Zdá se, že bylo rozhodnuto o postupné likvidaci Akademie věd ČR  
„Základními nositeli vědy a výzkumu musí být vysoké školy v těsné součinnosti s aplikační sférou. Požadujeme optimalizovat působnost Akademie věd ČR a postupný přechod vybraných pracovišť AV, zejména v oblasti technických a přírodních věd na vysoké školy, především tam, kde tyto vysoké školy mají vysoký potenciál spolupráce s aplikační sférou.“ˇ

 


Stanovisko Hospodářské komory ČR k problematice vědy a výzkumu v ČR, které má její prezident Petr Kužel a viceprezident Ing. Pavel Bartoš prosazovat nejen přes Radu pro vývoj a výzkum.

 

 Tento týden jsem se účastnil disputace nad studijními pracemi čtyř Phd. studentů na Katedře jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze. Hlavním důvodem bylo, že jsem školitelem jednoho z nich, ale byla i řada dalších. Dlouhodobě s katedrou spolupracuji, přednáším studentům této katedry základy jaderné fyziky a jsem členem její „státnicové komise“. Každý ze studentů je doktorandem na jiném pracovišti. Jeden je z Ústavu jaderného výzkumu a.s. v Řeži, což je akciová společnost zaměřená primárně na aplikovaný výzkum a aplikace, druhý u nás v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži, který je primárně zaměřen na základní výzkum a dva jsou přímo na katedře.  Kromě velice dobré úrovně prací na všech pracovištích bylo pro mě příjemné vidět u všech přítomných kolegů snahu o rozvoj oboru a kvality studia. A pochopení, že to jde právě díky spolupráci všech těchto institucí. 


Raději bych psal o zajímavostech v souvislosti s problémy, na kterých studenti pracují. Už třeba z toho důvodu, že se to týkalo možností využití thoria v klasických reaktorech nebo možností využití urychlovačem řízených transmutorů pro spalování jaderného odpadu. O těchto zajímavých oblastech jsem sice čtenáře Osla už informoval, ale mohl bych přidat právě novinky z práce doktorandů. Bohužel však musím psát o něčem jiném. V Česku se totiž široce nakročilo k likvidaci Akademie věd i právě popsané spolupráce.


    Podle současného návrhu rozpočtu, který připravila Rada pro výzkum a vývoj (poradní orgán vlády) by měla dostat Akademie věd na rok 2010 o 720 miliónů Kč méně než letos (tedy pokles o cca 15%), na rok 2011 o cca 1,4 miliardy méně a na rok 2012 dokonce o 2,2 miliardy méně. Pokud by takový návrh vláda převzala a schválila, znamenalo by to během relativně krátké doby v podstatě likvidaci Akademie věd.


Někdo může namítnout, že když nedostane Akademie věd prostředky institucionální, ať je získají její pracovníci v rámci soutěže o účelové prostředky. Vždyť přece tvrdí, jak jsou dobří. V průběhu doby jsem byl členem několika českých grantových agentur. Vím, že jejich velkým problémem je, že finanční prostředky dostává stále menší procento žadatelů. Alespoň v oboru, kterému se věnuji, bývalo mezi žadateli pár excelentních, určité množství spíše horších, ale většina na dobré světové úrovni, u kterých se pořadí určovalo velice těžko a dost záviselo i na náhodě. Takže v okamžiku, kdy by i velmi dobrá skupina byla závislá plně na grantech a dostávala je jen malá část žádostí, tak by se stalo celkem zákonitě, že je někdy neobdrží. A v tom případě by při ukázané institucionální podpoře Akademie věd skončila.
Pokud jde o srovnávání úspěšnosti týmů v rámci podobného oboru a typu výzkumu, je ještě kvantitativní hodnocení možné, účelné a poskytuje i dobrý nástroj pro takové hodnocení. Pokud však se začnou srovnávat úplně různé obory aplikovaného a základního výzkumu a je třeba rozhodovat, kolik bodů se dá za publikaci v mezinárodním časopise, monografii či za patent nebo užitný vzor, můžeme tímto nastavením dospět k úplně nesmyslné metodice, jako se právě podařilo Radě pro výzkum a vývoj. Tímto nastavením tak můžeme dospět k výsledku, který obdržet chceme. Splnit například cíle Hospodářské komory, které jsem zmínil v úvodu.


U Akademie věd je možnost použitého způsobu její likvidace relativně jednoduchá, protože má velmi omezené zdroje financování. Vysoké školy mají značnou část svých příjmů z peněz na studenty, které Akademie věd nemá, ač se její pracovníci podílí jak na výuce, tak i na výchově doktorandů.


V úvodu jsem mluvil o spolupráci mezi pracovníky Akademie věd a vysokými školami. Ta se neomezuje jen na výuku a výchovu studentů a doktorandů. Jde o spolupráci propojených týmů při výzkumu, například na zahraničních experimentech. Pracuji také na experimentech připravovaného urychlovače LHC. Spolupráce mezi školami a ústavy Akademie věd na nich jsou velmi intenzivní. V druhé oblasti, ve které se pohybuji a je věnována možnostem využití urychlovačem řízených transmutací v budoucí jaderné energetice, zase velice úzce spolupracujeme se zmíněným Ústavem jaderného výzkumu a.s. v Řeži, který sídlí ve stejném areálu. Kolegové z tohoto ústavu i škol mi vycházejí vstříc i v další oblasti, která mě zajímá. A to je popularizace vědy a techniky. A to nejen v případě zařizování exkurzí pro středoškoláky.
Jmenoval jsem příklady ze svého okolí, ovšem řada kolegů z Akademie věd by mohla popsat řadu dalších takových příkladů spolupráce mezi nimi a kolegy z vysokých škol i průmyslové sféry. Takové spolupráce však návrh Rady pro výzkum a vývoj výrazně naruší a možná i zničí. Dost těžko si bude moci Akademie věd za takto navrženého rozpočtu dovolit to, aby její pracovníci učili a školili studenty, když na to nedostane žádné prostředky. Jak dělit společné publikace, když rozhodují o tom, jestli dostane více jeden nebo druhý partner? Dělat popularizaci vědy mezi středoškoláky, když to nepřináší nic, co by pomohlo k bezprostřednímu přežití instituce? Mám obavy, že navržený model Rady pro výzkum a vývoj povede k boji každého s každým o bezprostřední přežití, místo koncepčního dlouhodobého rozvoje oboru, kvality bádání v něm, získávání a výchovy studentů pro něj.


Možná, že si to členové Hospodářské komory neuvědomují, ale negativní následky by se projevily i v českém průmyslu. Zase bych si dovolil uvést příklad z mého oboru. Současné nové typy jaderných elektráren se staví pro šedesátiletou činnost, tedy budujeme zázemí pro několik generací. Vývoj nových typů reaktorů generace IV je záležitost desetiletí. Ovládnutí termojaderné fúze pak potřebuje dlouholetý intenzivní náročný výzkum jak základní, tak i aplikovaný. Kdo si na začátku minulého století dokázal představit, že energetika bude využívat atomové jádro? A podobné je to i třeba při vývoji slunečních panelů a spoustě dalších současných aplikací. Jde o běh na dlouhou trať a na začátku bývá absolutně neužitečný základní výzkum, hračka pro pár poblázněných vědců.

 
Je pravda, že jaderné elektrárny stejně budeme nakupovat v zahraničí. Ale pokud zde nebudeme vůbec mít aplikovaný i základní výzkum v této oblasti, tak se to projeví v možnostech našeho průmyslu uplatnit se v tomto oboru alespoň částečně a zhorší se i výchova odborníků v daném oboru. Jak už jsem psal, tak právě budoucím reaktorovým fyzikům přednáším. A těší mě, že se v posledních letech, po období útlumu v devadesátých letech, začínají zvětšovat počty studentů. A dobrých. A možná je to právě proto, že funguje dobrá spolupráce mezi školou, ústavy základního i aplikovaného výzkumu. Dobrá spolupráce probíhá i s pracovníky jaderných elektráren firmy ČEZ. A zatnout do tohoto mechanismu sekeru takovým způsobem, jak navrhuje Rada pro výzkum a vývoj, může současný docela příznivý vývoj znovu narušit. A zrovna v době, kdy si třeba právě ČEZ uvědomuje, že nedostatek odborníků v této oblasti může být velice kritický.


Je sice pravda, že si lze představit model, ve kterém by Akademie věd nebyla a všechen vědecký výzkum by se prováděl na školách. Ovšem provést tuto reorganizaci v tak krátké době a zmíněnou sekerou způsobí na relativně dlouhou dobu české vědě značné škody a nebude lehká cesta k její regeneraci. Je sice také pravda, že likvidace Akademie věd a základního výzkumu v Česku podle přání Hospodářské komory, deklarovaného v jejím stanovisku, neohrozí světovou vědu a na životě občanů v Česku se katastroficky neprojeví. Česko je malou částí světa a pokud se někdo bude chtít základním vývojem zabývat, může to dělat v zahraničí. Výsledky základního výzkumu jsou volně přístupné a náš aplikovaný výzkum je může přebírat. Ovšem, alespoň podle mého názoru by tato rezignace Českou republiku ochudila značně a zhoršila její odbornou i kulturní úroveň.


Proto bych prosil opravdové kapitány českého průmyslu, aby svým kolegům, jejichž výhled je omezen pouze výškou jejich kont, vysvětlili, že krátkodobý, i když vysoký zisk nemusí být to nejlepší řešení. Upozornili je, že bez vědy a kvalitního základního výzkumu nemůže být ani kvalitní výzkum aplikovaný. Jedinou metou pak nemusí být co největší současný zisk firmy a maximální velikost jejich konta. Že jim uspokojení může přinést i dlouhodobě budované renomé firmy, jako nositele nových špičkových technologií a pokroku v oboru. Měli by je přesvědčit, že pokud tito „podnikatelé“ u nás vědu a základní výzkum nepodporují, jako to dělají osvícení podnikatelé v zahraničí, tak by alespoň nemuseli pracovat na jejich likvidaci.
Kolegy z vysokých škol bych prosil, aby si uvědomili, že titíž lidé, kteří se teď snaží o likvidaci Akademie věd, přistoupí přesně v duchu svého deklarovaného cíle k likvidaci základního výzkumu u nich. A nakonec se pokusí udělat z vysokých škol pouhé slouhy svých krátkodobých zisků a servis pro ně. Je možné, že síla vysokých škol bude větší a ubrání se těmto snahám. Není však ale vyloučeno, že jejich krátkodobý zisk z likvidace Akademie bude smeten tím, že i vysoké školy podlehnou takto rozjeté mašinérii.


Nerad píši politicky a subjektivně zabarvené příspěvky. Čtenáři Osla vědí, že daleko raději se snažím přiblížit zajímavosti v oborech, které mám rád. V tomto případě jsem se však nemohl neozvat. Už proto, že jsem pracovníkem Akademie věd i členem jejího sněmu a zároveň i přednáším na vysoké škole a vedu diplomanty i PhD studenty. Omlouvám se těm, kteří od článku čekali povídání o vědeckých objevech, jak jsou ode mě zvyklí. Slibuji, že příště už je nezklamu.ˇ

Autor: Vladimír Wagner
Datum: 29.05.2009 00:49
Tisk článku

Pavučinka Pravopis - Bičíková Vladimíra
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 250 Kč
cena: 237 Kč
Pavučinka Pravopis
Bičíková Vladimíra

Diskuze:

Omlouvám se za

Blažej Zelinka,2009-06-05 15:25:07

dvojitý stejný komentář-nějak nešlo příspěvek odeslat...

Odpovědět

Vědci neměli ´na růžích ustláno´

Blažej Zelinka,2009-06-05 15:23:33

ani v minulých dobách-nebo ano? Hodně příkladů najdeme v nedávné historii. Zcela určitě nebyli kreacionisty Hans Horbirger(Ledová kosmogonie,učení propojil s nacistickým učením o rasách) ani Marx+Engels+Lenin(Lysenko,Lepešinskaja versus genetika typu J.G.Mendela).Odpůrci jejich učení byli tzv pavědci.

Odpovědět

Vědci neměli ´na růžích ustláno´

Blažej Zelinka,2009-06-05 15:23:11

ani v minulých dobách-nebo ano? Hodně příkladů najdeme v nedávné historii. Zcela určitě nebyli kreacionisty Hans Horbirger(Ledová kosmogonie,učení propojil s nacistickým učením o rasách) ani Marx+Engels+Lenin(Lysenko,Lepešinskaja versus genetika typu J.G.Mendela).Odpůrci jejich učení byli tzv pavědci.

Odpovědět

no jo...

Jiří Novák,2009-06-01 23:25:29

Inu, co očekávat v zemi, kde hradní páni propagují kreacionismus?

Odpovědět

nejde o cílenou likvidaci vědy

Jaroslav Petr,2009-05-30 03:33:02

Podle mého je naivní podsouvat zástupclm průmyslu záměr likvidovat českou vědu (nebo základní výzkum). Hlavním motivem jejich důrazu na aplikovanou vědu je snaha "dosáhnout" na peníze určené pro výzkum. Prostě si z toho koláče určeného vědcům urvat pořádný kus. Jestli přitom "zařve" zákaldní výzkum nebo celá Akademie, je jim celkem šuma fuk. Upřímně řečeno, byli by hloupí, kdyby to nezkusili. Upřímně řečeno, byli bychom hloupí, kdybychom jim na to skočili jako třeba Petr Ka. Bohužel, těch, kteři na heslo "věda do praxe" momentálně skáčou je nepříjemně mnoho. Stačí se podívat do zadání soutěží některých grantových agentur, kde je pro aplikovaný výzkum požadováno řešení konkrétních problémů konkrétních právnických osob (firem). Pokud má firma potřebu řešit své problémy vývojem, musí si ho zaplatit. To nemůže dělat stát, protože tím narušuje podmínky hospodářské soutěže. K výsledkům výzkumu za státní peníze (základnímu i aplikovanému) musí mít rovný přístup všichni. To neznamená, že bude zadarmo. Ale není možné, aby jeden subjekt měl výsledky aplikovaného výzkumu "z první ruky" a zadarmo, a další si jej musel platit třeba ve formě licence na patent. A právě k tomuto modelu výzkumu a "převodu výsledků do praxe" směřujeme mílovými kroky.
Omlouvám, se pokud moje reakce nazapadne tam, kam bych ji chtěl umístit. Mám pocut, že se mnou systém hraje tak trochu ruletu.

Odpovědět

V principu se shodneme...

Peter Lelovič,2009-05-29 20:35:24

Má základní připomínka byla namířena zejména vůči binárnímu vidění - buď Akademie, anebo...

Teď pár upřesnění. Jaderný výzkum je již kvůli ohromným materiálovým nákladům, zabezpečení, státotvorně strategickému významu a podobně hodně specifický. Nic přeci ani u nás nebrání vzniku nezávislých institutů typu Karlsruhe - jenom mám obavu, že to je pro tak malou zemi nereálné. Když se bavíme o extrémech - ale ano, existuje přinejmenším jedna takováto extrémní země - USA. Paradoxně tam existuje i Akademie - ovšem s úplně jinými funkcemi a rolí. O úspěšnosti tamějšího modelu nemůže být pochyb...

Chtěl jsem říct především to, že "to druhé" řešení může mít i kupu pozitivních dopadů. Souhlasím - a výjimky v medicíně jsem zmínil - faktem ale zůstává, že značnou část základního výzkumu odvádějí i školy - a to již dnes. A jsme u další výhody - zkrácení cesty k aplikaci poznatků. Nakonec, ruku na srdce, kupa prací odváděných Akademií je už dnes spíše aplikovaným výzkumem - přinejmenším z existenčních důvodů. Opět platí - je opravdu v zemi jakou je ČR vůbec reálné držet oddělené (kvalitní!) týmy teoretické a aplikační? Ono mi připadá snad i výhodnější mít k dispozici desítky finančních kapek z aplikačních grantů které nakonec moho být použity k řešení základních otázek oboru, než spoléhat na osvícenectví donorů (nedejbože státu) a jejich ochotu financovat výzkum, jehož návratnost je dlouhodobá nebo snad úplně v nedohlednu...

Nakonec si myslím, že jsme se ale shodli. To co považuji za klíčové je to, aby akademici spíše namířili svou energii a rozhled na úspěšnou transformaci, než na kopání zákopů a držení linií i za cenu velikých ztrát. Moc ideových opor pro držení kóty "čistý základní výzkum pouze v Akademii věd" nenajdete. Naopak, spojení vědeckých a pedagogických obcí již při prvních signálech těchto trendů může přinést zvýšený tlak na rozhodovací sféru, aby tranformace proběhla účelně a ve výsledku s co nejlepšími konečnými důsledky pro českou vědu.

Nevěřím, že by se v tomhle směru zájmy vědeckých pracovišť na školách a dnešní Akademie rozcházely. A Vaše reakce to dle mého i velice dobře potvrzuje. Díky za ní.

Odpovědět

napadlo vas

Zbynek Riha,2009-05-29 20:06:39

ze dost mozna jde prave o to zlikvidovat zakladni vyzkum v CR? Vetsinu podniku kdyz ne primo vlastni tak jsou jejich akcionari nadnarodni korporace a zapadni firmy. U nich je montovani drahe, u nas levnejsi, a co by tam jineho jejich zamestnanci delali? no prece ten vyzkum a potom je ale CR konkurent, takze znicit vyzkum v CR, a presunout sem montovny.

Odpovědět


Divoká konstrukce

Peter Lelovič,2009-05-29 20:46:57

P. Řího, to je dost divoká konspirace... Jakože zlé korporace tlačí na vládu, ať dá peníze radši na třinácté důchody a poplatky a ne na vědu? Jenom aby ty zlé koncerny své bývalé montéry mohli předělat na vědce?

Není mnohem pravděpodobnější, že opět nějaký mozkový trust politiků a úředníků něco pouze nedomýšlí do důsledků? Máte snad pocit, že je mezi politiky (napříč všemi stranami) málo populismu, krátkozrakosti a ignorance? O úřednickém "nanagementu" ani nemluvě...

Odpovědět


Opravdu

Zbynek Riha,2009-05-30 21:26:02

Jen nabizim jeden z pravdepodobnych scenaru, vychazim z toho ze se behem poslednich deseti let, se nekolikrat prokazala navaznost ceskych politiku ne jen na domaci mafiany, ale i na zahranicni korporace, kterym zarucovaly danove a jine vyhody. TO ze vam to pripada jako absurdni konspirace jeste neznamena ze to nemusi byt pravda, navic onalepkovani neni proti argument. Navic kde berete tu jistotu ze korporace jsou hodne? korporace se snazi o co nejvetsi zisk a lobbing je jeden z nastroju jak si co nejvetsi zisk zajistit, stejne tak rozsahleplanovani dopredu. Dalsim argumentem pro je napriklad smer uvazovani zapadnich politiku ktere se nebude lisit od smeru uvazovani nasich, a jeden ze smeru je doma se zamerit na vyzkum a vyvoj a montovani prenechat ostatnim statum, a v tomto zapasu vyhrava ten stat ktery je politicky a predevsim ekonomicky silnejsi, a to mi zrovna nejsme, uz jen diky tomu ze nasi politici jsou vuci korupci o hodne mene imuni nez zapadni(za mene udelaji vice).

Odpovědět

Děkuji diskutérům za připomínky

Vladimír Wagner,2009-05-29 15:28:26

Podle mě jde o závažné téma, které pochopitelně nemá jednoznačné řešení a názory na něj se přirozeně liší. Proto jsem vděčný za všechny názory diskutujících. Pokusil bych se odpovědět na některé otázky a názory, které se objevily. Takže popořadě.
Názory Petra Ka asi nemá cenu komentovat. Jestliže u něho nenašla pochopení ani aplikace medicíny a praktičtí lékaři, tak se nelze divit, že základní výzkum je pro něj totální nesmysl a pojem jako citační index a publikace v referovaných časopisech mu nic neříkají :-))
Peter Lelovič při svém hodnocení medicíny pravděpodobně míchá praktickou medicínu a aplikovaný medicínský výzkum, které se provádějí hlavně v nemocnicích (i fakultních) a základní medicínský výzkum. Jinak by nemohl napsat, že je tam v Česku odlišná situace od třeba fyzikálních oborů. V některých případech docela i naopak. Biologické a medicínské části AV se díky obecnému rozvoji v této oblasti podílely na její činnosti i výsledcích velkým dílem. Z velmi dobrých pracovišť v tomto oboru lze jmenovat například Ústav experimentální medicíny vedený Evou Sykovou. Václav Hořejší, který na svém blogu také rozebíral snahu o likvidaci Akademie věd, je naším předním imunologem a vede Ústav molekulární genetiky. Ostatně asi nejznámější postava českého medicínského výzkumu posledních let pochází z Akademie věd. Jedná se o Antonína Holého, objevitele řady antivirotik. Jeho výsledky byly převzaty špičkovými světovými farmaceutickými firmami a jsou základem v současnosti nejúčinnějšího dostupného léku proti AIDS. Ten pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie.
Peter Lelovič namítá, že veškerý výzkum může být prováděn jen na školách a Akademie věd není potřeba. Ladislav Pazdera se ptá jak je to ve světě. I ve svém příspěvku jsem psal, že si dovedu představit situací, jakou Peter Lelovič popisuje. I když, je to stav, který ve světě v takto extrémní formě není asi nikde. Aspoň trochu podrobněji znám situaci ve Švýcarsku, v Holandsku, ve Francii, Německu či Itálii. Všude jsou obě složky a ve zmíněných zemích tvoří základní výzkum v organizacích mimo vysoké školy velmi silnou část. V experimentální jaderné a částicové fyzice pak spíše dominující. Organizace výzkumu mimo vysoké školy se pak také značně liší případ od případu. Vše je hodně dáno historickým vývojem v daném státě. Takže si dovedu představit uplatnění různých modelů u nás. Můžeme pochopitelně změnit ten náš. Já však kritizuji hlavně to, jak se chce taková změna provést.
Bral bych takový postup (i když si nemyslím, že by byl oprávněny a nejvhodnější). Politická reprezentace se po konzultacích s odborníky a nezávislých analýzách rozhodla pro transformaci naší vědy. Došla k názoru, že bude nejlepší přesunout základní výzkum na vysoké školy. Odborná komise vypracovala plán, jakým způsobem se přesunou kvalitní týmy na vysoké školy i ze svými financemi a zařízením. Jsou navrženy organizační opatření, které umožní převod velkých experimentálních zařízení a budov (pochopitelně se nemohou stěhovat :-)) pod správu jednotlivých škol, aby nedošlo k jejich likvidaci a tunelování. Na celou reformu jsou stanoveny takové a takové lhůty a dozor nad kvalitou přechodu zajistí takto definovaná dozorčí komise (složená hlavně ze zahraničních odborníků). Pak by se omezila rizika ztrát pro naši vědu a dala zajistit aspoň nějaká kontinuita.
Ovšem současný průběh je úplně jiný. Díky tlaku hlavně jedné lobistické skupiny, které jde spíše o likvidaci základního výzkumu než jeho přesunu na vysoké školy, se takovým nějakým pokoutním způsobem navrhuje během tří let zredukovat rozpočet organizace, která zajišťuje velkou část základního výzkumu v Česku, na téměř polovinu. Tyto peníze se nepřevedou na ty vysoké školy, které by mohly v daném oboru základního výzkumu pokračovat, ale díky navržené metodice hodnocení úplně jinam. Takže je vysoce pravděpodobné, že příslušné kvalitní týmy se nepřesunou z Akademie věd na školy, ale rozpadnou se a ti dobří skončí v zahraničí. Protože provoz drahých zařízení (i na provoz), třeba Tokamaku z Ústavu fyziky plazmatu nebo urychlovačů u nás, nebude ze zůstávajících prostředků Akademie věd možný a zároveň nebude zajištěn jejich přesun pod vysoké školy a posílení jejich rozpočtu o potřebnou sumu, přestanou se využívat. Dojde místo reorganizace k samovolné destrukci. Navíc se v období nouze (ušetřené peníze nepůjdou na základní výzkum na školách) v průběhu destrukce zhorší vztahy lidí z Akademie a škol, kteří by měli teoreticky po případném přesunu spolupracovat a zatím spolupracují, i když jsou v jiných organizacích.

Odpovědět

15%

Petr Ka,2009-05-29 13:43:30

Právě o tom jsem mluvil (pan wágner to nepochopil). Cituje poslední (účelové) prohlášení AV, že kapacity 15% vyprodukují kolem 40% publikací a patentů. Ale k čemu jsou (kvalita)? To ukazuje na továrnu na jisté práce, ale ne na praxi (účelnost).
(To snad znamená, že ostatní ve výzkumu nic nedělají, ale oni mají jiné (finančně-existenční) starosti, takže při snížení financí AV se to vyrovná :-) )

Odpovědět


celkem by mne zajimalo,

Andrea Grígelová,2009-05-29 14:42:32

v jakem oboru pracujete Vy?

Odpovědět

Wikipedie

Petr Ka,2009-05-29 13:38:42

Šlo o to, že na našich VŠ (v jistých oborech) nejsou věci aktuální, vyvážené, ...
(Na žádné operaci jsem nikdy nebyl a od doktorů nic nepotřeboval. Jsou to buď řezníci (a tělo si pomůže samo), nebo předepisovači léků, ... na to není třeba studovat, ale jen trocha praxe)

Odpovědět


Václav Čermák,2009-05-29 14:06:39

Clovece, muzete sice pochybovat o uspesnosti "zapadni mediciny" u leceni vsech moznych chorob (byt treba ja, jako laicky ctenar, vidim obrovsky pokrok v lecbe treba nadorovych onemocneni, kardiovaskularnich onemocneni atd), ale jestli Vas nekdy potka treba vazna autonehoda (nepreji Vam to), tak mozna za ty "rezniky" budete jeste velmi rad. A minimalne tohle je zalezitost, kde si telo opravdu samo nepomuze.

Odpovědět

Dotaz Petrovi Ka

Jaroslav Petr,2009-05-29 11:55:03

Nechal byste si operovat slepé střevo od lékaře, který vystudoval přes Wikipedii? Vysoké školy jistě nejsou dokonalé, ale tak úplně na nic zase taky nejsou.

Odpovědět


Akademie věd versus Wikipedie

Ota Beran,2009-05-29 13:15:00

Musím se přiznat, že mě to srovnání Petra Ka taky zarazilo.Chvíli jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo plakat.

Odpovědět


Genialni primer

Andrea Grígelová,2009-05-29 14:39:42

chtela jsem na tento prispevek zareagovat hned, nastesti jsem procetla i pozdejsi reakce ve vlakne, a dekuji... presne jste mi to vzal z ust

Odpovědět

Tohle není problém 0 nebo 1

Peter Lelovič,2009-05-29 11:49:38

Přiznám se, nelíbí se mi tento druh klopné logiky: nebude Akademie, nebude základního výzkumu. Přiznejme si, že tenhle model centralizované vědy má své kořeny ve stalinském SSSR. Jak jinak kontrolovat, k čemu věda smí nebo nesmí dospět (ref. Lysenko a mnozí další)?Právě naopak platí - čím menší země, tím méně si může podobný paralelní luxus (VŠ/Akademie) dovolit.

Alespoň pro mě je zásadnější otázkou, zda se ty miliardy přesunou do školství. Když už bych měl nad něčím lkát, pak spíše nad tím, jak nás současný systém diskvalifikuje vůči vědecky mnohem úspěšnějším zemím. A už vůbec se mi nezamlouvá výhrůžka typu - nebudeme pak čas věnovat studentům...

Ono mít jedno špičkové pracoviště na vysoké škole, tenhle přístup vyyléčí zcela spolehlivě. Spojení prostředků (dosud dělených) umožní lepší vybavení. Vědci budou mít bezprostřední přístup k talentům mezi studenty. Střední školy se pak pro ně stanou rovněž mnohem atraktivnějšími - lepší je najít si talent sám, než spoléhat na standardizovaná přijímací síta...

A to nemluvím o vedlejších benefitech. I nositelé Nobelovy ceny jsou v USA nuceni odpřednášet alespoň minimální úvazek. Tím se právě odlišují špičkové školy od těch průměrných - kdo ty studenty učí, jakých projektů se mohou studenti účastnit již v době studia a podobně.

Jistě - bude rozdíl mezi VŠ a VŠ. Proto je důležité, kam a zda se přesunou peníze. Pak bude záviset na ochotě akademiků (i se zařízením?) přejít na tu-kterou školu podle jejich preferencí - materiálně ani vědecky to nesmí být pro ně újma. Jenomže takovéto rozdíly dneska přeci už existují. O úrovni výuky marketingu ve Zlíně si Karlova univerzita nebo VŠE můžou už dnes nechat jenom zdát... jenomže v tomto případě je to pouze lidmi (a možná genius loci), zde nejde o žádné technologie. Nakonec - ono snad není rozdíl mezi studiem psychologie na Stanfordu a na MIT? Ale také naopak - zkuste si udělat fyziku na Stanfordu...

Argumentaci autora chápu v technickém a hodně specifickém oboru. Jenomže Akademie - to jsou i společenskovědné ústavy, které naopak neprodukují nic světoborného - na rozdíl od českých fyziků, biochemiků a podobně je třebas česká psychologie nebo psychiatrie v žalostném stavu - ano, i statisticky podle citací... Ale současně nevěřím, že by i ty technicky nejnáročnější obory nemohly profitovat z množství výhod, které to potenciálně přináší:

Více mladých talentů ve vědě (motivace zájmem, ne představy o špatně placeném a zaprášeném akademickém místečku - budou si to moct na špičkové úrovni zkusit už na škole), to je benefit číslo jedna. Vědci schopní se lidsky vyjadřovat a popularizovat vědu jednoduše proto, že budou MUSET alespoň v minimální míře komunikovat se studenty (a ne proto, že se to má...) - to je benefit číslo dvě. Jedno-dvě špičková pracoviště ve vzájemné soutěži s rovnými podmínkami - to je benefit číslo tři. Jasné odlišení toho, v čem je která škola dobrá je benefit číslo čtyři. A to zdaleka není konec...

Ať se na mne nikdo nezlobí - argument, že VŠ nedělají základní výzkum, mě připadá jako vejco-slepičí problém. Ani nebude, dokud zde bude existovat dělení na vědu školskou a akademickou.

Nakonec - stačí se podívat na medicínu, která (až na pár výjimek) takhle nikdy nepřestala fungovat: a ejhle - jde o jeden z vědecky nejůspěšnějsích oborů v ČR. Zajímavé, ani tamější základní výzkum tím zjevně vůbec netrpí...

Odpovědět

Jak se to dělá jinde

Ladislav Pazdera,2009-05-29 11:07:31

Myslím si, že by bylo správné, kdyby se u všech změn uvádělo, jak je to ve světě. Předešlo by se celé řadě zbytečných otázekm

Odpovědět

Smutne

Václav Čermák,2009-05-29 09:56:22

Bohuzel mam dojem, ze po listopadu '89 u nas, krome jiste pozitivnich zmen probehla i cilena likvidace nasich prumyslovych a vyzkumnych kapacit. Mam na mysli jednak likvidaci naseho rozhodne kvalitniho zbrojniho prumyslu (to by se Havlovi nemelo zapomenout) a potom likvidace naseho atomoveho prumyslu (vzdyt jsme byli prece schopni si tu elektrarnu vyrobit a postavit v zasade sami ...), tady zase vina lezi viditelne na vselijakych ekoteroristickych spolcich, "za oponu" nevidim, kdo to ridi. No a ted se evidentne pracuje na likvidaci prislusnych vedeckych kapacit (mozna jsem paranoidni, ale zase za tim vidim vselijake "zelene", oni prece nepotrebuji, aby lide byli vzdelani a bylo dost ciste a levne energie, oni potrebuji idelane smecku tvoru na urovni prvobytne-pospolne spolecnosti, to by jim vyhovovalo nejvice ...)

Odpovědět


ano smutne

Aleš Metzmacher,2009-05-29 10:37:40

je to bohuzel smutne, ale neni to problem jenom u nas, ale spis problem upadku nasi (evropske) moralky a celkove spolecnosti
pseudohumanismus a ekoterorismus tu bohuzel vladne a podle me na to hodne krute doplatime, to uz ale bude pozde

Odpovědět


pseudohumanismus a ekoterorismus vladne? pranoiia!

Petr Balcar,2009-06-06 11:18:18

opravdu za oponu videt netreba : nejprirozenejsi zajem na utlumeni nektereho z jmenovanych odvetvi ma konkurence, ktera pouzije jakoukoliv retoriku co je po ruce.
stejne tak neni nutno slozite hledat, kdo ma zajem na nizsi vzdelanosti populace - nedavno si "prumyslnici" stezovali jak je malo ucnu a ze stat musi vice podporovat ucnovske skolstvi a mene gymnasia. tupa pracovni sila bez moznosti vyberu pak nebude reptat nad mizernymi platy a pracovnimi podminkami u montazniho pasu.
hledat paranoidne nejake spiknuti netreba. staci se podivat na ekonomicke zajmy. a zajmy Hospodářské komory ČR jsou preci citelne. partikularni zisky.

Odpovědět


apropo

Petr Balcar,2009-06-06 13:19:23

ve meste ve kterem ziji skoncili po r.1989 v podstate dve odvetvi: strojirenstvi a textilni vyroba. Ani jedno nemelo mnoho spolecneho s humanismem nebo ekologii. Zbrojovku Brno si rozebral management, ze zustaly jen haly a pozemky. Stejne "schopny" management v Zetoru se nedokazal vyrovnat s koncem RVHP a rozpadem socialistickych trhu. I prez 2miliardy statnich subvenci vedli podnik do likvidace dokud ho nekoupili slovaci. Evropske textiky byly vystaveny velike konkurenci asijske vyroby.
Setkavame se s tolerantnim nazorem, ze nevadi kdyz byl nekdo kvuli kariere v KSC. Ze stejnych duvodu bude hodne lidi prezvykovat eko... . Jedni pro a dnes modne druzi proti ekoteroristicti.

Odpovědět

Díky Petrovi Ka

Vladimír Wagner,2009-05-29 08:56:52

Musím poděkovat Petrovi Ka jak mi nahrál na smeč. (Opravdu to nebylo na moji prosbu :-)) Možná to pomůže lépe i kvantitativně podepřít to, že by se AV likvidoat neměla. Petr Ka píše, že Akademie představuje 15 % výzkumu (tedy ne výsledků). To je téměř pravda. Plná pravda ovšem je, že Akademie, která představuje jen těchto 15% výzkumných kapacit (vložených prostředků na výzkum, lidí ...) vytvoří 38% publikací ve špičkových impaktovaných zahraničních časopisech, podíl na citačním indexu na české práce je 43% a podíl na patentech je téměř třetinový. Tedy podíl na zdrojích je jen 15% zmíněných Petrem Ka, ovšem podíl na výsledcích je násobně vyšší. I to ukazuje, že Akademie věd je tou kvalitní složkou českého výzkumu. Jen bych chtěl poznamenat, že to považují za přirozené, protože v Akademii je více času na výzkum. Na školách přirozeně je daleko vyšší podíl na výuce.

Odpovědět


Petr Skůpa,2009-06-19 22:55:56

Ještě bych dodal, že na Akademii věd je na jedné straně více času na výzkum, PROTOŽE NENÍ POVINOST tak vysokého podílení se na výuce, ale na druhou stranu, když už někdo dosáhne určité odbornosti a kvalifikovanosti, tak se na výuce na některé z asociovaných škol podílí a studenty o své Know-how obohacuje. Ono je to pak je vzájemně prospěšné, lidé z Akademie představují jedny z nejlepších odborníků, kteří mohou něco studenty naučit, ale kontaktem se studenty se pro ně zase otevírá možnost, jak zaujmout někoho ze svých budoucích doktorantů a zaměstnanců.

Rozdíl proti Vysoké škole pak vidím především na pozicích na jaké jsem teď já. Jako doktorand - já učit nemusím. Mohu, když se domluvím s katedrou, ale nemusím a ten čas můžu věnovat svému studiu a práci na své kariéře. Od nás učí jen Ti, co do toho opravdu hluboko vidí.

Odpovědět

argumenty 2

Petr Ka,2009-05-29 06:31:12

Ještě bych doplnil (je vidět, že mi to nedá spát :-) ):
AV potřebujeme podobně jako ČT (ta má svá poplatky). Není už k rozeznání od komerčního vysílání, ale argumenty tu jsou, proč zahovat - demokracie a jiné bláboly. Když se z prohlášení AV dovídáme, že AV tvoří 15% výzkumu (podobný podíl má ČT), tak její "likvidace" nic neznamená (odpovídá poklesu ekonomika a všeho ostatního). A totéž čeká i VŠ (varování autora není jen závist). Zkostnatělé centrální instituce v moderním globalizovaném světě mají problémy, protože technicky jsou mimo dobu. Díky např. internetu jsou poznatky (jako Wikipedie) aktuálnější a ucelenější, než je může podat pár jedinců. Ale tyto instituce se svou pravdou přežijí jako církve (musí se držet své rétoriky do konce, jinak by se zjistilo, že smysl nějak utek, protože asi nebyl).

Odpovědět

argumenty

Petr Ka,2009-05-29 05:40:44

Podobné argumenty jako v tomto článku mi připomínají slabé argumenty v teoriích a interpretacích výsledků "excelentních" vědátorů.
Prý potřebujeme základní výzkum v jaderné fyzice, ale stejně nakoupíme jaderné elektrárny od jinud. Potřebujem ale odborníky k obsluze a kdo by je vychoval (další ústupek) - prý AV a já myslel, že výchovu dělají VŠ, ale ono ne, AV paralelně také (a popolarizuje, jako to dělá ČT a další). Když už tedy je AV zbytečná, tak přece ji nelze zlikvidovat tak rychle. Ohrozilo by to kulturu a tradiční obory. Podle mého ale není výchova dána počtem zapálených pedagogů, ale možností studovat (ve smyslu zabezpeční - flákání) a to bez ohledu na kvalitu (i zde se mluví o kvantitativním nárůstu studentů).
Jinde jsem nedávno četl, kolik desítek procent v ČR ta AV vyprodukuje článků a patentů. Zase ta stejná argumentace, proč je tak výzkum potřebný, ale nikde přehled přínosů.
A opravdu jde o suběktivně zabarvený příspěvek - za pár let uvidíme, zda došlo k likvidaci (a ne jen k ostříhání).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni