Lze poznat mozek psychopata?  
Podle všeho ano. Neurologové z King’s College London přišli na to, že psychopati mají abnormality v uncinátním fascikulu bílé mozkové hmoty, který spojuje amygdala a orbitofrontální kůru mozkovou.

 

Zvětšit obrázek
Rozeznat některé psychopaty není tak těžké. Kredit: Justin Womack.

Kdo je vlastně psychopat? Jak už to chodí v humanitních vědách, odpověď není tak úplně snadná. Psychopatem v užším smyslu slova by měl být člověk s antisociální neboli dissociální poruchou osobnosti. Psychopat v širším smyslu má jakoukoliv poruchu osobnosti, čili je to ten, kdo se chováním výrazně vymyká stádnímu průměru. Psychopat je i oblíbenou nadávkou, takže to může být kdokoliv, včetně zástupců jiných druhů zvířat.

 

Zvětšit obrázek
Podle mozku poznáš psychopata. Kredit: iStockphoto/Hayden Bird.

Podle odborníků psychopatie v úzkém smyslu často souvisí s opakovaným porušováním zákona a mnohdy i s nebezpečným kriminálním chováním, jako jsou znásilnění či vraždy. Přesto až dosud byla biologická podstata psychopatie prakticky neznámá. Do značné míry za to jistě může i zastaralý pohled na lidskou psychiku jako na produkt výchovy a prostředí, který nemá moc společného s geny a organismem dotyčného člověka.

 

Tuto nepříznivou situaci teď poměrně dramaticky změnil Michael C. Craig s dalšími devíti kolegy z Institute of Psychiatry, který je součástí King’s College London. Ve studii, kterou jim publikoval prestižní časopis Molecular Psychiatry, předkládají objev rozdílů mezi mozkem psychopata a srovnatelným mozkem běžného člověka.

 

Dřívější práce naznačovaly, že psychopatie souvisí s problémy v určitých oblastech mozku, konkrétně v amygdala – podkorové oblasti limbického systému, která má co dělat například s emocemi, strachem nebo agresivitou a pak také v orbitofrontální kůře – oblasti mozkové kůry, která se účastní poznávání světa a rozhodování.

Zvětšit obrázek
Zobrazení mozku pomocí DT-MRI. Kredit: Lauren O"Donnell, CSAIL.

Zatím nikoho ale kupodivu nenapadlo podívat se na svazek bílé hmoty mozkové zvaný uncinátní fascikulus, který spojuje právě amygdala a orbitofrontální kůru.

 

 

Zvětšit obrázek
Uncinátní fascikulus se skrývá pod číslem 4. Kredit: The Anatomy Project.

Bílá hmota mozku je vlastně síť vláken, která propojuje jednotlivé oblasti mozku jako bláznivě složitý internet. Tvoří ji hlavně axony, vlákna neuronů s myelinovými pochvami plus podpůrné buňky neuronů, hlavně astrocyty a oligodendrocyty. V bílé hmotě mozkové nejsou prakticky žádné neurony. Uncinátní fascikulus je svazek bílé hmoty hákovitého tvaru a je známý například tím, že se lidem vyvíjí nejdéle ze všech svazků bílé hmoty – až do dospělosti, přes třicítku.

 

Craig a spol. studovali uncinátní fascikulus na pravých živých psychopatech a těžko říct, jestli se dají označit jako dobrovolníci. Jejich klienti se zabývali například pokusy o vraždu, únosy, vraždami, či mnohonásobným znásilněním s použitím škrcení. Badatelé jejich mozky sledovali pomocí rafinované technologie zobrazování zvané difuzní tenzorová magnetická rezonance, anglicky zkracované jako DT-MRI.

 

Podařilo se jim najít prokazatelné změny ve struktuře uncinátního fascikulu psychopatů, jimiž se lišili od kontrolní skupiny lidí stejného věku a IQ. Uncinátní fascikulus psychopatů měl narušené propojení mezi jednotlivými stavebními prvky. Ba co víc, čím více se dotyčný člověk v tomto místě mozku lišil od průměru, tím byl psychopatičtější.

 

Orbitofrontální kůra zeleně. Kredit: Paul Wicks.

Jak je vidět, psychopatie nejspíš důsledek hrozné výchovy sadistického strýčka, ani špatného vlivu zlovolných teenagerů ze sousedství není. Vše nasvědčuje tomu, že psychopatie je z velké části věcí biologických rozdílů v jednom konkrétním místě mozku hluboko v hlavě.

 

 

Zvětšit obrázek
Amygdala červeně. Kredit: McGill University.

Co bude dál? Jsou psychopati zodpovědní za svoje činy? Těžko říct, mají rozbitý mozek a asi ne vlastní vinou. Bude se psychopatie léčit? Je to možné. Byla by to velká úleva pro společnost a ještě větší pro samotné psychopaty, jejichž životním snem určitě není prožít celý život v těžkém žaláři nebo blázinci. A budou se teenageři plošně testovat, jestli mají sklony k psychopatii, aby se nebezpeční jedinci vyhmátli ještě předtím, než něco udělají? To už se dostáváme na docela tenký led. Co s těmi, kteří testem neprojdou? Budeme je léčit násilím? Nebo dostanou sledovací mikročip? Co když ne každý s touto abnormalitou směřuje k psychopatii? Blízká budoucnost ukáže víc.

 

 

Prameny:
ScienceDaily 5.8. 2009, Molecular Psychiatry Online

Wikipedia (Psychopatie).

 

Datum: 27.08.2009 00:46
Tisk článku

Jak překonat nízké sebevědomí - Fennell Melanie
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 254 Kč
Jak překonat nízké sebevědomí
Fennell Melanie
Související články:

Proč jsme všichni nadprůměrní piloti?     Autor: David Melechovský (11.03.2017)
Ryby rozeznají lidské tváře     Autor: Josef Pazdera (10.06.2016)
Přístroj ke čtení myšlenek přímo z povrchu mozku     Autor: Stanislav Mihulka (16.10.2013)
Lidský mozek je zadrátovaný, aby si všímal zvířat     Autor: Stanislav Mihulka (04.10.2011)
Algoritmus založený na Twitteru předpovídá komerční úspěch filmů     Autor: Stanislav Mihulka (13.04.2010)



Diskuze:

Vsak taky...

Jakub Hornik,2009-09-09 11:30:48

Asperguv sydrom, pokud se nepletu, predurcuje jedince k velmi znacnemu talentu v jedne ci vice oblastech lidske cinnosti. Co jsem cetl po ruznych internetovych encyklopediich, tak se spekuluje, za timto syndromem nahodou netrpel pan Einstein ci pan Darwin. Tudiz to, ze nekdo s timto nalezem je 'otitulovany' mi neprijde jako neco neobvykleho, spise naopak.

Odpovědět

Kšeft a jen kšeft ...

Igor Turecek,2009-09-02 18:44:14

Zná někdo slovenský dokumentární film OMO? Na jeho konci uveřejnili účastníci sjezdu řeky OMO tento text:
"Svetová zdravotnícka organizácia odporúča pre Etiopiu ako ochranu proti malarii antimalarikum Larium. Všetkých 6 členov expedicie uvedený liek presne užívalo. Pri návrate od rieky Omo dostal Polárnik (to je přezdívka pro Petera Valušiaka) v džípe malarický záchvat. Do jedného roka sa prejavili u členov expedicie obidva druhy malárie, ktoré se v Etiópii vyskytujů: malária Vivax a najnebezpečnějšia Tropická malária ..."

Tři tečky. Dále autoři nešli. Zcela určitě se oni nebo někdo bál, poněvadž WHO (World Health Organization, Světová zdravotnická organizace) a farmaceutické firmy mají dlouhé prsty. Já si z toho domýšlím, že do Etiopie se dodává neúčinný lék za drahé peníze.

Odpovědět

Jirsa Oldřich,2009-08-31 11:14:46

Já s vámi souhlasím. Tvrdím přece že člověk je bytost biopsychosociální a na našem chování se podílejí v různé míře tyto složky. Biologická složka jako dannost a naše možnosti, složka psychologická kdy se člověk učí žít v podmínkách ve kterých žije a využívá nebo nevyužívá těchto daností, to vše v interakci ostatních lidí. Člověk navíc jako jedinný známý tvor má navíc možnost zaujetí svobodného postoje k těmto danostem.

Smozřejmě existuje psychologizace, o tom nemám pochyb. Bohužel, někteří vědci přistupují k vědě jako k víře s nadějí, že přinese spasení. V tomto článku konkrétně pasáž o tom, že "vědci dramaticky změnili zastaralý pohled na lidskou psychiku jako na produkt výchovy a prostředí, který nemá moc společného s geny a organismem dotyčného člověka" a konečná naděje, že "blízká budoucnost ukáže víc". Již ale zmiňovaná řešní z posledního odstavce naznačují a že to možná nebude vůbec jednoduché. Pilule třeba nebude a pak je to problém vúbec existence. Přísně racionální přírodní vědy jsou samozřejmě skvělé a vysvětlují jak věci fungují, ale nemohou založit jejich smysl.

Odpovědět


Vendula Faiferová,2009-09-02 21:13:44

"Přísně racionální přírodní vědy jsou samozřejmě skvělé a vysvětlují jak věci fungují, ale nemohou založit jejich smysl." Nic ve zlém, jen mi tahle věta poněkud připomněla náboženství;-)
"člověk je bytost biopsychosociální, atd"...nevím no, pro mě jsou tohle takové umělé pojmy a konstrukty, kt. mě moc neoslovují.
Biologové třeba vysloví nějaký "závěr", ale alespoň na základě "něčeho" a navíc je jasné, že bádat se bude dál, na rozdíl od tzv. sociálních věd, kt. čato činí závěry na základě "ničeho" a ještě je v praxi autoritativně uplatňují.
Jeví se mi pravděpodobnější, že rozdíly v psychice včetně sklonů k patologickému chování (a kdo je má u toho se dříve či později prakticky projeví, pokud nežije izolovaný od jevů ve společnosti, kt. je spustí a na kt. by "zdravý" člověk třeba reagoval jinak), jsou též produktem biologie člověka. Uvidíme, jestli tohle někdy věda dokáže řešit, každoopádně psychologové dosud spás nepřinesli, spíš jen vyplňují mezery, kt. biologie ještě neodkryla. Nedávno jsem četla lakonický komentář, že po objevu helicobaktera, mohli nebozí pacienti konečně opustit sedačky u psychologů a psychiatrů.....jeví se mi pravděpodobnější, že jednou tomu tak bude i u jevů, kt. považujeme za duchovní, "nehmatatelné".

Odpovědět


Reakce na VF 02.09.2009 v 21:13

Igor Turecek,2009-09-02 23:53:41

"Nedávno jsem četla lakonický komentář, že po objevu helicobaktera, mohli nebozí pacienti konečně opustit sedačky u psychologů a psychiatrů"

Já tento názor také šířím. A možná, že jsto to četla v nějakém mém komentáři. Kromě něho ale také názor, který jsem představil v komentáři o logice:

Proč se psychobiologové zajímají o podmínky postačující a nutné? v diskusi na http://www.osel.cz/index.php?clanek=4109&akce=show2&dev=1#diskuze
ze dne Igor Turecek 06.12.2008 v 00:35

"Metodologičtí reduckionisté někdy tvrdí, že psychologický model je bezcenný, pokud k němu nelze přiřadit fyziologický projev. Pokud se ho naopak k nějakému biologickému ději podaří přiřadit, je pokládán za vysvětlený. Takový soud ale nerozlišuje podmínku nutnou a podmínku postačující. Na to se v diskusích často zapomíná. Vývoj nervové soustavy je nutnou podmínkou psychologického vývoje, ale postačující podmínkou pro psychologickou změnu mohou být i sociální a individuální zkušenosti.
Pokud budeme vývoj nervového systému formulovat redukcionisticky, pak studium příčin vývoje psychických schémat (jak je popsal Piaget, např. trvalý objekt, schéma prostoru a času, příčinnosti apod.) lze zůžit na studium anatomického vývoje mozku. Při takové metodologii se ale směšují podmínky nutné a postačující. Neexistuje žádný důkaz toho, že by samotný vývoj prefrontální kůry vyvolal změnu vývoje kognitivních funkcí. Při znalosti podmínky nutné a postačující si ušetříme mnohou diskusi a čas. Podstatné je studium organizace vzruchů a nikoliv anatomie. Tedy tak, jak to popisoval Laufberger."

Ještě jednou - domnívám se, že podstatné je studium organizace vzruchů a nikoliv anatomie! Proto byly moje dosavadní poznámky k závěrům výzkumu Craiga a devíti dalších kolegů spíše uštěpačné. Spojení psychopatie nebo chcete-li poruchy osobnosti s nějakou anatomií v mozku je unáhlené. Říká se tomu také chybná identifikace kategorie. Na Kings Collage by o tom museli něco vědět, poněvadž W.J.Freeman kdysi publikoval článek "Three Centuries of Category Errors in Studies of the Neural Basis of Consciousness and Intentionality" v Neural Networks, Vol 10, No 7, pp 1175-1183, 1997. No a redaktorem tohoto časopisu a také Special Issue o modelování vědomí, kde článek vyšel, byl tehdy John G. Taylor, který na modelování vědomí pracoval a asi stále pracuje. A sice právě na King's College.

Odpovědět


Vendula Faiferová,2009-09-06 12:30:43

Jistě, však také píšu, že je jasné, že ještě bude třeba výzkumů. A je možné (docela i pravděpodobné, ale zas to asi bude záležet na konkrétních oblastech mozku a jejich funkcích....), že i stejných praktických výsledků bude možno dosahovat s různě anatomicky uspořádaným mozkem. Jinak si ale soukromě myslím, že u jednotlivých patologií se přece jen nějaký "hmatatelný" společný jmenovatel najde.:-)
Hlavně jsem reagovala z důvodu, že psychologové by ale mohli být ti poslední, kdo by měl kritizovat případné zjednodušené "závěry", kt. jsou činěny alespoň na základě "něčeho", když oni si leta klidně praktikovali na základě "ničeho". Také tyto biologické závěry nepovažuji prakticky tak nebezpečné, protože do jednoznačného prozoumání zůstanou spíše jako hypotézy řešené na vědecké úrovni. Na rozdíl od těch psychologických, kt. v praxi páchali na lidech přímé škody.

Odpovědět

Ještě jste zapomněl

Igor Turecek,2009-08-28 15:55:02

napsat, že při obědě cinkáte příborem a že vás kvůli tomu diagnostikovali jako kompenzovaného xx. Za xx si dosaďte co chcete :) Buďte rád, že to takhle dopadlo. Kdyby jste chodil k zubaři, který by vám navrtával zdravé zuby, aby si při vaší příští návštěvě vydělal, očař, který vám začne vysvětlovat, že máte sklony k šilhání, ale že se to speciální léčbou spraví (pochopitelně je velmi drahá a začnete po ní šilhat) byl by jste na tom hůř. O to jsem vynechal internisty, kteří vám namluví jaké všechny možné nemoci vás v budoucnu čekají, které však jejich zázračnými medikamenty vyloučíte. O jeho smlouvách s farmaceutickými firmami pochopitelně nemluví.

Nezapomeńte se také očkovat proti prasečí chřipce, proti ptačí chřipce, proti šílenství krav (chudáci krávy), proti rybí chřipce (pravidelně ji dostáváte při koupání se v řece) a také proti račím křečím (pravidelně je dostáváte v noci, kdy o tom ani nevíte).

Odpovědět


zapoměl jsem toho více

Golux Zwierzinski,2009-08-30 07:09:22

třeba mé oblíbené cestování mezi odborníky se zalepenou obálkou a následný monolog odborníka o odbornosti druhého :-) no nic specializace spolu s moderními poznatky jsou určitě bezva , ale takový šaman v rauši....

Odpovědět

zmatek nad zmatek

Golux Zwierzinski,2009-08-28 12:33:54

od děcka jsem divný a na škole jsem lítal po různých poradnách mé odborné názvy se vyvíjely od "aspergův syndrom" přes LMD a MMD v pubertě se původní "histrionsky psychopat" změnil na oblíbenou schízu... prostě furt diagnostikují a hledaj odborné názvy pro "divný"
jen pro pořádek násilnický nejsem(spíš patologický dobrák) a i přes svou zdánlivou pologramotnost jsem otitulovaný

Odpovědět

Ale, ale

Roman Mrázek,2009-08-27 19:24:50

Nechápu, kde berete tu jistotu, že když má mozek nějakou anomálii, že nevznikla právě výchovou a prostředím. Sám v článku píšete, že uncinátní fascikulus se lidem vyvíjí nejdéle ze všech svazků bílé hmoty – až do dospělosti, přes třicítku. Tudíž je pravděpodobně nejdéle ovlivňován prostředím. Dodnes se pořádně ani neví jak rozsáhlé následky způsobují stresové situace na mozek včetně kortikoidů a vůbec jak chování mění lidský mozek. Takže bych to neviděl tak černobíle a jednoduše jako vy.

Odpovědět

Že by to bylo tak jednoduché?

Jirsa Oldřich,2009-08-27 11:26:04

Dobrý den pane Mihulko.

Myslel jsem si, že biologové nemají s psychologií nebo psychiatrií problémy, ale z článku to trochu čouhá jako košile z kalhot a tak za tu košili trochu zatahám.

"Kdo je vlastně psychopat? Jak už to chodí v humanitních vědách, odpověď není tak úplně snadná"

Termín psychopat se přestává používat. Znamená psychologickou patologii a je to skutečně jev dimenzionální (od normality plynule k nenormalitě)a nikoli kategoriální. O patologii lze mluvit v případě kdy člověk naráží se svým chováním v okolí, setrvává ve stereotypu a není schopen přizpůsobení.

Jak už to chodí v humanitních vědách už bych interpretoval jako hodnocení. Já vím, vy z těch přírodních věd máte kauzálně jasno.

"Podle odborníků psychopatie v úzkém smyslu často souvisí s opakovaným porušováním zákona a mnohdy i s nebezpečným kriminálním chováním, jako jsou znásilnění či vraždy. Přesto až dosud byla biologická podstata psychopatie prakticky neznámá. Do značné míry za to jistě může i zastaralý pohled na lidskou psychiku jako na produkt výchovy a prostředí, který nemá moc společného s geny a organismem dotyčného člověka."

Jedna z poruch osobnosti se nazývá Disociální nebo také asociální osobnost a odpovídá vašemu popisu agresivního a vraždícího člověka. V nápravných zařízeních je až dvě třetiny osob s touto poruchou.
Vždy se má za to, že porucha osobnosti vzniká na biopsychosociálním základě s různým poměrem těchto složek. Myslím , že nikdo z oboru nepohlíží na lidskou psychiku jako na produkt výchovy a prostředí, který nemá moc společného s geny a organismem dotyčného člověka. Uvedl by jste nějakou autoritu oboru.

Nejpodstatnější je však ta hrozná zkratka kdy vliv výchovy je téměř negován na základě aktuálního měření rozdílů mozků. Ty rozdíly byly od narození nebo se měnily s věkem? V jakých podmínkách žili, kdo byli jejich rodiče? Nervová soustava se nevyvíjí? Sám uvádíte že "Uncinátní fascikulus je svazek bílé hmoty hákovitého tvaru a je známý například tím, že se lidem vyvíjí nejdéle ze všech svazků bílé hmoty – až do dospělosti, přes třicítku." Poruchy osobnosti jsou zřejmé již v ranné dospělosti, vetšinou však v pubertě.

Vliv vývojových podmínek na organismus v prvních letech života ilustruje snaha Fridrich Barbarossy zjistit který jazyk je nám vrozen. Odebral dětí matkám, zajistil jim veškeré biologické potřeby tepla, jídla, čistoty a pod. ale odepřel všechny psychologické. Komunikaci, lásku, blízký kontakt, vše tak , aby je neovlivňoval a ony mohly začít mluvit svou přirozenou řečí. Dva roky přežilo deset procent, ostatní skončily na MAMA, DADA, BABA. Prostě tento závěr je mimo. Jen pro informaci Radkin Honzák zrovna dnes mna Aktuálně.cz blog http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=7403 kde přibližuje hormonální souvislosti procesu připoutání a ranné zkušenosti.

Buď nepodlehejte okurkové sezoně, lépe ověřujte nebo nepodléhejte bulvarizaci (ten poslední odstavec je skvostný).

No nic, omluvte mne, trochu jsem se rozčílíl.
Já čtu OSLA rád.

Olda Jirsa

Odpovědět


K tomu jazyku

Vendula Faiferová,2009-08-31 00:05:41

Ne, že bych k tomu něco blíž studovala, ale nepředpokládám, že nám byl přímo konkrétní jazyk vrozen. Pouze snad potenciál nějakým jazykem se naučit mluvit.....¨Předpokádám, že to, že někdo spáchá konkrétní patologický čin v konkrétní době, také závisí do značné míry na vnějších okolnostech, ale tu dispozici k takovým činům si už v sobě z velké části nese. Jinak ať je to jak je to, pravdu se stejně nakonec nejpřesněji dozvíme právě díky biologickým vědám. Bohužel nopak právě psychologický přístup je typický závěry činěnými prakticky jen za základě domněnek bez jakýchkoli objektivních důkazů....viz. psychiatrizace čistě biologických onemocnění do doby, než byly biologicky prozkoumány, svalování viny na vliv rodiny (př. autismus), ap., čímž takový přístup konkrétním osobám působil v praxi mnohem stres v psychosociální oblasti, než biologický přístup.

Odpovědět


Jirsa Oldřich,2009-08-31 11:15:27

Já s vámi souhlasím. Tvrdím přece že člověk je bytost biopsychosociální a na našem chování se podílejí v různé míře tyto složky. Biologická složka jako dannost a naše možnosti, složka psychologická kdy se člověk učí žít v podmínkách ve kterých žije a využívá nebo nevyužívá těchto daností, to vše v interakci ostatních lidí. Člověk navíc jako jedinný známý tvor má navíc možnost zaujetí svobodného postoje k těmto danostem.

Smozřejmě existuje psychologizace, o tom nemám pochyb. Bohužel, někteří vědci přistupují k vědě jako k víře s nadějí, že přinese spasení. V tomto článku konkrétně pasáž o tom, že "vědci dramaticky změnili zastaralý pohled na lidskou psychiku jako na produkt výchovy a prostředí, který nemá moc společného s geny a organismem dotyčného člověka" a konečná naděje, že "blízká budoucnost ukáže víc". Již ale zmiňovaná řešní z posledního odstavce naznačují a že to možná nebude vůbec jednoduché. Pilule třeba nebude a pak je to problém vúbec existence. Přísně racionální přírodní vědy jsou samozřejmě skvělé a vysvětlují jak věci fungují, ale nemohou založit jejich smysl.

Odpovědět

dotaz

Veronika Jelínková,2009-08-27 10:55:27

dobrý den, díky za článek. jsem stoprocentní (pouze zvídavý) laik. také jsem se díky článku například dozvěděla, že vliv prostředí nyní u těch, kteří píší vědecké kánony, opět upadl na nějakou dobu v nemilost - budiž, to se s rozvojem genetiky dalo čekat.

zajímalo by mě však, jak z výsledků tohoto výzkumu vyplývá, že se spoje a struktura uncinátního fasciklu vyvíjejí jednoznačně bez vazby na okolní vlivy. připadá mi, že výzkum potvrzuje, že jedinec páchající jevy označované za psychopatické, vykazuje jisté strukturální a patrně i biochemické odchylky v uncinátním fasciklu. nikoli však také opačně, tedy to, že každý jedinec s takovouto měřitelnou změnou páchá psychopatické jevy. provázela výzkum také nějaká široká srovnávací studie napříč věkovými skupinami z rozličných sociálních sfér, která může jednoznačně vliv "okolí" na vůbec samotný vznik těchto strukturálních změn v bílé hmotě zcela vyloučit?

děkuji za odpověď, hezký den
veronika jelínková

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace