Aethina tumida  
Zatímco z Číny se na světové trhy valí med s chloramfenikolem, z Afriky se šíří brouk Aethina tumida.


Jihoafrický brouk Aethina tumida  se rozlézá po celém světě. Byl zjištěn v Severní Americe, Austrálii a jeho výskyt byl hlášen i ze severu Afriky, z Egypta. A protože právě odtud je to k nám už jenom skok, začíná tato reálná hrozba „malého úlového brouka“ (Small Hive Beetle), jak mu říkají v anglicky mluvících zemích, děsit včelaře celé Evropy.
Zdálo by se, že brouk, který je jenom několik milimetrů dlouhý by kromě včelařů  nemusel nikoho nijak zvlášť znepokojovat. Opak je ale pravdou. Bojí se ho farmáři, zelináři i informovaní zahrádkáři. Důvod obav je nasnadě. Aethina Tumida je schopen zlikvidovat evropská včelstva. Naše včely jsou, svým způsobem, mírumilovné a neumí se mu bránit. Zánik většího množství včelstev by byl pro naše zemědělství  pohromou. Stačí  si připomenout co jsme se učili již na základní škole, že totiž vliv dobrého opylení se u hmyzomilných plodin projevuje ve vyšším počtu nasazených semen. U plodonosných plodin se zvyšuje sklizeň co do kvality i kvantity. Roste podíl vyšších jakostních tříd ve sklizni. Velké změny lze pozorovat při dobrém opylení u všech druhů ovoce a to i u samosprašných odrůd. Průzkumy v oblasti pěstování řepky potvrdily, že už při přísunu 3-4 včelstev na 1 ha je možné zvýšit výnos o 35 %. Při kvalitním opylení se výnos zvyšuje o 50 %. Obdobně tomu je u slunečnice, vojtěšky, jetele, ale také jabloně, hrušně, třešně, švestky, broskve, rybízu,…


„Malý úlový brouk“ dorůstá pouhé třetiny velikosti včely, je černý a na povrchu porostlý jemnými chloupky.




O broukovi
Aethina tumida je tmavý, zavalitý a 5 až 7 milimetrů velký brouk s bambulkovitými tykadly. Z vajíček, které samička naklade do úlu, se vylíhnou žravé larvy, kterým chutná med, pyl, plástve i včelí plod. Výkaly tumidích larev podporují kvašení medu a v úlu pak vše páchne jakoby po shnilých pomerančích.



Naše včely se napadení brouky  Aethina tumida. Nedokáží bránit.


Brouk Aethina tumida není závislý jen na včelách, larvy se mohou například živit i přezrálým ovocem. Asi po čtrnácti dnech se rozlézají do okolí, do vzdálenosti několika   desítek metrů, a zakuklují se v půdě asi v půlmetrové hloubce. Dospělci vyletují po 6 až 8 týdnech, záleží na teplotě.



Larvy brouka se živí medem a pylem.




Larvy jsou schopny zničit veškeré zásoby a zahubit včelstvo. Charakteristický je zápach úl i med je cítit po shnilých pomerančích.




Zatím není známý žádný účinný léčebný postup proti tomuto broukovi. Lze tedy jen upozornit na to, aby si nikdo nevozil ze zahraničí včely ani matky. A jak uvádí Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy, bohužel úbytek včelstev v mnoha zemích západní Evropy, zejména pak v Německu, ať již z důvodu výskytu varroázy a nebo z důvodu nezájmu o včelaření, které je především pro mladé lidi ekonomicky málo zajímavé, vedl k tomu, že se v poslední době do těchto zemí dovážely i včelí roje. A to by mohlo být z hlediska zavlečení tohoto brouka, který ještě nemá ani české jméno, velmi nebezpečné. Vyloučit nelze ani možné zavlečení larev s jižním ovocem.





Brouci vylétají z úlu aby nakazili další včelstvo.



 


Jak se brouk dostal z Afriky do Ameriky není známo, ale mohl se tam stejně dobře dostat jako kukla, larva nebo brouk.



 A tak společně držme palce našemu Výzkumném ústavu včelařském v Dole u Libčic, který  včelstva na tohoto brouka vyšetřuje, aby jej u nás pokud možno nikdy neobjevil. A pokud byste při svých vycházkách do přírody náhodou na česně nějakého úlu náhodou spařili baculaté broučky, stejné jako vidíte na připojených obrázcích, co nejdříve to „práskněte“. Nejlépe Státní veterinární správě. Ono totiž otálení  s asanací zamořených úlů a případné rozšíření broučka, by  po loňských záplavách a letošním suchu mohlo být pro řadu našich farmářů „tou poslední kapkou“. 

Datum: 19.09.2003
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz