Exoplaneta CoRoT-7b: co že to astronomové vlastně objevili?  
Jako epidemie se českými sdělovacími prostředky šíří zvěsti o objevu první kamenné nebo dokonce hornaté planety. Jak už jsme u pánů novinářů zvyklí, pravda je poněkud někde jinde…

 

Zvětšit obrázek
Exoplaneta Corot-7 b a její mateřská hvězda v představách malíře.


Média prezentují exoplanetu CoRoT-7 b jako první hornatou exoplanetu. Samotný pojem „hornatá“ vznikl patrně dosti nešťastným překladem anglického termínu. V češtině obvykle používáme označení kamenná planeta.

 

CoRoT-7 b byla ve skutečnosti objevena kosmickým dalekohledem Corot (COnvection, ROtation & planetary Transits) už letos v únoru, kdy byl úspěch také oznámen. Nyní došlo pouze k upřesnění její hmotnosti. Podle výsledků se zdá, že CoRoT-7 b má průměr jen asi 1,6x větší než naše planeta a hmotnosti 5 Zemí. To ji řadí do kategorie tzv. super-Zemí, tedy exoplanet s hmotnosti přibližně 5 až 10 Zemí. Přesná definice této kategorie zatím neexistuje.

 

Splašená exoplaneta

Zvětšit obrázek
Kresba: tranzit exoplanety. Autor: Kevin Heider.

CoRoT-7 b obíhá okolo svého slunce ve vzdálenosti jen 0,017 AU s dobou oběhu asi 20,4 hodin! Okolo hvězdy planeta doslova lítá průměrnou rychlostí 208 km/s, což je 7x rychleji než obíhá Země okolo Slunce. Teplota na povrchu vzdáleného světa se odhaduje na 1 000 až 1 500°C.
Podle jedné z teorií mohla být CoRoT-7 b původně zárodkem jádra obří plynné planety jako je ve Sluneční soustavě Neptun. Během svého života se přiblížila ke své hvězdě natolik blízko, že o svou atmosféru přišla a zbylo jen kamenné jádro.


Druhá planeta v systému
Po objevu exoplanety CoRoT-7 b se astronomové zaměřili na mateřskou hvězdu spektrografem HARPS, který je umístěn na 3,5 m velkém dalekohledu Evropské jižní observatoře na La Silla v Chile. Ze spektra mateřské hvězdy se metodou měření radiálních rychlostí podařilo odhadnout hmotnost exoplanety CoRoT-7 b a také odhalit další planetu, která dostala název CoRoT-7 c.
 Nová exoplaneta má hmotnost 8,4 Mz a okolo hvězdy obíhá ve vzdálenosti 0,04 AU s periodou 3,7 dne. Je velmi pravděpodobné, že i ona má skalnatý povrch a spadá do kategorie super-Zemí.

Zvětšit obrázek
Kosmický dalekohled Corot. Do vesmíru se vydal v roce 2006. Autor: ESA

Za objevem nové exoplanety CoRoT-7 c stojí mezinárodní tým astronomů pod vedením D. Queloze, jednoho ze dvou objevitelů první exoplanety 51 Peg b v roce 1995.
Hvězda CoRoT-7 se nachází ve vzdálenosti asi 500 světelných let směrem v souhvězdí Jednorožce. Jedná se o první hvězdu, okolo které obíhají dvě planety typu super-Země.

 


Je nebo není první?
CoRoT-7 b je prezentována jako první exoplaneta s pevných povrchem. Realita je ale někde trochu jinde. První kamennou planetu mimo Sluneční soustavu objevil polský astronom Aleksander Wolszczan v roce 1992. Planety to byly dokonce hned dvě! Ale s poněkud podivným rodičem – pulsarem PSR 1257+12. Výskyt planet u pulsaru astronomy překvapil. Pulsar je závěrečným stádiem ve vývoji hvězdy, která explodovala jako supernova.


Pravděpodobnost, že by nějaká planeta přežila výbuch supernovy na vnitřní oběžné dráze, se nezdá moc reálná. Podle současných teorií vznikly planety až po výbuchu supernovy z „trosek“ původní hvězdy. Lze ale takové objekty považovat za skutečné planety? Problém je v neexistenci definice samotného pojmu planety. Jistě, máme zde definici z pražského Valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie z roku 2006, ale ta je ušitá na míru Sluneční soustavě. Situace v kosmických dálavách neřeší a exoplanety fakticky ignoruje.
Tedy dobrá…planety u pulsarů z našich následujících úvah vypustíme. První exoplaneta u hvězdy hlavní posloupnosti byla objevena v roce 1995 a byla ji už zmíněná 51 Peg b. U historické události stali dva ženevští astronomové – Michel Mayor a Didier Queloz. Druhý jmenovaný nyní vedl tým, zkoumající exoplanetu CoRoT-7 b.
Exoplaneta 51 Peg b ale není zrovna ideální sestřenicí Země. Jedná se o plynného obra, který navíc obíhá velmi blízko svého slunce. Pro podobné planety se vcelku rychle vžilo příznačné označení horký Jupiter.


U hvězdy hlavní posloupnosti byla první super-Země objevena v roce 2005 a dostala název Gliese 876 d. Její hmotnost se odhaduje na 5,7 Zemí. Poté bylo objeveno ještě dalších 13 super-Zemí. Nejméně hmotnou je Gl 581 e, která má hmotnost 2 Země.
CoRoT-7 b tedy rozhodně nebyla první! Jak ale vznikla ona fáma, že první je? Celkem 13 ze 14 super-Zemí bylo detekováno metodou měření radiálních rychlostí. Přítomnost exoplanety se projeví posuvem čar ve spektru mateřské hvězdy. Touto metodou jsou astronomové schopni zjistit mimo jiné hmotnost planety. Jenže…k přesnému výpočtu hmotnosti by potřebovali znát sklon oběžné dráhy planety, což je více než problém. Díky tomu známe u většiny exoplanet jen jejich dolní odhad hmotnosti.


Pokud chceme znát i průměr exoplanety (a dopočítat hustotu) je nutné ji pozorovat tzv. metodou tranzitní fotometrie. Přechází-li exoplaneta z našeho pohledu před svou mateřskou hvězdou, dojde k nepatrnému poklesu jasnosti hvězdy, což dnes lze pozorovat i amatérskou technikou. Právě touto metodou byla CoRoT-7b objevena a stejný princip využívá i kosmický dalekohled Kepler, který se do vesmíru vydal letos v březnu na lov planet zemského typu.

 

 

Zvětšit obrázek
Přehled exoplanet u hvězd hlavní posloupnosti do hmotnosti 10 Zemí. Zdroj: exoplanety.cz


Rozuzlení
Ne všechny známé exoplanety však lze pozorovat tranzitní metodu. Z 374 exoplanet vykonává tranzity jen 63. A zde je hlavní problém. Ze všech super-Zemí do hmotnosti 10 Zemí tranzituje pouze CoRoT-7 b. Jen a pouze u této exoplanety známe hmotnost, průměr a tedy i hustotu a můžeme zcela jistě říci, že má pevný povrch. Ostatní exoplanety do hmotnosti 10 Zemí jsou ale všeobecně považovány za super-Země, i když jejich velikost neznáme. Pokud bychom chtěli odhad hmotnosti ignorovat, pak můžeme z katalogů exoplanet vyřadit všechny, jenž nebyly pozorovány tranzitní metodu. Když neznáme velikost, ale pouze hmotnost, mohou to přece být „falešné“ exoplanety v podobě hnědých trpaslíků. Ne, takový postup by opravdu nebyl košer…


Zdroj: http://exoplanet.eu/star.php?st=CoRoT-7

Autor: Petr Kubala
Datum: 18.09.2009 07:37
Tisk článku

Související články:

WASP-12b – príliš veľká, rýchla a žeravá exoplanéta     Autor: Dagmar Gregorová (17.10.2008)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace