Včely umí „počítat“ do čtyř  
Kolektivu australských a německých vědců se podařilo zjistit, že včely mají pozoruhodné počtářské schopnosti - vnímají rozdíl mezi různými čísly.


Včely se umí orientovat podle Slunce nebo polarizovaného světla oblohy. O jazyku včel – slavných včelích tancích, kterými si včely sdělují směr a vzdálenost zdroje pylu a nektaru slyšel jistě každý. Shaowu Zhang z Vision Centre and Australian National University Hans Gross a Juergen Tautze z Wurzburg University (Německo) nyní uskutečnili pokus, při němž vyšlo najevo, že včely se naučí rozlišovat vzory se dvěma a třemi body bez toho, aniž by je počítaly. Lze je snadno naučit uvědomit si rozdíl mezi třemi a čtyřmi body. U „čtyřky“ ale již včelí počtářské schopnosti jakoby končí a jejich schopnost pracovat s hodnotami čtyř a pěti, nebo šesti body již selhává.

 

Zvětšit obrázek
Shaowu Zhang, vedoucí výzkumného kolektivu.


Netušené schopnosti včel odhalilo jednoduché bludiště. Takzvaný Y-labyrint v němž se rozvětvuje cesta ve dví, měly včely vyznačen vzor, na které vědci nakreslili několik značek. Na jejich správném určení (šlo o počet bodů) záviselo, zda včela bude odměněna sladkostí. Včely se tedy musely rozhodnout, kterým směrem se vydat. Správné rozhodnutí vyžadovalo umět porovnat počet bodů.  Jakmile jednou včely zjistily, kolik bodů znázorněných u vstupu do tunelu znamená cestu k laskomině, spolehlivě si to zapamatovaly a  ukrytou odměnu v druhé části labyrintu nacházely zcela bezpečně. Napříště se správně rozhodnout již dokázaly ve vteřině. Pečlivě naplánovanými kontrolami vědci vyloučili, že by se mohlo jednat o omyl a že by se včely správně rozhodovaly vnímáním barvy, pachu, nebo díky dalším vlastnostem nesouvisejícím s jejich počtářstvím.  


 

Zvětšit obrázek
Nákres pokusu. Včela přilétá a prochází stěnou (S) na které vidí nakreslený počáteční vzor se zkoumaným počtem bodů (označeno modře). Poté následuje tunel z plexiskla dlouhý jeden metr. Tunel ústí do rozhodovací komůrky. Dá se do ní dostat jen obejitím stínící pevné překážky. Pak teprve včela spatří dva nakreslené vzory (označeno modře), přičemž jen jeden je s odpovídajícím počtem bodů (v tomto případě vchod C1). Zde se včela může rozhodnout, kterým směrem se vydá. Odměnu získá jen při správné volbě. (Kredit: Gross, doi:10.1371/journal.pone.0004263.g001)

Závěr tedy je, že včely umí „počítat“ se čtyřmi orientačními body a že toho při svých cestách z úlu za  potravou využívají. Početní úkol umí řešit bez ohledu na tvar a nebo barvu symbolů (bodů). Kombinace modrých, žlutých orientačních bodů, stejně jako změna jejich tvaru z kulatých bodů na symboly ve tvaru hvězdiček či citrónů tento „chytrý“ hmyz nezmátlo.
Vtištění (skenování vzoru s příslušným počtem bodů) trvá včelám jen okamžik a jakmile si tuto informaci spojí s potravním významem,  uchovají si ji a i v budoucnu se podle příslušného vzoru dokážou správně rozhodovat.
Když to shrneme, tak můžeme říci, že včely rozpoznávají rozdíl mezi vzorem sestávajícím ze dvou, tří  a čtyř bodů. Zatímco trojici symbolů ještě poznají zcela bezpečně, čtyřka už jim někdy činí problémy. Obrazce se čtyřmi symboly totiž určují s menší spolehlivostí. Podle vedoucího projektu Zhanga, včely při svých počtech využívají dva pamětní okruhy. Jeden systém nazval hlavní paměť. S její pomocí si včela vybavuje počet bodů a spojuje si to s odměnou. Druhý systém představuje paměťová pravidla (směrnice jak danou informaci využít).  Tento poznatek vyplývá z dalších pokusů, které vědci se včelami provedli. Při nich včelám v pokusném tunelu měnili vzor a ony přesto byly schopny pamlsek podle nového početního vzoru najít.

 

Získané poznatky demonstrují pozoruhodnou schopnost hmyzu se učit. Vědci také zjistili, že včely se na svých cestách za potravou vydávají až 11 kilometrů. Rozlišování různého počtu bodů je součástí jejich navigačních schopností a dovoluje jim spolehlivě najít cestu zpět a znovu se na stejné místo vrátit.
Již dříve bylo popsáno hodně papíru o obdivuhodných schopnostech holubů, papoušků, delfínů, psů, opic a o schopnostech obratlovců počítat. U hmyzu ale obdobnou schopnost nikdo nepředpokládal. Mezi námi obratlovci a hmyzem, jak se nyní ukázalo, zase až tak velký rozdíl v základních schopnostech není. Provokativní otázkou je, zda hmyz také dokáže provádět základní početní úkony. K zodpovězení této otázky už mají vědci připraveny pokusy. Další poznatky v tomto směru na sebe jistě nenechají dlouho čekat.

Pramen: PLoS ONE, 4(1): e4263 DOI: 10.1371/journal.pone.0004263


 

Datum: 29.01.2009 09:35
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz