Nanočásticemi proti infarktu  
Nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění jsou cévní usazeniny. Vědci a technici z UC Santa Barbara vyvinuli nanočástice (micely), které rizikové cévní plaky dokážou napadat. Zpráva o úspěšně probíhajících testech prováděných na myších vyšla ve Sborníku americké Akademie věd.

 

Nemoci srdce a cév mají v rozvinutých zemích na svědomí zhruba třetinu všech úmrtí. Ateroskleróza se svým ucpáváním cév patří mezi největší civilizační hrozby. Právě na ní se vědci z Burnham Institute for Medical Research při University of California zaměřili. Vůdčí osobností týmu je Erkki Ruoslahti. Podle něj se jeho týmu podařilo připravit peptid, který je schopen nasměrovat nanočástice na místa, kde jsou cévy nejohrozenější. Nanočásticemi v jejich pojetí je celá kolekce molekul, jejich základem jsou lipidy. Nanočástice se samovolně formuje do kulového tvaru a vědci ji nazývají micelou. Na povrchu má micela peptid (proteinovou část). Díky tomu je schopna se navázat na cévní plak.

 
Erkki Ruoslahti

Vhodnost využití micel k léčbě testovali vědci na myších. Do pokusu potřebovali myši nemocné. Vychovali si je vysoce kalorickou potravou a jejich myši měly aterozní plaky, za které by se nemusel stydět lecjaký kardiak. Na smrt nemocné hlodavce pak léčily svými micelami. Podávali jim je intravenózně a pomocí barviček zjišťovali, jak a kam se dostávají. Ukázalo se, že micely v krvi cirkulují  zhruba tři hodiny. Pokud jsou vybaveny správným naváděcím proteinem, jsou schopny úspěšně vyhledávat cévní plaky. Nejen, že je bezpečně najdou, ale také se koncentrují v místech, která jsou nejrizikovější. Jde o lokalitu, kde plak přechází v normální, zdravou tkáň. Tam je plakový chuchvalec nejtenčí a hrozí utržením.

 

Zvětšit obrázek
Multifunkční micela vytvořená týmem z UCSB (Kredit: Peter Allen, UCSB College of Engineering)


 
Samonaváděcí peptidové micely mají široký potenciál využití. Mohou sloužit jako dopravci léků, nebo jen diagnostických látek. K přednostem patří jejich malé rozměry a dlouhá doba cirkulace v cévním řečišti. Příkladem již úspěšného použití je na myších zkoušená aplikace léku hirulog. Jde o látku, která se u lidí používá k prevenci infarktu. Omezuje srážlivost krve což je v případě uvolnění trombotického plaku výhoda, neboť se omezí riziko ucpání cév. Nevýhodou léků jako jsou hirulog, heparin, aspirin je, že zvyšují krvácivost. Vpašování hirulogu do těla ve formě micel se ukázalo být trefou do černého. Léku stačí podávat jen zlomek původních dávek. Tím se jeho negativní působení minimalizuje. Zatím se jedná jen o myší pacienty, ale výsledky jsou nadějné. Principem nové léčby jsou micely napěchované hirulogem, které se při svém putování řečištěm přichycují na riziková místa. Tím účinnou látku koncentrují do míst, kde riziko tvorby sraženin (vlivem omezeného krevního toku) je největší.
Nabízí se také možnost využít micel k léčbě inoperabilních nádorů. Micely by se pro tyto účely vybavily nákladem  perfluorokarbonu. To je látka, která se dá malým dodáním energie snadno přeměnit z kapaliny na plyn. Jakmile by se micely s perfluorokarbonem pomocí protilátky navedly na rozesetá nádorová ložiska, jejich smrtonosná nálož ničící buňky by se „odpálila“ ultrazvukem.
Pokusy  na myších dávají tušit, že nanostruktury v podobě micel najdou široké uplatnění a že jde o slibný začátek nových způsobů diagnostiky i léčby.


Pramen: Proceedings of the National Academy of Sciences, 2009; DOI: 10.1073/pnas.0903369106

Datum: 17.06.2009 02:00
Tisk článku

První člověk: Život Neila Armstronga - Hansen James
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 355 Kč
První člověk: Život Neila Armstronga
Hansen James
Související články:

Náprava infarktového srdce prošitím vodivými nanovlákny     Autor: Josef Pazdera (30.08.2019)
Rychlá dialýza se může stát pacientovi osudnou     Autor: Josef Pazdera (09.06.2019)
Buňkami z placenty se dá léčit srdce po infarktu     Autor: Josef Pazdera (25.05.2019)
Nárůst případů krvácení do mozku nastolil pochybnosti o bezpečnosti nízkých dávek aspirinu     Autor: Josef Pazdera (18.05.2019)
Nové odporúčania pre primárnu prevenciu kardiovaskulárnych ochorení     Autor: Matej Čiernik (24.04.2019)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace