Endokrinní disruptory = hormonální buldozery  
Pořad Vstupte! Českého rozhlasu Leonardo vysílaný 22. 5. 2009 v 11.00 bude věnován látkám, které se vyskytují v životním prostředí či potravě a mají účinky pohlavních hormonů. Bude se zabývat účinky ochranných lodních nátěrů, hormonální antikoncepce či herbicidních postřiků. Zelená pastvina s přežvykujícími stračenami vedle toho působí dojmem pastorální idylky. I tato pastorela si však zaslouží přízvisko „hormonální“.

 

 
Lidské i zvířecí tělo je malou továrnou na hormony a část této produkce přechází do životního prostředí. Stračena močící a kálející uprostřed louky není výjimkou. Pokud je kráva březí, pak hormony doslova chrlí. S výkaly může za jediný den vyloučit až 7 miligramů hormonů estrogenů a močí z ní odejde za stejnou dobu až 100 miligramů těchto hormonů. Jalová kráva vyloučí denně asi 15 miligramů estrogenů.

 

Zvětšit obrázek
Pastorální idyla nebo hormonální vřídlo?


Estrogeny náleží k pohlavním steroidním hormonům a jejich jméno naznačuje, že sehrávají důležitou roli při estru – tedy při říji samic. Proto jsou někdy označovány jako samičí steroidní pohlavní hormony, i když to neznamená, že by samci estrogeny zcela postrádali. K hlavním estrogenům patří estradiol, estriol a estron.


Britští vědci provedli hormonální inventuru u hospodářských zvířat i obyvatelstva Britských ostrovů a dospěl k impozantním číslům. Pro jednoduchost je veškerá produkce estrogenů  přepočítána na odpovídající účinek estradiolu. Šedesát milionů Britů vyprodukuje ročně asi dva metrické centy estrogenů. Obdobné množství přidá do životního prostředí třicet milionů slepic chovaných pro produkci vajec. Dva miliony kusů britských dojnic strčí lidi i slepice hravě do kapsy roční produkcí šesti metrických centů estrogenů. Pět milionů prasat přispívá do roční hormonální produkce Velké Británie asi 140 kilogramy estrogenů a na vrub více než stomilionové populace brojlerů lze připsat každoročně asi 40 kilogramů estrogenů. Sečteno a podtrženo to dělá více než tunu estrogenů ročně.


Hrubou představu o hormonální bilanci České republiky si lze vytvořit na základě následujících čísel. Naše republika má zhruba 10 milionů obyvatel. Čeští zemědělci chovají 1,4 milionu kusů býků, telat, jalovic a k tomu navrch ještě 560 tisíc krav. Dále pak  2,6 milionu kusů prasat a 24 milionů kusů drůbeže, z toho více než 6 milionů slepic.
Vraťme se ale na rozkvetlou louku s přežvykující stračenou. Pasoucí se stohlavé stádo každodenně „obohatí“ jeden hektar pastviny o 0,08 gramu estrogenů. Při hnojení chlévskou mrvou vyveze farmář na pastvinu dvanáctkrát více hormonů, než kolik na stejné ploše vyprodukuje stovka pasoucích se dojnic. S hnojem se dostane na každý hektar zhruba 1 gram estrogenů.


Zvedněme nyní hlavy od mrvou zúrodněné pastviny k nebi. Pokud se přižene pořádná letní bouřka, vodní příval smyje hormony do potoka, který pastvinou protéká. Vodnímu toku a všemu, co v něm žije, se dostane vydatného hormonálního „šplouchu“. Koncentrace estrogenů ve vodě potoka může nárazově stoupnout na 10 nanogramů na litr. Sami autoři britské hormonální inventury ale podotýkají, že na stejné hodnoty se estrogeny v potoce vyhoupnou i v případě, že se jedna z dojnic vymočí přímo do vody. Pokud zaprší na pastvinu pohnojenou kravským hnojem, pak může každý litr vody v potoce rázem obsahovat 200 nanogramů estrogenů.


Teoretické kalkulace mívají často jednu podstatnou vadu na kráse. Neodpovídají skutečnosti. Proto stojí za pozornost výsledky stanovení koncentrací estrogenů v potocích na deseti vybraných místech Velké Británie. Měření byla provedena v zemědělské krajině. Panenskost tamější přírody dokládá fakt, že v potocích vybraných lokalit nebyly zjištěny umělé estrogeny - konkrétně antikoncepční 17-ethynylestradiol. Odhalené hormony byly ryze přírodní a nebylo jich málo. V potocích protékajících kolem zemědělských usedlostí se dala průběžně prokázat koncentrace estrogenů kolem 2 nanogramů na litr. Při dešti obsah estrogenů ve vodě výrazně stoupal a na přechodnou dobu dosahoval zhruba 9 nanogramů na litr. Čas od času docházelo k excesům. Jednou vystoupila hladina estrogenů v potoce bez zjevné příčiny na bezmála 300 nanogramů na litr. Na vině mohla být třeba březí dojnice, která si do potoka krátce před odběrem vzorků „odskočila“.


Samozřejmě se nabízí otázka, nakolik mohou tak nízké koncentrace hormonů ovlivnit život v potocích a řekách a nakolik ovlivní život těch, kdo pijí vodu s příměsí hormonů. Permanentní přítomnost nanogramových množství v litru vody stačí k výraznému zásahu do chodu organismu mnoha živočichů. Koncentrace hormonů ve venkovských potocích může díky „hormonální pastorele“ stoupnout na hodnoty, které svým účinkem příliš nezaostávají za neblahými efekty zbytků hormonální antikoncepce proudících z čističek odpadních vod.

 

Pořad Vstupte! věnovaný hormonálním disruptorům bude mít premiéru 22.5.2009 v 11.00 hod. na Českém rozhlasu Leonardo  
Pro ty, kdo premiéru nestihnou, bude připraven v archivu k přímému poslechu či stažení.

Osel přinese odkaz na zvukový záznam pořadu spolu s kompletním textem o endokrinních disruptorech v rubrice audio video

Datum: 19.05.2009 12:11
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz