Déšť bolesti z oblohy  
Útočná mikrovlnka ADS (Active Denial System), která dokáže rozehnat neposlušný dav spálením bez zranění, se teď bude montovat i na létající stroje.

 

Zvětšit obrázek
Paprsky z bolesti slídí po obloze. Kredit: Rex Features, New Scientist.

Představte si, že chcete rozehnat dav a přitom vám z nějakého důvodu nevyhovuje tradiční technologie strojní pušky. Všude kolem se rojí novináři světových médií, kteří se dychtivě tetelí na první krev.

Zvětšit obrázek
Systém ADS namontovaný na Humvee. Kredit: Department of Defense.

V takovém okamžiku přicházejí ke slovu „méně smrtící“, či poněkud optimističtěji „nesmrtící“ zbraně. Odborně řečeno, taková zbraň způsobí živému terči smrt či rozsáhlé zranění s menší pravděpodobností, než zbraně klasické. Dnes je pro méně smrtící zbraně k dispozici celá škála technologií, od šipek, sprejů či slzného plynu až po lepivou pěnu, zápach, elektrošoky a také mikrovlny.


Právě mikrovlnné záření využívá lstivá technologie ADS (Active Denial System), poeticky přezdívaná jako „paprsek bolesti“ (anglicky pain ray). Je to vlastně silný mikrovlnný zářič, který je možné použít proti nepřátelsky naladěnému davu nebo také po jistých úpravách ke znehybňování nepřátelských vozidel. Paprsek bolesti je svazek mikrovlnného záření s frekvencí 95 GHz, tj. s vlnovou délkou 3,2 mm, který dokáže zasáhnout terč do vzdálenosti kolem 700 metrů. Zeď ho zastaví, ale například silnějším oblečením bez větších obtíží projde. Zasaženému terči pronikne do kůže do hloubky několika desetin milimetru, kde ohřeje molekuly vody na zhruba 55 stupňů Celsia, což u dotyčné osoby vyvolá ošklivě nepříjemný pocit extrémního žáru.

Prý je to podobné, jako kdyby vás někdo pálil žhnoucí žárovkou, přitom ale paprsek bolesti kůži nespálí a nezpůsobí trvalé následky, alespoň pokud se používá podle doporučeného návodu. Pokud si to ale operátor přeje, může se systém ADS v jeho rukou změnit na poměrně brutální zbraň. Nasazení paprsku bolesti na rozvášněný dav byl měl přinést takzvaný „goodbye effect“. Všichni se rozutečou.


 

Zvětšit obrázek
Poněkud neohrabaný ADS na nákladním tahači. Kredit: US Department of Defense.

Pentagon má méně smrtící zbraně ve velké oblibě, protože se po jejich nasazení vojáci většinou nedostanou na titulní stránky krvelačných médií. Active Denial System, dodávaný průmyslovou korporací Raytheon Company, existuje od roku 2001, dosud však nebyl nasazen v ostré akci, zřejmě kvůli přetrvávajícím obavám z případných následků. Například analýza úřadu pro zodpovědnost US Government Accountability Office hodnotí poměr zisků a ztrát při nasazení systému ADS jako nejhorší ze všech aktuálně vyvíjených nesmrtících technologií, kterých mají v USA celkem 8. Přesto se oddělení Pentagonu Joint Non-Lethal Weapons Directorate (JNLWD), spravující záležitosti méně smrtících technologií a sídlící ve městě Quantico ve Virginii, rozhodlo systém ADS modernizovat.

 

Zvětšit obrázek
Chcete zažít bolest bez zranění? Kredit: GlobalSecurity.org.

 Americké vzdušné síly US Air Force navýšily roční výdaje na ADS ze 2 miliónů na 10 miliónů dolarů. Paprsky bolesti se teď budou instalovat i na létající techniku, takže se nepřátelské davy mohou brzy dočkat mikrovlnného útoku ze vzduchu.


Kritici projektu ADS, jako je například fyzik Jürgen Altmann z německé Dortmund University, poukazují na to, že mikrovlnné dělo není příliš přesné a že může způsobit závažné popáleniny už při výkonu jen o něco málo vyšším, než je ten potřebný k rozhánění nepřátel. Že na tom něco je, potvrzuje případ dobrovolníka US Army, který po testech ADS v dubnu 2007 skončil v nemocnici s popáleninami druhého stupně. Ze 600 dobrovolníků bylo údajně dosud poraněno 8, přičemž ve 2 případech došlo k hospitalizaci.

 

Zvětšit obrázek
ADS jako zbraň ve futuristické počítačové hře Tom Clancy’s EndWar. Kredit: IGN Entertainment, Inc.


David Law, který v Pentagonu vede divizi technologií méně smrtících zbraní oproti tomu tvrdí, že nová dvoumetrová anténa mikrovlnného zářiče určená pro letouny bude operovat s nejnižším možným výkonem a že bude vybavená automatickým naváděcím systémem. Jak se zdá, v Iráku nebo třeba v Afghánistánu brzy poznají déšť bolesti z oblohy na vlastní kůži.


Prameny:
New Scientist 23.7. 2009, Wikipedia (Less-Lethal Weapon, Active Denial System)

Datum: 30.09.2009 20:55
Tisk článku

Fyzika v příkladech II - Samek Ladislav, Vlčák Petr
 
 
cena původní: 450 Kč
cena: 387 Kč
Fyzika v příkladech II
Samek Ladislav, Vlčák Petr

Diskuze:

to neni nic proti tomu co chystaji poradkove sily

Zbynek Riha,2009-10-01 19:06:02

podle jakych si vyzkumu a i praktickych testu, bude stacit ozarit rozvasnenej dav ted nevim jestli mikrovlnama nebo ultrazvukem a dav se poklidne a spokojene rozejde, lide budou odchazet s pocitem zadosti ucineni aniz by cehokolov dosahli nebo cokoliv udelali, myslim ze nad demokracii se schyluji mraky, protestovat proti cemu koliv uz prakticky nebude mit v budoucnosti zadny vyznam.

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2009-10-01 20:00:34

Demokracie je oxymoron, nikdy neexistovala.

Odpovědět


Správně, u nás je to mafiánská oligarchie.

Radim Dvořák,2009-10-04 14:06:53

Odpovědět

ach ty zbrane!

Jiri Polivka,2009-10-01 00:46:19

Podle meho nazoru jde o zcestne zneuziti jinak rozumne techniky. Nechranene lidi, zver a rostliny tahle vec muze spalit, zejmena jsou ohrozeny oci.
Obrana je prostinka- hlinikova folie (Alobal), nebo pohlinikovana folie, prodavana jako ochrana proti chladu. Alobal je lepsi, silnejsi folie proste zareni odrazi, aniz se zahreje.
Nejlepe ovsem je se rozhanenych demonstraci neucastnit.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace