Proč šedivíme  
S postupujícím věkem přibývá zvířatům šedivých chlupů a lidem šediví vlasy. Tajemství šedin odhalili japonští vědci pod vedením Emi Nishimuriové.



Lidský vlas vyrůstá z vlasového váčku několik let. Na konci svého „života“ se růst na dva až tři měsíce zastaví. Nakonec vlas odumře a vypadne. Barvu získává vlas od buněk melanocytů, které mu ve vlasovém váčku předávají barvivo melanin. Ve vlasovém váčku vznikají stále nové melanocyty z tzv. kmenových buněk, které se nepřetržitě množí. Ze dvou buněk vzniklých rozdělením kmenové buňky se jedna mění na melanocyt a druhá si podrží vlastnosti kmenové buňky. Tak se populace kmenových buněk ve vlasovém váčku neustále obnovuje. Teoreticky mohou kmenové buňky vydržet ve vlasovém váčku po celý život. Většinou ale z vlasového váčku zmizí. Pak nám začnou růst šedivé vlasy bez pigmentu.

 

Zvětšit obrázek
Emi Nishimura


Způsob, jakým kmenové buňky vyklízejí ve vlasových váčcích pozice, zůstával obestřený záhadou. Tým Emi Nishimuriové sledoval osudy kmenových buněk a tvorbu melanocytů  v chlupovém váčku myší. Vědci podezírali kmenové buňky z toho, že mizí v důsledku stresové zátěže. Sledovali proto šedivění tmavě zbarvených stárnoucích myší i šedivění mladých myší, v jejichž pokožce úmyslně poškozovali DNA. Používali k tomu ionizující záření i nejrůznější chemikálie. Zvláštní pozornost věnovali kmenovým buňkám, z nichž ve vlasovém váčku vznikají melanocyty vybavené pigmentem.


 

Zvětšit obrázek
Z chování kmenových buněk a melanocytů Nishimuriová vyvozuje, že šedivění je obranný mechanismus proti nádorovému bujení. (Kredit: Emi Nishimura and David Fisher)

Za normálních okolností kmenové buňky s poškozenou DNA buď zastaví další dělení, aby zabránily předávání poškozených genů novým buňkám, nebo tyto buňky spustí samodestrukční procesy a samy sebe zabijí. V kmenových buňkách chlupového váčku narazila Emi Nashimuriová na třetí mechanismus, jak se vypořádat s poškozením DNA. Kmenové buňky zvýší tempo přeměny na melanocyty. Buňky předčasně „dozrávají“ a  dále už se nemnoží. Jejich populace se tak neustále ztenčuje a nakonec se vyčerpá. V důsledku toho šediví nejen mladé myši vystavené silné stresové zátěži, ale i myši, u kterých je šedivění projevem přirozeného stárnutí.  Studii japonských vědců uveřejnil prestižní biologický časopis Cell.


„Buněčný stres se postupem času projeví u každého,“ řekla Nishimuriová v rozhovoru pro vědecký týdeník Science. „Nahromadění následků stresu v buňkách je hlavní příčina stárnutí. V kůži vyvolává stres samotná látková výměna buněk, ale i sluneční ultrafialové záření, běžně užívané chemikálie i látky znečišťující životní prostředí. V jedné buňce zdravého savce tak může být DNA poškozena za jeden den až na sto tisíci místech.“
Objev třetí cestičky, kterou kmenové buňky vyklízejí pozice, naznačuje, že šedivění funguje jako účinný obranný  mechanismus organismu. Buňky s poškozenou DNA jsou pro tělo nebezpečné, protože jsou náchylné k nádorovému bujení. V kůži mohou vytvářet například zhoubný melanom. Jakmile se kmenová buňka předurčená k neustálému dělení promění na melanocyt, jenž už se dále nedělí, přestane její poškozená DNA představovat závažný problém.  Znamená to, že pokud zabráníme poškození DNA v kmenových buňkách vlasového váčku, šedinám se ubráníme.

 

Datum: 17.06.2009 19:31
Tisk článku

Plejádské učení - Clow Barbara Hand
 
 
cena původní: 388 Kč
cena: 334 Kč
Plejádské učení
Clow Barbara Hand

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace