Lidské srdce se samo obnovuje  
Po infarktu se hojí poškozený srdeční sval vazivovou jizvou, která často nedovolí srdci podávat plný výkon. Přesto jsou v srdci buňky, z kterých mohou vznikat nové buňky srdeční svaloviny. Tato schopnost se naplno projeví v laboratorních podmínkách, když jsou tzv. kmenové buňky srdce přeneseny do živného roztoku. Vědci netušili, nakolik se uplatňuje schopnost kmenových buněk obnovit srdeční sval v lidském organismu. Tým švédských vědců vedený Jonasem Frisénem ze stockholmského Karolinska Institutet zjistil, že se v srdci buňky průběžně obnovují. Jako důkaz jim posloužily následky testů atomových bomb z období studené války.

 

Po roce 1955 provedly atomové velmoci celou řadu povrchových atomových výbuchů. Při nich se dostalo do ovzduší značné množství izotopu uhlíku 14C. Izotop se zabudoval do rostlin a s potravou jej konzumovali lidé. Každému obyvateli Země se tak v těle hromadil izotop 14C. To platilo až do roku 1963, kdy byly pozemní testy atomových zbraní zakázány. Vzduch se vyčistil a izotopu uhlíku začalo v lidském organismu ubývat. Buňky vzniklé v lidském těle po roce 1963 proto obsahují uhlíku 14C stále méně.

 

Prof. Jonas Frisén (Karolinska Institute)

Frisém zkoumal obsah izotopu 14C v srdcích lidí narozených před zahájením nejintenzivnějšího pozemního testování atomových bomb. Srdce těchto lidí původně obsahovalo jen málo izotopu 14C. Pokud se jim v srdeční svalovině vytvářely nové buňky v období intenzivního testování atomových zbraní, dostal se do srdce uhlíkový izotop z bomb. V regenerujícím srdci by mělo být více uhlíku 14C než odpovídá podmínkám před rokem 1955. A přesně to švédští vědci zjistili. Z koncentrace izotopu se dá spočítat, že srdce padesátiletého člověka je z poloviny tvořeno buňkami, které se v srdeční svalovině nacházely už při narození. Zbývající buňky vznikly až později. Z měření je zřejmé, že intenzita přirozené obnovy srdce klesá s věkem. Srdce pětadvacetiletého člověka vymění každý rok asi 1% buněk. Pětasedmdesátiletý senior obměňuje buňky srdce polovičním tempem. Výsledky bádání Frisénova týmu zveřejnil prestižní vědecký časopis Science.

 

Zvětšit obrázek
Také z tohoto výbuchu francouzské atomové bomby se šířily izotopu uhlíku, které nyní prokazují, že že srdce padesátiletého člověka je z poloviny „nové“ a že buňky se nám v srdci obnovují.

Přirozená obměna buněk srdeční svaloviny se může zdát pomalá. Lékaři přesto považují tento proces za důležitý. Pokud by se jej povedlo využít pro léčebné účely, stoupla by šance na uzdravení mnoha lidí trpících kardiovaskulárními chorobami. V rozhovoru pro vědecký týdeník Nature připomněl Frisén léky, které jsou s to navodit obnovu některých tkání v lidském těle. Například antidepresiva vyvolávají v mozku vznik nových nervových buněk. Hormon erytropoetin povzbuzuje vznik nových krvinek.
„Představa léku, který povzbuzuje srdce k tvorbě nových buněk srdeční svaloviny už není myšlenkou ze science fiction,“ řekl Frisén.

 

Švédští vědci chtějí ve výzkumu pokračovat studiem srdcí lidí, kteří prodělali infarkt. Doufají, že se jim podaří určit, kolik nových buněk si poškozené srdce dokáže vytvořit.
Zatím není jasné, jak k přirozené obnově srdce dochází. Množí se v srdci velká populace buněk pomalým tempem, anebo je to záležitost malé specializované populace buněk, která se množí poměrně intenzivně? Odpověď na tuto otázku je klíčová s ohledem na možnosti léčby srdce. Pokud vznikají „náhradní“ buňky v celém srdci, bude léčba nemocného orgánu zřejmě jednodušší, než v případě, že se nové buňky vytvářejí pouze na některých místech srdce. Vědci proto musejí nejprve najít v srdci zdroj nových buněk a pak zjistit, co je popohání  k obnově srdeční tkáně. Není to snadné, ale vědci jsou přesvědčeni, že výsledky budou stát za to. Pokusy na zvířatech dokazují, že i relativně malé posílení svaloviny nemocného srdce by mělo pro pacienty velký význam.

Datum: 06.04.2009 11:05
Tisk článku

Skryté srdce kosmu - Swimme Brian Thomas
 
 
cena původní: 258 Kč
cena: 217 Kč
Skryté srdce kosmu
Swimme Brian Thomas
Související články:

Regenerace rybího srdce     Autor: Stanislav Mihulka (18.11.2006)



Diskuze:

Něco mi asi uniklo

Adam Jaroš,2009-04-07 00:27:00

Všechny bílkoviny v lidském těle jsou průběžně obmněňovány, takže do nich bez větších potíží může být i průběžně zabudováván,či odbouráván 14C.
pro představu, poločas života myozinu je 5-6 dní. Výzkum se ale dočkal publikace v Science, kde by si takové chyby snad všimli. Napadá mě, jestli ve skutečnosti nezkomali obsah 14C pouze v jaderné DNA?

k myozinu:
http://www.jbc.org/cgi/content/abstract/252/10/3422

Odpovědět

Obrázek

Martin Tomáš,2009-04-06 18:17:56

Dobrý den,
Vámi použitý obrázek je termonukleární test Canopus na atolu Fangataufa. Francie se tímto testem stala pátou termojadernou velmocí.
S pozdravem
Martin Tomáš

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace