Craig Venter programuje řasy pro výrobu ropy  
Slavná postava genomiky přelomu tisíciletí spojila síly s ExxonMobilem. Výsledkem by mělo být fosilní palivo z oxidu uhličitého, světla a vody.

 

 

Zvětšit obrázek
Craig Venter ve svém živlu. Kredit: The Daily Galaxy.

Craiga Ventera, známého průkopníka genomiky, proslavily tahanice kolem sekvenování genomu člověka, kdy jeho společnost Celera Genomics šlapala na paty nekomerčnímu celosvětovému vědeckému projektu HUGO a média ve vyžívala v jejich vzájemné nevraživosti. Nakonec vše zvolna vyšumělo a celý svět jenom nechápavě zíral, když v roce 2000

Zvětšit obrázek
Nahradí je maličké řasy? Kredit AP Google News.

Venter a jeho velký rival Francis Collins z projektu HUGO společně s Billem Clintonem skoro jako tři pokrevní bratři oznámili zmapování lidského genomu a vstoupili tak navždy do historie.

 

Venter je typickým příkladem neúnavného byznysmena ve vědecké kůži, který loví mezi obyčejnými vědci jako štika v kapřím rybníčku. Mezi mnohými kolegy si proto pochopitelně vysloužil nehynoucí nenávist. Kromě lidského genomu ho extrémně zajímá i genom různých mikroorganismů. Jeho další dítě TIGR, čili The Institute for Genomic Research, který je momentálně součástí poněkud samolibě nazvané instituce J. Craig Venter Institute, mimo jiné po anthraxových útocích roku 2001 spojil své síly s americkou National Science Foundation a s FBI, aby společně osekvenovali genom původce anthraxu, bakterie Bacillus anthracis.

 

V roce 2005 Venter spoluzaložil společnost Synthetic Genomics (http://www.syntheticgenomics.com/index.html), která se věnuje výrobě upravených mikroorganismů schopných levně a kvalitně produkovat pohonné látky nebo jiné žádané biochemikálie. Letos v červenci vzbudila Synthetic Genomics značný poprask spojením svých sil s proslulou společností ExxonMobil, která oznámila, že věnuje celkem 600 miliónů dolarů na vývoj biopaliv nové generace. V této souvislosti poskytl Craig Venter rozhovor časopisu New Scientist, jehož autorkou je Catherine Brahic.

 

Zvětšit obrázek
Ropný vrt budoucnosti? Kredit: Alt.energy.

Brahic: Řasy, které dělají z oxidu uhličitého fosilní palivo – to zní snad až příliš dobře. Jak to funguje?

 

 

Zvětšit obrázek
Navicula. Rozsivky umí vyrobit hodně oleje Kredit: University of Manitoba.

Venter: Některé řasy běžně z oxidu uhličitého při fotosyntéze vyrábějí spoustu oleje, který skladují jako zásobu na horší časy. Vědci se už nějakou dobu snaží přinutit řasy, aby oleje dělaly víc. My se snažíme upravit genom řas tak, aby vyráběly uhlovodíky podobné těm těženým z podzemí. Našim cílem je, aby řasy uhlovodíky neskladovaly, ale nekompromisně je pumpovaly do svého okolí. Je pozoruhodné, že tím vlastně zároveň vyrábějí palivo a ve stejnou chvíli i snižují obsah oxidu uhličitého v atmosféře.

 

Brahic: Jak uděláte z řasových uhlovodíků palivo pro auta nebo letadla?

 

Venter: V dalším kroku vezmeme polévku z uhlovodíků vyrobenou řasami a pošleme ji do již dnes existujících  rafinérií společnosti ExxonMobil, kde by z ní měli vyrobit totéž, co dneska dělají z ropy. Konečným cílem je tedy opět výroba benzínu, nafty či leteckého petroleje, jenom z poněkud jiných zdrojů. Nechceme oxid uhličitý bezúčelně strkat pod zem nebo něco podobného, ale naopak ho hodláme během výrobního procesu vycucávat z atmosféry.

 

Brahic: Kdy se toho dočkáme?

 

Venter: Naším cílem není nic menšího, než proměna globálního trhu s ropou. Z ropných uhlovodíků se dneska vyrábí spousta věcí od léků po plasty. Chtěli bychom co největší objem výroby převést z podzemní ropy na ropu z řas. To jistě nebude hned, ale rádi bychom to zvládli do pěti až deseti let.

 

Brahic: Chcete snad říct, že za 10 let bude ExxonMobil všechno vyrábět jenom z řas?

 

Venter: Určitě ne. Nejde ani tak o to, jestli to dokážeme, ale jestli to dokážeme jednoduše a levně. Cena produktů z řas bude soutěžit s cenou výrobků z těžené ropy.

 

Brahic: Proč by se to mělo povést právě vám?

 

Zvětšit obrázek
Sídlo ExxonMobilu v Houstonu. Kredit: Tom Haymes.

Venter: No, už máme v tomto směru na kontě několik průlomových objevů, ale naším opravdovým trumfem je čerstvé partnerství s ExxonMobilem. Díky němu nám přitekly zajímavé finanční prostředky a také nám nabízí neocenitelné technologie a praktické zkušenosti se zpracováním ropy.

 

Brahic: ExxonMobil nemá v souvislosti s životním prostředním zrovna nejlepší pověst. Nemohlo by vám takové partnerství spíše uškodit?

 

Venter: Právě naopak. Podle mě o mnohém vypovídá, že se naším směrem vydala nejziskovější společnost světa, která za rok 2008 vydělala 40,6 miliardy dolarů. Stále opakuji, že ropnou ekonomiku nelze změnit bez účasti ropného průmyslu. Co by mělo být špatného na tom, že se tak velký světový hráč snaží prospět nejen své kapse, ale i planetě na které sídlí?

 

Nikdo by neměl ani na vteřinu pochybovat o tom, že Venter a ExxonMobil sledují především své sobecké zájmy. Jenže taková je lidská přirozenost a vlastně nejen ona. Celá naše civilizace je důkazem, že i přes nepochybné sobecké zájmy jednotlivců můžeme dlouhodobě spolupracovat a když na to přijde, tak i vytvářet velkolepé věci. Pokud se projekt výroby ropy z řas opravdu povede rozběhnout v horizontu několika let, tak jsme za vodou a můžeme směle čelit zase jiným bláznivým problémům našeho pestrého světa.


Literatura
New Scientist 25.7. 2009, Wikipedia (Craig Venter)

Datum: 10.08.2009 07:49
Tisk článku

Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení - von Rétyi Andreas
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 234 Kč
Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení
von Rétyi Andreas
Související články:

Papírenský průmysl testuje geneticky modifikované blahovičníky     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2010)



Diskuze:

R Hendryk,2009-08-11 20:32:53

To by ale asi Exxon nerad viděl:))

Odpovědět


Exxonu je jedno

Jan Novák9,2009-08-18 11:11:48

jestli se ropa těží nebo vyrábí a z čeho, dokud proteče přes něj, a to proteče tak jako tak.

Odpovědět

sluneční energie

Pavel Bílek,2009-08-11 09:49:37

Když se podaří rozjet řízenou termonukleární fůzi, budou se uhlovodíky a jiné sloučeniny vyrábět pomocí ní.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2009-08-10 19:16:02

Palcový titulek za 50 let: ROPNÝ VIRUS: KONEC LIDSTVA? Řasy vymírají po trilionech, Euroameričané oprašují koloběžky.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace