Bezpečnější kmenové buňky  
Kmenové buňky se bez omezení množí a za vhodných buněk se mohou v laboratoři proměňovat v buňky požadovaného typu. Lékaři by je mohli používat pro léčbu nejrůznějších chorob – od Parkinsonovy choroby až po hojení popálenin.ˇ

 

Velký příslib představuje nedávný objev japonského biologa Shinyi Yamanaky z university v Kjótu, který dokázal v laboratoři vypěstovat lidské kmenové buňky ze specializovaných buněk odebraných pacientovi. Na buňky kůže vypustil Yamanaka čtveřici virů, upravených genovými inženýry. Viry vnášejí do buňky lidské geny, které mají za úkol ovládat velký počet dalších genů. V buňce je tímto zásahem od základu změněno spektrum pracujících a odpočívajících genů. V závislosti na tom se mění i vlastnosti buňky.

 
Objev týmu amerických vědců vedených Konradem Hochedlingerem z bostonského Harvard Stem Cell Institute opět posílil vyhlídky na úspěšnou a bezpečnou léčbu kmenovými buňkami.

Čtveřice Yamanakou zvolených genů přetváří jakékoli specializované buňky na tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky, které se neomezeně množí a při vytvoření vhodných podmínek se v laboratoři promění na kterýkoli z dvou set třiceti typů buněk tvořících tělo dospělého člověka. Yamanakovy buňky na první pohled vypadají jako ideální surovina pro léčbu nejrůznějších chorob. Teoreticky neexistuje typ buněk, které by z nich nešly vypěstovat a tělo pacienta  by je mělo přijmout bez podráždění imunitního systému. Jsou to jeho vlastní buňky přeškolené do nové role.


 

Zvětšit obrázek
Konrad Hochedlinger

Takto připravené kmenové buňky však trpí jednou velkou nectností. Použité viry ze skupiny retrovirů  vsunou nové lidské geny do dědičné informace buňky a napevno je tam zabudují. Pokusy na laboratorních zvířatech ukazují, že takto geneticky poupravené buňky mají silný sklon k nádorovému bujení. Léčbu by provázelo vážné riziko rakoviny.
Konrad Hochedlinger vnášel do kožních a jaterních buněk myši stejné geny jako Yamanaka. Jako „trojského koně“, který ve svých útrobách „pašovaný“ gen pronese do buňky, použil viry ze skupiny adenovirů, jež nevkládají geny přímo do dědičné informace. Jak prokázaly výsledky experimentu, zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science, buňky přeškolené pomocí adenovirů sklonem k rakovině netrpí. Účinnost tvorby indukovaných pluripotentních kmenových buněk však klesla až na setinu efektivity původního Yamanakova  postupu. Ten sám o sobě účinností nijak nevyniká. Zabírá u každé tisící až desetitisící buňky.
„Hochedlingerův postup je výjimečně neefektivní,“ posteskl si biolog Evan Snyder z kalifornského Burnham Institute for Medical Research.
 Vědci přesto hodnotí Hochedlingerův počin jako významný.
„Nejdůležitější je skutečnost, že celý postup přeci jen funguje,“ zdůraznil Hochedlingerův harvardský kolega George Daley. 
Ani bezpečné adenoviry nemusí mít při vytváření kmenových buněk poslední slovo. Vědci pracují na vývoji  širokého spektra buněčných „rekvalifikačních kurzů“, v kterých lze specializované buňky pacienta proměnit na buněčnou surovinu kmenových buněk. Yamanaka například vyvíjí systém pro měnění aktivity genů v buňkách bez použití virů.ˇ

 


 

Datum: 14.10.2008 01:40
Tisk článku

Fyzika - Halliday David, Resnick Robert, Walker Jearl
 
 
cena původní: 1722 Kč
cena: 1601 Kč
Fyzika
Halliday David, Resnick Robert, Walker Jearl
Související články:

Že by už konečně schůdná léčba cukrovky prvního typu?     Autor: Josef Pazdera (21.01.2019)
Kmenové buňky léčí „chemobrain"     Autor: Josef Pazdera (16.02.2015)
Průlom v pěstování embryí z kmenových buněk     Autor: Stanislav Mihulka (09.04.2014)
Renovací kmenových buněk se podařilo posílit ochablé svaly     Autor: Josef Pazdera (26.02.2014)
Mračna nad Haruko Obokataovou     Autor: Josef Pazdera (19.02.2014)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace