Chudoba přináší více dcer  
V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.


U živočichů, kde jeden samec ovládá početný harém samic, se silným matkám z horních příček společenského žebříčku rodí více synů a slabší matky v podřízeném postavení přivádějí na svět více dcer. Silná samice může investovat do potomka více živin a energie a ten je pak zdatnější než jeho vrstevníci. Tuto převahu nejlépe zúročí samec při bojích o nadvládu nad harémem.

 
Robert Trivers (Kredit: Psychology Today)

Synové silných matek tak mají velkou naději, že zplodí početné potomstvo a předají geny své matky na další generaci. Slabé matky investují do potomků málo energie a živin a ti vstupují do života s výrazným handicapem. Jejich synové v bojích o harém prohrávají a potomky nezplodí. Pro slabé matky je proto výhodnější mít dcery. Ty se zařadí do harému vítězného samce a nějaké potomky na svět přeci jen přivedou.

 

Třetí manželky v rodinách s mnohoženstvím mají vyšší podíl dcer. (Kredit: Oxfam)

Triversem a Willardem předpokládaný mechanismus funguje u mnoha živočichů. Například u jelenů rodí silnější laně více  kolouchů samčího pohlaví. Jejich synové pak mají větší šanci, že během říje porazí konkurenty a ovládnou stádo laní. Také u vzácného novozélandského papouška sovího kladou silné, vydatně krmené samice živinami „nabitá“  vejce, z kterých se přednostně klubou synové. Ti pak v souboji o hejno samiček přeperou slabší samce a zplodí další pokolení papoušků.

 


Funguje něco podobného i u lidí?

Některé studie svědčí o tom, že je to možné. Mezi obyvateli etiopského venkova je patrný vyšší podíl synů u movitějších žen z vyšších pater společenského  žebříčku. Nedávno byl prokázán vyšší podíl synů mezi dětmi porozenými manželkami největších světových boháčů. Jiné studie sledující poměr synů a dcer v moderní venezuelské společnosti nebo u súdánského nomádského kmenů Bareů však Triversovu a Willardovu hypotézu nepotvrdily.

 

Zvětšit obrázek
Thomas Pollet


 

Nizozemští vědci vedení Thomasem Polletem z university v Groningenu provedli velmi rozsáhlou studii poměru pohlaví u dětí ve Rwandě. Sledovali celkem 843 000 žen ve dvanácti rwandských regionech, kde se uplatňuje mnohoženství. V takových rodinách lze snadno a přesně určit postavení ženy i hmotné  podmínky jejího života. Nejvyšší postavení a nejlepší zabezpečení náleží manželkám z prvních sňatků.

 

 

 
U papoušků sovích (Strigops habroptila) je tomu podobně. (Kredit: Dave Gandy)

Manželky z dalších sňatků stojí na nižších příčkách společenského žebříčku a tomu odpovídají i  hmotné podmínky, v jakých žijí. Pollet a jeho kolegové zjistili, že třetí manželky v polygamních rodinách mají jednak méně dětí, než druhé a první manželky, a zároveň rodí více dcer. Ve srovnání s druhými manželkami je podíl dcer u třetích manželek vyšší o 9%. Při porovnání s prvními manželkami je podíl dcer vyšší dokonce o 12%. Ve studii  zveřejněné ve vědeckém časopise Biology Letters nabízí Pollet a jeho kolegové vysvětlení, jak se ženy z vyšších pater společenského žebříčku domohou vyššího podílu synů. Tyto ženy mají zvýšené hladiny hormonu testosteronu v krvi a tyto hormonální poměry nahrávají početí a donošení vyššího podílu potomků mužského pohlaví. Nelze vyloučit, že u rwandských žen funguje podobný mechanismus jako u papoušků sovích. Třetí manželky žijí v nuznějších podmínkách. Není výjimkou, když trpí hladem. Mívají v krvi snížené hladiny cukru glukózy a to může nahrávat k početí a donošení vyššího podílu dcer.

 

Datum: 29.07.2009 10:22
Tisk článku

Hermafroditi a medicínská konstrukce pohlaví - Dreger Alice Domurat
 
 
cena původní: 388 Kč
cena: 341 Kč
Hermafroditi a medicínská konstrukce pohlaví
Dreger Alice Domurat
Související články:

Hra s čísly o stabilitě stejnopohlavních svazků     Autor: Miloslav Pouzar (28.11.2018)
Když do změny pohlaví promlouvá osahávání     Autor: Josef Pazdera (06.01.2016)
K synům se krávy chovají macešsky     Autor: Josef Pazdera (05.02.2014)
Mužům vymření nehrozí     Autor: Josef Pazdera (24.02.2012)
Může se narodit dítě ženě, která nebyla oplodněna mužem?     Autor: Jaroslav Petr (18.12.2010)



Diskuze:

Seriózní výzkum?

Petr Kr,2009-07-29 22:15:00

Podle tohoto článku se v minulosti muselo rodit holek jak mraků a v budoucnu se zase budou rodit většinou kluci. Ale nějak mi to nesedí se statistikami.
Jestli autor tvrdí, že v zemích, kde je vysoká kojenecká úmrtnost a kde žena má cenu velblouda teprve po menstruaci a jinak je "bezcenná" je v "bohatých" rodinách nejprve více kluků, tak to svědčí možná o tom, že je o ně více pečováno a že se tudíž spíše dožijí vyššího věku než děvčata.
Navíc mne zaráží, že je tu prezentován "objev", že starší ženy mají víc dětí, než ženy mladé, které teprve budou rodit a že tudíž první manželky v polygamních společnostech mají víc dětí než poslední manželky, když navíc klesá s věkem otce i jeho potence a kvalita spermatu.
Zabývá se studie počty narozených dětí nebo těch přeživších? Je rozdíl mezi poměry pohlaví v Albánii a Německu? Není to zde třeba obráceně? Statistika je "věda" umět vybrat vzorky tak, aby mi vyšlo to, co chci?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace