Nejstarší z venuší  
Mezi nejmladší archeologické objevy patří doposud nejstarší venuše - 35 tisíc let stará paleolitická plastika ženské postavy.

Zvětšit obrázek
Venuše z Hohle Fels je jen 6 centimetrů velká - posunkem naznačuje její objevitel, archeolog Nicholas Conard z University v Tübingenu

O vzácném archeologickém nálezu informuje v nejnovějším vydání časopisu Nature jeho objevitel a jediný autor článku, Nicholas Conard, archeolog z University v Tübingenu.


Doposud nejstarší známá venuše je jen 6 centimetrů vysoká ženská postava vyřezaná do mamutího klu. Trup s neúplnýma nohama, které končí nad koleny, má v místě hlavy očko na zavěšení. Soška byla nalezena v loňském roce v jihozápadním Německu, asi 20 km jihozápadně od Ulmu, v jeskyni Hohle Fels (německy správně Hohler Fels - z "der hohle Fels") ve vrstvách jurských vápenců pohoří Švábská Alba. Venuši chybí levá ruka a rameno, takže v Conardově srdci dřímá naděje, že se podaří nějaký ten kousek ještě najít.

Zvětšit obrázek
Venuše z jeskyně Hohle Fels (Německo). Věk – asi 35 tisíc let, materiál – mamutí kel. Kredit: H. Jensen Universität Tübingen

Nález přináleží k počátkům kultury aurignacienu (čti oriňasjenu, podle archeologické lokality ve francouzských Pyrenejích). Tato kultura moderního člověka se rozvíjela v Evropě (známa jsou například jihomoravská naleziště Stránská skála u Brna a Mladeč) a na Předním Východě v době mladopaleolitické (asi 35 až 27 tisíci lety př.n.l.).

Nová Venuše z jeskyně Hohle Fels o několik tisíc let trumfla své proslulé mladší kolegyně – venuše z vrchního paleolitu, z kultury gravettien. Mezi ně patří i moravská Věstonická venuše (pálená hlína, 29 – 25 tisíc let př.nl.), Wilendorfská venuše (vápenec, 25 tisíc let př.n.l.) z Dolního Rakouska, nebo slovenská Moravanská venuše (mamutí kel, 22,5 tisíc let př.n.l.). U venuší jednoduše platí, že čím starší, tím vzácnější.


Všechny tyto paleolitické venuše jsou charakteristické svými přeexponovanými ženskými vnady a tvary. O té nejnovější, i když historicky nejstarší Paul Mellars, archeolog z University v Cambridge, říká: „Soška je zřetelně – a nestydatě – ženská, se zveličenými pohlavními znaky (velká, vyčnívající prsa, značně zvětšenou vulvu, objemné břicho a stehna). Z pohledu norem 21. století by mohla hraničit s pornografií.“ Mellars dodává, že podobné symboly plodnosti jsou známé i z Afriky, z období nejméně před 75 tisíci lety.

Věstonická venuše (Morava).
Věk asi 30 tisíc let,
materiál – pálená hlína.
Kredit Wikimédia
Venuše z Wilendorfu (Rakousko).
Věk – asi 27 tisíc let,
materiál – vápenec.
Kredit Wikimédia

V jeskyni Hohle Fels se při dřívějších vykopávkách mezi jinými artefakty našly i tři jiné zajímavé plastiky z mamutích klů – hlava koně, vodní pták připomínající husu a soška "Lӧwenmensch" – napůl lev a napůl člověk. Jejich tvůrci, kteří osídlovali území dnešního jihozápadního Německa před asi 40 tisíci lety, se od dnešních lidí prakticky nelišili.

Videa na stránce NATURE Fotogalerie z naleziště nejstarší venuše

Zdroje: NATURE News, Wikipedie

Datum: 14.05.2009 08:55
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz