Vendula Faiferová,2009-09-02 21:13:44

"Přísně racionální přírodní vědy jsou samozřejmě skvělé a vysvětlují jak věci fungují, ale nemohou založit jejich smysl." Nic ve zlém, jen mi tahle věta poněkud připomněla náboženství;-)
"člověk je bytost biopsychosociální, atd"...nevím no, pro mě jsou tohle takové umělé pojmy a konstrukty, kt. mě moc neoslovují.
Biologové třeba vysloví nějaký "závěr", ale alespoň na základě "něčeho" a navíc je jasné, že bádat se bude dál, na rozdíl od tzv. sociálních věd, kt. čato činí závěry na základě "ničeho" a ještě je v praxi autoritativně uplatňují.
Jeví se mi pravděpodobnější, že rozdíly v psychice včetně sklonů k patologickému chování (a kdo je má u toho se dříve či později prakticky projeví, pokud nežije izolovaný od jevů ve společnosti, kt. je spustí a na kt. by "zdravý" člověk třeba reagoval jinak), jsou též produktem biologie člověka. Uvidíme, jestli tohle někdy věda dokáže řešit, každoopádně psychologové dosud spás nepřinesli, spíš jen vyplňují mezery, kt. biologie ještě neodkryla. Nedávno jsem četla lakonický komentář, že po objevu helicobaktera, mohli nebozí pacienti konečně opustit sedačky u psychologů a psychiatrů.....jeví se mi pravděpodobnější, že jednou tomu tak bude i u jevů, kt. považujeme za duchovní, "nehmatatelné".

Odpovědět

Reakce na VF 02.09.2009 v 21:13

Igor Turecek,2009-09-02 23:53:41

"Nedávno jsem četla lakonický komentář, že po objevu helicobaktera, mohli nebozí pacienti konečně opustit sedačky u psychologů a psychiatrů"

Já tento názor také šířím. A možná, že jsto to četla v nějakém mém komentáři. Kromě něho ale také názor, který jsem představil v komentáři o logice:

Proč se psychobiologové zajímají o podmínky postačující a nutné? v diskusi na http://www.osel.cz/index.php?clanek=4109&akce=show2&dev=1#diskuze
ze dne Igor Turecek 06.12.2008 v 00:35

"Metodologičtí reduckionisté někdy tvrdí, že psychologický model je bezcenný, pokud k němu nelze přiřadit fyziologický projev. Pokud se ho naopak k nějakému biologickému ději podaří přiřadit, je pokládán za vysvětlený. Takový soud ale nerozlišuje podmínku nutnou a podmínku postačující. Na to se v diskusích často zapomíná. Vývoj nervové soustavy je nutnou podmínkou psychologického vývoje, ale postačující podmínkou pro psychologickou změnu mohou být i sociální a individuální zkušenosti.
Pokud budeme vývoj nervového systému formulovat redukcionisticky, pak studium příčin vývoje psychických schémat (jak je popsal Piaget, např. trvalý objekt, schéma prostoru a času, příčinnosti apod.) lze zůžit na studium anatomického vývoje mozku. Při takové metodologii se ale směšují podmínky nutné a postačující. Neexistuje žádný důkaz toho, že by samotný vývoj prefrontální kůry vyvolal změnu vývoje kognitivních funkcí. Při znalosti podmínky nutné a postačující si ušetříme mnohou diskusi a čas. Podstatné je studium organizace vzruchů a nikoliv anatomie. Tedy tak, jak to popisoval Laufberger."

Ještě jednou - domnívám se, že podstatné je studium organizace vzruchů a nikoliv anatomie! Proto byly moje dosavadní poznámky k závěrům výzkumu Craiga a devíti dalších kolegů spíše uštěpačné. Spojení psychopatie nebo chcete-li poruchy osobnosti s nějakou anatomií v mozku je unáhlené. Říká se tomu také chybná identifikace kategorie. Na Kings Collage by o tom museli něco vědět, poněvadž W.J.Freeman kdysi publikoval článek "Three Centuries of Category Errors in Studies of the Neural Basis of Consciousness and Intentionality" v Neural Networks, Vol 10, No 7, pp 1175-1183, 1997. No a redaktorem tohoto časopisu a také Special Issue o modelování vědomí, kde článek vyšel, byl tehdy John G. Taylor, který na modelování vědomí pracoval a asi stále pracuje. A sice právě na King's College.

Odpovědět

Vendula Faiferová,2009-09-06 12:30:43

Jistě, však také píšu, že je jasné, že ještě bude třeba výzkumů. A je možné (docela i pravděpodobné, ale zas to asi bude záležet na konkrétních oblastech mozku a jejich funkcích....), že i stejných praktických výsledků bude možno dosahovat s různě anatomicky uspořádaným mozkem. Jinak si ale soukromě myslím, že u jednotlivých patologií se přece jen nějaký "hmatatelný" společný jmenovatel najde.:-)
Hlavně jsem reagovala z důvodu, že psychologové by ale mohli být ti poslední, kdo by měl kritizovat případné zjednodušené "závěry", kt. jsou činěny alespoň na základě "něčeho", když oni si leta klidně praktikovali na základě "ničeho". Také tyto biologické závěry nepovažuji prakticky tak nebezpečné, protože do jednoznačného prozoumání zůstanou spíše jako hypotézy řešené na vědecké úrovni. Na rozdíl od těch psychologických, kt. v praxi páchali na lidech přímé škody.

Odpovědět

K tomu jazyku

Vendula Faiferová,2009-08-31 00:05:41

Ne, že bych k tomu něco blíž studovala, ale nepředpokládám, že nám byl přímo konkrétní jazyk vrozen. Pouze snad potenciál nějakým jazykem se naučit mluvit.....¨Předpokádám, že to, že někdo spáchá konkrétní patologický čin v konkrétní době, také závisí do značné míry na vnějších okolnostech, ale tu dispozici k takovým činům si už v sobě z velké části nese. Jinak ať je to jak je to, pravdu se stejně nakonec nejpřesněji dozvíme právě díky biologickým vědám. Bohužel nopak právě psychologický přístup je typický závěry činěnými prakticky jen za základě domněnek bez jakýchkoli objektivních důkazů....viz. psychiatrizace čistě biologických onemocnění do doby, než byly biologicky prozkoumány, svalování viny na vliv rodiny (př. autismus), ap., čímž takový přístup konkrétním osobám působil v praxi mnohem stres v psychosociální oblasti, než biologický přístup.

Odpovědět

Jirsa Oldřich,2009-08-31 11:15:27

Já s vámi souhlasím. Tvrdím přece že člověk je bytost biopsychosociální a na našem chování se podílejí v různé míře tyto složky. Biologická složka jako dannost a naše možnosti, složka psychologická kdy se člověk učí žít v podmínkách ve kterých žije a využívá nebo nevyužívá těchto daností, to vše v interakci ostatních lidí. Člověk navíc jako jedinný známý tvor má navíc možnost zaujetí svobodného postoje k těmto danostem.

Smozřejmě existuje psychologizace, o tom nemám pochyb. Bohužel, někteří vědci přistupují k vědě jako k víře s nadějí, že přinese spasení. V tomto článku konkrétně pasáž o tom, že "vědci dramaticky změnili zastaralý pohled na lidskou psychiku jako na produkt výchovy a prostředí, který nemá moc společného s geny a organismem dotyčného člověka" a konečná naděje, že "blízká budoucnost ukáže víc". Již ale zmiňovaná řešní z posledního odstavce naznačují a že to možná nebude vůbec jednoduché. Pilule třeba nebude a pak je to problém vúbec existence. Přísně racionální přírodní vědy jsou samozřejmě skvělé a vysvětlují jak věci fungují, ale nemohou založit jejich smysl.

Odpovědět