Budeme jíst klony?  
Food and Drug Administration zveřejnil souhrn prověrky zdravotní bezpečnosti potravin ze zvířecích klonů.
Americká Food and Drug Administration (FDA, Úřad pro potraviny a léčiva) zveřejnila 30. října 2003 na svých webových stránkách souhrn prověrky zdravotní bezpečnosti potravin ze zvířecích klonů. Zatím to vypadá nadějně, protože se nezjistilo nic, čím by produkty zvířecích klonů ohrožovaly lidské konzumenty.
„Klon a jeho předloha jsou z hlediska kvality svých produktů nerozlišitelné,“ vysvětloval tiskovým agenturám zástupce FDA Stephen Sundlof.
Přesto chce FDA otevřít tuto otázku veřejné diskusi. Tam by se mohli zastánci i odpůrci zvířecích klonů vyjádřit i k 300 stránkové zprávě FDA na toto téma.

V současnosti přijali američtí producenti potravin dobrovolné moratorium na produkty z klonů. Maso či mléko klonů skotu – a je jich mezi 100 miliony kusů amerického hovězího „plná“ stovka! – se na pultech supermarketů nebo hamburgerech zatím objevit nesmí.


FDA zřejmě vydá konečný verdikt nad klony do jednoho roku, ale ani pak není cesta klonů na pulty obchodů jistá, protože nejrůznější aktivistické skupiny už zpochybňují tvorbu  klonů zvířat z „etického hlediska“. FDA se zabývala i zdravím samotných klonů a došla k závěru, že se u nich sice vyskytuje více defektů, než u zvířat, jež přišla na svět přirozenou cestou, ale nejde o defekty, které bychom od „normálních“ zvířat neznali. A tak ještě uvidíme, jak se s otázkou klonů Američané popasují.
Dnes má klon cenu především v případě, že jde o „kopii“ špičkového plemenného zvířete, a to jistě nikdo na maso nechová. Klony mají nezastupitelnou úlohu také při tvorbě geneticky modifikovaných zvířat, ale touto otázkou se FDA stále ještě zabývá a nedošla k žádnému závěru.
Troufnu si tvrdit, že v současné době mají USA ve svých stádech více kusů s BSE (jejíž výskyt tu zatím nebyl oficiálně potvrzen) než klonů. Ale otázka klonů je zřejmě „mediálně zajímavější“ a její propírání ve sdělovacích prostředcích nemůže napáchat takové hospodářské škody, jaké se dají očekávat od potvrzení výskytu BSE v USA. A tak si Američané hrají. Ale my Evropané bychom na ně neměli shlížet v tomto směru z patra. V Itálii bylo zakázáno připouštění spermatem  klonováním vzniklého býka Galilea a moc nechybělo a první  italský klon skotu byl utracen jako nebezpečná frankensteinovská zrůda, jež svou existencí uráží Boha i Přírodu.




Klon Starbuck II  si pořídili kanadští chovatelé holštýnského skotu náhradou za uhynulého býčího šampióna Starbucka. Těžko se dá očekávat, že by si  už někdo brousil nůž a vidličku na jeho svíčkovou.

Datum: 03.11.2003
Tisk článku

Inteligence kosmu - Laszlo Ervin
 
 
cena původní: 358 Kč
cena: 308 Kč
Inteligence kosmu
Laszlo Ervin

Diskuze:

kvalita jedince v procesu šlechtění

Ota Beran,2004-01-22 13:19:00

Při procesu šlechtění obecně dnes zcela jasně neupřednostňujeme výkon, nýbrž ekonomiku. Znamená to tedy jednoznačně šlechtění a tedy i výběr jedinců, kteří přinášejí svému chovateli maximální zisk. Zisk je jak známo rozdíl mezi výnosy a náklady. Jde tedy nejen o maximální produkci co nejkvalitnějšího (nejdražšího) produktu, ale zároveň minimalizaci nákladů (mimo jiné i na drahé léky a krmné doplňky). Velmi tedy záleží na kvalitě jedince vybraného do plemenitby jako otce příští generace.

Odpovědět

Kvalita klonu, populace

Balada,2004-01-22 11:49:44

Ono nejde jen o to, zda je klon lepší, nebo horší, než jeho budoucí potomci. Při dnešním šlechtění se zcela jasně upřednostňuje výkon vyprodukované populace. To ale může znamenat také podstatné zhoršení skutečných životních podmínek a značně zvýšené dávkování dalších léčebných a podpůrných prostředků aby jednotlivci této výkonnosti dosáhli. Klon tedy může znamenat i možnost návratu k optimálnější, i když méně výkoné populaci vzniklé z nového šlechtění.

Odpovědět

doplnění

Ota Beran,2003-11-03 09:56:53

Kanaďané si sice pořídili klon legendárního STABUCKA, ale je jim to málo platné, neboť jejich legislativa zatím neumožňuje jeho využití jako plemeníka. Pokud jej tedy chtěli využít v inseminaci, aby zjistili, zda se klon v plemenných hodnotách projevuje jako jeho „předloha“ musili tak učinit v zahraničí. Zatím je STARBUCK II ukazován na inseminační stanici společnosti CIAQ spíše jako atrakce. Je to báječný dokad toho jak věda předběhla platnou legislativu. Ono je to vůbec s využitím klonů v praktickém šlechtění skotu složitější. Generační interval je dlouhý a pokrok ve šlechtění populací jde tak rychle kupředu, že z hlediska šlechtění vlastně klon STARBUCKA ani valný význam nemá. I přes to že to byl ve své době natolik vyjímečný býk, jež se zapsal do genealogie plemene zejména prostřednictvím svého syna AEROSTARA tak, že jeho geny dnes má v sobě značná část světové populace holštýna, on sám by dnes už byl podprůměrný býk.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace