Lesklejší obilí ochladí Zemi  
Se zajímavým receptem pro boj s globálním oteplením přichází tým britských vědců vedený Andym Ridgwellem z University of Bristol. Zemědělské plodiny, jako je kukuřice, ječmen nebo proso, mají odrůdy s různě lesklými listy. Díky tomu odrážejí různou intenzitou sluneční záření. Ridgwella napadlo využít pole osetá nejlesklejšími odrůdami jako obří zrcadla, jež by odrážela sluneční záření od zemského povrchu.

 


Počítačový model ukázal, že dopad na globální teplotu by se pohyboval kolem desetiny stupně Celsia. V mírném klimatickém pásmu Severní Ameriky, Evropy a Asie by však mohly teploty klesnout až o 1stupeň Celsia. A to už není zanedbatelné. Za sto let by se efekt pěstování plodin s lesklejšími listy vyrovnal odstranění 195 miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry. Zemědělci by se nemuseli omezit jen na výběr ze stávajících odrůd. Ridgwell předpokládá, že se na lesklost listů bude šlechtit výběrem rostlin, které mají listy chráněny silnější voskovou vrstvičkou.

 

Dr Andy Ridgwell: . "Lesklejší odrůdy obilí jsou ekologičtější – méně oteplují planetu."


Někteří odbornici se obávají, že lesklejší rostliny budou mít méně intenzivní fotosyntézu a jejich výnosy poklesnou. To je za současného napjatého stavu na světovém trhu s potravinami zcela nežádoucí trend. Ridgwell kritikům oponuje příklady, kdy se zvýšená lesklost listů na výnosech plodin nijak zvlášť neprojevila. Odrůdy ječmene s lesklejšími a matnějšími listy mají výnosy srovnatelné.  Lesklejší odrůdy by mohly být dokonce výkonnější, protože by ztrácely odparem z chráněných listů méně vody.  
Projektů, jež chtějí dosáhnout ochlazení ohřívající se Země zvýšeným odrazem slunečního záření, existuje celá řada. Některé počítají s rozmístěním obřích fóliových „slunečníků“ na oběžné dráze kolem Země. Jiné kalkulují s efektem lesklých povrchů střech v městské zástavbě. Pěstování lesklejších odrůd zemědělských plodin je ve srovnání s konkurenčními „zrcadlovými“ projekty výrazně jednodušší a lacinější.


 

Nejen, že lesklejší povrch lánů s obilím bude méně oteplovat planetu ale plochy oseté těmito plodinami by mohly být dokonce výkonnější, protože odparem ztrácejí méně drahocenné vody.

Ridgwell navrhuje, aby byli zemědělci motivováni k pěstování lesklejších odrůd dotacemi. Peníze k jejich vyplácení by se podle něj daly získat prodejem kreditů na trhu s emisemi skleníkových plynů. Pěstitelé lesklých plodin dosáhnou podobného ochlazení atmosféry, jako kdyby se postarali o snížení koncentrace oxidu  uhličitého v ovzduší. Podle toho by měli být také hodnoceni.  Ridgwell spočítal, že by se tak dalo ročně pro zemědělce získat 50 miliard dolarů.
„Příjmy z pěstování lesklejších plodin by se mohly vyrovnat dotacím, jež v současné době Evropská unie vynakládá na podporu pěstování plodin pro výrobu biopaliv,“ řekl Ridgwell v rozhovoru pro britský časopis New Scientist.

 

Americké zemědělství je šetrnější k životnímu prostředí
Při pěstování základních zemědělských plodin potřebují současní američtí farmáři méně půdy, vody a energie, než kolik pro stejnou sklizeň potřebovali před 20 lety. Zpráva, kterou vydala American Farm Bureau Federation, zní slibně. Před světovým zemědělstvím stojí nelehký úkol. V roce 2050 překročí počet obyvatel Země 9 miliard a zemědělci je budou muset všechny nasytit. Přitom je nutné redukovat dopady zemědělské výroby na životní prostředí. Zemědělství patří k velkým producentům skleníkových plynů. Pole a pastviny zabírají 40% zemského povrchu a jejich zavlažování zhltne 70% z celkové roční spotřeby sladké vody.  Americké zemědělství těží z pěstování geneticky modifikovaných plodin, které jsou odolné ke škůdcům a snášejí jednodušší ošetření herbicidy. U kukuřice, sóji a bavlníku se podařilo srazit spotřebu energie na polovinu, množství vody na závlahy se snížilo o 35% a emise oxidu uhličitého klesly o třetinu. Tento pozitivní trend minul pěstování pšenice, kde je pěstování geneticky modifikovaných odrůd v počátcích.

 

Datum: 21.01.2009 18:36
Tisk článku


Diskuze:

solne jezero

Oskar Zemčík,2009-01-29 09:58:33

Tak me napada ze dobry odraz svetla mohou mit vyschla solne jezera atd, tak co kdybychom v ramci snizeni globalniho oteplnei vysusili treba stredozemni more! :0))

Odpovědět

Pavel Pelc,2009-01-24 00:22:33

"Počítačový model ukázal, že dopad na globální teplotu by se pohyboval kolem desetiny stupně Celsia." Kdy se prestane mluvit o teplote, ale o tom podtstanem? O energii?

Odpovědět

dobrá haluz

Fero Hochrun,2009-01-22 15:51:27

Pre začiatok by si mohol autor toho nápadu odfarbiť vlasy na blond

Odpovědět

Však on vás smích přejde!!!!

František Roblín,2009-01-22 08:31:19

Je to šílené. Kdejaký idiot toužící po slávě vyrukuje s nesmyslem. A úředníci v Bruselu mu to baští.

Ovšem Vy se hluboce mýlíte... bílý asfalt by odrážel světlo i v noci, a tak by se umazala obloha světelnou špínou. Tato komunita "vědců" zase chce chodníky, které by zcela pohltily světlo (taky zábavné počtení http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=666). Že by pak chodníky nebyli vidět, tak to astronomům (=fyzikům) jaksi uniká. I když oni vidí v kosmu co vidět není, předpokládají, že stejně se bude chovat i prostý chodec na neviditelném chodníku.

Ovšem zpět k lesklým plodinám. Jsou-li lesklé, pak u nich patrně převažuje zrcadlový odraz. Takže je velice pravděpodobné, že odrážejí světlo do jiných směrů než do zenitu - to by musely být odrazné plochy vodorovné a to asi ekologický ječmen neumí - ten počítačový model bych moc rád viděl. Navíc hustý porost působí jako poměrně solidní pohlcovač světla (tedy i tepelného záření). Ven se z pole dostane jen malé množství.

Odpovědět


řešení

František Roblín,2009-01-22 16:15:50

Tak mi to nedalo... je třeba naklonovat slunečnice s vysoce lesklým květem nikoliv tmavým jako mají ty současné. A jak známo, slunečnice každým dnem, otáčí se za sluncem...
Dám se na ekologii!!!!

Odpovědět


porozumění textu ... hmmmm

Jiří Havel,2009-01-23 13:29:29

Teda nestačím se divit, jak jste ten článek dokázal interpretovat. Nosná myšlenka článku je snad o tom, že mají lampy svítit jen dolů, kde to k něčemu je.

Odpovědět


Nedivte se pane Havle

František Roblín,2009-01-23 16:23:42

Nosná myšlenka článku je o tom, že ječmen s vyleštěnými klásky nás spasí stran globálního oteplování.

Pokud však myslíte onen článek, na který jsem odkazoval, tak z toho jsem se vyjadřoval toliko k větě: "...veškeré světlo z pouliční lampy by v ideálním případě mělo být plně absorbováno chodníkem...", což jak snad uznáte je již nesmysl jako takový, protože VEŠKERÉ světlo z uličního svítidla nedopadá toliko na chodník.
Pak jsou v onom článku další "myšlenky", i ta kterou považujete za nostnou, tedy, že mají svítidla svítit jen dolů. Je to pozoruhodný axiom šířený aktivisty. Přesto neplatí obecně. Jsou případy, kdy takový způsob osvětlování ohrožuje nejen bezpečnost osob a majetku, ale i životní prostředí.

Zdůvodnění naleznete například zde: http://www.dql.cz/texty/cena.htm
něco zde
www.darksky.cz
nebo celý seriál o rušivém světle zde:
www.svetlo.info.

V oblasti osvětlování jsou stejně "kvalifikovaní" aktivisté jako v jiných oblastech ekologie.

Odpovědět


chybka

Jiří Havel,2009-01-23 21:15:52

hmmm, nějak mi z příspěvku vypadlo, že myslím ten článek na který odkazujete a ne ten u kterého diskutujeme.

Odpovědět


V pohodě

František Roblin,2009-01-24 09:11:57

Ovšem vypadlo Vám i to, že jsem se věnoval toliko jedné části onoho článku. A to jsou chodníky, protože u těch je jistá spojitost s tímto článkem. Takže probírat svítidla svítící jen dolů by bylo v souvislosti s touto diskusí mimo mísu. Místo poznámky o divení by pardon neškodilo. Nebo alespoň zmínka o tom, že si již divit stačíte.

Odpovědět

Já se musím smát.

Jiří Havel,2009-01-21 23:16:06

Z toho boje proti oteplování padají stále lepší a lepší perly.
Kdy někoho konečně napadne přetřít silnice na bílo aby líp odrážely.

Odpovědět


Pozde

Jan Kotek,2009-01-22 15:59:52

Tento napad jiz meli v Kalifornii. Nicmene v souvislosti s lokalnim oteplovanim. Pouzitim betonu misto asfaltu se omezuje prehrivani mest a tim se snizuje spotreba tam pouzivanych klimatizaci.

Odpovědět


Ve meste v teplejch oblastech

Aleš Metzmacher,2009-01-23 19:14:28

No ve meste v oblastech, kde se nemusi topit, neni az tak spatnej napad mit bily strechy domu a cesty venku, tam je rozdil obrovskej
Ale nic se nema prehanet

Odpovědět

tí zelení tuším všetci majú

Vlado Minx,2009-01-21 21:00:23

mäknutie mozgov a je to medzi nima vysoko nákazlivé,viac ako žltačka u našich opálených spoluobčanov

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce









Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz