Internetová aukční síň EBay překvapivě omezila rabování vykopávek  
Poučný příběh o tom, jak se z noční můry archeologů nestal trh plenitelů vykopávek, ale světová síť obchodu s výtečnými padělky.

 

 

Zvětšit obrázek
Sídlo eBay v San José. Kredit: Wikimedia Commons.

Když íránský programátor s francouzským místem narození Pierre Omidyar 3. září 1995 v kalifornském San José spouštěl internetovou aukční síň AuctionWeb, skoro jistě nepředpokládal, že jen v roce 2008 bude mít pod jménem eBay obrat osm a půl miliardy dolarů a čistý příjem téměř 350 miliónů dolarů.

 

 

Zvětšit obrázek
Rabování vykopávek v Afghánistánu. Zatím málo připojení na eBay. Kredit: Unesco.

Je ale docela možné, že poněkud znejistěl už po vůbec první internetové aukci AuctionWebu, ve které za necelých patnáct dolarů prodal rozbité laserové ukazovátko. Podle legendy rozpačitý Omidyar tehdy kontaktoval vítěze aukce s tím, zda úplně pochopil, že jde o rozbité ukazovátko. Kupec zkoprnělému programátorovi odvětil, že samozřejmě ano a že ho koupil, protože právě rozbitá laserová ukazovátka sbírá.

 

Od té chvíle se internetový byznys eBay rozběhl na šílené obrátky. EBay teď funguje po celém světě, nakupuje jiné společnosti za miliardy dolarů, má na kontě naprosto bizarní aukce i šťavnaté skandály a stejně jako například Google se i eBay stal pojmem, slovníkovým heslem moderního online věku.

 

Ne každý ovšem eBay vítal s otevřenou náručí. Mezi jinými ho s děsivými obavami sledovali mnozí archeologové, jako například významný odborník Charles Stanish z University of California v Los Angeles. Jen s velmi subtilní nadsázkou lze říct, že stejně jako dnes mají někteří přírodovědci všeobjímající hrůzu z oxidu uhličitého, tak byla před deseti lety pro archeology zosobněním všeho zla internetová aukční síň. Kdyby tehdy měli moc nebo kdyby je tehdy politici nechali rozhodnout o osudu online aukcí, tak by provozovatelé eBay nepochybně již dávno hnili v zemi a trosky jejich domů by zarůstalo smutné křoví.

 

Archeologové byli přesvědčeni, že rozmach internetových aukcí povede k explozi trhu s nelegálními památkami a že proto logicky dojde k nedozírnému rabování archeologických nalezišť po celém světě.

 

Zvětšit obrázek
Aztécká flétna ve tvaru kozy na eBay. Za 100 dolarů je vaše. Kredit: eBay.

Odborníci na slovo vzatí měli pravdu. Internetové aukce v čele s eBay opravdu dramaticky změnily obchod s nelegálně získanými archeologickými předměty. Doslova ho převrátily na ruby. Vtip je ale v tom, že totálně jinak, než si archeologové vysnili.

 

Ve skutečnosti totiž díky eBay vznikl ohromný celosvětový trh s kopiemi starobylých nálezů. Vcelku šokovaní archeologové a úředníci hlásí, že se celé vesnice místních obyvatel, které dříve žily z rabování blízkých vykopávek, pustily do doslova průmyslové výroby kopií nejrůznějších nalézaných předmětů.

Zvětšit obrázek
Dcera peruánského umělce s ukázkou tvorby místních dílen na památky. Kredit: UCLA.

Explozivní rozvoj trhu s padělky pochopitelně vedl ke znejistění kupců pravých archeologických nálezů a jejich chuť utrácet tím pádem značně ochladla. To jako drtivá zpětná vazba dopadlo na vykradače hrobek, protože tam kde není poptávka, tam nabídka odchází do kytek.

 

Podle Stanishe, který skoro jako tajný agent již celá léta sleduje situaci v mezinárodním obchodě s památkami, v této době čínské, bulharské, egyptské, peruánské i mexické dílny chrlí neuvěřitelné množství padělků, jejichž kvalita se rok od roku zvyšuje. Když Stanish začal špehovat internet, tak byl poměr padělků ku pravým vykopávkám zhruba jedna ku jedné. O pět let později už bylo v online nabídce jen stěží pět procent pravých nálezů. K aktuální situaci se už Stanish nechce příliš vyjadřovat, protože padělky jsou už tak dobré, že je obvykle ani odborník bez složitých analýz nedokáže spolehlivě rozeznat.

 

 

Zvětšit obrázek
Charles Stanish z UCLA teď má o důvod k úsměvu víc. Kredit: UCLA.

Stanish připouští, že tak často proklínaná globalizace, která měla být posledním hřebíkem do rakve světového archeologického dědictví ho pravděpodobně na hodně dlouhou dobu zachránila, ne-li na trvalo. Lidé kteří si dřív vydělali pár dolarů prodejem vyrabovaných věcí místnímu překupníkovi, teď dodávají nejbližšímu člověku s účtem na eBay výrobky, které jsou prakticky k nerozeznání od místních archeologických nálezů. Je veselou ironií, že si tak vydělají stejně a mnohdy i víc, než při rabování archeologických nalezišť.

 

Dávní výrobci umění naštěstí nemají žádnou protipirátskou unii, která by terorizovala jejich následovníky. Vrásky z toho tudíž mají snad už jenom specialisté na ověřování pravosti uměleckých předmětů. Výrobci kopií používají sofistikované technologie zahrnující lasery a komplikované chemické reakce, díky nimž je prakticky nemožné spolehlivě rozeznat nové výrobky od starých bez nasazení destruktivních metod. Asi jen málokterý majitel by ověřoval pravost svého mazlíka za cenu jeho likvidace.

 

Nově vyrobené starožitnosti jsou populární a stává se z nich vlastně nový umělecký směr. Mnozí výrobci padělků se totiž nespokojí s bezduchým kopírováním svých předků a místo toho kreativně vytvářejí nové vzory a tvary. Jak se zdá, v blízké době nebude největší starostí archeologů ochrana vykopávek, ale kupodivu rozpoznání původních nálezů v záplavě stejně kvalitních a esteticky hodnotných artefaktů. Nejspíš ale budou souhlasit s tím, že to je mnohem zábavnější varianta´a třeba i uvítají takové detektivní zpestření zaprášené akademické vědy.

 

Zákony ekonomiky jsou neúprosné jako horizont událostí, i když to mnozí slyší velmi neradi. V době nelichotivých výpadů proti volnému trhu a volání po diktatuře vědců, která by měla spasit svět, je případ eBay versus archeologové se svým vpravdě nečekaným rozuzlením zajímavým poučením.

 

Prameny:
ScienceDaily 4. 5. 2009, Wikipedia (eBay)

Datum: 23.05.2009 20:29
Tisk článku


Diskuze:

Ondra Baier,2009-05-23 22:59:38

Nedomnivam se, ze v budoucnu by nejvetsi starosti archeologa bylo rozpoznavani padelku od originalu. Bez nalezejicich nalezovych okolnosti, nema artefakt prilis velkou vypovidaci hodnotu a stava se tak "pohou starozitnosti". Jako nejvetsi problem soucasny a budouci vidim v ochrane archeologickych pamatek, zvlaste proti systematickemu rabovani pomoci detektoru kovu..

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz