "přírodu" v tom, co je nebo není pro člověka správné, je nesmysl. Druhá věc: monogamie jako pokus, který se neosvědčil. Zajímavé tvrzení... Vysvětlíte ho?

Odpovědět

Máte pravdu,

Miroslav Zapletal,2008-10-07 20:48:17

že si samice velmi obezřele vybírá partnera, tedy otce svých dětí. Co je jí ale jedno, je počet těchto ploditelů. Vystačí si s jedním, s tím nejlepším. Naopak v samcově zájmu je oplodnit těch samic co nejvíc.

Odpovědět

samicim je to jedno ???

Zdena Galajdova1,2008-10-06 20:04:07

a proc se tedy vyvinuly napadne samci znaky,k proc jsou ptaci tance, proc se jeleni tak naparuji atd atd. Samici to vubec neni jedno, ta opatrne vybira, kdo se s ni spari a pokud zije ve stade, vudciho samce rada prijme, protoze VI, ze on je nejlepsi. On si to tvrde vybojoval a tezce se prosazoval, nez se dostal na vrchol skupiny.

Odpovědět


odpoved panu Zapletalovi

Zdena Galajdova1,2008-10-06 20:06:27

muj prispevek Samicim je to jedno ??? patri pod pana Zapletala, ne k centralnimu clanku. Nepodarilo se mi se napojit pod spravnou kolonku.

Odpovědět

no, k tomu mnohozenstvi ....

Zdena Galajdova1,2008-10-06 18:43:23

byla to predevsim ochrana zen, ktere zustaly bez muze, protoze ten zahynul bud pri lovu nebo kmenovych valkach apod. Zena a dite byly velmi cenne, byla to budoucnost kmene. No a s temi mladymi samicemi, jak jsem cetla v dickuzi je to trochu jinak, zvirata na to nehledi a prirodni narody take ne. Ani opice ne. Tam vsude je zkusena samice mnohem cennejsi, nez mlada zabka.

Odpovědět

nevědecká poznámka

Miroslav Zapletal,2008-10-04 03:22:33

V zájmu rozmnožení vlastních genů je samec vždy motivován k oplodnění co největšího počtu samic (ať současně nebo v různých obdobích života), kdežto samici je to jedno, stačí být co nejčastěji oplodněna. Jde-li o člověka, tedy jedince, který je schopen vybírat z daných možností, a to i pro svůj vlastní zájem bez ohledu na zájmy druhu (není tak rigidně vázan instinkty, které mu na výběr nedávají, srov. např. přísnou monogamii tučňáků, o mravencích a včelách nemluvě), pak samozřejmě zdatnější samci budou v tomto úspěšnější a mnozí jiní přijdou zkrátka. Jde o to, že samec si v této situaci nemusí vybírat jen nejzdatnější samici. Poprvé třeba ano, ale pak hned může jít na další atd. Ony pak samozřejmě nemohou být nejméně po 9 měsíců oplodněny jiným. V článku jde tedy o objev Ameriky.

Odpovědět


Jde spíš o to, že katolicky pojatá monogamie

Tomáš Marný,2008-10-05 13:17:12

JE PROTI PŘÍRODĚ!

Odpovědět


Ale příroda

Miroslav Zapletal,2008-10-05 19:42:24

není kompetentní k tomu, aby člověku určovala, co je správné a co ne. Člověk má zásadní schopnost jít proti svým vlastním pudům. Je na něm, jak se v té které věci rozhodne. Jestli je to podle "přírody" nebo proti ní, není relevantní argument. Přísná monogamnost člověka je rozhodně zajímavý pokus.

Odpovědět


Příroda není kompetentní!

Tomáš Marný,2008-10-11 12:17:15

A kdo je tedy kompetentní? Bůh? A který bůh má kompetence k tomu, aby člověku určoval, že se má chovat proti své přirozenosti?

Souhlasit se dá pouze s vaším výrokem: "Přísná monogamnost člověka je rozhodně zajímavý pokus." Protože je to opravdu jen pokus, který se neosvědčil.

Odpovědět

No...

Richard Z1,2008-10-03 18:54:13

Nemusi jit o mnohozenstvi. Muzi mohou plodit deti po cely zivot, zeny jen ve svem mladi... Tudiz si uspesny muz mohl zalozit nekolik rodin po sobe. Plati to i dnes. Myslim, ze zrovna tady na Oslu jsem kdysi cetl studii, podle ktere inteligentnejsi muzi maji vice deti, nez hlupaci - ale nejsou to levobocci, neb inteligenti si statisticky casteji vydelaji na novou blondynu na stari, a ta si je chce samozrejme pohjistit ditetem..

Samozrejme, monohozenstvi je v lidske historii dolozene, a zcela jiste muselo v geneticke vybave cloveka zanechat stopy. Nicmene, je treba brat v uvahu i dalsi faktory

Odpovědět


x Azazel,2008-10-04 12:50:36

Tuhle teorii trochu kazí to, že v době o které mluvíme (tj. minimálně několik tisíc let zpět) se lidé dožívali tak ~ 20ti let ... Takže se dá říci, že naopak doba plodnosti mohla být u žen delší než u mužů.

Odpovědět


Omyl

Jiří Vyhnalík,2008-10-04 14:43:34

Průměrný věk mohl být nízký, ale bylo to jednak vysokou kojeneckou a dětskou úmrtností a jednak se to měnilo podle podmínek. U Homo sapiens se dají najít pozůstatky osob okolo 50 let. Takže někteří jedinci měli čas zestárnout.
Jedním z kořenů civilizace byla právě relativní dlouhověkost a možnost předávat zkušenosti ob generace (menopauza u žen).

Odpovědět

Laický názor

Jiří Vyhnalík,2008-10-03 15:59:15

Předpokládám, že autoři studie genetiku zevrubně studovali a tak ji rozumnějí podstatně více než já, laik.
Ovšem i laika napadne, že rychlost mutací těch několika málo genů, které se na malý Y chromozom vejdou je silně limitována tím, že nemá k sobě párový, který by umožňoval korigovat případné recesivní mutace.
Jinak doufám, že při porovnávání pestrosti variant brali v úvahu i zásadně odlišné délky chromozomů X a Y.

Odpovědět

Různá rychlost mutací?

Pavel A1,2008-10-03 08:01:56

Jak se ten Hammerův tým vyrovnal s tím, že chromozomy X a Y používají zcela odlišné strategie k opravě chyb, které asi povedou i k zcela odlišné rychlosti vzniku nových variant?

Jinak, v západní společnosti je jak polygamie, tak i polyandrie (viz Veronika Žilková), a i v harémech goril (nebo i jelenů) není většina mláďat potomkem vůdčiho samce - tedy to, že nějaký samec nemá svůj harém, zdaleka neznamená, že se nemůže rozmnožovat a že jeho chromozóm Y je ztracený.

Jak je toto zohledněno v té studii?

Odpovědět


Our Lord,2008-10-03 12:49:39

http://www.plosgenetics.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pgen.1000202

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace