Šavlozubý tygr byl tvor společenský  
Šavlozubý tygr (Smilodon fatalis), jeden z nejzobrazovanějších vyhynulých savců, známý svými extrémně dlouhými špičáky, které dosahovaly délky až 18 centimetrů a přesahovaly spodní čelist, byl s největší pravděpodobností společenským zvířetem, žijícím a lovícím podobně jako současní lvi, alespoň to uvádí výsledky posledního výzkumu vědců z UCLA.ˇ


 

Zvětšit obrázek
Jedna z koster šavlozubého tygra. Tato patří Smilodon californicus z La Brea Tar Pits Museum

Namísto toho, aby se při vytváření svých závěrů vědci spoléhali pouze na kosti a zuby těchto šavlozubých koček, využili vědci z UCLA a Zoological Society of London nové techniky a na základě získaných výsledků usoudili, že šavlozubý tygr byl společenským zvířetem podobně jako například lev. Přišli na to, když porovnali počty a poměr současných masožravců „soutěžících“ o svou kořist v Africe s hlavními vyhynulými druhy a jejich oběťmi objevenými v severoamerických usazeninách, obsahujících uložené fosílie. Vše se vyznačovalo náramnou podobností.

 

Zvětšit obrázek
Rekonstrukce velikosti šavlozubého tygra.

Smilodon lovil v Severní a Jižní Americe v době před 1,8 milióny až 10 tisíci lety a je jedním z nejběžnějších druhů dochovaných v asfaltových nalezištích Rancho La Brea Los Angeles. Jedná se o jednu z velkých zásobáren zkamenělin, ve které zahynuli býložravci uvěznění v lepkavém asfaltu, jež upoutali pozornost vlků a šavlozubých koček, z nichž zde někteří při svém honu za potravou také zahynuli.

 

Ačkoliv se běžně používá termín „šavlozubý tygr“, tyto druhy vlastně nejsou ani blízkými příbuznými tygrů, ani se jim nepodobaly v samotářském způsobu života. Nicméně, šavlozubé kočky byly velké a osvalené, podobné velikosti k současnému tygru. Protože většina žijících koček jsou samotáři, přetrvávala polemika o společenském životě Smilodona.

 

Studie uvedená v Biology Letters pojala nový přístup k otázce způsobu života pradávných lovců, a to porovnáním dat z fosilních záznamů v La Brea a údajů získaných z „rekonstrukcí“ z Afriky, při kterých byly použity nahrávky „volání“ zoufalých obětí a zvuky lvů a hyen k přilákání dalších masožravců. Tato technika byla použita k odhadu hustoty výskytu masožravců na východě a jihu Afriky.

 

 

 
V představě umělce.

Velcí společenští masožravci ve skutečnosti přicházeli přibližně šedesátkrát častěji, než se dalo očekávat i při jejich relativním nadbytku. Když byly všechny výsledky získané z africké současnosti porovnány s nálezy z kalifornských asfaltových jam, zjistili vědci, že podíl nálezů fosilií Smilodona k ostatním druhům byl porovnatelný s podílem přítomnosti velkých společenských masožravců v “rekonstrukci“.

 

„Dává to jasný smysl, že společenské druhy měly převahu, nyní i v minulosti,“ řekla Blaire Van Valkengurg, profesorka ekologie a evoluční biologie z UCLA a hlavní autorka dokumentu. „Proč přistupovat k situaci, kde se pravděpodobně dostanete do střetu s nebezpečnými konkurenty bez toho, aby bylo pár přátel kolem?“

 

„Stejná výhoda společenského uskupení by se dala použít na všechny mrchožrouty, včetně prvních lidí, kteří začali konzumovat více masa zhruba před 2 milióny let a pravděpodobně někteří z nich byli také mrchožrouty.“

 

„Vyhynulá šavlozubá kočka Smilodon fatalis byla docela hádankou s tím, že nebylo téměř nic známo o jejím chování,“ řekl Chris Carbone ze Zoological Society of London. „Tento výzkum umožňuje využít chování současných příbuzných druhů k tomu, abychom mohli učinit závěr, že se tato vyhynulá kočka potulovala pravděpodobněji v  hrozivých skupinách, než jako osamělý lovec.“ˇ  Zdroj: UCLA

 

 

Smilodon Fatalis  YouTube

Datum: 03.11.2008 04:18
Tisk článku

Související články:

Titanis     Autor: Vladimír Socha (18.12.2009)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz