Vítr: od zlého pána k dobrému sluhovi (13)  
Větrné elektrárny a síť.

                   
 

Neustále opakovaný, ale zcela nepravdivý mýtus o větrných elektrárnách zní: každá větrná elektrárna musí být zálohována „horkým“ zdrojem, protože vítr může přestat foukat. To opět může tvrdit (a opakovat a ignorovat skutečnosti) jen zcela nezasvěcený laik. Je třeba si uvědomit zákonitosti energetických sítí a reálný poměr mezi instalovaným výkonem větrných elektráren v síti (v Česku v současnosti 160 MW) a celkovým tokem v síti – kolem 10 000 MW výkonu. (Pro porovnání poměrů – rozjíždějící se Pendolino znamená nárůst spotřeby v síti 7 MW, provoz válcovny železa s sebou nese výkyvy až 50 MW…) Norma pro zabezpečení sítě je taková, že tzv. pohotovým („horkým“) výkonem musí být zálohován největší jednotkový výkon v síti, v našem případě 1000 MW (jeden generátor JTE Temelín). Tato záloha tedy s velkou rezervou pokrývá výpadky každého z menších zdrojů, včetně větrných elektráren. Přitom v našich podmínkách rozptýlení větrných zdrojů ve více regionech s různými klimatickými poměry je stav okamžitého zastavení provozu všech elektráren proto, že „přestane foukat“ naprosto nepravděpodobný. Výkon větrných elektráren přitom lze na základě meteorologických předpovědí s velkou mírou pravděpodobnosti předikovat. Pro tzv. zálohování větrných elektráren tedy  v Česku nemusí být v horké pohotovosti ani jeden MW výkonu.

 

 Vděčným tématem a dalším pseudoargumentem proti větrným elektrárnám  jsou hrozící situace kolapsu sítě, tzv. „blackouty“. V mediálně široce, většinou však zjednodušeně a nezasvěceně popisované situaci z loňského roku nebyl hrozící výpadek v žádném případě u nás způsoben přetížením sítě z tuzemských větrných elektráren, ale snahou distributorů „přetáhnout“ přes naše území co největší výkon z elektráren v severních spolkových zemích SRN na jih této země, případně do Itálie (kde klimatizace tou dobou běžely naplno). Německé  sítě to samy nejsou schopny zvládnout, což je mj. způsobeno jejich strukturou z časů existence jeho části pod hlavičkou NDR. O rok dříve nastala podobná situace v Německu tím, že bylo záměrně vypnuto jedno vedení VVN, protože pod ním v ústí Labe proplouvala jedna z největších turistických zámořských lodí a dráty byly „proklatě blízko“ nad jejími komíny a přetížená paralelní vedení to prostě nezvládla. 

 

 Divím se, že po několika podobných situacích v minulých letech nebyla přijata smluvní opatření, která by vedla k omezení výkonu na větrných elektrárnách v zemi původu elektřiny. Větrné elektrárny je možné v určitém území částečně nebo zcela odstavit bez jakýchkoliv problémů takřka okamžitě (a také to „samy“ díky instalované diagnostice a software umí například právě při poruše v síti, kam  proud dodávají). I samotná zpráva ČEPS o loňské situaci hrozícího blackoutu přitom vnímavému čtenáři potvrdí, že ke kolapsu sítě málem vedl až neplánovaný nárůst přenosu o 1500 MW, takže lze vyvodit, že například třetinová hodnota výkyvu  o 500 MW  je sítí a jejími mechanismy běžně zvládnutelná. Ke cti provozovatele naší sítě svědčí, že se jeho odborníci aktivně a bez předsudků podílejí na studiích a modelování vlivu reálných výkyvů výkonu větrných elektráren na našem území (i těch, které by v rámci  reálných možností mohly být v příštích letech postaveny) spolu s dalšími subjekty, tedy především provozovateli větrných elektráren, ve společné expertní skupině.  

 

 

Zvětšit obrázek
Bude elektromobily pohánět vítr, uskladněný v akumulátorech? V Dánsku už je to realitou.

 Větrné elektrárny však mohou být v rámci sítí – a zejména pak v tzv. „smart grids“, tedy malých či lokálních sítích, jejichž myšlenku v posledním období zdá se přijal i ČEZ a chce do nich výrazně investovat, jejich významnou součástí. Mohou se například  vzájemně doplňovat s jinými obnovitelnými zdroji v regionu, zejména s bioplynovými stanicemi s možností akumulace energie v podobě bioplynu, případně s fotovoltaikou, která dosahuje nejvyššího využití ve slunečných dnech, kdy je vítr zpravidla  jen mírný. Projekty a realizacemi malých sítí a jejich zapojení do národních sítí se EU zabývá již několik let. Vedou k tomu i bezpečnostní hlediska spojená s velkou zranitelností velkých zdrojů a omezené, legislativně, administrativně i finančně nesmírně náročné možnosti výstavby nových dálkových tras.

 

 V Dánsku, kde již nyní dosahuje podíl větrné energie na celkové spotřebě více než 23 %), jdou projekty v souvislosti s vývojem elektromobilů ještě dál. Elektrická energie, uložená v akumulátorech aut, by se mohla dokonce stát prostředkem stabilizace rozvodné sítě, ať už v měřítku zmíněných „smart grids“, nebo i celé národní sítě. Elektromobily  by byly při každém stání zapojeny  do síťového zdroje nabíjecího proudu. Nabité akumulátory by pak představovaly rezervu pro překonávání výkyvů spotřeby v síti. Rozvodné společnosti tuto špičkovou energii zpravidla nakupují za citelně vyšší cenu, než běžnou nebo tzv. „noční“ elektřinu, což by bylo v důsledcích  výhodné i pro automobilisty. Rozvodné společnosti by ušetřily za nákupy špičkové elektřiny a mohly by se o vzniklé úspory podělit právě s nimi. Propočty ukazují, že by takový systém mohl v Dánsku fungovat při zapojení 100 tisíc osobních automobilů a že by tím průměrný majitel osobního auta mohl ročně tímto „skladováním energie“ vydělat až 1300 €.

 

Datum: 12.08.2009 07:23
Tisk článku

Energie života - 7. díl - Megre Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 210 Kč
cena: 210 Kč
Energie života - 7. díl
Megre Vladimír
Související články:

Nová analýza supernov zpochybňuje existenci temné energie     Autor: Stanislav Mihulka (16.09.2017)
Němečtí vědci spustili xenonové umělé Slunce     Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2017)
Podvodní balóny     Autor: Martin Tůma (24.11.2015)
Kolik energie se dá vychodit?     Autor: Josef Pazdera (02.10.2014)
Temní chameleoni, hologramy a přízraky     Autor: Stanislav Mihulka (11.09.2014)



Diskuze:

Delfin Delfin,2009-08-16 10:54:34

Pan Koč píše:
"Neustále opakovaný, ale zcela nepravdivý mýtus o větrných elektrárnách zní: každá větrná elektrárna musí být zálohována „horkým“ zdrojem, protože vítr může přestat foukat. To opět může tvrdit (a opakovat a ignorovat skutečnosti) jen zcela nezasvěcený laik."

Na CEPS lze najit:
"V souvislosti s rozvojem VtE je třeba se zabývat i jejich vlivem na navýšení potřeby
podpůrných služeb. Vzhledem k tomu že v ČR nejsou s touto problematikou zkušenosti byly
převzaty podklady z SRN a dále ze studií EGÚ Brno a firmy Euroenergy, které se zabývaly
problematikou vlivu VtE na potřeby v jednotlivých kategoriích PpS. Výsledkem jsou následující
vztahy:
• Hodnota celkového navýšení PpS z celkového instalovaného výkonu VtE
PPpSVtE = Round(kPpSVtE*PinstVtE) (11)
PPpSVtE navýšení výkonu na PpS vlivem VtE
PinstVtE instalovaný výkon větrných elektráren
kPpSVtE součinitel navýšení PpS vlivem VtE (pro r. 2006, kPpSVtE=0.22)
PPpSVtE zaokrouhluje se s krokem 10 MW"

Dle Vaseho tvrzeni pracuje v CEPSu misto odbornika udajny "nezasvěcený laik". Na CEPSu lze i dohledat rozpad vykonu na konkretni typy regulacnich zaloh (sekundarni, tercialni, dispecerska). Vysledkem je teda skutecnost, ze ke standardni regulacni zaloze se pripocitava jeste 22% instalovaneho vykonu pro VTE. Uvedene udaje jsou v primem rozporu s Vasim clankem.

Odpovědět

Skladování elektřiny

Pavel Krůžela,2009-08-13 03:57:02

V oboru energetiky je obrovské množství peněz a divím se, že ještě nikdo nevynalezl spolehlivou a účinnou zásobárnu elektřiny. Když se podíváme na čísla plýtvání elektřinou, kvůli zamezení výpadkům proudu ve špičce a oproti tomu spousta nevyužité elektřiny v noci, tak je to doslova hrůza. A je třeba s tím něco dělat, protože přečerpáváním vody v noci se dosahuje opravdu minimální účinnosti, ale je to lepší než nic.

Odpovědět


Účinnost

Xavier Vomáčka,2009-08-13 14:54:12

Byl jsem teď nedávno na el. Dlouhé stráně a bylo řečeno, že účinnost celého procesu přečerpávání je přes 70%, což považuji za docela slušné číslo.

Odpovědět


el. Dlouhé stráně

Jan Novák9,2009-08-18 11:27:17

Je jenom jedna, a výkon jako když plivne. Jenom pro vykrytí špičičky špičky, rozhodně se to nedá nazvat skutečnou zásobou energie, dejme tomu na 12 hodin když by vypnuly sluneční elektrárny.

Odpovědět


A zkuste navrhnout stavbu

Jan Novák9,2009-08-18 11:44:27

další přečerpávací elektrárny - ekologové vám utrhnou hlavu a umlátí vás s ní k smrti - přestože je to nejekologičtější zdroj :-))

Odpovědět


precerpavaci nadrz s vodni elek. tu neni jen jedna

Petr Balcar,2009-08-25 16:19:55

dalsi se jmenuje Dalesice a je hned vedle ... JE Dukovany

Odpovědět

Třináct dílů větrné propagandy

Ctirad Konečný,2009-08-13 00:23:26

Osle máš to zapotřebí?

Odpovědět

Nepravdy a mlžení

Martin Vincíbr,2009-08-12 19:52:19

Pokud bych o problému VE a přenosové soustavy něco málo netušil, tak bych Vám i skoro i věřil...
U většiny Vámi uvedených příkladů uvádíte jen to, co se Vám pro podporu VE hodí, zbytek taktně zamlčujete.

Odpovědět

Ach jo, stale dokola.

Daniel Das,2009-08-12 16:55:43

Pokud se budeme bavit o Danske vetrne energetice tak jste nam zapomel rici, ze funguje diky provazanosti se Svedskymi vodnimy elektrarnami. http://nejedly.blog.idnes.cz/c/46412/Danska-vetrna-flotila.html
Pokud budete tvrdit, ze stabilita site s OZE je dobra, potom mi reknete proc nam obcas do CR vletne nejake to Giga z Nemecka kdyz fouka v Severnim mori jaksi vice a CEZ s CEPSem ma co delat aby ten vykon ureguloval? Uvedomte si, ze vyrobit energii je sice prima, ale zasadnim pozadavkem je schopnost vyrabet tolik energie kolik se prave spotrebovava. Kdyz se rozjizdi to vase Pendolino spotrebuje 7MW a v tu chvili musi regulovane zdroje zvysit vykon prave o tech 7MW, aby jste udrzel sit na 50Hz. Vase vetrniky se ovsem v tu chvili toci jak se jim zachce. Pokud jeste navic prestane foukat, prave tyto skarede regulovane zdroje vam vypadek na VE dorovnaji. Energeticky dispecink musi reagovat na zmenu spotreby, ale do budoucna bude muset reagovat cim dal vice i na zmenu vyroby z OZE. To znamena, ze cim mene OZE tim stabilnejsi frekvence a tim mene naroku na regulovatelne zdroje.
Je pravda, ze v zaloze musi byt zdroj tak silny jako nejsilnejsi zdroj v soustave a to je ted Temelin. Ale to plati jen do doby nez bude vykon VE a vubec OZE zasadnejsi.
Smart Grid je prima a elektroauta take, ale na to si jeste tak min. 20 let pockame. Hlavne ty baterky jsou jaksi jeste nejak moc drahe a maji malou kapacitu. A navic vsechny tyto srandy neco stoji a kdo to asi tak bude platit?
Pokud se budeme bavit o technicke ralizovatelnosti potom musim rici, ano jde realizovat kdejaka hloupost, otazka je kolik to bude stat a zda-li to nejde udelat jinak a levneji. Zajima me to jako zakaznika, protoze platit to budu i ja.
Chapu, ze vasim zamerem je vyrabet el. energii z vetru za dotovane ceny a s povinnym vykupem, ovsem dusledky vasi zaliby jsou dalsi nutne investice jak do zdroju tak do prenosove site a to samozrejme opet neco stoji. Otazka tedy je, zda - li uz vsechny ostatni problemy, ktere nas trapi mame vyreseny a muzeme utracet penize za OZE a jine srandy.

Odpovědět


Doufam ze jste podobne reagoval, kdyz se cena

Petr Balcar,2009-08-25 16:17:30

dostavby Temelina v roce 1992 i s technologii od Westinghouse, zvedla ze 42mil behem nekolika let na 98mil. Kdopak asi zaplatil tohle?

Odpovědět


Kdo to platil?

Daniel Das,2009-08-31 15:51:05

Pane Balcar, platil si to CEZ a ze sveho, nebo si na to pujcil. Neexistuje jedina koruna, kterou by stat zaplatil za vystavbu Temelina. A navic i pres cenu 98 mld korun se Temelin zaplati pri trzni cene el. energie asi za 10 let a zbytek zivotnosti, tedy asi 50 let bude vydelavat. Tedy zaplati se asi 6x a to prosim bez dotaci a povinneho vykupu. Navic ma JE Temelin schvalenou primarni, sekundarni i tercialni regulaci vykonu. Takze vice studovat pane Balcar :-) Pokud by jste jeste chtel neco vedet, rad odpovim na vase dotazy.

Odpovědět


A stále dokola

Milan Zkoutajan,2009-09-14 11:15:03

Pouze malá poznámka :

Existuje zákon o zachování energie který tvrdí, že energie nevzniká ani nezaniká. Z uvedeného zákona pak vyplývá, že není možná ani výroba elektrické energie. Je proto vhodné pojem výroba elektrické energie vyřadit ze slovníku odborníka. Potom lze hovořit pouze o transferu mechanické energie na energii elektrickou. To je jedna možnost. Druhou možností je zrušit platnost zákona o zachování energie. Zatím však platí, takže ten kdo vyrábí elektrickou energii vědomně nemluví pravdu.

Odpovědět

Zálohování VE

Michal Marny,2009-08-12 13:23:02

V našich současných podmínkách sice VE nevyžadují přídavnou horkou zálohu (s rychlým najetím), ale celkový výkon sítě s nimi nemůže stabilně počítat a musí být k dispozici zdroje ve studené záloze (=neefektivně využívané), pokud není podíl VE v síti zanedbatelný.
Toto může ignorovat jen zcela nezasvěcený laik.

Odpovědět


Což znamená

Jan Novák9,2009-08-18 11:40:10

že výkon VE je v podstatě zbytečný a z účinnosti VE je ve skutečném provozu třeba odečíst spotřebu té části regulovaného zdroje která není plně vytížená a snižuje účinnost regulovaného zdroje.
Nebo uplatnit na VE standartní podmínky dodávky, jako harmonogram, hlášení odstávky zdroje předem, dodržení stabilního výkonu do sítě - třeba i za pomoci plynových generátorů v soustavě VE. Teprve to by udělalo z VE plnohodnotný zdroj. A teprve to by ukázalo skutečnou účinnost VE v soustavě a skutečné náklady na Mwh. Teď prostě část nákladů platí odběratelé ČEZu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace