Případ stěhovavé ploštěnky  
Švédové se dopustili stejného omylu, jako kdyby člověka snídajícího míchaná vejce zařadili po genetické analýze obsahu jeho talíře kamsi do příbuzenstva slepic...
Úskalí na cestě za vědeckou pravdou dokumentuje názorně příběh celkem nenápadného tvora žijícího v bahně mořského dna u břehů Švédska. Zoologové poprvé popsali tohoto dva centimetry dlouhého živočicha se soudečkovitým červovitým tělem v roce 1949. Švédský zoolog Westland mu dal vědecké jméno Xenoturbella bocki a zařadil jej mezi jednoduché červy ploštěnky (latinské jméno Xenoturbella si můžeme přeložit jako „cizí ploštěnka“).

Od té doby absolvovala xenoturbela několikeré stěhovaní po zoologických taxonomických „šuplíčcích“. V roce 1997 se rozhodl tým švédských zoologů vedený Ollem Israelssonem přihlásit záhadného tvora z mořských hlubin v zoologickém systému k „trvalého pobytu“. Genetické analýzy měly mimo jakoukoli pochybnost odhalit, kdo jsou nejbližší příbuzní xenoturbely a kam tento „taxonomický tulák“ patří. Tak se zrodilo jedno z největších zoologických překvapení. Analyzované geny se nápadně podobaly genům škeble ořechovky, která dostala své jméno proto, že po uzavření lastury připomíná malý oříšek. Uvnitř tělíčka xenoturbely našli zoologové vajíčka a i ta sdílela mnohé společné znaky s vajíčky škeblí. A tak se xenoturbela, postrádající nejen lasturu, ale třeba i nervovou soustavu a další neodmyslitelné součásti těla každé „slušné“ škeble, znovu stěhovala. Tentokrát do širšího příbuzenstva ústřic a perlorodek. Opět ne natrvalo. Letos v srpnu oznámil tým britských a dánských biologů vedený Maxem Telfordem z Cambridge University, že DNA a vajíčka použitá pro zařazení „cizí ploštěnky“ mezi škeble patřila kořisti, na které se xenoturbela „popásala“. Švédové se dopustili stejného omylu, jako kdyby člověka snídajícího míchaná vejce zařadili po genetické analýze obsahu jeho talíře kamsi do příbuzenstva slepic. Nové genetické analýzy vykázaly xenoturbelu z rodiny mlžů a vyčlenily ji na vývojovém stromu pozemského života místo poblíž mořských hvězdic a tvorů s exotickými jmény žaludovec či mnohožábřík. Kdo ví, jak dlouho si tam pobude?


Xenoturbela zamotala zoologům hlavy.

Datum: 14.10.2003
Tisk článku

Koumák pro čtvrťáky -
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 237 Kč
Koumák pro čtvrťáky


Diskuze:

gfgfhgfh

gfchgfh,2006-10-16 13:31:53

fghfgh fghfghfghgfh

Odpovědět

Xenoturbella

MJ,2003-11-17 05:54:11

To, že je to podivnost, se vědělo dlouho. Akorát že si sním moc nikdo nevěděl rady kam ho opravdu zařadit. Problém s tímhle zvířetem je např. ten, že larva má v podstatě všechno co má správná škeble mít no a jak dospívá tak všechno ztrácí, až je z toho zvíře, které nemá naprosto nic. Prostě ať jej řežete jakkoliv, nic rozumného na něm (i v něm) neuvidíte. To ja ale poměrně častý problém extrémně zjednodušených zvířat - vždyť si vemte třeba Myxozoa - všichni si léta mysleli že jsou to prvoci - no a jsou to jasní žahavci.
M,

Odpovědět

pravda

pavel houser,2003-10-21 00:04:58

pravda, ty proměny v průběhu ontogeneze jsou jednou velkou podivností. viz třeba neotenie hned několikrát využitá (obratlovci jako larvy pláštěnců, které se nikdy neusadí, člověk jako nikdy nedospívající šimpanz atd.), nebo naopak výklad kambricke exploze jako vznik "nadstavbových" stadií v době, kdy už se organismy nemnožily a žily už jěn tak nějak navíc... a i další podivnosti, ty různé symbiogenetické procesy podle margulisové, to se pak není čemu divit, že člověk neví, co je co :-)

Odpovědět

divné veci se dějí

Jarda Petr,2003-10-18 11:01:20

Kdyby měla xenoturbella všechno, co má slušný živočich mít, asi by s ní nebylo tolik taxonomických problémů. Pro zajímavost doporučuji přečíst si diskusi kolem zařazení xenoturbelly mezi měkkýše, jež proběhla na stránkách Vesmíru. Tam se o tom bavili zoologové nebo zoologicky vzdělaní biologové a z jejich argumentace si laik jako já udělá závěr, že vývoj bezobratlých je hezky komplikovaná záležitost, kde mnoho "základních" tělesných rysů je patrných třeba jen na larválních stádiích a dospělci se jich z jakéhosi důvodu v další metamorfóze zbaví.

Odpovědět

stále mi to přijde divné

pavel houser,2003-10-17 18:51:57

nejsa zoologem, berte me hodne s rezervou, ale stale mi to prijde divne. cozpak hvezdice/ostnokozci nemaji nervovy system? (konec koncu jsou to nejspis pribuzni obratlovcu/strunatců...). červi/ploštěnci jsou od ostnokožců dost daleko, ne? nejsou dokonce jedni prvoústí a druzí druhoústí? (to, co je podobné ostnokožcům i strunatcům, jsou pláštěnci, ne?)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace