Balancování s kmenovými buňkami  
Lidské embryonální kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro léčbu chorob a zranění, s nimiž si současná medicína stále neví rady. Lékaři doufají, že z nich jednou vypěstují náhradu za buňky zničené při cukrovce, infarktu, Parkinsonově či Alzheimerově chorobě. Uplatnit by se mohly i při léčbě následků těžkých popálenin a dalších úrazů.

 

 

Ramalho-Santos: „Klíčem, který rozbaluje dědičnou informaci embryonálních kmenových buněk, je molekula bílkoviny.“

Embryonální kmenové buňky pěstují vědci z buněk časného lidského zárodku. Jejich tvorba a udržování jsou krajně náročná. Biologové jsou nuceni balancovat na ostří břitvy. Na jedné straně je důležité, aby kmenové buňky neztrácely svou univerzálnost a podržely si jedinečnou schopnost proměňovat se v kterýkoli ze zhruba 230 typů buněk tvořících tělo dospělého člověka.

 

Zvětšit obrázek
Zmíněný „klíč“ (bílkovina) je syntetizovaná podle instrukcí genu Chd1.

 Na druhé straně je však nutné zajistit, aby buňky použité pro léčbu tuto univerzálnost ztratily, protože jedním z jejich projevů je proměna kmenových buněk na buňky nádoru. Na dlouhé cestě ke zvládnutím všech úskalí této nadějné technologie teď udělali vědci dva velmi důležité kroky.

 


Tým vedený Miguelem Ramalho-Santosem z University of California v San Francisku objevil gen, jehož aktivita je klíčová pro udržení „univerzálnosti“ lidských embryonálních kmenových buněk. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Embryonální kmenové buňky vděčí za svou univerzálnost zvláštnímu stavu dědičné informace.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Gen Chd1 je na 5. lidském chromosomu. Je v sousedství celé řady dalších genů. Stávající stav znalostí dané oblasti lze zjistit na projektu Genom.

Většina specializovaných buněk má dědičnou informaci pevně „sbalenou“. „Rozbaleny“ jsou v ní jen poměrně krátké úseky důležité pro činnost vybraných genů. Jiné úseky DNA má „rozbalené“ neuron, jiné svalová buňka nebo bílá krvinka. Embryonální kmenové   buňky mají dědičnou informaci „rozbalenou“ z valné části. Díky tomu jsou v nich připraveny k zapnutí nejrůznější geny. Spektrum genů, které se nakonec aktivují, určí, na jaký typ buněk se embryonální kmenové buňky promění. „Klíč“, který rozbaluje dědičnou informaci embryonálních kmenových buněk, halilo tajemství. Ramalho-Santosův tým prokázal, že dlouho hledanou molekulou je bílkovina syntetizovaná podle instrukcí genu Chd1. Pokud se farmakologům podaří vytvořit molekuly schopné cíleně aktivovat gen Chd1, získáme velmi účinný prostředek pro tvorbu embryonálních kmenových buněk a pro udržení jejich „univerzálnosti“.

 

 

Zvětšit obrázek
Gen survivin udržuje kmenové buňky v univerzálním stavu. Ten je na lidském 17. Chromosomu. Po léčbě kmenovými buňkami je vhodné tento gen „uspat“, jinak pacientovi hrozí, že místo vyléčení mu přivodíme teratom.


Druhý významný počin si připsali na své konto izraelští biologové z Hebrejské university v Jeruzalémě. Pokud by lékaři z embryonálních kmenových buněk vypěstovali v laboratoři například srdeční svalovinu pro pacienty se srdcem poškozeným infarktem, museli by si být před jejich použitím k „opravě“ nemocného srdce jisti, že se tyto buňky nezpronevěří své léčebné misi a nezmění se na buňky, které jsou pro správnou funkci srdeční svaloviny nežádoucí nebo dokonce nebezpečné. Bohužel, embryonální kmenové buňky mají sklon proměňovat se po transplantaci do těla příjemce na buňky s nekontrolovaným růstem. Pak vytvářejí zvláštní typ nádoru zvaný teratom. Tým izraelských biologů objevil gen, jehož aktivita má na vzniku teratomu lví podíl. V  embryonálních kmenových buňkách přispívá gen survivin k udržení univerzálnosti. Když se univerzální kmenové buňky mění na specializované typy určené pro plnění zcela konkrétních úkolů v lidském těle, gen survivin „usíná“. Pokud zůstane v „bdělém“ stavu, hrozí proměna buněk na teratom.

 


Před farmakology teď vyvstal úkol najít látky, které by při léčbě buňkami získanými z embryonálních kmenových buněk gen survivin cíleně „uspaly“ a zabránily tak vzniku teratomů v těle pacienta.


 

Datum: 14.08.2009 13:11
Tisk článku

Fyzika v kostce pro SŠ - Lank Vladimír
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 195 Kč
Fyzika v kostce pro SŠ
Lank Vladimír

Diskuze:

kmenové buňky

Anna Valíčková,2012-04-20 12:17:26

Dobrý den, posílám odkaz na článek, který řeší možnosti léčby diabetu pomocí kmenových buněk z pupečníkové krve:
http://www.mojecukrovka.cz/clanek/vychova-imunitniho-systemu-diabetiku-1-typu/I somatické buňky mají schopnost migrovat a opraví poškozenou tkáň a to díky svým parakrinním účinkům. Možná bude léčba kmenovými buňkami jednodušší, než se myslelo.

Odpovědět

Oprava:

Blažej Zelinka,2009-08-21 20:38:49

..získávání kmenových buněk z buněk kostní dřeně, nebo přeprogramováním tělních buněk. Omlouvám se,ale zkracoval jsem příspěvek(protože se po odeslání příspěvku objevila zpráva,že nejsem přihlášen). Píšu bez písemné přípravy,proto mi to trvá dlouho a server zapomene moje přihlášení.

Odpovědět

Obrovský příslib?

Blažej Zelinka,2009-08-21 20:30:52

Ale za jakou cenu? S každým zabitým lidským zárodkem bráníme pokračování dalších generací, možná velice prospěšných. Jsem si jistý, že každý z nás by potřeboval nějak vylepšit své zdraví. V dohledné době je tento způsob léčby pro většinu zcela nedostupný. Schvaluji a fandím možnosti získávání kmenových buněk z kmenových buněk nebo přeprogramováním tělních buněk. Pevně věřím, že vědci objeví i další, méně nákladné postupy,zejména možnost uchování co nejmladších buněk (každého člověka) v dostatečném množství v kryobance.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace