Narodil se makak  
První primát z vajíček získaných z transplantovaného vaječníku se narodil v USA na Oregon University.
Transplantace srdce, ledviny, slinivky nebo plic dnes a denně zachraňují životy těžce nemocným. Ale co se dá získat transplantací vaječníku? Žena, která by si nechala voperovat cizí pohlavní žlázu, by toho „moc nevyhrála“, protože vajíčka z tohoto orgánu by nebyla její. Nechat si transplantovat vlastní vaječník vypadá na první pohled poněkud nelogicky, ale jen do chvíle než se vžijeme do situace ženy či dívky, kterou čeká drastická léčba nádorového onemocnění. Ozařování nebo užívání léků ze skupiny cytostatik „vymete“ z vaječníku všechna vajíčka. Cenou za uzdravení je doživotní neplodnost. Kdyby tak bylo možné si vaječníky někam „odložit“ a po uzdravení si je z nemocniční „úschovny“ zase vyzvednout. Výsledky experimentů týmu vedeného Nancy Kleinovou z Oregon University naznačují, že brzy by takové „odkládání“ vaječníků nemuselo být nesplnitelným snem.
Oregonští vědci odebrali samici makaka část vaječníku a tu jí všili na jinou část těla. Když v této „přestěhované“ části vaječníků dozrála vajíčka, vědci je opici odebrali, oplodnili je v laboratorních podmínkách spermiemi opičáka a vzniklé embryo vrátili samici do dělohy. Samice porodila zdravé mládě.

 

První makak z vajíček získaných z transplantovaného vaječníku se narodil v USA na Oregon University.


 „Je to obrovský krok vpřed,“ tvrdí Kleinová a předpokládá, že  techniku snad bude možné v dohledné době využít v humánní medicíně.

Paní profesorka ale taktně pomlčela o tom, že v případě ženy, která se má podrobit léčbě nádorového onemocnění, bude nutné vaječník nějakou dobu skladovat. To si vyžádá jeho zmražení speciálním postupem a uskladnění v tekutém dusíku. Transplantován bude vaječník, jenž prošel tvrdou zkouškou zmrazení a opětovného rozmrazování. A to je pro buňky vždycky pěkné martýrium, jež zdaleka  nemusí zůstat bez následků.
V každém případě je „odložení vaječníků do bezpečí“ velice perspektivní. Řadě lidí může ušetřit trpká životní zklamání. Výmluvně to dosvědčuje případ jednatřicetileté Britky Natallie Evansové. Ta se dlouho a marně snažila se svým přítelem  Howardem Johnstonem počít dítě.  Při lékařské prohlídce se ukázalo, že vše maří Natalliino nádorové onemocnění. Verdikt lékařů byl jednoznačný. Mohli Natallii vyléčit jen za cenu doživotní neplodnosti. Howard a Natalie se dohodli, že  v krátkém čase, který jim ještě zbýval před Natalliiným nástupem do nemocnice, podstoupí oplození ve zkumavce. Z Natalliiných vajíček oplozených Howardovými spermiemi vzniklo šest embryí, která lékaři zmrazili a uložili do tekutého dusíku do doby, než je Natallie bude moci donosit a porodí zdravé děti. Oba partneři se dohodli na uložení embryí na dobu deseti let a Howard písemně přislíbil, že se na jeho souhlasu nic nezmění ani v případě, že by zemřel nebo byl zbaven svéprávnosti.

 

Natallie Evansová – rakovinu zdolala, britský soudní systém nikoli. Poslední naděje vkládá do soudu pro lidská práva ve Štrasburku.



  

Howard Johnston vyhrál, i když sympatie soudu ani veřejnosti nezískal. Opět si připomeňme, že Česká republika nemá celou oblast asistované reprodukce regulovanou zákonem, jak je tomu zvykem ve většině civilizovaných zemí. Prostor vytvořený na základě dnes tak populární zásady „co není zakázáno, je povoleno“ je proto v České republice velmi široký.


 Natallie zákeřnou chorobu zdárně zdolala, ale lékaři jí museli odebrat oba vaječníky. Poslední  naděje na vlastní dítě proto upírala k embryím uloženým v tekutém dusíku. Nebylo jí to dopřáno. Howard se s ní rozešel a svůj souhlas s použitím embryí odvolal.
„Vztah se slečnou Evansovou jsem ukončil a proto nemám zájem s ní zakládat rodinu. Kdyby se to dítě narodilo, měl bych za něj právní, finanční, citovou i morální zodpovědnost,“ vysvětluje Johnston a domáhá se zničení embryí.
„Je to moje jediná šance na biologicky vlastní dítě a  ta je mi teď upírána. Jsou tím porušována má základní lidská práva,“ hájí se Natallie Evansová.
Spor skončil až  verdiktem britského Nejvyššího soudu, který dal zapravdu Johnstonovi.
„Cítím s tou ženou, ale nemohu porušit stávající platné zákony,“ komentoval své rozhodnutí soudce Wall.
Zákon z roku 1990 jasně říká, že pro jakýkoli úkon se zamraženým embryem je třeba souhlasu obou jeho biologických rodičů a každý z nich má právo své původní rozhodnutí kdykoli odvolat nebo změnit. Soud nemohl Howardu Johnstonovi toto právo upřít.



  

Před razantní léčbou nádorového onemocnění budou možná ženy už  v blízké budoucnosti „odkládat“ vaječníky do tekutého dusíku. Muži si nechávají před ozařováním či léčbou cytostatiky zamrazit sperma už delší dobu. Ženy to mají o poznání složitější. Spolehlivé zamražení vajíček ještě není zcela běžné. Do osudu zamražených embryí má co hovořit i jejich otec, což nemusí být vždycky ku prospěchu věci. Natallie Evansová by mohla vyprávět.
Datum: 15.10.2003
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz