Predátor, co vyroste v štědře platícího recyklátora bio-odpadu  
Snaha se co nejlépe prosadit ve svém životním prostředí souvisí především se schopností získat v dostatečném množství co nejlepší potravu. Rostliny jsou v tomhle ohledu zdánlivě v nevýhodě, jejich kořeny jim sice zabezpečují živiny, ale taky je vězní na daném místě. Masožravé rostliny „našly“ způsob, jak si v půdě chudé na dusík přilepšit lovem hmyzu. Ale co když prostředí, přerostlé konkurencí neposkytuje dostatek ani tohoto zdroje potravy? Pak je nutné se „poohlédnout“ po jiných mobilních zdrojích dusíkatých hnojiv a přilákat jejich producenty.

 

Zvětšit obrázek
Láčkovka Lowova (Nepenthes lowii) ve svém přirozeném prostředí.
Kredit: M. Dančák .

Borneo je třetím největším ostrovem. Rovníková oblast s tropickým vedrem, do mlžného oparu halící se deštné pralesy jsou přírodním prostředím s velkou rozmanitostí živočišných i rostlinných druhů, z kterých mnohé jsou výlučně zdejší, tedy endemické. Pro nás exotické nejen vzhledem, ale někdy i způsobem života. Zvláštní druh vzájemně výhodné spolupráce, jakýsi nejjednodušší potravinový cyklus se vyvinul mezi láčkovkou Lowovou (Nepenthes lowii) a tanou horskou (Tupaia montana). Pod prvním názvem se ukrývá exoticky vypadající, 5 (prý někdy až 10) metrů vysoká popínavá masožravá rostlina. Druhé jméno – tana horská – patří malému, převážně na stromech žijícímu všežravému savci, který připomíná většího plcha, nebo veverku. Malajsko-britsko-německo-kanadský tým vědců odhalil, že mezi rostlinou a živočichem se vyvinula zajímavá forma „výměnného obchodu“. Výsledky bádání uveřejnilo 10. června on-line vydání odborného časopisu Biological Letters.


Láčkovka Lowova je obrovskou masožravou rostlinou, která tvoří impozantní, baňkám podobné láčky, jež jsou vyzbrojené nástrahami potřebnými pro lapání hmyzu – trávícími tekutinami v baňce, kluzkým sekretem na stěnách okolo jejího otvoru i sladkým nektarem na spodní straně listu nad pastí. Ta je nastražena na kořist z kmenu členovců, zejména však na mravence.

V horských oblastech Bornea je však mravenců méně, proto si zdejší endemický druh láčkovky Lowovy vytváří dva druhy baňkovitých láček s odlišným tvarem i funkcí. Mladé rostliny je mají klasické, dizajnované i vyzbrojené pro chytání hmyzu. Láčky dospělých rostlin však již mnohé z těchto znaků rostlinného predátora nemají, protože nemají ani masožravé choutky.

Zvětšit obrázek
Tana horská (Tupaia montana) na láčkovce Lowove, která ji nabízí sladký nektar za použití pohodlné toalety.
Kredit: Ch"ien C. Lee, převzato ze stránky msnbc

Velkým množstvím sladké šťávy na spodní straně listu, umístěného šikmo nad láčkou, lákají jiné hosty, pro které nepředstavují žádné nebezpečí. V úvodu zmíněné tany horské. Proč? Pro jejich...  no… „výsledné produkty trávícího procesu“, tedy exkrementy.


Tany jsou malí všežraví hlodavci a nektarem se jenom dokrmují. Jejich výkaly obsahují hodně dusíkatých látek, které rostlina v prostředí chudém na živiny potřebuje. Proto když doroste do dostatečné velikosti a zejména síly, začne tvořit láčky, které jsou dokonale přizpůsobené pro novou funkci – pro visuté toalety. Jejich tvar nedovoluje tanám nesprávně umístit zadní část těla a nestrefit se, jestli chtějí slízat nektar z horního listu.

Právě pro nasycení svého netypického hosta produkuje N. Lowii ze všech láčkovců nejvíce této sladké husté šťávy. Rostlina také zpevnila své úpony, aby asi 150 gramů vážící tanu bezpečně a pohodlně udržela, i když na láčku seskočí z větvě stromu. Horní otvor baňky již neprodukuje kluzký sliz, který je pro chytání hmyzu nevyhnutný. A tany, jak se zdá, si na tyhle pohodlné a navíc štědré přírodní latríny, zavěšené vysoko ve větvích, taky zvykly a často je využívají. Při odchodu si nezapomenou o list otřít genitálie. Ne kvůli hygieně, ale aby zanechaly svou pachovou vizitku.


Že jde o oboustranně výhodný vztah, dokazují analýzy dusíku v listech dospělých láčkovek: 57 až 100 procent pochází právě z této potravní spolupráce.


Další snímky tany horské (Tupaia montana): 1, 2, 3


Video zachycující akt spolupráce láčkovky a tany. Video po zpuštění (žel) asi začne reklamou, až po ní je několikasekundový „hlavní program“. Při opakování se reklama již nespouští.



Krátké video o Borneu


 

Zdroje: Biology Letters ,  stránka msnbc , stránka wildborneo

Datum: 24.06.2009 14:49
Tisk článku

Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře - Hrdličková Věna, Trnka Aleš
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 149 Kč
Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře
Hrdličková Věna, Trnka Aleš

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace