Zabránili jsme době „superledové“  
Vypouštíte z domácího komína či automobilového výfuku vydatné porce oxidu uhličitého? Tak přijměte upřímné díky, protože jste zachránili svět!



 

Zvětšit obrázek
Takhle mohla vypadat naše planeta, pokud bychom nepustili do ovzduší dost skleníkových plynů.

Že vám „zásluhy za produkci oxidu uhličitého“ moc neladí se závěry Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC), který vidí v producentech skleníkových plynů naopak zločince? To bude tím, že názor o spásném vlivu skleníkových plynů nezastává IPCC. Pokud si chcete u kamen nacpaných hnědým uhlím z Jiřetína připadat jako zachránci Země, musíte zalistovat  ve vědeckém časopise Nature a najít si stať Thomase Crowleyho z University of Edinburgh a Williama Hydea z University of Toronto nazvanou „Transient nature of late Plestocene climate variability“.A rázem vám bude jasné, že jestli váš praděd založil doly a otec vlastní železárny, je vaše rodina dobrodějem lidstva a možná se na vás dostane, až se budou příště na Hradě zase rozdělovat medaile. 


Crowley a Hyde vycházejí z toho, že po většinu existence pozemského života vládlo na Zemi podstatně teplejší klima, než je to dnešní. Poslední skutečně horké období začalo před 100 miliony roků a skončilo o 50 milionů let později. Na pólech tehdy nebylo po zalednění ani památky a nad rozsáhlými oblasti dnešní Ameriky, Evropy či Asie ležely šplouchaly vlnky mělkých moří. Klima ne nepodobné tropickému skleníku měly na svědomí skleníkové plyny, které se dostávaly velkém množství  do atmosféry. Pak ale začala koncentrace skleníkových plynů v ovzduší  klesat a s tím přišlo i ochlazení.

Zvětšit obrázek
Václav Klaus už prý v reakci na stať Crowleyho a Hydea připravuje další knihu na klimatologické téma. Pracovní název zní „Bílá, nikoli modrá nebo zelená planeta“.

Podle Crowleyho a Hydea se na tom výraznou měrou podepsal vzestup Himaláje. Před 30 miliony roků už pokryl led Antarktidu a záhy zamrzla i Arktida. Před 2,5 miliony roků začaly divoké zvraty klimatu. Doby ledové se střídaly s teplejšími dobami meziledovými. Ledové doby, při kterých sever Evropy, Asie a Ameriky kryl čtyři kilometry tlustý ledovec, však byly čím dál chladnější. Návraty  meziledových oteplení na sebe nechávaly stále více čekat. Podle Crowleyho a Hydea se schylovalo k superledové době. Země se mohla začít měnit na „sněhovou kouli“ během nejbližších 10 000 roků. Nastala by situace, jakou si naše planeta prožila před 700 miliony roků. Tehdy se Země proměnila na „sněhovou kouli“ a následující miliony let se dalo bruslit i na rovníku.


„Není to prokázané, ale je to rozhodně víc než jen zajímavý nápad,“ tvrdí Crowley o hrozbě doby superledové.
Naštěstí však lidstvo během posledního století napumpovalo do ovzduší tolik oxidu uhličitého, že jeho koncentrace dosáhla nejvyšších hodnot za posledních 800 000 roků. Tím jsme riziko proměny Země na sněhovou kouli nadobro zažehnali.
„Nemusíme se bát, že by nám v dohledné době takové trvalé, drastické ochlazení hrozilo,“ říká Crowley.

 

Pramen: Nature

Datum: 15.11.2008 10:03
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?     Autor: Vítězslav Kremlík (06.08.2019)
Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“     Autor: Vítězslav Kremlík (31.07.2019)
Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019     Autor: Vítězslav Kremlík (29.07.2019)
Rostoucí (nebo klesající) oblačnost je důsledek (nebo příčina) oteplení     Autor: Vítězslav Kremlík (19.07.2019)
Klíčový ledovec Grónska a severní polokoule roste     Autor: Josef Pazdera (27.03.2019)



Diskuze:

Vám všem

Jaroslav Ouředník,2008-11-17 16:38:01

Také trochu málo přispěji do mlýna. Možná, že by váš spor vyřešil tento odkaz: http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2008030010

Odpovědět

Je opravdu pěkné, když lze

Miroslav Gretschelst,2008-11-16 09:56:23

zveřejňovat protichůdné názory. Tak si představuji ideální svět. Do toho ovšem máme daleko a v součastnosti stále dál. Každý názor je dnes vlastně "hlasování" o tom, kam půjdou nepředstavitelné peníze daňových poplatníků prakticky celé Zeměkoule. A pokud takový názor vyjádří (ne)populární osobnost, ovlivní to "hlasování" v nekontrolovatelné části obyvatelstva. Dnes se rozhoduje o tom, kam se bude ubírat hospodářský vývoj této planety, a proto vidím jako velmi důležité, aby povědomí o nejistotě dosavadního poznání o klimatu Země mělo co nejvíce lidí. Jinak určité vlivové skupiny budou schopny zvrátit vývoj světa ve svůj prospěch bez ohledu na prospěch či ztrátu všech ostatních. A nejspíš z toho nebude mít užitek ani věda. Proto se domnívám, že je ve vlastním zájmu (ne-li povinností) vědců přistupovat k šíření poctivých informací mezi nejširší veřejnost angažovaně, tj. "politicky" se všemi nástroji, které politika nabízí, utkávat se veřejně se svými názory a nepřenechávat tuto roli novinářům (o kterých jste mimochodem sám psal, jak jsou ve vleku svých šefredaktorů ...), usvědčovat ty, kteří s informacemi nakládají neseriózně a to tak, aby tomu veřejnost rozumněla a aby si to pamatovala. Moc bych přál vědcům, aby nemuseli svůj život rozmělňovat takovými "neplodnými" debatami, ale, obávám se, svět se po informační stránce změnil natolik, že bez toho již nebude možno existovat ani ve vědě.

Odpovědět

Václav

Jaroslav Ouředník,2008-11-16 07:28:32

Jen aby zase Václav neměl pravdu! Z rozboru antarktických ledovců vyplývá, že před každou dobou ledovou předcházelo výrazné oteplení a zvětšení podílu CO2 v atmosféře. Ono mořské proudění je závislé na rozdílu teplot v různých místech oceánů. Golfský proud v Karibiku nepohání nějaký motor, který ho žene na sever, ale rozdíl teplot mezi severem a jihem. Je to jako v hrnci, kde se vaří např. polévka. Od teplého dna voda stoupá vzhůru a nahrazuje jí voda od chladnější hladiny. Když se teploty vyrovnají, proudění ustane. Co funguje v malém měřítku, funguje i ve velkém. Golfský proud, i když má velkou setrvačnost se jednou může zastavit a "tepelný výměník" se může zhroutit. Severní ledový oceán má mnohem menší sanilitu, která se táním ledovců stále snižuje a může znovu rychle zamrznou v mnohem větším rozsahu. Následné vysoké albedo zabrání na dlouhou dobu jeho rozmrznutí. Golfský proud již tomu nepomůže. A co je tady znova!!!!

Odpovědět


morské prúdy

Martin Smatana,2008-11-16 08:57:03

Ja by som skôr povedal, že povrchové morské prúdy sú poháňané vetrom, ktorý vďaka rotácii planéty okolo svojej osi fúka v oblasti rovníka trvalo od východu na západ a ďalej od rovníka sa voda vracia na miesto tej "odfúknutej", napríklad v podobe Golfského prúdu na severnej pologuli v Atlantiku. Preto si myslím, že zánik Golfského prúdu nehrozí.

Odpovědět


to Martin Smatana

Ondra Habarcik,2008-11-16 18:52:08

Morke proudy jsou daleko komplexnejsi systemy, nez se domnivate. Predevsim nejsou jen na povrchu, ale i v ruznych hloubkach a tvori smycky, kolobehy.

Ten Golfsky proud se na severu ochladi, klesa a v hloubce nekolika kilometru se vraci zpet k rovniku, kde se voda opet ohreje a putuje na sever. Cili to, co ho pohani neni vitr ci rotace Zeme, ale rozdil teplot - je to takovy giganticky tepelny vymenik. Problem tohoto vymeniku je v tom co v nem obiha. Neni voda jako voda, zvlast v oceanech. Dost totiz zavisi na slanosti te vody. Cim slanejsi, tim husci. Pokud se sever otepli az prilis, roztaje vice ledu a vodu, kterou sem Golfsky proud dopravi zredi, tim ji udela lehsi a ta bude obtizneji klesat ke dnu aby se vratila zpet. Krom toho teplejsi severni klima zpusobi, ze proud zacne svou obratku jizneji - jeste driv, nez se znej odcerpe teplo. To vse ma za nasledek jeho slabnuti, ktere bylo merenim prokazano. A nejse u nejake male procento, Posun je dost vyznamny, radikalni.

Ne nadarmo se rika, ze male veci mivaji velke nasledky.

Odpovědět


Ondrovi

Martin Smatana,2008-11-17 09:27:31

Viem, že morské prúdy sú aj v hĺbke, ale mne išlo špeciálne o tie povrchové, lebo tie majú bezprostredný vplyv na klímu. A viem aj o vzťahoch medzi salinitou a hustotou.
Ale všimnite si model globálnej cirkuácie atmosféry a prevládajúce smry vetrov a porovnajte ich so smerom povrchových morských prúdov. Určite Vám neunikne nápadná zhoda, napríklad medzi pasátovými vetrami, ktoré dujú medzi okolo obratníkov smerom z východu na západ, čím poháňajú rovníkové morské prúdy, ktoré vo všetkých oceánoch smerujú tiež z východu na západ.
Naopak, vo vyšších zemepisných šírkach, okolo 50. rovnobežky na oboch pologuliach, prevládajú vetry smerujúce zo západu na východ.
Samozrejme, na klímu vplývajú aj výstupné prúdy, ktoré sa dostávajú na povrch napríklad v blízkosti Kanárskych ostrovov, púšte Atacama alebo v Benguelskom zálive a tiež plocha kontinentu a jej zahrievanie a chladnutie počas ročných období, čo vplýva napríklad na vznik monzúnov.
Takže ide len o to, či prevládne vlyv prevládajúcich vetrov alebo vplyv salinity a ja by som tie vetry až tak nepodceňoval.

Odpovědět

Alaramisté a ti, co informují

Jaroslav Petr,2008-11-16 03:02:59

Já bych odlišoval zastánce jakéhokoli názoru od popularizátorů vědy. Člověk, který se snaží popularizovat vědu, píše často o zcela protichůdných názorech, konceptech a teoriích. Tak jak to věda přináší. To nemá s osobním názorem nic společného. A na těchto stránkách by měly mít místo i zprávy o objevech, ktere možná vypadají šíleně, vyřazují se z vědeckého mainstreamu a jiné sdělovací prostředky jim nebudou věnovat pozornost. Myslím, že vědecká studie Crowleyho a Hydea k takovým vědeckým pracím patří. Kdo si ji přečte, dojde k názoru, že se oba vědci samozřejmě mohou mýlit, protože vycházejí jen z modelu klimatu. Ale na druhé straně to dokumentuje, jak jsou modely "natahovací" a jak ošidné, je brát jejich výsledky jako "písmo svaté", přísahat na ně a zařizovat se podle nich. A jestli se mýlí? Co na tom. Mýlit se je lidské. Omyly jsou nedílnou součástí vědy. Půvab je v tom, že se jen zřídka dá předem říct: "Tak tohle je omyl a tohle ne." Jak to správně říká na úvodu svých přednášek Jan Černý: "Půlka toho, co budu přednášet, není pravda. Protože nevíme, která půlka to je, musíte se to naučit všechno."

Odpovědět


Souhlas

Pavel Táborský,2008-11-16 11:39:57

S tím se dá jenom souhlasit. Bylo by pěkné, kdyby si totéž mysleli všichni autoři na Oslu. Často to vypadá (nemluvím o Vás), že článek byl vybrán prostě proto, že zpochybňuje klimatické změny.

Už podle jména autora je často poznat, o čem se bude psát. Sice je článek v rozporu s tím, co napsal před pár týdny (a s čím podle diskuse souhlasil), ale hlavně že je to proti IPCC.

Prostě buď jen prezentuju zajímavé výsledky ciích výzkumů (a v diskusi řeknu "nebudu to hodnotit; jak jsem koupil, tak prodávám"), nebo prezentuju svůj názor, ale pak by bylo pěkné zachovat si vnitřní konzistenci.

Odpovědět


Pavle, nevím, které autory máte na mysli,

Ota Beran,2008-11-17 00:40:05

ale já se snažil už v několika diskusích vysvětlovat stejnou věc jako Jaroslav Petr. Nemusím, vždy zastávat stejný názor, jako vědecký výzkum, o kterém informuji. Na Oslu jsem se snažil spíše kontrovat a vyrovnávat, aby vše nebylo jednostranně podané. Ale jak je vidět, podle návštěvnosti kontroverzní články vyhrávají.

Odpovědět

Vtip?

Adam Vlček,2008-11-16 01:53:38

I když mě katastrofické scénáře zrovna neberou, tento článek mi na první pohled taky přišel jako nepříliš dobrý vtip. I jména Crowley a Hyde mi evokovaly spíš jisté jmenovce než žijící vědce. Když ale jen trochu pohledáte, tak ono se opravdu něco takového (nejen) v Nature objevilo!
Nicméně i tak mi to připadá prakticky stejně přehnané jako IPCC. Nějaký vliv na klima jistě máme, ale jde o natolik složitou záležitost, že bude trvat ještě sakra dlouho, než to přestane být věštění.
Že je počasí něco úplně jiného než klima samozřejmě vím. Přesto celkem dobře ilustruje situaci - máme hromadu zkušeností, záznamů, statistik, modelů, senzorů... Všichni víme, jak to vypadá v praxi - když mají štěstí, tak na části území vyjde předpověď třeba i pár dní dopředu. U klimatu to může být pár let, ale víc bych tomu nedával.

Odpovědět

Antialarmisti by si mohli udělat jasno

Pavel Táborský,2008-11-15 17:31:53

Se mi líbí, jak správný antialarmista dokáže obhajovat najednou minimálně 3 názory:

1. Lidská činnost nemá vliv na koncentraci CO2
2. Lidská činnost zvyšuje koncentraci CO2, ta ale nemá vliv na klima
3. Lidská činnost zvyšuje koncentraci CO2, což má vliv na klima, ale je to dobře, protože jinak už bychom mrzli

Prostě cokoliv se hodí, hlavně když to není "máme vliv na klima, děláme si vedro a zvyšujem si hladinu oceánů."

Odpovědět

To jsou bláboly...

Aleš Kavka,2008-11-15 16:46:11

Jak vůbec můžete tohle publikovat? Já jsem taky k podílu člověka na GO skeptický, ale že by měnší zvýšení CO2 zažehnalo nějakou dobu superledovou je trapná nepravděpodobná spekulace... Jestli to měla být legrace, tak si takové články schovejte na 1.4.

Odpovědět


A možno ani nie...

Martin Smatana,2008-11-15 17:30:56

Treba si uvedomiť, že celé milióny rokov ukladanie uhlíka v karbonátových horninách, uhlí a rope prevládalo nad jeho uvoľňovaním naspäť do atmosféry. Uhlie aj ropa sú organogénne sedimenty, karbonáty sú tiež organogénne sedimenty, ich ukladaním a uskladnením hlboko pod zem si vlastne život sám pod sebou pílil vetvu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace