Konečně lék na priony?  
Jonathan stále ještě bezvládně leží, ale pentosany mu zjevně pomohly. Začal znovu polykat a údajně i reagovat na podněty z okolí.
Jonathanovi Simmsovi z irského Belfastu dávali lékaři nejvýš měsíc života. Devatenáctiletý hoch trpí tzv. novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby, známější ze sdělovacích prostředků pod nepřesným označením „lidská varianta nemoci šílených krav“. Jonathan se zřejmě před lety nakazil hovězím, do něhož se dostala nervová tkáň „šílené krávy“ obsahující priony. Zatímco lékaři nad hochem pomalu lámali hůl, Jonathanův otec se nevzdával a bojoval za to, aby lékaři nasadili jeho synovi dosud neprověřený léčebný preparát  založený na účinku pentosanů. Nakonec uspěl až u Nejvyššího soudu a  profesor Nikolai Rainov z Walton Centre for Neurology and Neurosurgery směl dát Jonathanovi první injekce preparátu. Bohužel, v té době už měl chlapec těžce poškozený mozek.

Jonathan je upoután na lůžko a má silně omezenou schopnost komunikovat s okolím. Poškození mozku mu zabraňuje vědomé ovládání polykacích svalů  a jíst může jen s pomocí hadičky, kterou je mu tekutá strava zaváděna přímo do žaludku.

Jestli jste čekali zázrak, za jaký by se nemusel stydět ani autor „dojáků“ kalibru Rosamunde Pilcherové,  budete zklamáni. Jonathan stále ještě jen a jen bezvládně leží. Přesto mu pentosany zjevně pomohly. Začal znovu jakž takž polykat a údajně začíná reagovat na podněty z okolí. Přežil svou „ohlášenou smrt“ o plných osm měsíců a co je ještě důležitější -za celou tu dobu se u něj neprojevily obtíže, které by lékaři mohli připsat na vrub nežádoucím vedlejším účinkům neodzkoušeného pentosanu. Pozoruhodná je normalizace srdeční činnosti, kterou mívají lidé postižení „lidskou BSE“ silně narušenu v důsledku poničení části mozku zvané mozkový kmen. To naznačuje, že pentosany rozvoj choroby jen nebrzdí, ale snad skutečně i do určité míry léčí. Nikdo si od pentosanů neslibuje vyléčení „lidské BSE“, ale razantní zpomalení postupu choroby není zanedbatelné a navíc je tu velká naděje, že nasazení léku v časných fázích onemocnění bude mít výraznější a dlouhodobější účinky.

Doufejme, že jde skutečně o první vlaštovku v dosud marném boji s širokou škálou prionových chorob proměňujících lidský či zvířecí mozek na cosi ne nepodobné ementálu plnému děr. Až doposud vždycky platilo přísloví, že první vyhrání z kapsy vyhání. Například velmi slibné počáteční výsledky s nasazením  kombinace dvou léků doposud běžně používaných pro léčbu malárie a schizofrenie se nakonec nepotvrdily.


  

Jonathan Simms se svými mladšími sourozenci. Devatenáctiletý mladík jejich přítomnost příliš nevnímá.


  

Professor Nikolai Rainov, Walton Centre for Neurology and Neurosurgery


 

 Jonathanův otec se v boji za použití neodzkoušených pentosanů odvolal až k Nejvyššímu soudu – a nakonec vyhrál.

Datum: 08.10.2003
Tisk článku

Související články:

Případ B.O.A.T. Nejjasnější gama záblesk odpálilo zhroucení masivní hvězdy     Autor: Stanislav Mihulka (15.04.2024)
Gravitační vlny připlavily ozvěnu srážky podivného objektu     Autor: Stanislav Mihulka (09.04.2024)
Měsíc by se mohl stát gigantickým detektorem gravitačních vln     Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2024)
„Děsná Barbie“ je nejvíce „špagetifikovaná“ hvězda, jakou jsme našli     Autor: Stanislav Mihulka (02.05.2023)
Vesmír září podstatně víc, než by měl. Může za to temná hmota?     Autor: Stanislav Mihulka (06.12.2022)



Diskuze:

lék na priony

Jarda Petr,2003-10-10 04:58:02

Počkejme s jásotem na chvíli, kdy bude pozitivní efekt pentosanu potvrzen. Zatím je jasné, že v podmínkách in vitro blokují pentosany změnu prostorové konformace ze "zdravého" prionového proteinu na "nemocný" prion. Je tu ale i několik dalších "bodů", kde by mohl pentosan zabírat. Ukazuje se, že prion nenapáchá tolik škody, pokud správně funguje Golgiho komplex, který dokáže prion rychle vyexpedovat z buňky. Zdá se, že samotný proces změny konformace prionového proteinu - tedy jeho "zašmodrchání" na prion - je provázen procesy., které mají na nervové buňky efekt srovnatelný s působením nekterých jedů. Nelze tedy vyloučit ani to, že pentosan a) nějak pomáhá Golgiho komplexu, b) tlumí toxický efekt provázející "šmodrchání", c) dělá ještě něco úplně jiného. Efekty se studují in vitro na kulitovovaných buňkách a situace in vivo v těle člověka či zvířete může být něco úplně jiného. Šedé jsou všechny teorie, leč strom žití se věčně zelená.

Odpovědět

priony

Jana Dvořáková (Burdová),2003-10-09 08:15:14

To je skvělá zpráva! Co se ví o tom, jakým mechanismem mají pentosany fungovat?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz