První vážný pokus o Jurský park  
....aneb jak přeprogramovat kuře na dinosaura.

 

 

Zvětšit obrázek
Tak nějak by měla vypadat kostra bizarního "dinosauřího kuřete". (Převzato z Discovery)

Před nedávnem proběhla světovými médii zpráva, že znovuoživení dinosaurů by nyní, zhruba 15 let po premiéře filmu Jurský park mohlo být konečně realizováno. Nepropadejte však v bezbřehou a nepřiměřenou euforii – tak daleko, jako to bylo zobrazeno ve filmu, paleogenetika ještě nedokráčela. Druhohorní dinosaury z jantaru zatím naklonovat nemůžeme, nový projekt spojený se jménem Jacka Hornera (jednoho z nejslavnějších paleontologů současnosti) nás však přivádí až na samotný pokraj realizace podobně ambiciózní vize.


Ve středu zájmu paleontologů a genetiků je embryo kuřete, tedy fakticky recentního opeřeného maniraptoridního teropoda (dravého dinosaura). Protože genom kura domácího byl již přečten a je stále intenzivně studován, je pro zajímavý projekt tím nejvhodnějším objektem. Projekt "Dinochicken", jak je neoficiálně nazýván, má před sebou jediný cíl – reverzními postupy genového inženýrství vynést zpět tělesné znaky, které byly přítomné u dávných předků všech dnešních ptáků – například ocas, ozubené čelisti nebo přední končetiny, nepřeměněné dosud v křídla. Postupy tohoto projektu jsou poměrně složité, velmi zjednodušeně je lze popsat jako změnu poměrů či kvantity některých regulačních faktorů typu proteinů, které potlačují u moderního ptactva právě tyto archaické znaky jejich vývojové linie. Podobné experimenty již přitom proběhly úspěšně na myších a dvoukřídlém hmyzu. Podaří se to i v případě ptáků?

 
Již zmiňovaný paleontolog John (Jack) R. Horner z Museum of the Rockies v Montaně právě v tomto měsíci vydává dokonce celou knihu se stejným námětem pod názvem How to Build a Dinosaur: Extinction Doesn"t Have to Be Forever ("Jak postavit dinosaura: Vyhynutí nemusí být navždy"). Vědec, který se jako odborný poradce podílel na filmování Jurského parku, tvrdí, že narozdíl od hollywoodské fikce je projekt "Dinochicken" zcela reálný a dokonce již byl úspěšně započat. Na projektu se údajně podílí množství vědců z různých pracovišť v USA i Kanadě. Podle Hornera má výzkum také jiné možné využití, včetně lidského lékařství (souvisí s možnostmi léčby dědičných chorob nebo deformací páteře). Zajímavou myšlenkou je využití případního "dinokuřete" při veřejných přednáškách, které by podle Hornera mělo vzbudit větší zájem veřejnosti o vědu. Jen čas ukáže, zda bude tento projekt úspěšný. Nechme se tedy překvapit.

Prameny:  Discovery , Timesonline , Paleoblog

 

Zvětšit obrázek
Oproti běžně nalézaným stopám teropodních dinosaurů obsahuje ichnofosílie "odpočívajícího" dravého dinosaura z lokality St.George otisky zadních končetin, ale také vnější strany předních končetin a spodní části těla. (Pramen: PLoSONE)

Fosilní stopy

Zvětšit obrázek
Umělecká rekonstrukce odpočívajícího teropoda z lokality St. George. Převzato z webu NatGeo

Další zajímavostí posledního týdne bylo publikování studie o fosilních stopách teropodního dinosaura, vytvořených počátkem jurského období (asi před 198 miliony let) ve formaci Moenave na území dnešního státu Utah v USA. Čím je však nový objev zajímavý? Teropodi byli bipedními (po dvou se pohybujícími) živočichy, jejichž otisky se většinou logicky vztahují pouze k zadním končetinám. Na lokalitě St. George ve zmíněné formaci však byl učiněn objev podstatně zajímavější – otisky zadních končetin, ale také předních končetin a ventrální části trupu zřejmě odpočívajícího teropoda. Ichnofosílie je velmi cenná, protože vypovídá mnohem lépe než jakékoliv kosterní pozůstatky o držení těla a obecně paleobiologii dravých dinosaurů.

 

Nejde sice o první objev svého druhu, tento je však signifikantní – dokazuje již dříve předpokládanou verzi o držení předních končetin. Ty byly otočeny "rukami" k mediánní rovině těla, tedy "dovnitř". Právě tomu odpovídá nový objev, kde je zachován otisk vnějšího povrchu zápěstní části končetiny a prstů, dotýkajících se tehdy kluzkého povrchu země. Zdá se tedy, že zmíněný znak se objevil v evoluci teropodů již velmi brzy. Studie s názvem Bird-Like Anatomy, Posture, and Behavior Revealed by an Early Jurassic Theropod Dinosaur Resting Trace Andrewa R. C. Milnera a jeho kolegů byla zveřejněna vevědeckém žurnálu PLoS ONE.

Video

VIDEO

Prameny: PLoSONE  , Openpaleo

Stránky autora: Dinosauria

Datum: 08.03.2009 08:26
Tisk článku

Dinosaurus - Neuvedený
 
 
cena původní: 607 Kč
cena: 571 Kč
Dinosaurus
Neuvedený
Související články:

Opeřený megalosaurid Sciurumimus     Autor: Stanislav Mihulka (03.07.2012)
Zkamenělá bonanza dálného jihu     Autor: Vladimír Socha (20.05.2009)
Úvod do pterosaurologie     Autor: Vladimír Socha (29.04.2009)
Objev prvního opeřeného ornithischiana     Autor: Vladimír Socha (18.03.2009)
Dinosauři zamrzlí v čase     Autor: Vladimír Socha (04.03.2009)



Diskuze:

dinosauri mazlicci

Zdena Galajdova1,2009-03-08 12:10:26

no, at uz je to jak chce, na kazdy pad jsem vytahla z knihovny a oprasila knihu anglickeho zoologa Roberta Mashe "How to keep dinosaurs" - moc pekna a prakticka vecicka, ktera deli dinosaury na druhy vhodne pro zacatecniky, pro pokrocile, pro bezpecnostvi sluzby, pro velkochov na maso a mleko, pastevecke dino, dale vhodne pro vycvik v cirkusech a zvlast nebezpecne pouze pro Zoo atd atd. Kniha ma fantasticke ilustrace, skoda, ze nejde pridat sken....
Vse s udanim vahy, vysky, porovnani s clovekem - vzdy je na snimku i clovek, pripadne nabytek - velociraptor plenici lednici:-), banda mikroraptoru rabujici v kuchyni, oviraptor jako hlidac u vchodu- super kniha plna obrazku a vtipneho chytreho povidani.... no a samozrejme nechybi fotka pana doktora Mashe na chate s jeho oblibenym hypsilophodontem no a na zaver odborna klasifikace s kmenovym usporadanim znamych druhu..... Vrele doporucuji, pobavite se a ani si nevsimnete, ze se ucite :-)))

Odpovědět


mléko?

Jiří Novák,2009-04-10 13:48:13

Na maso (a vejce) proč ne, ale na mléko?

Odpovědět

A čo rastliny?

Martin Smatana,2009-03-08 11:11:47

Rastlinná bunka je oveľa samostatnejšia ako živočíšna, podobné pokusy s rastlinami by síce neboli také atraktívne, ale možno by boli úspešnejšie.
Čo tak pokúsiť sa vytiahnuť zvyšky DNA z rastlín zaliatych v jantári alebo zo zamrznutých niekde v tisíce rokov starom ľade? 40 000-ročný mach z aľjašského ľadu po rozmrznutí ožil...
Alebo by sa vedci mohli pokúsiť obnoviť u šidlatiek (Isoetes, Stylites) tvorbu kmeňa a získali by tak niečo podobné lepidodendronom alebo aspoň rastlinám z rodu Pleuromeia.
Ďalšou možnosťou by mohlo byť pohrať sa s papraďami (Marattia, Botrychium) a aj u nich sa pokúsiť dosiahnuť tvorbu druhotného dreva (Botrychium ho vraj v náznaku vytvára) a mohutný stromovitý vzrast. Dnešné druhy majú len nízky kmienik alebo sú to drobné byliny.

Odpovědět


Barak Obava,2009-03-08 15:15:56

Já bych to nedělal. Ono se to možná nezdá, ale rostliny můžou být pro ekosystém mnohem nebezpečnější, než malé dinokuře.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace