Utopí se Tuvalu? Aneb hrátky s hladinou moře  
Jaký bude osud Tuvalu? Stoupá moře? Nebo se nám ztrácí? Příběh švédského geologa tváří v tvář oteplovací mašinerii.

 

Zvětšit obrázek
Tuvalu. Ostrovní sen na hraně moře. Kredit: Celý Svět.

Potápění pod a nad hladinu moře je docela rozpustilý zážitek. Podobně rozverné jsou i tahanice o pohyb hladiny moří.  Jistý nejmenovaný trhák roku 2006 předvedl jako jeden ze svých majstrštyků v práci s fakty hrozbu vzestupem hladiny moří až 6 metrů, což je hodnota řádově převyšující většinové odhady odborníků i prohlášení všemožných panelů a náležející tudíž do světa baronů Prášilů a držitelů Nobelových cen.

 

Zvětšit obrázek
Maledivy. To samé v bleděmodrém. Kredit: Robin Tosch.

 

Pokud to celé nebyl politováníhodný omyl s desetinnou čárkou, pak to je jistě zcela učebnicová manipulace ze zlatého fondu historie filmového dokumentu. Šanghaj nebo Frisko pod vodou, to už je docela silná káva, to si zapamatuje skoro každý. A jak lidé od své přirozenosti rádi rozvíjejí katastrofické představy, tak se mnoha případech jistě semínko strachu úspěšně uchytilo. Výsledkem je typická strašidelná historka oteplovacích aktivistů hrozící pohybem miliónů klimatických běženců, smutným osudem ostrovních státečků a vůbec celosvětovou zkázou globální Atlantidy.

 

 

Současný pohled na vědu kolem vzestupu oceánu je ale přitom vcelku složitý, nejednoznačný a je vidět že vědci hladiny moře patří spíš k těm, co tolik nesázejí na lacinou popularitu a jednoduchá panikářská prohlášení. Obstojný vhled do vzestupu oceánu lze získat na slušně odborně podložených wikipedických heslech „sea level“ a „current sea level rise.“ Nezaujatý čtenář si odnese dojem, že 1. je to hustě komplikovaná a stále nejasná záležitost, 2. moře se hýbe neustále, oběma směry a to i ve zcela nedávné době, zároveň hladina moře dlouhodobě roste od konce zatím poslední doby ledové, 3. neexistují přímé doklady škod způsobených vzestupem moře na ostrovních státech.

 

Zvětšit obrázek
Nils-Axel Mörner. Kredit: Google.

 

Zajímavou postavou ve věci hladiny moře je švédský geolog a fyzik Nils-Axel Mörner. Svého času vedl oddělení paleogeofyziky a geodynamiky na Stockholm University, v letech 1981-1989 šéfoval komisi INQUA (International Union for Quaternary Research) pro neotektoniku.

 

 

Zvětšit obrázek
Mornerův strom na Maledivách. Kredit: Nils-Axel Mörner.

Je typické, že se jako badatel starší generace se zkušeností s vývojem planety a přírody ve čtvrtohorách nakonec dostal do křížku s IPCC a světovým oteplovacím názorem. Stal se jedním z oficiálně neexistujících odborníků, kteří nesouhlasí s konceptem lidmi vyvolaného globálního oteplování.

 

 

Rovněž velmi typické je, že se jako nezpochybnitelný odborník stal terčem nevybíravých útoků vedených především ad hominem, včetně velmi oblíbených obvinění spojení s démonickou průmyslovou lobby. Nutno přiznat, že svým kritikům svérázný Mörner velmi usnadnil práci coby obhájce proutkaření, ke kterému má jako geolog profesionálně blízko a díky němuž je držitelem švédské obdoby Bludného balvanu za rok 1995 udělené místními skeptickými ranaři.

 

 

Mörner prohlašuje tolik medializovaný vzestup hladiny světového oceánu za podvod století. Podle něj hladina moří prakticky nestoupá a její pohyby jsou na samé hranici rozlišitelnosti od náhodného šumu.

Zvětšit obrázek
Většinový pohled na pohyb hladiny oceánů za století. I kdyby to byla pravda, oxid uhličitý to příliš nekopíruje. Kredit: Wikimedia Commons.

Současný vzestup moří je podle něj jenom zbožným přáním aktivistů a vychází takřka výhradně z počítačových modelů bez větší vazby na reálný svět. Mörner má přitom četné terénní zkušenosti s pohyby moře a dobře zná například Tuvalu či Maledivy. Z Malediv popisuje i slavný strom poblíž moře, podle něhož dokládal, že hladina moře na Maledivách ve skutečnosti klesá.

Zvětšit obrázek
Pohyb moře za pár posledních tisíciletí. Kam se hrabou nějaké centimetry. Kredit: Wikimedia Commons.

Podle Mörnerových slov pak tento strom, skoro jako v nějaké šílené orwellovské vizi, záměrně zlikvidovala skupina australských aktivistických vědců.

 

Švédský rebel je zároveň i tvrdým kritikem IPCC, jemuž dělal odborného hodnotitele posledních dvou Zpráv. Obviňuje mezinárodní panel ze záměrné manipulace s daty a přehlížení odborných stanovisek ve snaze co nejvíc vystrašit veřejnost.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Můžeme se s Gorem těšit na podvodní Londýn? Kredit: Mail Online.

Utopí se tedy Tuvalu? To se uvidí. Život na hladině moře je sice romantický, ale stejně tak odsouzený k zániku, i kdyby všechen oxid uhličitý šel do sebe a odletěl na Mars. Moře se prostě hýbe a Tuvalané by měli mít za všech okolností neustále sbalený evakuační balíček. Na druhou stranu, podle dostupných informací má kupodivu zatím na přílivy na Tuvalu rozhodující vliv nikoliv rostoucí hladina světového oceánu, ale Jižní oscilace El Niño a pak také velké cyklony z konce devadesátých let.

 

Prameny:  Daily Teleragrah 28.3. 2009. Wikipedia

 

 


 

Datum: 06.04.2009 11:48
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Degradace hnutí za klima v Česku je nejspíše úplná     Autor: Vladimír Wagner (19.11.2019)
Náš boj s klimatem     Autor: Josef Pazdera (06.11.2019)
Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?     Autor: Vítězslav Kremlík (06.08.2019)
Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“     Autor: Vítězslav Kremlík (31.07.2019)
Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019     Autor: Vítězslav Kremlík (29.07.2019)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace