Chirurg z Edinburghu byl prvním člověkem, který objevil a léčil bakteriální infekce. Jmenoval se John Goodsir a rozpoznal, že mikroby dělají lidi nemocnými. Bylo to již v roce 1842, téměř dvacet let předtím, než to zjistil Luis Pasteur. Chirurg z Edinburghu John Goodsir byl u zrodu toho, že se kyselina karbolová vyráběná z uhelného dehtu, začala široce používat k desinfekci. Kyselinu karbolovou, tehdy jen „karbol“ dnes známe pod jménem fenol. Fenol je dodnes součástí holících pěn, zvláčňujících krémů na ruce a celé řady desinfekčních prostředků.
John Goodsir (1814 –1867) chirurg a profesor anatomie na univerzitě ve skotském Edinburghu.
Pasteura z pomyslného piedestalu zakladatele bakteriologie sesadil Milton Wainwright, pracovník Sheffieldské univerzity. Podařilo se mu to když prohledával, jak říká: „zapomenutou veteš“ v knihovnách. Wainwrightovi se v dávno zapomenutých tiscích podařilo získat důkazy, že dokonce celá řada lidí před Pasteurem dokládala, že příčinou šířících se nemocí jsou nepatrná živá zvířátka, která jsou příčinou šíření nemocí. Jak se zdá, tvrzení, že Pasteur vytvořil teorii choroboplodných zárodků a že se tak stalo až v roce 1860 je mylná.
Prvním, kdo se pokusil zahubit bakterie byl Skot Goodsir. Goodsir zkoumal zvratky nemocného chlapce mikroskopem a uviděl malé organismy, které pojmenoval Sarcina Goodsir (dodnes se těmto bakteriím říká Sarcina ventriculi). Goodsir léčil svého pacienta antiseptikem, které připravil ze sodium hyposulphite (thiosíranu sodného) a slabého roztoku kyseliny karbolové (fenolu). Infekci se mu u chlapce podařilo zdolat.
Ke změně celebrit pravděpodobně nedojde. Louis Pasteur zůstane v našich myslích prvním člověkem, který poskytl vědecký důkaz, že příčinou infekce jsou bakterie.
Pasteur nebude zřejmě jediným kdo přijde o některá prvenství. Wainwrightovi se ve starých archivech podařilo vyšťourat a doložit i to, že Anglický farmář Benjamin Jesty používal hnis z kravských neštovic k tomu, aby vtíráním hnisu do jejich pokožky vakcinoval své blízké a ochránil je tak před pravými neštovicemi. A protože tak činil již v roce 1774, předešel Edwarda Jennera, kterému je tato zásluha připisována, o dvacet let.
Diskuze:
Slavný Ludvík
Jarda Petr,2003-10-20 10:29:15
V tomto případě jsme na vině my a nikoli slavný Ludvík Pasteur. Prostě jsme všechno připsali tomuto velikánovi a nepátrali jsme dost důkladně. Navíc to byl zřejmě právě Pasteur, kdo se přičinil o to, aby se vědecký názor o infekcích dostal do širšího povědomí. To mu nikdo upřít nemůže. Jenže v řadě případů nebyl Ludvík Pasteur tak vzorný, jak nám ho líčí knihy. Své deníky zakázal zpřístupnit veřejnosti a když k tomu před několika lety došlo, vyplaval na světlo denní poněkud jiný obraz Ludvíka Pasteura. Ten se neváhal "inspirovat" teoriemi a postupy svých konkurentů. Například pro inaktvaci bakterií k výrobě vakcíny použil tajně postup svých soupeřů a následným úspěchem je smetl tak, že se jeden z nich duševně zhroutil. Svědectví o jeho podobných "hříšcích" se v jeho denících našlo povícero. Ale tak už to bývá - zase jsme na vině my, protože jsme si z Pasteura vytvořili modlu a pominuli jsme, že to byl člověk z masa a kostí s obvyklými slabostmi.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
