Vítr: od zlého pána k dobrému sluhovi (8)  
Nezáleželo jen na větru.ˇ


Novodobí „větrní mlynáři" to u nás tedy neměli v porovnání se sousedními zeměmi, především Německem a pak i Rakouskem, lehké. Jednou z cest, jak oboru pomoci, bylo spojení sil zájemců o tuto problematiku do České společnosti pro větrnou energii, která vznikla před 15 lety – v květnu 1994. Mezi více než stovkou členů jsou jak teoretici „přes vítr" z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR nebo ze škol, tak i praktici z řad provozovatelů větrných elektráren i výrobci těchto zařízení. Ze sdružení zájemců se postupně stala profesní organizace, sdružující především investory, provozovatele a výrobce těchto zařízení.

 

Zvětšit obrázek
Klasický miskový anemometr, přístroj pro měření rychlosti větru, jeden z atributů meteorologických pozorovatelen, byl v posledních letech nahrazen moderními elektronickými přístroji na akustickém principu.

Jak postupně - i když pomalu - přibývalo na našem území větrných elektráren, přicházely i problémy, které bylo nutno řešit. Je logické, že větrnou elektrárnu lze postavit jen tam, kde jsou vhodné větrné poměry. Moderní větrné elektrárny přitom dovedou efektivně využít větru s rychlostí od 5 m.s-1. Nominálních výkonů, daných většinou jejich typovým označením, však dosahují při rychlostech větru 12 až 15 m.s-1, a to už přece jen v našich poměrech není tak běžné. Odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR proto na základě dat z dlouhodobých sledování udělali „inventuru větrů" nad naším územím a zjistili, že naše větrné lokality, vhodné pro stavbu komerčních větrných elektráren, zaujímají asi jen 1,6% území republiky. Především u nás jde (na rozdíl od přímořských zemí) o lokality ve vyšších polohách, zejména na hřebenech hor.

 

Vznikla i „větrná mapa" České republiky, v níž jsou zakresleny oblasti s vhodnými větrnými poměry - s celoroční průměrnou rychlostí větru nad 4 m.s-1 (viz obr.). Tato mapa existuje i v podobě počítačového programu, s jehož pomocí je možné každému zájemci vyhodnotit „jeho" lokalitu. Výsledek je však v každém případě ještě ověřován dlouhodobým měřením přímo na místě, kde se mohou projevit i různé místní vlivy, které by výhodnost lokality silně snížily.

 

Dalším logickým omezením je vyloučení staveb větrných elektráren na území nejcennějších zón chráněných krajinných oblastí a v národních parcích a v maloplošných chráněných územích, vyhlášených zákonem (přírodní rezervace). Oblíbené argumenty skalních odpůrců větrných elektráren o jejich hlučnosti a třeba o tom, že zabíjejí prolétající ptáky, svědčí o neinformovanosti těch, kteří je hlásají. Moderní konstrukce musí splňovat přísné hlukové normy a ani decimování ptactva rotory elektráren nebylo prokázáno. Při zvážení všech přírodních, legislativních i technických omezení je u nás podle studií Ústavu fyziky atmosféry prostor pro 500 – 700 moderních strojů s celkovým instalovaným výkonem kolem 1200 MW.

 

Podporou startu a rozvoje využívání OZE je především zohledněno to, že za těmito zdroji nejsou státem (a tedy z daní obyvatel) hrazeny tzv. „externí náklady“, související s následky těžby surovin, podpora rekultivací a likvidací ekologických zátěží a také to, že výzkum a vývoj nových technologií na sebe vzali formou reálného provozu v podmínkách Česka (se všemi jeho riziky) investoři, provozovatelé i výrobci technologií, což v případě větrných elektráren platí stoprocentně. Dalo by se dokonce s nadsázkou říci, že celý obor je již několik let, kdy se tomu tak ještě ani neříkalo, příkladem partnerství veřejného a privátního sektoru (Public and Private Partnership), tolik propagovaného (a stále u nás jen velmi pomalu se rozjíždějícího) způsobu financování výzkumu a vývoje, přitom v případě OZE životně závislého na reálných výsledcích. Náklady na produkci elektrické energie bez a se započtením tzv. externích nákladů jsou uvedeny v tabulce.

 


 tabulka

Tabulka – Výrobní,  externí a celkové náklady na 1 kWh elektrické energie podle jejího původu.  Zdroj: ECOCONSULTING ENERGY ENVIRONMENT

 

Rozvoj nového oboru energetiky by nebyl možný bez legislativního rámce, který zákonem 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie stanovil především povinnost výkupu této elektřiny, pokud jsou splněny technické podmínky a možnosti provozovatelů sítí. Energetický regulační úřad (ERÚ) podle tohoto zákona také každoročně stanovuje výkupní ceny této elektřiny a provozovatel sítě ve svých bilancích používá podle uvedeného zákona takto vykoupenou elektřinu ke krytí ztrát při přenosu elektrické energie. Dopad „dotované“ ceny na spotřebitele je tedy nulový. Vícenáklady obnovitelných zdrojů na cenu 1 kWh elektrické energie byly r. 2004 (při průměrné ceně elektrické energie v síti nízkého napětí 2,66 Kč/kWh) propočteny na 0,7 % této ceny, tj. 1,98 hal/kWh. Tzv. „zelenou elektřinu“  mají sice někteří dodavatelé ve své nabídce, jde však o dobrovolný smluvní příspěvek konkrétních odběratelů k ceně každé kWh, například 0,10 Kč/1 kWh.

 

Zvětšit obrázek
Větrná mapa pro výšku 40 m nad povrchem území Česka (Zdroj – Ústav fyziky atmosféry AV ČR)

ERÚ má podle zákona také pravomoc každoročně stanovenou cenu snižovat až o 5%, a také jí využívá, takže zatímco cena pro zařízení postavená do roku 2004 činila 3,41 Kč/1 kWh, tak pro 2009 činí už jen 2,34 Kč/1 kWh. To je zdůvodněno vyšší efektivitou nových strojů a omezeno na 15 let. O jiných nárokových dotacích si provozovatelé větrných elektráren – na rozdíl od mínění nezasvěcených laiků – mohou nechat jen zdát. Mohou sice žádat – jako kterýkoliv jiný podnikatel – například o zdroje z tzv. „evropských“ fondů, ty však spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, které větrným elektrárnám dlouhodobě nepřeje. Státní fond životního prostředí své možnosti v oboru větrné energetiky vyčerpal na jednom z prvních pilotních projektů v Česku. Celou projekční a administrativní část každého projektu (u nás tento proces  trvá 2 – 4 roky) přitom investor financuje ze svých zdrojů s nadějí na návratnost po 15 letech od uvedení zařízení do provozu. Což zrovna nesvědčí o tom, že jde o „zlatý důl“, jak je to často prezentováno.

 

Ceny elektřiny  pro konečné odběratele (i zisky energetických společností a jejich manažerů) v posledních letech citelně rostly. Konečná cena pro spotřebitele však není provozem zařízení na bázi OZE ovlivněna. Počítá se i s tím, že reálné ceny elektrické energie z větrných elektráren se během několika let protnou se stoupající křivkou tržních cen elektrické energie z jiných zdrojů, a dosavadní vývoj tomu  nasvědčuje.

 

I kdyby veškeré tzv. dotace na OZE byly do cen elektrické energie u nás započteny, nepřesáhly by hranici několika haléřů na 1 kWh. Kdyby však byly do cen elektrické energie započteny všechny prokázané externí společenské náklady tradičních i jaderných zdrojů, bezpochyby by to konečnou cenu elektřiny ovlivnilo výrazněji. Kdo těm externím nákladům  nevěří, ať se zajede podívat například do Ralska, v jehož okolí probíhá na několik desetiletí naplánovaná dekontaminace podzemních vod po chemické těžbě uranu, prováděné tisíci tun kyseliny sírové, vtlačené do rudonosného podzemí. Leccos i laikovi napoví vlaky vápence, nutného k neutralizaci podzemních vod s kyselinou sírovou, které do Ralska  proudí – a ty jsou jen částí miliardových nákladů na dekontaminaci jen v uvedeném území. Také by se to dalo nazvat „dotacemi“, časově navíc jen stěží dlouhodobě odhadnutelnými, zato však pro společnosti, které se v celém řetězci na dekontaminacích podílejí, jistými. 

 

Uvedené skutečnosti nemají za cíl jednostranně propagovat využívání energie z obnovitelných zdrojů. Pominu-li „konstantu“ podnikání v Česku, spočívající v principu „soused má dvě kozy, já jen jednu, tak ať mu jedna chcípne“ a v obdobné myšlence – „proč má někdo vydělávat na větru?“ - tak objektivně měřitelné ekonomické souvislosti už pochopila a přijala informacím přístupnější část přesvědčených odpůrců OZE, takže se jejich argumentace nyní obrátila k méně měřitelným a více subjektivním dojmům. V případě větrných elektráren například k tzv. „narušení krajinného rázu“, ale o něm v některém z dalších pokračování seriálu.ˇ

Datum: 07.01.2009 07:43
Tisk článku

Energie života - 7. díl - Megre Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 210 Kč
cena: 210 Kč
Energie života - 7. díl
Megre Vladimír
Související články:

Nová analýza supernov zpochybňuje existenci temné energie     Autor: Stanislav Mihulka (16.09.2017)
Němečtí vědci spustili xenonové umělé Slunce     Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2017)
Podvodní balóny     Autor: Martin Tůma (24.11.2015)
Kolik energie se dá vychodit?     Autor: Josef Pazdera (02.10.2014)
Temní chameleoni, hologramy a přízraky     Autor: Stanislav Mihulka (11.09.2014)



Diskuze:

pohotovost a cena

Petr Balcar,2009-01-20 18:14:53

Pohotovost plynovych el. spociva ve schopnosti spusteni a nabehu na plny vykon radove v desitkach vterin.
Cenova vyhodnost vs. nevyhodnost bude spocivat v zapocitani konkretnich externich nakladu a kontraktu na dodavky paliva. Podle toho co preferuje CEZ muzume usuzovat, ze ma vyhodnejsi dlouhodobe kontrakty na dodavky uhli a zatizeni externimi naklady se mu neprilis promita do ceny - muzeme se domnivat, ze neni prilis velke nebo ze ho plati nekdo jiny - stat z nasich dani.

Odpovědět

Prosil bych trochu rozebrat ty externí náklady a

Miroslav Gretschelst,2009-01-10 23:08:14

náklady výroby. Speciálně u energie z větrných elektráren by mě zajímalo, co se pod těmito hodnotami skrývá. Pokud totiž do sítě proudí takový těžko řiditelný výkon, buď musí mít k dispozici akumulátor, třeba přečerpávací elektrárnu, a jenom na ní už dosahují ztráty asi 20%. A těch není moc a lokalit pro jejich výstavbu je také málo a náklady na jejich stavbu určitě nejsou nízké - viz třeba Dlouhé stráně. Nebo musí mít někde zálohovaný srovnatelný výkon ze zdroje plně regulovatelného, což jsou vodní, ale hlavně tepelné elektrárny a přirozeně musí mít také rezervovanou příslušnou přenosovou kapacitu z těchto zdrojů. A tato energie není vůbec levná! Ani nemůže být levnější než plánovaná výroba z těchto zdrojů. V současné době je špičkovací výkon založen právě na tepelných elektrárnách. Vodních zdrojů je nedostatek a ani často nejsou v rozumném dosahu spotřeby, takže jenom tepelné elektrárny mohou udržovat nezbytnou pohotovost. Zatím jsem nikde neviděl, že by se v dostatečném předstihu budovaly nové akumulační nádrže přečerpávacích elektráren před stavbou větrných farem a tudíž jistě ani tyto nutné náklady nejsou do nákladů na výrobu energie z větrných elektráren zahrnuty. Větrnou farmu lze jistě postavit a zprovoznit třeba za dva roky, ale přečerpávací elektrárna je stavba na půl generace. Pak jsou ale uvedené hodnoty nákladů na výrobu energie z větru nepravdivé. Proto bych znovu prosil o detilní rozbor příslušných nákladů a doufám, že mě přesvědčíte, že se mýlím.

Odpovědět

!!!

Karel Malý,2009-01-09 19:53:49

http://www.novinky.cz/clanek/158275-video-svedci-videli-ufo-utocit-na-vetrnou-farmu-v-anglii.html

Odpovědět

Nejhorší článek na serveru OSEL.CZ...

Al Al,2009-01-09 09:43:51

Tak tohle je jednoznačně nejubožejší článek na tomto (populárně-vědeckém) serveru.
Těch pár trapných proklamací s ještě trapnějšími "údaji" vycucanými z prstu (pardon z jakési lobbistické agentury) jsou na úrovni trhoveckých mastičkářů a finančních defraudantů slibujícím svým obětem zlaté zisky.

Je to tak ubohé a průhledné, že nemám chuť už na ty bláboly korektně argumentovat!

Jsem jen zvědav, jaké hlody nám zase nastíní autor Koč v další dávce v příštím "čísle" - které ironicky nastínil do uvozovek jako „narušení krajinného rázu“ (= neslyším, nevidím, vše je krásné, geniální a za vaše peníze).

Odpovědět

stačí zagúgliť a je jasné

Vlado Minx,2009-01-07 22:27:37

ako sa články budú vyvíjať.Pre tých ,čo nechcú alebo nevedia gúgliť, pár odkazov.
Čomu sa tento pán venuje možno vidieť tu:
http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=186
http://www.solarniliga.cz/sl07.html

a kto tohto pána platí si nájdite preštudovaním týchto stránok:
http://www.csve.cz/index.php?pid=573
a kto ďalej asi tohto pána platí si pozrite tu:
http://www.mlynruprechtov.cz/gallery/index.php?folder=2007_vystava
a nemusíte byť jasnovidcom,ako články budú pokračovať.

Odpovědět


no....

Matěj Štefaník,2009-01-08 14:52:33

To, ze je autor aktivni v oblasti vetrne energie bych tak nejak ocekaval a nutne nepovazoval za negativni. Kdo jiny by o ni asi mel psat? Tim padem by vsak mel byt schopen podavat nejdetailnejsi informace. Bohuzel, ty prezentované zde v clanku me absolutne nepresvedcily a to zejmena z duvodu, ktere tady uz padly. Moc by me zajimalo, jakym zpusobem (vypoctem) se k hodnotam uvedenym v tabulce dospelo.

Odpovědět

Nákladová tabulka se mi zdá velmi podezřelá

Vladimír Wagner,2009-01-07 20:25:13

V nedávné době jsem se při rozboru energetické koncepce české energetické koncepce navrhované zelenými a Pačesovou komisi zabýval srovnáním nákladů na provoz velkých zdrojů (jaderných, uhelných a plynových) (http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/pes/energiekomisejadro.htm). Toto srovnání mi nějak neodpovídá zde uvedené tabulce. Z ní by absolutně nejvýhodnější vyšly plynové elektrárny. I jejich výrobní náklady jsou nejnižší. Proč se tedy považují tyto elektrárny za velmi pohotové zdroje, ale z hlediská ceny paliva (výroby, provozu) nevýhodné oproti uhelným?

Odpovědět

Petr Václavek,2009-01-07 17:59:12

Teď budu jen věštit z koule, zda to je i tento případ, ale už jsem s daty ohledně větrných elektráren pracoval a většinou v nich nebylo zohledněno využití 15% (naopak 100% využití výkonu), v některých případech ani celkově kratší doba životnosti. Kuriozně jsem se setkal i se srovnáním výroby elektřiny po dobu jednoho roku mezi jadernou, úhelnou a větrnou energii.

Odpovědět

Mimochodem,

Jan Jaroš,2009-01-07 10:25:23

Mimochodem, k jakému území se vlastně ta tabulka nákladů vztahuje? Platí skutečně pro podmínky ČR? Nebo jde o nějakou obecnou studii - nebo ještě hůře studii platnou pro státy s dostatkem větru? Pokud se nepletu, ta společnost je britská, ne?

Odpovědět

Já to nechápu

Jan Jaroš,2009-01-07 10:15:51

Já to nechápu, když jsou podle té tabulky náklady na výrobu energie z jádra oproti větru dvojnásobné, proč je nutné vykupovat elektřinu z větrných elektráren několikanásobně dráž než z jaderných? Připomínám, že ČEZ je jedna z nejziskovějších společností u nás...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace