Chuť vnímáme i střevem  


Živočichové mají dobrý důvod vyhýbat se hořké potravě. Zvláště důležité je to pro konzumenty rostlin. Pozemská flóra se brání proti býložravcům produkcí toxických látek a ty jazyk registruje prostřednictvím molekul určených k vnímání hořké chuti. Příkladem takových hořkých a toxických látek rostlinného původu je chinin.

 

 

 
Hořká potrava zajistí, že žaludeční trakt vylučuje větší množství látek, jež v mozku signalizují nasycení.

Chinin  je sice v nízkých dávkách účinným lékem proti malárii, ale vyšší dávky chininu jsou smrtelné. Živočich je před konzumací většího množství rostlinné potravy obsahující chinin varován jeho hořkou chutí. Hořké sousto reflexivně vyplivne a výrazně tak sníží  riziko otravy. Není to jediná obranná reakce trávícího traktu na hořké jedy. Američtí vědci z University of California v Irvinu zjistili, že na hořké látky registruje i tenké střevo. Tým biologů pod vedením Timothyho Osborna publikoval tento překvapivý objev v lékařském časopise Journal of Clinical Investigation.

 

Zvětšit obrázek
Timothy Osborn


Sliznice tenkého střeva je vybavena stejnými molekulami pro vnímání hořké chuti jako jazyk. Také střevo na podráždění hořkou potravou razantně reaguje. Hořká potrava se pomaleji tráví a zůstává déle v žaludku. Člověk nebo živočich tak má vyšší šanci, že se stihne nebezpečné potravy zbavit aspoň dodatečně tím, že ji vyzvrací. V reakci na hořkou potravu žaludek rovněž vylučuje větší množství hormonů, jež do mozku signalizují nasycení. Hořké potravy díky tomu sníme mnohem méně a riziko otravy se opět sníží. Tytéž hormony také posilují produkci žluči, jež je vylučována do střeva a přispívá k rozkladu nebezpečných toxinů.

 


Práce molekul registrujících hořké látky ve střevu závisí na množství cholesterolu v potravě. Pokud je cholesterolu málo, reaguje střevo na hořké látky se zvýšenou citlivostí. A naopak, potrava bohatá na cholesterol citlivost molekul pro detekci hořkých látek otupí. Osborne to považuje za adaptaci na různé typy potravy. Rostlinná potrava obsahuje málo cholesterolu, ale riziko výskytu toxinů je u ní vysoké. Je proto namístě, aby bylo střevo při trávení rostlinné potravy ve střehu. Maso a potraviny živočišného původu hořké toxiny obvykle neobsahují. O to bohatší jsou na cholesterol. Cholesterol proto může střevu sloužit jako signál, že přichází potrava, která je s ohledem na výskyt toxinů bezpečná.
Výsledky výzkumu Osbornova týmu nabízejí vysvětlení, proč se různá etnika liší v tom, co považují za chutné.

 

Cholesterol z živočišné potravy může sloužit jako ubezpečení, že přicházející potrava je s ohledem na možné toxiny vpořádku.

„Jedna skupina lidí je přesvědčena, že něco chutná přímo skvěle a bez potíží tuto potravinu tráví. Ostatní lidé ale mohou tu samou potravinu považovat za nechutnou a dělá se jim z ní špatně. První skupina se zřejmě přizpůsobila dané potravině tím, že u ní došlo ke změnám v množství a rozmístění molekul nutných pro vnímání chuti,“ říká Osborne.

 


Mnohé léky mají hořkou chuť a lékaři byli přesvědčeni, že problém s příjmem těchto léků je vyřešen ve chvíli, kdy pacient hořkou pilulku spolkne. Hořké molekuly ale působí i ve střevu a snižují tempo trávení. To může významně oslabit vstřebávání léku ve střevě. Farmaceuti proto budou muset hledat cesty, jak hořkou chuť léků oslabit.

 

 

 

 

 

Datum: 16.10.2008 09:23
Tisk článku

Nosework - Dostálková Kristýna
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 257 Kč
Nosework
Dostálková Kristýna
Související články:

Co chutná dětem?     Autor: Jaroslav Petr (07.01.2009)
Dělají nám výrobci krmiva z mazlíčků diabetiky?     Autor: Josef Pazdera (15.03.2007)
Někdo to rád kyselé     Autor: Jaroslav Petr (28.08.2006)
Zaplísněná káva, dobrá káva     Autor: Josef Pazdera (27.08.2006)
Někdo to rád hořké     Autor: Jaroslav Petr (29.07.2005)



Diskuze:

no ono

Matěj Štefaník,2008-10-17 07:20:26

asi záleží, z jakých důvodů lidé celozrné pečivo jí. Mám pocit, že celkem velké množství lídí takové pečivo konzumuje právě proto, že zpomaluje trávení :).

Odpovědět

Celozrnný chleba není zdravý

Igor Turecek,2008-10-17 01:14:59

Obiloviny obsahují všeobecně látky, které brzdí jejich trávení a tak se brání tomu, „aby byly“ (ony to nečiní vědomě, že?) konzumovány. Tak například ječné zrno obsahuje glucan, žito arabinooxylan a alkylresorcin, brambory solamin. Phytin zpomaluje zužitkování minerálních látek, stopových prvků a mám takový dojem i B1. Zpomaluje totiž trávící enzymy. Je omylem, když si lidé myslí, že když se stravují celozrnným chlebem, že se stravují zdravě. Já jsem se o tom dočetl asi tak v roce 1997. Pokud je to informace zastaralá, opravte mě.

Odpovědět

Paralelismus mezi vzruchy a pocity

Igor Turecek,2008-10-17 00:59:56

Jsem velmi rád, že se tento příspěvek objevil. Již Vilém Laufberger (VL) hovořil v roce 1947 ve své knize Vzruchová Theorie o paralelismu mezi vzruchy a pocity. Vzruchový paralelismus (VP) nemá nic společného s psychofyzickým paralelismem. VP byl koncept, kterým Laufberge chtěl popsat nervovou činnost od vzruchu vybaveného podnětem až do zapomění. Sám se ale omezil pouze na sled podnět, vzruch čidlový, vzruch vstupní, vzruchy korové, pocity. Přičemž vědomí je pocit. Analyzoval také paralelismus (souběžnost) vegetativních a mozkomíšních vzruchů s vědomými pocity. Teoreticky předběhl svou dobu o 60 let! Jeho teorie byla první vědeckou ucelenou teorii činnosti mozku na světě. Bohužel se jeho teorii věnují pouze sem tam někteří jedinci. Výsledek tohoto výzkumu je jen dalším potvrzením správnosti jeho teorie.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace