Chudoba přináší více dcer  
V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.


U živočichů, kde jeden samec ovládá početný harém samic, se silným matkám z horních příček společenského žebříčku rodí více synů a slabší matky v podřízeném postavení přivádějí na svět více dcer. Silná samice může investovat do potomka více živin a energie a ten je pak zdatnější než jeho vrstevníci. Tuto převahu nejlépe zúročí samec při bojích o nadvládu nad harémem.

 
Robert Trivers (Kredit: Psychology Today)

Synové silných matek tak mají velkou naději, že zplodí početné potomstvo a předají geny své matky na další generaci. Slabé matky investují do potomků málo energie a živin a ti vstupují do života s výrazným handicapem. Jejich synové v bojích o harém prohrávají a potomky nezplodí. Pro slabé matky je proto výhodnější mít dcery. Ty se zařadí do harému vítězného samce a nějaké potomky na svět přeci jen přivedou.

 

Třetí manželky v rodinách s mnohoženstvím mají vyšší podíl dcer. (Kredit: Oxfam)

Triversem a Willardem předpokládaný mechanismus funguje u mnoha živočichů. Například u jelenů rodí silnější laně více  kolouchů samčího pohlaví. Jejich synové pak mají větší šanci, že během říje porazí konkurenty a ovládnou stádo laní. Také u vzácného novozélandského papouška sovího kladou silné, vydatně krmené samice živinami „nabitá“  vejce, z kterých se přednostně klubou synové. Ti pak v souboji o hejno samiček přeperou slabší samce a zplodí další pokolení papoušků.

 


Funguje něco podobného i u lidí?

Některé studie svědčí o tom, že je to možné. Mezi obyvateli etiopského venkova je patrný vyšší podíl synů u movitějších žen z vyšších pater společenského  žebříčku. Nedávno byl prokázán vyšší podíl synů mezi dětmi porozenými manželkami největších světových boháčů. Jiné studie sledující poměr synů a dcer v moderní venezuelské společnosti nebo u súdánského nomádského kmenů Bareů však Triversovu a Willardovu hypotézu nepotvrdily.

 

Zvětšit obrázek
Thomas Pollet


 

Nizozemští vědci vedení Thomasem Polletem z university v Groningenu provedli velmi rozsáhlou studii poměru pohlaví u dětí ve Rwandě. Sledovali celkem 843 000 žen ve dvanácti rwandských regionech, kde se uplatňuje mnohoženství. V takových rodinách lze snadno a přesně určit postavení ženy i hmotné  podmínky jejího života. Nejvyšší postavení a nejlepší zabezpečení náleží manželkám z prvních sňatků.

 

 

 
U papoušků sovích (Strigops habroptila) je tomu podobně. (Kredit: Dave Gandy)

Manželky z dalších sňatků stojí na nižších příčkách společenského žebříčku a tomu odpovídají i  hmotné podmínky, v jakých žijí. Pollet a jeho kolegové zjistili, že třetí manželky v polygamních rodinách mají jednak méně dětí, než druhé a první manželky, a zároveň rodí více dcer. Ve srovnání s druhými manželkami je podíl dcer u třetích manželek vyšší o 9%. Při porovnání s prvními manželkami je podíl dcer vyšší dokonce o 12%. Ve studii  zveřejněné ve vědeckém časopise Biology Letters nabízí Pollet a jeho kolegové vysvětlení, jak se ženy z vyšších pater společenského žebříčku domohou vyššího podílu synů. Tyto ženy mají zvýšené hladiny hormonu testosteronu v krvi a tyto hormonální poměry nahrávají početí a donošení vyššího podílu potomků mužského pohlaví. Nelze vyloučit, že u rwandských žen funguje podobný mechanismus jako u papoušků sovích. Třetí manželky žijí v nuznějších podmínkách. Není výjimkou, když trpí hladem. Mívají v krvi snížené hladiny cukru glukózy a to může nahrávat k početí a donošení vyššího podílu dcer.

 

Datum: 29.07.2009 10:22
Tisk článku

Související články:

Čtyři z deseti "Ts" žen mají HIV     Autor: Josef Pazdera (19.04.2021)
Kariérní postup doprovází zmenšení mozku     Autor: Josef Pazdera (17.04.2021)
Intersex jako norma     Autor: Jaroslav Petr (14.10.2020)
Hra s čísly o stabilitě stejnopohlavních svazků     Autor: Miloslav Pouzar (28.11.2018)
Když do změny pohlaví promlouvá osahávání     Autor: Josef Pazdera (06.01.2016)



Diskuze:

Seriózní výzkum?

Petr Kr,2009-07-29 22:15:00

Podle tohoto článku se v minulosti muselo rodit holek jak mraků a v budoucnu se zase budou rodit většinou kluci. Ale nějak mi to nesedí se statistikami.
Jestli autor tvrdí, že v zemích, kde je vysoká kojenecká úmrtnost a kde žena má cenu velblouda teprve po menstruaci a jinak je "bezcenná" je v "bohatých" rodinách nejprve více kluků, tak to svědčí možná o tom, že je o ně více pečováno a že se tudíž spíše dožijí vyššího věku než děvčata.
Navíc mne zaráží, že je tu prezentován "objev", že starší ženy mají víc dětí, než ženy mladé, které teprve budou rodit a že tudíž první manželky v polygamních společnostech mají víc dětí než poslední manželky, když navíc klesá s věkem otce i jeho potence a kvalita spermatu.
Zabývá se studie počty narozených dětí nebo těch přeživších? Je rozdíl mezi poměry pohlaví v Albánii a Německu? Není to zde třeba obráceně? Statistika je "věda" umět vybrat vzorky tak, aby mi vyšlo to, co chci?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz