Špinavé ovzduší zvyšuje fotosyntézu rostlin  
Znečištěné ovzduší zcela jistě nesvědčí našim plicím. Rostliny si v něm však vedou překvapivě dobře. Zjistil to mezinárodní tým vědců vedený Linou Mercadovou z university v Curychu.



„Celkem nečekaně se ukázalo, že znečištění atmosféry zvýšilo v období od roku 1960 do roku 1999 celkovou produkci rostlin na Zemi o celou čtvrtinu. Když vezmeme v úvahu všechny další faktory, tak to znamená, že se do půdy uložilo o 10% více uhlíku,“ shrnula Lina Mercadová výsledky studie, kterou zveřejnil prestižní vědecký týdeník Nature.

Od padesátých do osmdesátých let minulého století přibývalo v důsledku lidské činnosti  v ovzduší mikroskopických částic. Tyto tzv. aerosoly vyvolaly i nárůst oblačnosti. Zemský povrch je jimi zastíněn a dopadá na něj méně slunečního záření. Rostliny tak mají k dispozici méně energie pro fotosyntézu, s jejíž pomocí si vyrábějí z oxidu uhličitého důležité organické látky. Částice aerosolů a oblačnost však zároveň světlo rozptylují a to dopadá na zemský povrch z nejrůznějších směrů. Z rozptýleného světla zachytí rostliny mnohem více, protože se dostane i na místa, kde jsou listy při přímém osvětlení zastíněny. Úbytek světla je tak rostlinám bohatě kompenzován.

 

 

„Mnoho lidí věří, že dobře zavlažované rostliny rostou nejlépe za jasných slunečních dní,“ říká člen výzkumného týmu Stephen  Sitch z university v Leedsu. „Ale opak je pravdou. Rostlinám se vede mnohem lépe pod zamlženým nebem, jaké je běžné při současném  znečištění ovzduší.“

 

Výsledek studie má velký význam pro boj s globálním oteplováním. V 21. století rychle klesá produkce aerosolů a ovzduší je stále čistší. To s sebou přinese pokles v intenzitě fotosyntézy rostlin. Vegetace bude proto vázat méně oxidu uhličitého z ovzduší. Pokud chce lidstvo udržet do budoucna koncentrace oxidu uhličitého pod hranicí 0,045%, pak musí ještě výrazněji omezit produkci tohoto skleníkového plynu. Vydatná pomoc rostlin, kterou nám  pod znečištěným nebem nabízela intenzivnější fotosyntéza rostlin, významně poleví.

 


Oteplení nemusí zvýšit rizika požárů

Philip E. Higuera, Montana State University

S postupujícím globálním oteplením budou rozsáhlé oblasti výrazně sušší a odborníci se obávají, že to s sebou přinese zvýšené riziko rozsáhlých požárů. Američtí vědci v čele s Philipem Higuerou z Montana State University však došli k závěru, že změny ve vegetaci mohou efekty globálního oteplení do značné míry kompenzovat. Svědčí o tom změny ve vegetaci a četnost požárů, ke kterým docházelo v posledních 15 000 letech na Aljašce. Higuera a jeho kolegové prozkoumali usazeniny na dně aljašských jezer. Pylová zrna ve starých vrstvách bahna prozradila  složení tehdejší vegetace. Z množství mikroskopických částic sazí mohli vědci usoudit na rozsah a četnost požárů. Ukázalo se, že změny ve složení vegetace byly důležitější než změny klimatu. Například před 10 500 lety vládlo na Aljašce sucho a k tomu se zde výrazně oteplilo. Požárů však nepřibylo, protože „hořlavé“ keře nahradily listnaté stromy, jejichž porosty nejsou ke vzplanutí tak náchylné. Před 5000 roky nastoupilo chladnější a vlhčí klima, což na první pohled věštilo snížené riziko požárů. Ve skutečnosti však propukaly velké požáry častěji, protože se rozšířily vysoce „hořlavé“ jehličnany.

 

„Klima je jen jeden z faktorů, které mají na požáry vliv,“ říká Higuera. „Když nebudeme brát ohled i na další důležité faktory, jako je složení vegetace, můžeme se při předvídání rizik požárů dopustit velkých chyb.“

Datum: 29.04.2009 09:56
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Degradace hnutí za klima v Česku je nejspíše úplná     Autor: Vladimír Wagner (19.11.2019)
Náš boj s klimatem     Autor: Josef Pazdera (06.11.2019)
Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?     Autor: Vítězslav Kremlík (06.08.2019)
Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“     Autor: Vítězslav Kremlík (31.07.2019)
Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019     Autor: Vítězslav Kremlík (29.07.2019)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace