Starčeky genetickými šmelináři  
Na území Británie došlo k přírodní genetické modifikaci běžného starčku shlukem genů regulujících tvar květenství od sicilského příbuzného.

 

 

Zvětšit obrázek
Senecio squalidus, neohrožený Sicilan na evropském turné. Kredit: Flickr.

Šmelení s geny je běžně k vidění mezi bakteriemi nebo viry, to ale neznamená, že by větší organismy se svými geny neobchodovaly. K jistě nemalé radosti Greenpeace a podobných strážců konzervativní genetické morálky si i makroskopické druhy s oblibou vyměňují geny a to včetně klíčových genů s významným vlivem na svého nositele.

 

Zvětšit obrázek
Elegantní a houževnatý starček obecný. Běžný i u nás. Kredit: Carl Farmer.

Enrico Coen z botanického výzkumného centra John Innes Centre ve východoanglickém Norwichi spolu s dalšími kolegy nedávno přistihl při činu starčky, úhledné žlutě kvetoucí rostliny z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). V téměř klasickém dramatu se všudypřítomný starček obecný (Senecio vulgaris, anglicky common groundsel nebo třeba old-man-in-the-spring) zapletl s přistěhovalcem ze Sicílie – starčkem Senecio squalidus (anglicky poněkud překvapivě Oxford Ragwort).

 

Příběh sicilského starčku je skutečně pohnutý. Do Británie, konkrétně do zahrad Badmintonu ho na přelomu 17. a 18. století přivezli Francisco Cupani a William Sherard ze svých cest po Sicílii. Dotyčný starček tam roste na sopečném popelu a kamenných sutích. Jacob Bobart - Horti Praefectus, čili hlavní zahradník Oxford Botanical Garden, ho těsně před svoji smrtí v roce 1719 vysadil v oxfordských zahradách, odkud se postupně rozšířil po železničních náspech. Je to vcelku pochopitelné, železniční náspy jsou ve skutečnosti úžasným prostředím pro celou řadu zajímavých rostlin i zvířat a i starček ze Sicílie tu nalezl místa hodně podobná rodným sicilským sopkám. Ze stejného důvodu k jeho rozšíření značně přispělo bombardování Británie za druhé světové války, kdy se sicilský starček vydatně rozrostl na suti vybombardovaných míst.

 

Jak už to u rostlin bývá zvykem, starček obecný a starček ze Sicílie se spolu rádi kříží. Jejich sňatkem mimo jiné vznikl zcela nový druh Senecio cambrensis. Často se ale stává, že se kříženci zpětně kříží s rodičovskými populacemi. Díky tomu mezi oběma druhy tečou různé geny.

 

Zvětšit obrázek
Starček obecný, dobyvatel velké části světa. Kredit: Wikimedia Commons.

Coenův tým po pečlivé detektivní práci zjistil, že se do starčku obecného mimo jiné dostal i významný kus DNA obsahující několik řídících genů, takzvaný RAY lokus. RAY geny fungují v okrajových částech květních meristémů, čili dělivých rostlinných pletiv, z nichž se vytvářejí květenství starčků. Díky nim jsou květy starčků asymetrické, tím pádem lákavější pro opylovače a zároveň obecně více náchylné k opylení cizím pylem.

 

Zvětšit obrázek
Neklidná Sicilie, domov starčku Senecio squalidus. Kredit: ESA.

Je to genetická modifikace par excellence, k níž došlo v přírodě bez jediného doteku genetika. Na populacích modifikovaného starčku obecného je RAY lokus poměrně slušně patrný. Jak je vidět, významné morfologické či ekologické znaky ovládané nějakými regulačními geny, mohou být během evoluce získány zpětným křížením, neboli introgresí od jiného druhu a pak klidně zase ztraceny a získány znovu.

 

Modifikovaný starček obecný je dalším argumentem pro dynamickou přírodu plnou tekoucích genů a proměnlivých genomů, v každém ohledu tak rozdílnou od nehybného loutkového světa genetických zpátečníků.

 

Pramen: Science Daily 25. 11. 2008, Science 322: 1116-1119, Wikipedia

 

 

 

 

 

Datum: 15.01.2009 01:55
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí - Červinka P.
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Ekologie a životní prostředí
Červinka P.

Diskuze:

Zmatení pojmů?

Petr Kovář,2009-01-16 14:19:30

Prachsprostou hybridizaci bych nenazýval genetickou modifikací, řekl bych že to zavání klamáním čtenářů. Starček není jedinou rostlinou u níž vlivem člověka dochází k hybridizaci a zpětné hybridizaci a výměně genů. Co třeba křídlatka česká, anebo ještě lépe náš národní strom lípa. Kolik si myslíte, že v přírodě najdete "čistokrevných" lip. Naprostá většina lip u nás jsou totální "voříšci" bastardi, či jak to chcete nazvat, kteří si vypůjčili nějaké ty geny, ale že jsou geneticky modifikované, tak bych to tedy vážně nenazýval.

Odpovědět

Modifikace.

Tomáš Sekanina,2009-01-15 07:55:21

Dobrý den ! Trochu jste mě, pane Mihulko, zmátl. Už jsem si zvykl, že za modifikaci v dnešní době považujeme změnu v genotypu tak říkajíc "proti normálnosti" (ozařování, GMO aj.), kdežto přenos genů v rámci blízké příbuznosti bych nazval hybridizací. Nový starček bych proto nazýval hybridem, Vy jste ale použil slovo geneticky modifikovaný (což v obecné rovině pravda je, jen se dnes významy těchto slov zpřesňují díky umělým GMO). Mýlím se ?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace