Blíž k dlouhověkosti  
„Jez do polosyta, vyjdou ti naplno léta,“ radí staré přísloví. Biologové potvrdili jeho platnost pro celou řadu živočichů. Nejde jen o to, že obezita život zkracuje. Dieta s omezeným přísunem energie, ale jinak vyvážená na všechny důležité živiny život výrazně prodlužuje. Kaloricky hubená strava zajistí dlouhověkost nejen kvasinkám, drobným červíkům Caenorhabditis elegans nebo muškám octomilkám, ale i laboratorním myším.ˇ


Z výsledků podobných experimentů vědci čerpají naději, že se jim podaří výrazně prodloužit také lidský život. Jenže kdo by chtěl žít třeba do sto dvaceti let s věčným kručením v žaludku?

Tony Hunter

 Biologové proto hledají molekuly, které v těle živočicha pozitivní efekt energeticky chudé stravy zprostředkovávají. Doufají, že nakonec najdou látku, která má při zajištění dlouhověkosti poslední slovo. Tu by pak syntetizovali a její pomocí zajistili lidem dlouhý život i bez hladovění. Na cestě za „elixírem mládí“ jsou vědci zatím na samém začátku a cíl je v nedohlednu. O dva kroky blíž k němu nyní postoupily týmy Tonyho Huntera a Andrewa Dillina ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature.

 

Ubiquitin - maličký protein, který v buňce slouží jako značka navigující „buněčnou drtičku“ na to, co má zlikvidovat. (Kredit: University of Wisconsin)


Mladá bioložka Andrea Carranová z Hunterovy laboratoře se původně o dlouhověkost nezajímala. Dostala za úkol prozkoumat úlohu bílkoviny WWP-1 u myší. Savci jsou vybaveni hned třemi kopiemi genu pro WWP-1 a to práci Andrey Carranové komplikovalo natolik, že se rozhodla přesměrovat svůj výzkum na červíka Caenorhabditis elegans, který si v dědičné informaci nese jen jednu kopii genu WWP-1. Ve spolupráci s Dillinovým týmem vyblokovala červíkům příslušný gen a zbavila je tak bílkoviny WWP-1. Těm na první pohled nic nechybělo. Jen se zdáli náchylnější k nejrůznějším formám stresu.

 

Vědci z Dillinova týmu, kteří se zabývají stárnutím, „zavětřili“. Odolnost ke stresu chodí ruku v ruce s dlouhověkostí. Vytvořili proto červíky,  kteří produkovali zvýšené množství bílkoviny WWP-1, a zjistili, že žijí v průměru o pětinu déle, i když se v jídle nijak neomezují. A naopak, červíkům postrádajícím bílkovinu WWP-1 hladovění život neprodloužilo. Bylo jasné, že vědci narazili na bílkovinu, která představuje jeden ze schodů vedoucích od hladu k dlouhověkosti. Záhy se ukázalo, že WWP-1 má nepostradatelného pomocníka. Tím je bílkovina UBC-18. V těle hladovějících červíků musí působit WWP-1 i UBC-18 společně, jinak se dieta míjí účinkem a život červíků se neprodlouží. Bílkovina UBC-18 je tedy dalším z hledaných „schodů“ k dlouhověkosti.


 

Andrew Dillin

Carranová a její kolegové zjistili, že WWP-1 a UBC-18 společně navěšují na jiné bílkoviny molekulu označovanou jako ubikvitin. Ta slouží jako značka pro likvidaci bílkoviny ve vnitrobuněčných  „drtičích odpadků“. Řetězec z molekul ubikvitinu může ale sloužit i jako signál pro řízení procesů uvnitř buňky. Kam WWP-1 a UBC-18 připínají ubikvitinové zančky? A co se s takto ocejchovanou bílkovinou děje? Jaké jsou další „schody k dlouhověkosti“? To jsou otázky, na jejichž vyřešení Andrea Carranová a její kolegové usilovně pracují.


„Zatím jsme znali jen první krok, kterým omezení příjmu energie s potravou  prodlužuje život,“ říká Andrew Dillin. „Objevem těchto dvou bílkovin jsme postoupili o dva kroky dál a dostali jsme se blíž k molekule, která zachytává konečný povel a v odezvě na něj pak spustí procesy zajišťující dlouhý život ve zdraví. Úloha, jakou sehrávají molekuly WWP-1 a UBC-18 v organismu červů, se velice   podobá úkolům, které tyto molekuly plní v těle savců. Obě bílkoviny tak mohou významně přispívat k regulaci procesu stárnutí i u člověka.“ ˇ


 

Datum: 10.07.2009 18:35
Tisk článku

Plejádské učení - Clow Barbara Hand
 
 
cena původní: 388 Kč
cena: 334 Kč
Plejádské učení
Clow Barbara Hand
Související články:

Injekce umožňuje vidět v infračerveném světle     Autor: Josef Pazdera (03.03.2019)
Umělá inteligence vystopovala přízračného předka v našem genomu     Autor: Stanislav Mihulka (11.02.2019)
Starci za volantom - čo s nimi?     Autor: Matej Čiernik (10.01.2019)
Stephen Hawking a jeho klíčové objevy     Autor: Pavel Brož (16.03.2018)
Oganesson - chemické vlastnosti nejtěžšího známého prvku     Autor: Vladimír Wagner (02.03.2018)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace