Svatoušci chápani se mezi sebou úkladně vraždí  
Dlouhodobé pozorování chápanů v brazilském atlantském lese definitivně skoncovalo s představou hodných opiček, které milují bližního svého.ˇ

 

Zvětšit obrázek
Dospělý samec muriqui. Nevypadá moc mírumilovně.
Kredit: Pablo Fernicola

V kouzelných lesích na brazilském pobřeží Atlantiku, které jsou mnohem zajímavější, cennější a mnohem méně chráněné, než vykřičené pralesy v Amazonii, žijí dva druhy chápanů rodu Brachyteles, anglicky Muriqui nebo taky Woolly Spider Monkey. Jsou to největší opice Nového světa a údajně taky nejohroženější.


Jižní chápan pavoučí (Brachyteles arachnoides), anglicky Southern Muriqui, žije v brazilských státech Paraná, São Paulo, Rio de Janeiro, Espírito Santo a Minas Gerais a je to ten větší z nich. Menší a severní Brachyteles hypoxanthus, čili Northern Muriqui žije zase ve státech Rio de Janeiro, Espírito Santo, Minas Gerais a Bahia. Liší se i barvou a tváří.

Zvětšit obrázek
Severní muriqui (Brachyteles hypoxanthus), milovník listí.
Kredit: William R. Konstant

 


Podle učebnic a encyklopedií se chápani muriqui pokojně živí rozličným listím, které občas prokládají plody, květy nebo jen nektarem či pylem, případně i kůrou nebo semeny. Stejně jako většina opic Nového světa i další primáti jsou filopatričtí, což znamená, že samci zůstávají převážně tam, kde se narodili, zatímco samice v pubertě odcházejí za dobrodružstvím do okolních tlup.


Obvyklé tlupy těchto chápanů mají něco mezi 10 a 40 členy, přičemž jsou v nich jak samci, tak i samice. Kupodivu jsou ale zároveň polygamní. Pokud by to někomu připadalo divné, tak by měl pravdu. Vtip je ovšem v tom, že se jejich samci, na rozdíl od jiných primátů, spolu dlouhodobě snesou, aniž by po sobě agresivně vyjížděli. Alespoň tak praví literatura. Taky by neměli být teritoriální. Prý nejmírumilovnější a nejvíce rovnostářští primáti. Prostě, učinění svatoušci.

Zvětšit obrázek
Chápan pavoučí (Brachyteles arachnoides).
Kredit: Andrew Young

 

Jenže, co se nestalo. Mauricio Talebi z Federal University of São Paulo ve městě Diadema s dalšími spolupracovníky dlouhodobě sleduje dvě sociální skupiny chápanů pavoučích, tedy jižních muriqui, ve velmi slušně zachovalém atlantickém lese v Parque Estadual Carlos Botelho, což je na jihu státu São Paulo. Během jejich výzkumu se jim podařilo zachytit evidentně vražedný útok gangu šesti dospělých samců, jedné dospělé samice a dvou neidentifikovaných chápanů na osamělého samce hluboko uvnitř území jedné ze dvou skupin.

Zvětšit obrázek
Místo činu Parque Estadual Carlos Botelho.
Kredit Viarural

 

Útoku předcházely četné hlasové projevy a agresivní chování, které se stupňovalo během dvou dnů. Pak přišel brutální masakr, krvavý a rychlý. Chápani z gangu svoji oběť společnými silami obklíčili, znehybnili a pak do ní bušili a hryzali s takovou silou, že napadeného samce krvácejícího z mnoha ran zabili necelou hodinu po útoku.


Když se badatelé vzpamatovali, tak analýzou dostupných dat zjistili, že muselo jít o útok na člena vlastní skupiny a že bezprostředním důvodem byly pravděpodobně sociální tlaky způsobené soupeřením mezi samci. Talebi a spol. si pohrávají s myšlenkou, že za tím je sběr plodů samicemi, které pak mají méně času na sex a frustrovaní samci si kvůli tomu jdou po krku.

Zvětšit obrázek
Svatouškové? Zavražděný chápan.
Kredit Federal University of São Paulo-Diadema, New Scientist

V tom by se údajně měli lišit chápani pavoučí od severních muriqui, kde prý samci pokojně čekají na sex ve frontě u stále přítomných samic přežvykujících listí. To je ale nejspíš jen zbožné přání vědců a je asi jen otázkou času, kdy uvidíme podobnou vraždu i u druhého druhu muriqui.


Poněkud zbabělá chápaní vražda velmi připomíná již dlouho známé vraždy mezi šimpanzi nebo třeba útoky skinheadů. I chápani vraždili, když měli velikou početní převahu a tudíž dobrou šanci, že jim to projde bez nepříjemných zranění od napadeného chápana. Podle autorů to podporuje představu, že agresivita vedoucí až k vraždění uvnitř skupin by mohla být evolučně vzniklou a udržovanou adaptací na život ve filopatrických společnostech primátů včetně člověka.

 
Nepodceňujme vlastní příbuzné.
Kredit: mattcioffi

 

Podle všeho bychom měli opustit romanticky nesmyslný pohled na chápany muriqui, coby tupě mírumilovné primáty svatoušky. Jak je vidět, u chápanů, stejně jako u šimpanzů, lidí a dalších primátů platí, že k vraždě vede velká nerovnováha v rozložení sil uvnitř skupiny. I když se s tím někteří idealističtí učenci odmítají smířit a tvrdošíjně hledají důvody k zabíjení jinde, třeba v nestabilním prostředí, zabíjení máme v krvi. Mír zajistí jenom vnější ohrožení nebo rovnováha sil.ˇ



Zdroje:  New Scientist 4.7. 2009, Wikipedia (Muriqui), American Journal of Primatology Online

Datum: 08.07.2009 23:55
Tisk článku

Takzvané zlo - Lorenz Konrad
 
 
cena původní: 379 Kč
cena: 322 Kč
Takzvané zlo
Lorenz Konrad

Diskuze:

Výroba umělých senzací

Jan Bouzek,2009-07-10 15:29:22

Je normální, že se opice občas perou. Nikdy jsem neslyšel, že by tomu mělo být v případě chápanů naopak. Najednou stačí jeden mrtvej sameček a je z toho velkolepej objev. Copak nevnímáte, jak jsou vaše články manipulativní?

Odpovědět


Pán zrejme nepochopil...

Martin Smatana,2009-07-12 09:09:02

.. že tu nejde o výsledok bežnej bitky, ale o úmyselnú plánovanú vraždu.

Odpovědět

jedno pozorování a hned závěry

Martin Vincíbr,2009-07-10 12:22:16

Dělat tak dalekosáhlé závěry z jednoho pozorování a ještě to vzáhnout mezidruhově, mi přijde dost odvážné.

Odpovědět

Tak

R Hendryk,2009-07-09 09:08:38

to me vzdy pobavi, kdyz z jednoho pozorovani se udela takovej zaver az na cloveka a skinheady a agresivitu vubec. Jakoby na tuhle informaci autor uplne cekal, aby si pak mohl potvrdit to, co by rad videl. Jen pro srovnani, v drivejsi ere se zase vyhledavaly a s chutí generalizovaly informace mluvici o opaku (spoluprace, skup. vyber)
BTW: nepochopil jsem vetu: "V tom by se údajně měli lišit chápani pavoučí od severních muriqui, kde prý samci pokojně čekají na sex ve frontě u stále přítomných samic přežvykujících listí. To je ale nejspíš jen zbožné přání vědců a je asi jen otázkou času, kdy uvidíme podobnou vraždu i u druhého druhu muriqui" - jak si tim muze byt autor hned tak jisty(!) a mluvit o pouhem zboznem prani? Clanek spise ukazuje zbozna prani autorova

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace