Deset vymřelých zvířat, která by se mohla vrátit zpátky  
Pokročilé technologie slibují brzké oživení nedávno vymřelých druhů. Stačí si jen vybrat a pustit se do toho.ˇ

 

 

Zvětšit obrázek
Pompézní srstnatý nosorožec. Kredit: Wikimedia Commons.

Dnešní příroda je samozřejmě rozkošná a napínavá. Stačí ale krátká procházka muzeem nebo případně internetem a hned je jasné, že skoro ještě včera žila spousta pozoruhodných tvorů, kteří by každou zoo naplnili jásajícími davy přírodymilných čumilů.

 

Pohled na tiché kosti či monumentální modely v životní velikosti obvykle vzbuzuje bezmocný smutek a nostalgii ve stylu - jak úžasně by se tohle zvíře fotografovalo na safari.

Zvětšit obrázek
Šavlozubý tygr útočí a kočkuje s pozemním lenochodem. Ve skutečnosti by byl asi už mrtvý, lenochodi nemívali smysl pro humor. Kredit: George C. Page Museum.

Naše civilizace se ale jakžtakž valí vpřed a najednou se otvírají dříve netušené možnosti špičkových technologií. Vymření druhu už najednou není tak definitivní, jak se ještě donedávna zdálo. Koncem loňského roku to připomněl molekulární čaroděj Stephan Schuster z Pennsylvania State University, který vede projekt čtení DNA mamuta a už je s ním skoro hotový. Naděje na rozšíření zoologických zahrad se teď zdají mnohem reálnější než kdy dřív.

 

Co je potřeba k oživení vymřelého zvířete? Především kvalitní DNA, kterou by bylo možné přečíst. DNA z mrtvol obvykle velice rychle zmizí, když ji rozloží sluneční záření nebo snědí nenasytné bakterie. Za jistých okolností se ale genetická informace může přeci jen zachovat. Pokud má mrtvola to štěstí, že dodýchala v mrazivé nebo naopak horké a vyschlé pustině, případně v jeskyni, je dobrá šance, že se v ní najde čitelná DNA. Velkým nepřítelem nukleových kyselin je bohužel i čas. Podle odborníků je zatím nepřekročitelnou hranicí stáří zhruba jednoho miliónu let a reálnou naději na přečtení kompletní DNA vidí pro fosilie staré maximálně 100 000 let. To bohužel prozatím vylučuje velké dinosaury a mnoho dalších fascinujících tvorů minulých epoch. I když, nikdy neříkejte nikdy ...

 

Zvětšit obrázek
Medvěd krátkočelý asi nebyl zrovna příjemný společník. Kredit: American Rights Foundation.

Popularizátor vědy Henry Nicholls nedávno ve spolupráci s New Scientistem vybral 10 zajímavých vymřelých zvířat, která by spolu s mamutem v relativně dohledné době mohla opět spatřit světlo světa.

 

 

Zvětšit obrázek
Vakovlk by v dohledné době mohl opět veřejně zívat. Kredit: Zoological Society of London.

1. Šavlozubý tygr Smilodon fatalis vymřel před cca 10 tisíci lety. Jeho DNA by bylo možné přečíst z perfektně zachovalých fosilií z asfaltových jezer u La Brea u Los Angeles, asfaltové vzorky ale zatím sekvenátorům silně vzdorují. Lepší šanci ke čtení genů nabízejí fosilie objevené zamrzlé v permafrostu. Poměrně vhodné náhradní vajíčko by šlo získat od blízce příbuzného lva.

 

2. Medvěd krátkočelý (Arctodus simus) zmizel pravděpodobně asi před 11 tisíci lety, i když někteří hledači záhad doufají v jeho zázračné objevení v severoamerických pustinách. V zoo by byl naprosto jedinečný, medvěd lední je vedle něho trapný střízlík. Máme k dispozici několik fosilií z permafrostu, takže čtení DNA by nemělo být problém. Horší je to s vhodným dárcem. Nejbližší žijící příbuzný je jihoamerický medvěd brýlatý, kterého sice dělí pouhých 5 miliónů let, ale je bohužel o hodně menší a to by mohlo při embryonálním vývoji medvíďat vadit.

 

3. Oblíbený vakovlk Thylacinus cynocephalus podle všeho vymřel v roce 1936. Jeho DNA by se měla číst jako po másle. Nejlepším dárcem vajíčka by byl ďábel medvědovitý, pokud do té doby nevymře na nakažlivou rakovinu. Protože je vačnatec, tak by se jeho embrya měla vyvíjet snadněji, než u savců.

 

4. Glyptodon Doedicurus clavicaudatus, fantaskní pásovec velikosti městského automobilu s ocasem jako od dinosaura vyhynul před 11 tisíci lety. Vzhledem k jeho výskytu se asi nikdy zmrzlý nenajde, ale jeho DNA by šlo dostat z dobře zachovalých jeskynních nálezů. Problém je v tom, že jeho dnešní příbuzní, kteří mohou darovat vajíčko, jsou proti němu doslova trpaslíci. Glyptodon je ale tak úžasný, že by určitě stál alespoň za snahu.

 

 

Zvětšit obrázek
Pozorování glyptodona musí být uchvacující. Kredit: Google.

5. O srstnatého nosorožce Coelodonta antiquitatis jsme přišli před 10 tisíci lety. Zůstalo nám po něm ale hodně zmrzlých fosilií, takže přečtení jeho genomu je jenom otázkou času. K dispozici jsou i velmi vhodní a blízce příbuzní dárci, je ale potřeba si pospíšit, aby mezitím dnešní nosorožci nevymřeli.

 

6. Mít vlastního blbouna je snem každého přírodovědce. Blboun Raphus cucullatus vymřel kolem roku 1690, k jeho návratu bude potřeba najít vhodný zdroj DNA. Z nejlepších známých zbytků badatelé dostali jen útržky mitochondriální DNA. Zatím to nevypadá moc dobře, ale kdo ví. S dárcem vajíčka by nebyl problém, holubů je dost.

 

7. Ohromný pozemní lenochod Megatherium americanum vyhynul asi před 8 tisíci lety. Díky jeho poměrně nedávnému konci se našlo několik fosilií s chlupy, což je špičkový zdroj DNA. Na čtení jeho genů se už pracuje, stejně jako v případě glyptodona ale bude problém najít dárce vajíčka. Dnešní lenochodi jsou proti jeho šesti metrům výšky a  čtyřem tunám váhy opravdu směšně maličcí.

 

8. Vymřelých ptáků moa je hned několik druhů, takže si stačí jen vybrat, kterým začít. Vyhynuli před několika sty lety a například masivní Dinornis robustus by se jistě skvěle vyjímal v každé zoo. Jeho dnešní příbuzní pštrosi nejsou až tak úplně blízcí, na druhou stranu by vložení genomu moa do pštrosího vajíčka prý nemělo dělat extrémní problémy.

 

9. Veliký daněk Megaloceros giganteus vyhynul asi před 8 tisíci lety. Nějaká DNA by k dispozici určitě byla. Jeho nejbližším příbuzným je daněk, dělí je zhruba 10 miliónů let i poměrně značný rozdíl ve velikosti. Nemusí to ale být nepřekonatelná překážka.

 

Zvětšit obrázek
Obří bobr má nepochybný mediální potenciál. Kredit: Jerri Roberts" Alaska Website.

10. Obří bobr Castoroides ohioensis, vyhynulý před cca 10 tisíci lety, by jistě stál za pokus, už jenom proto, že by bobr velikosti medvěda přivedl do hrobu odpůrce vypouštění dnešních bobrů do přírody. Badatelé jsou ale poměrně skeptičtí k přečtení jeho DNA a i dárcovství vajíčka kapybary, která by asi byla tím nejvhodnějším dárcem, by se asi neobešlo bez velkých problémů.

 

Jako lechtivá prémie nakonec zůstal neandrtálec (Homo neanderthalensis), který nás opustil zhruba před 25 tisíci lety. Dostat DNA z pozůstatků neandrtálců byl hodně tvrdý oříšek, ale protože nás příbuzní extrémně zajímají, tak už je ke dnešnímu dni jejich genom prakticky přečtený. Nejvhodnějším dárcem vajíčka pro geny neandrtálců jsme pochopitelně my. Bude velmi zábavné sledovat, jak se budou vztekat konzervativní etici.

 

Pravděpodobně u všech zmíněných druhů se na jejich vymření významně podepsali naši mlsní předci. Šlo by vlastně říct, že jim to tak trochu dlužíme. A ředitelé zoologických zahrad je jistě budou platit zlatem. Takže směle k pipetám a PCR mašinkám a do práce...ˇ

 

Pramen
New Scientist 7.1.2009, Wikipedia

 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 13.02.2009 01:03
Tisk článku

Paleontologie bezobratlých -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 88 Kč
Paleontologie bezobratlých


Diskuze:

Park doby ledové

Jiří Amler,2009-03-21 21:08:23

Já bych byl pro, ještě jeskynní medvědy a harpagonise dát je na nějaký ostrov,třeba až postoupí globalní oteplování tak Zemi Františka Josefa.

Odpovědět

Re: Kamut

Stanislav Brabec,2009-02-17 23:31:53

Nejen průvodců. I někteří vykutálení prodejci bio-kamutu v Evropě tvrdí, že zrovna ten jejich je přímým potomkem toho z hrobky v Dashare.

Odpovědět

Kamut

Mojmir Kosco,2009-02-17 08:25:35

Současná pšenice Kamut pochází z plodin pěstovaných po celou dobu až do dnešních dnů.Pouze byl učiněn nález zrnek kamutu v roce 1949 v hrobce v egyptském Dashare.Dnešním zvykem "průvodců " je prodávat moderní zrnka pšenice jako starověké nálezy

Odpovědět

minimalne prvni generace by prezit mela, ze,

Zdena Galajdova1,2009-02-14 21:06:45

ale pak by meli pani vyzkumnici take uz zacit koumat, kdo se bude o ty prevazne obri tvory starat a ktera zoo je na to zarizena - nejen hmotne ale i personalne.... to chci tedy videt.... a co veterinari? Ktery riskne ze zvire mozna nechtene zabije nebo se sam necha zabit pouzitim nizke davky treba narkotika pri osetreni...... pani vedci si proste chteji hrat na bohy, tak ted jeste ten bozi rozhled a nadhled, ze ? :-)))

Odpovědět

umelá maternica

Martin Smatana,2009-02-14 14:50:44

Ak chcú páni výskumníci naklonovať nejaké praveké zvery zo subfosílnej alebo zmrazenej DNA, mali by predovšetkým začať vyvíjať umelú placentu a umelú maternicu (dělohu). Hlavne tú maternicu, lebo placentu si vytvorí samotné embryo.
Uplatnila by sa hlavne pri tých druhoch, u ktorých je problém nájsť náhradnú matku.

Odpovědět

Nepřežije

Mojmir Kosco,2009-02-14 11:06:02

Ptám se na skutečnost zda vůbec může oživený organizmus přežit v současném ekosystému případně jak moc by muselo být dané ZOO sterilní.Je to vnávaznosti na naší víru že genetické banky mají v horizntu staletí zabezpečit přežití druhu .Oživený organizmus by nám mohl dát odpověď na tuto snahu.

Odpovědět


Re: Nepřežije

Stanislav Brabec,2009-02-16 12:40:03

Odpověď může dát např. pšenice kamut. Dlouhé tisíce let strávila v hrobě staroegyptského velmože. Její naklíčení byl původně jen botanický experiment, ale dnes se pěstuje i na polích jako zajímavé zpestření jídelníčku.

Samozřejmě, že oživeným tvorům může chybět dílčí geneticky daná odolnost na některé hrozby. To však není nic mimořádného - podobný problém může postihnout i vás na exotické dovolené.

Něco jiného by bylo oživování tvorů z dob před stamiliony lety. Ti by mohli mít problém dokonce i s odlišným složením atmosféry.

Odpovědět

Důležitá snaha

Mojmir Kosco,2009-02-14 07:59:08

Rád bych dostal reakci na možnost oživení vyhynulých zvířat a rostlin ,kvůli nutnosti a budování genetických bank .Tyto banky teprve budou dokazovat za 100 ? 200 ? let ,že skutečně lze do stávajícího životního prostoru ( teorie Gaia )oživit organizmus.Oživení vymřelého organizmu 10000let by jasně prokázalo schopnost či neschopnost neadaptovaného organizmu bez určité umělé sterilizace prostředí jeho další přežítí.
Entity na pomezi života to prokázaly, ale co vyšší řády.

Odpovědět


Zdeněk Jindra,2009-02-14 10:15:17

Nabízí se jediná reakce: "Na čem to jedete?" Nechápu, na co se vlastně ptáte, nebo na co reagujete. DNA si vědci můžou dál schovávat v laboratořích, zatahování dalšího subjektu toho moc neřeší. Oživení jednoho organizmu vůbec nic nedokazuje, pravděpodobně by jich část přežila a část ne. Ale o to se zatím nikdo nepokouší, cílem je ZOO, jak je v článku napsáno.

Odpovědět

no to je uzasne :-))

Zdena Galajdova1,2009-02-13 18:14:35

nejvic se tesim na toho nosorozce proti kteremu nebude mit nikdo a nic zadnou sanci a pak na toho neandertalce ! hi-hi.... bude to pak za cas problemova narodnostni mensina nebo jak a kam ho hodlaji zaradit ? :-)))
Nestrci ho doufam take do zoo :-)))) !!! ???

Odpovědět


Zdeněk Jindra,2009-02-14 10:08:52

Žádná menšina nevznikne, H.n. vymře dřív na inbrední depresi.

Odpovědět


Re: no to je uzasne

Stanislav Brabec,2009-02-16 12:52:32

Také se těším na neandertálce a mamuty. Jen se obávám, že se toho nedožiji.

Máte pravdu, že společnost není na nový druh lidí připravena. Určitě by se našla parta fanatiků, která by vše živé povraždila už v laboratoři. Je třeba jí připravit něčím méně kontroverzním – třeba světélkující miss Venezuela.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni